ECLI:CZ:NS:2011:4.TDO.1398.2011.1
sp. zn. 4 Tdo 1398/2011-48
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 29. listopadu 2011 o dovolání obviněného P. C. , proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 10. 5. 2011 sp. zn. 6 To 485/2010, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 1 T 113/2009, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného P. C. odmítá .
Odůvodnění:
Obviněný P. C. byl rozsudkem Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 16. 3. 2010 sp. zn. 1 T 113/2009 uznán vinným, že
1) v době kolem 22:25 hodin dne 21. května 2008 v Ú. n. L., S., přelezl plot zahrady o výšce 120 centimetrů, poté vylezl na verandu ve výšce 250 centimetrů od země, ze které vylezl oknem ve výšce 130 centimetrů od úrovně verandy na chodbu domu, kde odcizil finanční hotovost ve výši 300,-- Kč ke škodě poškozené V. K. a z místa činu utekl,
2) v přesně nezjištěné době od 11. června 2008 do 14. června 2008 v Ú. n. L., B. ul., vylezl po hromosvodu na balkón ve výšce 3 metry od země, rozbil skleněnou výplň balkónových dveří a vnikl do bytu, ze kterého odcizil nejméně finanční hotovost ve výši 200,-- Kč ke škodě poškozené O. H. a rozbitím skleněné výplně balkónových dveří způsobil poškozené další škodu ve výši 1.000,-- Kč,
3) společným jednáním s dosud neustanoveným spolupachatelem po předchozí vzájemné dohodě, v přesně nezjištěné době od 16:00 hodin dne 14. listopadu 2008 do večerních hodin dne 15. listopadu 2008 v Ú. n. L., O. ulici, po vytlačení okna vnikl do přízemního bytu, ze kterého odcizil nejméně LCD televizor zn. LG 42PC55 s dálkovým ovladačem v hodnotě 22.490,-- Kč, kytaru zn. Furch v hodnotě nejméně 21.000,-- Kč, pětistrunné benjo nezjištěné značky v hodnotě 8.400,-- Kč, dálkový ovladač zn. LG pro barevný televizor v hodnotě 2.700,-- Kč, kazašský leptaný nůž v hodnotě 2.802,-- Kč, finanční hotovost ve výši nejméně 1.200,-- Sk (v přepočtu 1.001,-- Kč), prsten ze slitiny zdobený safírem v hodnotě 4.000,-- Kč, pár zlatých snubních prstenů s datem svatby v hodnotě 7.200,-- Kč, přesně neurčený stříbrný řetízek v hodnotě nejméně 900,-- Kč, stříbrný prsten s kamenem bílé barvy v hodnotě 450,-- Kč, čímž poškozeným manželům I. K. a R. K. , způsobil škodu v celkové výši nejméně 70.943,-- Kč,
4) společným jednáním s M. B. a J. C., jejichž trestní stíhání jsou vedena samostatně, po předchozí vzájemné dohodě, v době od 15:00 hodin do 18:00 hodin dne 3. prosince 2008 ve V., v okr. Ú. n. L., po vypáčení okna na verandě vnikli do rodinného domu, ze kterého odcizili notebook zn. ADVENT v hodnotě 14.000,-- Kč, dámské hodinky zn. Festina v hodnotě 4.200,-- Kč, dva kusy dámských hodinek zn. STORM, pánské hodinky zn. STORM, pánské hodinky zn. CASIO, dámské hodinky zn. SCREEM a pánské hodinky zn. Festina, vše v celkové hodnotě 12.270,-- Kč, prsten ze slitiny zdobený průhlednými kameny v hodnotě 2.000,-- Kč, stříbrný řetízek s přívěskem zn. Swarovski do tvaru srdce v hodnotě 2.000,-- Kč, pár stříbrných náušnic zn. Swarovski v hodnotě 940,-- Kč, stříbrný prsten s kamenem bílé barvy v hodnotě 450,-- Kč, masivní prsten s bílým kamenem v hodnotě 750,-- Kč, mobilní telefon zn. APPLE Iphone 3G v hodnotě nejméně 10.000,-- Kč, vše v celkové výši 46.610,-- Kč ke škodě manželů L. T. a D. T. K., dále finanční hotovost ve výši 300,-- EURO (v přepočtu 7.695,-- Kč) a finanční hotovost ve výši 10.350,-- Kč, pár zlatých kruhových náušnic v hodnotě 1.500,-- Kč, pár náušnic ze slitiny ve tvaru částečně překroucených slz v hodnotě 2.000,-- Kč, pár zlatých visacích náušnic s třemi kratšími řetízky se zavěšenými srdíčky na protaženém trojúhelníku v hodnotě 5.500,-- Kč, pár zlatých dětských náušnic s kameny vínové barvy v hodnotě 1.200,-- Kč, pár zlatých dětských náušnic s ozdobou ve tvaru lístku s třemi kuličkami v hodnotě 1.200,-- Kč, zlatý řetízek s přívěskem do tvaru srdíčka s kamenem vínové barvy v hodnotě 1.150,-- Kč, zlatý řetízek o délce 42 cm v hodnotě 1.900,-- Kč, masivní zlatý řetízkový náramek v hodnotě 4.000,-- Kč, dětský zlatý prsten bez kamenu v hodnotě 450,-- Kč, zlomkové zlato v hodnotě 500,-- Kč a boty zn. Nike, vše v celkové škodě ve výši nejméně 37.445,-- Kč ke škodě A. K. a poškozením okna způsobili poškozené A. K. další škodu ve výši 1.000,-- Kč,
5) společným jednáním s dosud neustanoveným spolupachatelem po předchozí vzájemné dohodě, v době od 16:00 hodin do 17:00 hodin dne 12. prosince 2008 v B., v okor. T., F. ulici, rozbil skleněnou výplň okna v zadní části domu, vnikl dovnitř, dům prohledal v úmyslu odcizit zde věci vhodné pro další zpeněžení, nic zde neodcizil, neboť byl vyrušený poškozenou J. S. a z domu utekl, kdy poškozením okna způsobil poškozené škodu ve výši 1.000,-- Kč,
6) společným jednáním s dosud neustanoveným spolupachatelem po předchozí vzájemné dohodě, v době od 18:15 hodin do 19:00 hodin dne 12. prosince 2008 v B., v okr. T., B. ulici, vytrhli silou vstupní dveře a vnikli do domu, odkud odcizili digitální fotoaparát zn. Olympus v hodnotě 3.500,-- Kč, bezdrátový telefon zn. Philips DECT 521 v hodnotě 1.796,-- Kč, dámský zlatý prsten s kamenem bílé barvy v hodnotě 1.550,-- Kč, zlatý hladký dámský prsten s ozdobou do tvaru lístku v hodnotě 1.200,-- Kč, dámský platinový prsten s ozdobou květiny se zafasovaným briliantem v hodnotě 27.000,-- Kč, vše v celkové hodnotě 35.046,-- Kč ke škodě poškozené L. P. a dále odcizili pár zlatých dětských náušnic s kamenem modré barvy v hodnotě 1.000,-- Kč, dva páry dámských zlatých prstenů s kamenem bílé barvy v hodnotě 1.600,-- Kč, zlatý dámský přívěšek s pannou v hodnotě 450,-- Kč, dvě blíže nepopsané stříbrné mince v nominální hodnotě 200,-- Kč s blíže nespecifikované série ražených ze stříbra v hodnotě 400,-- Kč, dva kusy dětských zlatých řetízků v hodnotě 1.400,-- Kč, vše v celkové hodnotě 4.850,-- Kč ke škodě J. P. a poškozením dveří způsobili poškozené J. P. další škodu ve celkové výši 2.500,-- Kč,
7) v době od 21:00 hodin do 21:15 hodin dne 20. prosince 2008 v Ú. n. L., ulici N. Z., rozbil skleněnou výplň okna, které následně otevřel a vnikl do sklepa rodinného domu, který prohledával v úmyslu odcizit zde věci vhodné pro další zpeněžení, nic však zde neodcizil, protože byl vyrušený poškozeným J. V. a způsobil mu rozbitím skleněné výplně okna škodu ve výši 150,-- Kč,
8) společným jednáním s M. B., jehož trestní stíhání je vedeno samostatně, po předchozí vzájemné dohodě, v přesně nezjištěné době od 12:00 hodin do 19:50 hodin dne 25. prosince 2008 v Ú. n. L., D. ulici, po vypáčení vstupních dveří vnikli do domu, ze kterého odcizili diaprojektor v hodnotě 1.000,-- Kč, digitální fotoaparát zn. Kodak v hodnotě 3.060,-- Kč, notebook zn. Fujitsu-Siemens H250 v hodnotě 41.800,-- Kč, videokameru zn. JVC v hodnotě 2.160,-- Kč v koženkové brašně v hodnotě 200,-- Kč s bateriemi do videokamery v hodnotě 690,-- Kč, finanční částku ve výši 50,-- Kč EURO (v přepočtu 1.316,-- Kč), finanční hotovost ve výši 2.000,-- Kč, masivní dámský fazónový prsten ze zlaté dvoubarevní slitiny v hodnotě 5.500,-- Kč, hladký řetízek v hodnotě 3.000,-- Kč, stříbrný dámský prsten zn. Swarovski v hodnotě 490,-- Kč, pár náušnic v hodnotě zn. Swarovski v hodnotě 1.200,-- Kč, dámský stříbrný prsten v hodnotě 250,-- Kč, zlatý dámský prsten s drobným bílým kamínkem v hodnotě 1.500,-- Kč, soupravu stříbrných náušnic a přívěsku v hodnotě 1.000,-- Kč, zlatý řetízek s přívěskem s kamenem bílé barvy v hodnotě 2.200,-- Kč, zlatou soupravu šperků v hodnotě 3.500,-- Kč, stříbrný plochý řetízek v hodnotě 340,-- Kč, zlatý snubní prsten s vnitřní rytinou v hodnotě 2.400,-- Kč, zlatý dámský prsten s hlavou do tvaru slzy v hodnotě 2.400,-- Kč, zlatý dámský prsten s rubínem v hodnotě 1.950,-- Kč, pár zlatých náušnic s ozdobou ve tvaru spirály v hodnotě 3.550,-- Kč, pár dámských náušnic ze slitiny dvou barev v hodnotě 2.500,-- Kč, zlatý prsten do tvaru písmene „V“ v hodnotě 1.100,-- Kč, jemný zlatý řetízek v hodnotě 850,-- Kč, pár masivních zlatých náušnic v hodnotě 2.800,-- Kč, pět různých zlatých přívěšků v hodnotě 2.000,-- Kč, soupravu stříbrných náušnic a řetízku s přívěskem v hodnotě 2.000,-- Kč, zlatý článkový náramek v hodnotě 1.500,-- Kč, stříbrný masivní článkový náramek v hodnotě 1.400,-- Kč, zlatý dámský prsten s protáhlou hlavou zdobený třemi kameny v hodnotě 1.500,-- Kč, dámský zlatý prsten v hodnotě 850,-- Kč, tři přetržené kusy řetízků v hodnotě 900,-- Kč, vše v celkové hodnotě 95.506,-- Kč ke škodě manželů R. N. a Z. N. a poškozením dveří a dalších věcí způsobili poškozeným další škodu ve výši nejméně 2.000,-- Kč,
9) společným jednáním s M. B., jehož trestní stíhání je vedeno samostatně, po předchozí vzájemné dohodě, v přesně nezjištěné době od 18:00 hodin dne 25. prosince 2008 do 16:00 hodin dne 27. prosince 2008 v Ú. n. L., ulici M. Š., po vypáčení vstupních dveří vnikli do domu, který prohledali a z domu odcizili nejméně digitální fotoaparát zn. Kodak EASY SHARE 612 v hodnotě 4.900,-- Kč a hnědou koženou bundu v hodnotě 5.000,-- Kč, vše v celkové hodnotě 9.900,-- Kč ke škodě poškozeného L. K. , dále odcizili notebook zn. IBM Z-60 v hodnotě 24.500,- Kč ke škodě poškozeného Z. K. a notebook zn. ASUS F3T v hodnotě 5.000,-- Kč ke škodě poškozeného P. S. a poškozením dveří a skleněné výplně dveří způsobili poškozenému L. K. další škodu ve výši nejméně 1.200,-- Kč,
10) v přesně nezjištěné době od 17.00 hodin dne 29. prosince 2008 do 09:10 hodin dne 30. prosince 2008 v Ú. n. L., P. ulici, vypáčil dřevěnou lištu okna vstupních dveří, vysadil skleněnou výplň dveří a vnikl do rodinného domu, ze kterého odcizil finanční hotovost ve výši 200,-- EURO, zlatý pánský snubní prsten s vnitřní rytinou v hodnotě 2.000,-- Kč, zlatý dámský prsten s kamenem fialové barvy v hodnotě 1.850,-- Kč, zlatý dámský prsten zdobený rubínem v hodnotě 1.850,-- Kč, dámský fazonový prsten ze slitiny dvou barev v hodnotě 900,-- Kč, zlatý dámský náramek se vzájemně propojenými kroužky v hodnotě 4.000,-- Kč, vše v celkové hodnotě 15.926,-- Kč ke škodě manželů P. V. a V. V.,
11) v přesně nezjištěné době od 19:30 hodin dne 31. prosince 2008 do 02:00 hodin dne 1. ledna 2009 v Ú. n. L., K. ulici, po rozbití skleněné výplně okna vnikl do rodinného domu, ze kterého odcizil finanční hotovost ve výši 3.000,-- Kč a finanční hotovost ve výši 120,-- EURO (v přepočtu 3.196,-- Kč) a dva zlaté snubní prsteny v hodnotě 3.500,-- Kč, vše v celkové hodnotě 9.696,-- Kč ke škodě S. K. , notebook zn. Fujitsu Siemens v hodnotě 18.900,-- Kč, mobilní telefon zn. Samsung v hodnotě 2.000,-- Kč, finanční hotovost ve výši 5.000,-- Kč, náramek zdobený zavěšenými mušličkami z chirurgické oceli v hodnotě 350,-- Kč, stříbrný řetízek s přívěskem ve tvaru srdce v hodnotě 350,-- Kč, masivní zlatý řetízek s gravitovaným nápisem v hodnotě 3.500,-- Kč, set zlatého přívěšku, náušnic a prstenu v celkové hodnotě 5.000,-- Kč, sedm párů zlatých náušnic v hodnotě nejméně 5.600,-- Kč, tři páry stříbrných náušnic bez bližší specifikace v celkové hodnotě nejméně 750,-- Kč, nejméně pět zlatých náramků bez bližší specifikace v hodnotě nejméně 7.500,-- Kč, pět stříbrných náramků bez bližší specifikace v hodnotě nejméně 2.000,-- Kč, nejméně tři zlaté řetízky bez bližší specifikace v hodnotě nejméně 3.600,-- Kč a dva stříbrné řetízky bez bližší specifikace v hodnotě nejméně 700,-- Kč, vše v celkové hodnotě 55.250,-- Kč ke škodě T. K. a poškozením okna způsobil poškozenému další škodu ve výši 3.000,-- Kč,
a těchto jednání se dopustil přesto, že byl trestním příkazem Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 29. dubna 2003 č. j. 6 T 63/2003-97, který nabyl právní moci dne 13. listopadu 2003, uznán vinným trestným činem výtržnictví podle §202 odst. 1 trestního zákona, trestným činem ublížení na zdraví podle §221 odst. 1 trestního zákona a trestným činem krádeže podle §247 odst. 1, písmena b) trestního zákona, kdy výrok o trestu byl zrušený rozsudkem Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 25. března 2004 č. j. 3 T 2/2004-152, který nabyl právní moci dne 16. srpna 2005, ve spojení s rozhodnutím Krajského soudu v Ústí nad Labem čj. 5 To 370/2005-228, mu byl uložený souhrnný trest odnětí svobody v délce trvání 5,5 roku, se zařazením do věznice s ostrahou, za současného zrušení výroku o trestu shora uvedeného rozsudku Okresního soudu v Ústí nad Labem sp. zn. 6 T 63/2003, jakož i všech dalších rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením pozbyla podkladu, kdy z výkonu tohoto trestu byl podmíněně propuštěný usnesením Okresního soudu v Chomutově ze dne 27. prosince 2007 sp. zn. 2 PP 995/2007, které nabylo právní moci téhož dne a byla mu stanovena zkušební doba v délce trvání čtyř roků.
V tomto jednání byly soudem spatřovány: Trestný čin porušování domovní svobody podle §238 odst. 1, 2 tr. zák. dílem samostatným jednáním, dílem ve spolupachatelství podle §9 odst. 2 tr. zák., trestný čin krádeže podle §247 odst. 1 písm. b), e), odst. 2 tr. zák. dílem samostatným jednáním, dílem ve spolupachatelství podle §9 odst. 2 tr. zák., dílem dokonaný, dílem ve stádiu pokusu podle §8 odst. 1 tr. zák. a trestný čin poškozování cizí věci podle §257 odst. 1 tr. zák. dílem samostatným jednáním, dílem ve spolupachatelství podle §9 odst. 2 tr. zák. Tato právní kvalifikace byla učiněna podle trestního zákona (zák. č. 140/1961 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2009, dále jen tr. zák.).
Za to byl obviněný P. C. odsouzen podle §238 odst. 2 a §35 odst. 1 tr. zák. k úhrnnému trestu odnětí svobody na třicet měsíců, k jehož výkonu byl podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou.
Dále bylo podle §228 odst. 1 tr. ř. rozhodnuto o náhradě škody poškozeným, přičemž se zbytkem svých nároků byli vyjmenovaní poškození odkázáni podle §229 odst. 2 tr. ř. na řízení ve věcech občanskoprávních.
Proti uvedenému rozsudku podal obviněný odvolání, o kterém rozhodoval Krajský soud v Ústí nad Labem, jenž svým usnesením ze dne 10. 5. 2011 sp. zn. 6 To 485/2010 toto odvolání podle §256 tr. ř. zamítl.
Proti rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 10. 5. 2011 (byť je v dovolání chybně uvedeno 10. května 1967) sp. zn. 6 To 485/2010 podal obviněný prostřednictvím obhájce dovolání, které opřel o dovolací důvod podle ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., tedy že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo na jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
V odůvodnění svého mimořádného opravného prostředku dovolatel namítl, že obžaloba měla být předběžně projednána, což by vedlo k včasnému podchycení některých skutkových problémů, které se později projevily a vedly k pochybením dovolatelem vytýkaným. Ve věci došlo ke změnám v ocenění jednotlivých předmětů, někteří poškození obdrželi úhradu i když jim byla část škody zaplacena pojišťovnou. Pokud krajský soud připustil oprávněnost projednání obžaloby okresním soudem, přičemž zmíněný uplatněný nedostatek považuje za opožděný, tak dovolatel s takovým závěrem nesouhlasí a poukazuje na ustanovení §1 odst. 1 tr. ř. o účelu trestního řízení. Náležité zjištění trestného činu dává do přímé souvislosti s řádně zjištěným skutkovým stavem, k čemuž ale nedošlo v důsledku absence předběžného projednání obžaloby okresním soudem.
Dovolatel dále poukazuje na to, že obviněný měl být od 21. 5. 2008 do 31. 12. 2008 v Anglii, s čímž se krajský soud vypořádal tak, že tuto okolnost bagatelizoval s ohledem na ostatní zjištěné skutečnosti. Dovolatel je ale názoru, že měl být časově ozřejmen pobyt obviněného v cizině, aby bylo možné určit dobu, která vylučuje jeho účast na spáchání trestné činnosti.
Další námitka dovolatele spočívá v poukazu na určitou psychickou abnormitu obviněného, který se během hlavního líčení i v řízení odvolacím jevil jako narušená osobnost s možným psychickým defektem. V takovém případě měl soud obviněnému ustanovit znalce z oboru psychiatrie, který by toto objasnil. Ze spisu je současně zřejmé, že obviněný je osobou pod silným vlivem narkotik, které pravidelně a ve velkém rozsahu užíval a to i během páchání trestné činnosti. Byť požití drog vylučuje uplatnění na případné zjištění nepříčetnosti nebo zmenšené příčetnosti, může znalecké posouzení osobnosti obviněného přispět k některým okolnostem, které jsou uplatnitelné v jeho prospěch, např. motivace, stupeň závislosti, manipulativnost jinými osobami apod. To může mít význam i ohledně námitek obviněného, že byl policií přemlouván k doznání atd.
V závěru dovolatel shrnul, že dovoláním napadá neprovedení předběžného projednání obžaloby okresním soudem, nezjištění doby pobytu obviněného v zahraničí, neopatření znaleckého psychiatrického posudku na obviněného, spornost přiznané náhrady škody poškozeným. Navrhl proto, aby Nejvyšší soud zrušil rozsudek soudu prvního stupně i na něj navazující usnesení soudu odvolacího a přikázal soudu, aby ve věci znovu jednal a rozhodl.
Státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství využila svého práva a k věci se písemně vyjádřila. Poukázala, že obviněný podal proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ve spojení s rozsudkem Okresního soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím obhájce dovolání, když tento mimořádný opravný prostředek podpořil dovolacím důvodem podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
Konkrétně obviněný v dovolání zpochybnil procesní postup nalézacího soudu, kterému vytkl, že měl podanou obžalobu předběžně projednat. To, že obžaloba nebyla předběžně projednána, podle představ obviněného zapříčinilo neúplnost provedeného dokazování. Obviněný dále vytkl soudům, že mu přisoudily jednání, kterého se nemohl dopustit pro objektivní překážku, neboť se po část inkriminované doby, v rámci níž se měl dopouštět trestné činnosti, nacházel v Anglii. V dovolání uvádí, že pokud nebyl jasně stanoven časový úsek jeho pobytu v cizině, nebylo možné jednoznačně učinit závěr o tom, zda se konkrétního útoku na zájem chráněný trestním zákonem dopustil, či nedopustil. Neúplnost provedeného dokazování obviněný spatřuje také v tom, že nebyl pořízen znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, ohledně jeho duševního zdraví, na základě něhož by si mohly soudy vyřešit otázku jeho příčetnosti. Zdůraznil, že pravidelně a ve velkém rozsahu užíval narkotika, což mohlo mít vliv na jeho příčetnost a tím potažmo i na trestní odpovědnost. Své výhrady obviněný směřoval i do výroku o náhradě škody s tím, že poškozeným byla přiznána náhrada škody ve sporné výši. Obviněný se domáhá toho, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů ve věci a aby přikázal Okresnímu soudu v Ústí nad Labem, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Jestliže obviněný dovolání uplatnil z důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., tak podle tohoto dovolacího důvodu je možné namítat, že skutek, jak byl v původním řízení soudem zjištěn, byl nesprávně kvalifikován jako určitý trestný čin, ačkoliv šlo
o jiný trestný čin, nebo nešlo o žádný trestný čin. Vedle těchto vad, které se týkají právního posouzení skutku, je možné vytýkat také jiné nesprávné hmotně právní posouzení, kterým se rozumí právní posouzení skutkové okolnosti, která má význam z hlediska hmotného práva. Z dikce ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. totiž vyplývá, že ve vztahu ke zjištěnému skutku je možné dovoláním namítat pouze vady právní. Dovolací soud není proto oprávněn v dovolacím řízení přezkoumávat postup soudů nižších stupňů při dokazování a hodnocení důkazů, ale vychází pouze z konečných skutkových zjištění učiněných soudy nižších stupňů a v návaznosti na tato stabilizovaná skutková zjištění posuzuje správnost aplikovaného hmotně právního posouzení. Tato skutková zjištění nemůže změnit, a to jak na základě případného doplnění dokazování, tak i v závislosti na jiném hodnocení v předcházejícím řízení provedených důkazů.
Východiskem pro existenci dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. jsou v pravomocně ukončeném řízení stabilizovaná skutková zjištění, která jsou vyjádřená v popisu skutku v příslušném výroku rozhodnutí ve věci samé, popř. i další soudy zjištěné okolnosti relevantní z hlediska norem hmotného práva, především trestního, ale i jiných právních odvětví. V posuzované trestní věci však uplatněné námitky obviněného směřují výlučně do oblasti skutkových zjištění.
Obviněný totiž soudům vytýká nesprávné hodnocení důkazů, z nichž dovodily jak to, že byl pachatelem trestné činnosti, tak rozsah odcizených věcí. Vadná skutková zjištění obviněný shledává i ohledně zjištění své příčetnosti. Je sice pravdou, že prostřednictvím dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze namítat nedostatek trestní odpovědnosti obviněného pro jeho nepříčetnost ve smyslu §12 tr. zák., avšak taková námitka musí mít povahu námitky právní, nikoli skutkové. Právní námitka odpovídající dovolacímu důvodu musí vycházet z toho, co soud zjistil o povaze, rozsahu a závažnosti případné duševní poruchy obviněného a o jejím vlivu na schopnosti obviněného rozpoznat nebezpečnost svého jednání pro společnost a toto jednání ovládat. Skutková námitka pak směřuje proti tomu, že ze zjištěné diagnózy, případně z projevů obviněného a z možnosti ovlivnění rozpoznávací a ovládací schopnosti, soud učinil nesprávný závěr o tom, že na tato zjištění neaplikoval ustanovení §12 tr. zák. o nepříčetnosti. Mimo zákonný dovolací důvod jsou proto námitky, kterými dovolatel polemizuje se zjištěními, které soudy na základě znaleckých posudků učinily ohledně diagnózy a o jejím vlivu na jeho rozpoznávací a ovládací schopnosti, stejně tak jako námitky, kdy obviněný soudům vytýká neúplnost provedeného dokazování, pokud jeho příčetnost prostřednictvím pořízení znaleckého posudku vůbec nezjišťovaly, a to zejména tehdy, pokud pro to není žádný důvod, stejně tak jako v posuzované trestní věci.
