ECLI:CZ:NS:2012:26.CDO.2151.2011.1
sp. zn. 26 Cdo 2151/2011
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Feráka a soudkyň JUDr. Pavlíny Brzobohaté a Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., ve věci žalobkyně M. B. , zastoupené JUDr. Klárou Alžbětou Samkovou, Ph.D., advokátkou se sídlem v Praze 2, Španělská 742/6, proti žalovaným 1. statutárnímu městu Kladno , se sídlem v Kladně, náměstí Starosty Pavla 44, zastoupenému JUDr. Tomášem Richterem, advokátem se sídlem v Praze 1, Vodičkova 39, 2. SUNNY Kladno s. r. o. , se sídlem v Kladně, Vašatova 3221, o určení neplatnosti nájemních smluv a výpovědí, vedené u Okresního soudu v Kladně pod sp. zn. 19 C 44/2003, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 18. listopadu 2009, č. j. 30 Co 423/2009-509, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Praze (soud odvolací) rozsudkem ze dne 18. 11. 2009, č. j. 30 Co 423/2009-509, potvrdil rozsudek Okresního soudu v Kladně (soud prvního stupně) ze dne 20. 5. 2009, č. j. 19 C 44/2003-463, kterým zamítl žalobu na určení neplatnosti smlouvy o nájmu nebytových prostor čj. 02/2001 uzavřené mezi společností ALEX INTERNATIONAL CZ, s.r.o., se sídlem v Hřebči, 28. října 396 (v řízení vystupovala jako žalobkyně a/, dále jen „žalobkyně a)“) a 1. žalovaným a smlouvy o nájmu nebytových prostor čj. 03/2001 uzavřené mezi žalobkyněmi a 1. žalovaným, dále zamítl žalobu na určení neplatnosti výpovědi z nájemní smlouvy čj. 02/2001 ze dne 31. 10. 2002, zastavil řízení o určení neplatnosti výpovědi z nájemní smlouvy čj. 03/2001 ze dne 31. 10. 2002 a rozhodl o náhradě nákladů řízení; současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Rozsudek odvolacího soudu byl zástupci žalobkyně a) doručen dne 3. 3. 2010 a dovolatelce (původně žalobkyně b/) dne 12. 3. 2010.
Proti rozsudku odvolacího soudu podaly dne 4. 5. 2010 obě žalobkyně dovolání, protože žalