ECLI:CZ:NS:2011:33.CDO.4419.2009.1
sp. zn. 33 Cdo 4419/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Blanky Moudré a soudců JUDr. Václava Dudy a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobce M. P. , zastoupeného JUDr. Jaroslavem Šantrochem, advokátem se sídlem Trutnov, Nádražní 189, proti žalované L. P., zastoupené Mgr. Ladislavem Beránkem, advokátem se sídlem Trutnov, Palackého 508, o zaplacení částky 47.335,- Kč s příslušenstvím a o vzájemné žalobě o zaplacení částky 101.734,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. 5 C 170/2006, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 16. dubna 2009, č. j. 26 Co 588/2008-231, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalované do tří dnů od právní moci tohoto usnesení na nákladech dovolacího řízení částku 8.470,- Kč k rukám Mgr. Ladislava Beránka, advokáta se sídlem Trutnov, Palackého 508.
Odůvodnění:
Dovolání žalobce proti rozsudku ze dne 16. dubna 2009, č. j. 26 Co 588/2008-231, jímž Krajský soud v Hradci Králové potvrdil rozsudek ze dne 4. dubna 2008, č. j. 5 C 170/2006-148, ve výrocích I. a III ve věci samé, kterými Okresní soud v Trutnově zamítl žalobu o zaplacení částky 47.335,- Kč s příslušenstvím (výrok I.) a uložil žalobci povinnost zaplatit žalované do tří dnů od právní moci rozsudku částku 101.734,- Kč se zde specifikovanými úroky z prodlení (výrok III.), není přípustné podle §237 odst. 1 písm. b/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění do 30. 6. 2009 - dále jen „o. s. ř.“ (srovnej čl. II bod 12. zákona č. 7/2009 Sb.), a nebylo dovolacím soudem shledáno přípustným ani podle §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř., neboť napadený rozsudek nemá po právní stránce zásadní význam (§237 odst. 3 o. s. ř.).
Argumentace žalobce v dovolání obsahově směřuje proti skutkovým závěrům odvolacího soudu, na nichž založil právní posouzení věci; podstatou jeho námitek jsou výlučně výtky týkající se nesprávně a neúplně zjištěného skutkového stavu věci, případně vadného hodnocení provedených důkazů, při němž soud určuje, jaký význam mají jednotlivé důkazy pro jeho rozhodnutí a zda o ně může opřít svá skutková zjištění. Namítá-li, že dílo realizoval podle smlouvy uzavřené se žalovanou dne 1. 6. 2005, že provedl všechny zkoušky a revize, že dílo řádně předal, přestože žalovaná odmítla předávací protokol podepsat, a že žalovaná v době předání díla nevytýkala žádné jeho vady, uplatňuje ve skutečnosti dovolací důvod podle §241a odst. 3 o. s. ř., jehož použití je v poměrech přípustnosti dovolání podle §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. vyloučeno.
Pro závěr, zda rozhodnutí odvolacího soudu má ve věci samé zásadní význam po právní stránce, jsou nerozhodné i další výhrady žalobce, že odvolací soud neprovedl jím navržené důkazy (revizní znalecký posudek, výslech znalce Ing. Voborníka a svědka Krále), neboť vystihují dovolací důvod podle §241a odst. 2 písm. a/ o. s. ř. Tento dovolací důvod, jehož prostřednictvím lze namítat, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, sice může výjimečně přípustnost dovolání podle §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. založit, ovšem je tomu tak pouze v případech, kdy otázka, zda řízení před soudy nižších stupňů je či není postiženo vadami, vychází ze střetu odlišných právních názorů na výklad procesněprávního předpisu (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2004, sp. zn. 21 Cdo 541/2004, a nález Ústavního soudu ze dne 9. 1. 2008, sp. zn. II. ÚS 650/06, a usnesení Ústavního soudu ze dne 17. 5. 2007, sp. zn. IV. ÚS, ze dne 28. 2. 2008, sp. zn. III. ÚS, a ze dne 9. 7. 2009, sp. zn. II. ÚS 944/09). O takovou situaci se v posuzovaném případě zjevně nejedná, neboť nejde bezprostředně o výklad procesního práva (spor o procesní právo), na němž bylo založeno rozhodnutí soudu, a není tak splněna podmínka existence právní otázky zásadního významu.
Dovolací soud proto dovolání odmítl (§243b odst. 5 věta první a §218 písm. c/ o. s. ř.).
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1, §146 odst. 3 a §151 odst. 1 o. s. ř. Žalobci, jehož dovolání bylo odmítnuto, dovolací soud uložil povinnost zaplatit žalované náklady, které jí vznikly v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím advokáta. Tyto náklady sestávají z odměny advokáta ve výši 8.170,- Kč (§2 odst. 1, §3 odst. 1 bod 4. ve spojení s §10 odst. 3, §14 odst. 1 ve spojení s §15, §16 odst. 2, §17 a §18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb., v platném znění) a z paušální částky náhrad hotových výdajů ve výši 300,- Kč (§2 odst. 1, §13 odst. 1 a 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).
V Brně 23. června 2011
JUDr. Blanka Moudrá, v. r.
předsedkyně senátu