Mimo dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. evidentně směřuje i námitka obviněného, že mělo dojít k předběžnému projednání obžaloby. Předběžné projednání obžaloby je fakultativním stádiem řízení, v níž podanou obžalobu přezkoumává předseda senátu a podle jejího obsahu a podle obsahu spisu posuzuje, zda je ji nutno předběžně projednat v zasedání senátu anebo zda může o ní nařídit hlavní líčení. Výsledkem tohoto přezkoumávání může být zejména nařízení hlavního líčení, vrácení věci státnímu zástupci k došetření, postoupení jinému orgánu nebo zastavení trestního stíhání. Účelem předběžného projednání obžaloby není v žádném případě řešit otázku viny obviněného, takže v tomto směru není generální zkouškou ani náhradou za hlavní líčení. Jeho účelem není ani odstraňovat vady přípravného řízení. Hlavním cílem institutu předběžného projednání obžaloby je přezkoumat podanou obžalobu z toho hlediska, zda pro další řízení poskytuje spolehlivý podklad, zejména prověřit, zda je dána věcná a místní příslušnost k projednání věci, zda v přípravném řízení nedošlo k závažným procesním vadám, které nelze napravit řízením před soudem a zda byly v přípravném řízení objasněny základní skutečnosti, bez kterých není možno hlavní líčení provést a v něm rozhodnout. Ze shora uvedených zásad je zřejmé, že institut předběžného projednání obžaloby je institut procesní, na který nelze vztáhnout dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm, g) tr. ř., neboť předběžné projednání obžaloby v konečném důsledku neřeší hmotně právní posouzení skutku. Uvedená otázka je v případě předběžného projednání relevantní pouze v případě, pokud by vznikly pochybnosti o příslušnosti soudu.
Jestliže obviněný namítl nesprávnost právního posouzení skutku a jiné nesprávné hmotně právní posouzení, ale tento svůj názor ve skutečnosti dovozoval především z tvrzeného nesprávného hodnocení důkazů a vadných skutkových zjištění, pak soudům nevytýkal vady při aplikaci hmotného práva, ale porušení procesních ustanovení. Porušení určitých procesních ustanovení sice také může být důvodem dovolání, nikoli však podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., ale jen v případě výslovně stanovených jiných dovolacích důvodů.
Protože obviněným vznesené námitky svým obsahem neodpovídají dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., státní zástupkyně navrhla, aby Nejvyšší soud dovolání obviněného podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl. Současně navrhla, aby tak Nejvyšší soud učinil v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) především zkoumal, zda je výše uvedené dovolání přípustné, zda bylo podáno včas a oprávněnou osobou, zda má všechny obsahové a formální náležitosti a zda poskytuje podklad pro věcné přezkoumání napadeného rozhodnutí, či zda tu nejsou důvody pro odmítnutí dovolání. Přitom dospěl k následujícím závěrům.
Dovolání obviněného proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 10. 5. 2011 sp. zn. 6 To 485/2010 je přípustné z hlediska ustanovení §265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř. Obviněný je podle §265d odst. 1 písm. b) tr. ř. osobou oprávněnou k podání dovolání (pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu, který se jí bezprostředně dotýká). Dovolání, které splňuje náležitosti obsahu dovolání podle §265f odst. 1 tr. ř., obviněný podal prostřednictvím svého obhájce, tedy v souladu s ustanovením §265d odst. 2 tr. ř., ve lhůtě uvedené v ustanovení §265e odst. 1 tr. ř. a na místě určeném týmž zákonným ustanovením.
Nejvyšší soud zdůrazňuje, že dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. ř. Současně je třeba dodat, že z hlediska ustanovení §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. nepostačuje pouhé formální uvedení některého z důvodů vymezených v ustanovení §265b odst. 1 písm. a) až l ) tr. ř. odkazem na toto zákonné ustanovení, ale tento důvod musí být také skutečně v podaném dovolání tvrzen a odůvodněn konkrétními vadami, které jsou dovolatelem spatřovány. Nejvyšší soud musí dále posoudit, zda obviněným uplatněný dovolací důvod lze považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, jehož existence je zároveň podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem.
Nejvyšší soud se proto zabýval otázkou opodstatněnosti dovolatelem uplatněného dovolacího důvodu. Důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Uvedenou formulací zákon vyjadřuje, že dovolání je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva, nikoliv z hlediska procesních předpisů. Tento dovolací důvod neumožňuje brojit proti porušení procesních předpisů, ale výlučně proti nesprávnému hmotně právnímu posouzení (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 1. 9. 2004 sp. zn. II. ÚS 279/03). Skutkový stav je při rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny, tj. zda jsou právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva. S poukazem na tento dovolací důvod totiž nelze přezkoumávat a hodnotit správnost a úplnost zjištění skutkového stavu či prověřovat úplnost provedeného dokazování a správnost hodnocení důkazů ve smyslu ustanovení §2 odst. 5, 6 tr. ř. (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 15. 4. 2004 sp. zn. IV. ÚS 449/03).
Opakovaně již bylo vysloveno, že Nejvyšší soud není povolán k dalšímu, již třetímu justičnímu zkoumání skutkového stavu (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 27. 5. 2004 sp. zn. IV. ÚS 73/03). Případy, na které dopadá ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., je tedy nutno odlišovat od případů, kdy je rozhodnutí založeno na nesprávném skutkovém zjištění. Dovolací soud musí vycházet ze skutkového stavu tak, jak byl zjištěn v průběhu trestního řízení a jak je vyjádřen především ve výroku odsuzujícího rozsudku, a je povinen zjistit, zda je právní posouzení skutku v souladu s vyjádřením způsobu jednání v příslušné skutkové podstatě trestného činu s ohledem na zjištěný skutkový stav. Jinak řečeno, v případě dovolání opírajícího se o dovolací důvod uvedený v ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. zákon vyžaduje, aby podstatou výhrad dovolatele a obsahem jím uplatněných dovolacích námitek se stalo tvrzení, že soudy zjištěný skutkový stav věci, popsaný v jejich rozhodnutí (tj. zejména v tzv. skutkové větě výrokové části, popř. blíže rozvedený či doplněný v odůvodnění), není takovým trestným činem, za který jej soudy pokládaly, neboť jimi učiněné skutkové zjištění nevyjadřuje naplnění všech zákonných znaků skutkové podstaty trestného činu, za nějž byl obviněný odsouzen. Dovolatel pak s poukazem na tento dovolací důvod musí namítat, že skutek buď vykazuje zákonné znaky jiného trestného činu, anebo není vůbec žádným trestným činem. To pak znamená, že v případě dovolání podaného obviněným či v jeho prospěch dovolatel v rámci tohoto dovolacího důvodu musí uplatnit tvrzení, že obviněný měl být uznán vinným mírnějším trestným činem nebo měl být obžaloby zproštěn, a to zejména odkazem na ustanovení §226 písm. b) tr. ř. ( tj. že v žalobním návrhu označený skutek není trestným činem ).
V dovolání podaném z dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. musí tedy dovolatel brojit proti subsumpci jednání obviněného pod určité (určitá) ustanovení trestního zákona a právě tím vymezit rozsah svého dovolání. Proto musí důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. v jeho první alternativě směřovat vždy proti konkrétní přesně určené právní kvalifikaci, přičemž dovolací námitka by měla být vyargumentována konkrétními skutečnostmi brojícími proti určité právní kvalifikaci. Proto se nelze spokojit pouze s obecným tvrzením dovolatele, že skutek není trestným činem. (Srov. k tomu usnesení Ústavního soudu ze dne 19. 2. 2009 sp. zn. III. ÚS 1706/08 a rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. 3. 2009 sp. zn. 5 Tdo 247/2009).
Obviněný ve svém dovolání předně soudu prvního stupně vytýká, že neprovedl předběžné projednání obžaloby ve smyslu §186 tr. ř., za účelem odstranění nedostatků pokud jde o odcizené věci a jejich hodnotu.
Zde je třeba kategoricky prohlásit, že takováto námitka nejenom nenaplňuje uplatněný dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm.g) tr. ř., ale ani žádný z dalších důvodů dovolání upravených trestním řádem. Dovolací soud se proto takto uplatněnou námitkou nezabýval. Pouze pro úplnost je třeba dodat, že předběžné projednání obžaloby zejména z důvodu podle §186 písm. f) tr. ř. bylo významně omezeno novelou trestního řádu provedenou zákonem č. 265/2001 Sb. a pokud okresní soud po podání obžaloby vyhodnotil, že její případné nepřesnosti odstraní sám v řízení před soudem a ve věci nařídil rovnou hlavní líčení, nelze mu takový postup vytýkat.
Pokud dále obviněný zpochybňoval spáchání některých skutků svojí osobou z důvodu, že se v kritické době měl nacházet v Anglii, reagoval na jeho výhradu již odvolací soud ve svém rozhodnutí. V rámci dovolání nelze úspěšně takovouto námitku vznést, jelikož se jejím prostřednictvím zpochybňuje soudy nižších stupňů zjištěný skutkový stav, jenž je zachycen ve výrokové části odsuzujícího rozsudku. Jak již ale bylo zdůrazněno shora, proti skutkovým zjištěním nelze primárně dovolání, jako mimořádný opravný prostředek, podat, zejména když se soud prvního stupně velice podrobně a úplným způsobem vypořádal s veškerými námitkami obviněného v daném směru a rovněž odvolací soud ve svém rozhodnutí přiměřeně reagoval na obdobné odvolací námitky obviněného.
Požadavek na psychiatrické zkoumání duševního stavu obviněného sice budí zdání, že má hmotně právní povahu, jelikož otázka příčetnosti pachatele (viz §12 tr. zák.) bezpochyby souvisí se závěrem, zda obviněný mohl být subjektem spáchaných trestných činů.
Na tomto místě je ale nutné uvést, že ani dovolatel ve skutečnosti v dovolání nezpochybňuje, že obviněný se činů dopouštěl v příčetném stavu. Pouze naznačuje, že se v jeho případě může jednat o určitou osobnostní abnormitu, přičemž vychází z chování a jednání obviněného vůči jeho prvnímu obhájci, a z některých jeho reakcí u hlavního líčení. Zároveň povšechně zmiňuje i jeho údajné zneužívání drog. Z toho pak dovozuje, že v rámci zkoumání duševního stavu obviněného by mohly být zjištěny poznatky využitelné ve prospěch obviněného.
Tento v dovolání uplatněný požadavek v situaci, kdy v předchozím řízení obviněný ani jeho obhájce nenavrhovali soudu opatření znaleckého posudku ke zjištění, zda se obviněný činů, z nichž byl obžalován, dopouštěl v příčetném stavu a zda je tudíž za ně trestně odpovědný, kdy současně z obsahu spisového materiálu, zejména z výpovědí obviněného a z jeho reakcí zaznamenaných v protokolech o hlavním líčení, vyplývá, že u obviněného není rozhodně důvodné předpokládat, že se spáchaných činů dopustil ve stavu nepříčetnosti, nelze v rámci dovolacího řízení takto vznesený požadavek úspěšně uplatnit. Takovýmto požadavkem dovolatel ve skutečnosti pouze brojí proti správnosti a úplnosti provedeného dokazování. Jak již ale bylo shora upozorněno, problematika úplnosti dokazování či hodnocení důkazů samotných není obsahem přezkumu v dovolacím řízení, zejména když zde v žádném případě nelze konstatovat extrémní nesoulad mezi provedenými důkazy a skutkovým zjištěním učiněným soudy nižších stupňů, zde pak konkrétně v otázce důvodnosti dodatečného zkoumání příčetnosti obviněného.
Pokud dovolatel v pořadí poslední námitkou zpochybnil správnost výroku o náhradě škody, jak jej vyslovil ve svém rozsudku soud prvního stupně a odvolací soud se s tím ztotožnil, nelze než uvést, že takováto výhrada není způsobilá naplnit uplatněný dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., ale ani jiný z dovolacích důvodů jež obsahuje trestní řád a dovolací soud se takovouto námitkou zabývat nemohl. Zde je pak třeba pouze nad rámec poznamenat, že podané dovolání absolutně postrádá jakékoli podrobnosti týkající se tvrzené nesprávnosti výroku o náhradě škody.
Je tudíž třeba prohlásit, že Nejvyšší soud po přezkoumání obsahu podaného dovolání shledal, že obviněný sice dovolání označil jako podané z důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., v dovolání však ve skutečnosti nenamítl nesprávnost právního posouzení skutku, ale fakticky napadl výhradně soudy učiněná skutková zjištění s tím, že soudy nedostatečně zjistily skutkový stav, když nesprávně hodnotily provedené důkazy. Výhrady dovolatele se tedy soustředily především proti správnosti zjištění, že se trestné činnosti, za níž byl uznán vinným, dopustil, případně proti jiným skutkovým závěrům soudů nižších stupňů. Z charakteru jeho námitek je evidentní, že tyto mají výhradně povahu vad skutkových, kterými se snaží primárně dosáhnout změny zjištění skutkového stavu, a teprve na základě toho poukazuje na údajnou nesprávnost právního posouzení skutku. Takové námitky jsou však z pohledu uplatněného dovolacího důvodu irelevantní a dovolací soud se jimi není oprávněn zabývat.
Na základě obsahu spisu je ale pro úplnost třeba zdůraznit, že mezi skutkovými zjištěními, která soudy po zhodnocení provedených důkazů učinily, a právním posouzením věci není dán žádný zásadní rozpor. Soudy své skutkové závěry opřely o konkrétní zjištění učiněná na základě provedených důkazů. Z obsahu spisu je zároveň zřejmé, že se soudy ve smyslu požadavků vyplývajících z ustanovení §2 odst. 5, 6 tr. ř. náležitě vypořádaly se skutečnostmi důležitými pro své rozhodnutí a Nejvyšší soud v tomto směru neshledal důvodu k podstatnějším výtkám na jejich adresu. V podrobnostech proto Nejvyšší soud odkazuje na odůvodnění předmětných rozhodnutí soudů nižších stupňů.
Lze tedy uzavřít, že se v tomto případě nejedná o situaci, kdy jsou skutkové závěry soudů v extrémním nesouladu s provedenými důkazy anebo z nich v žádné možné interpretaci odůvodnění soudních rozhodnutí nevyplývají, a kdy je nutno takovéto rozhodnutí považovat za stojící v rozporu s čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, jakož i s čl. 90 Ústavy (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 3. února 2005, sp. zn. III. ÚS 578/04 ).
Nejvyšší soud dospěl ke konečnému závěru, že dovolací námitky tak, jak byly koncipovány a uplatněny obviněným, nejsou z výše uvedených důvodů podřaditelné pod zákonný dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. a stojí mimo jeho rámec. Dovolatel totiž na jedné straně deklaroval zákonný dovolací důvod podle citovaného ustanovení, avšak konkrétně uplatnil pouze námitky, které tento dovolací důvod svým obsahem nenaplňují. Z těchto jen stručně uvedených důvodů (viz §265i odst. 2 tr. ř.) pak Nejvyšší soud odmítl dovolání obviněného podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. Rozhodnutí o odmítnutí dovolání Nejvyšší soud učinil v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný ( §265n tr. ř.).
V Brně dne 29. listopadu 2011
Předseda senátu:
JUDr. František Hrabec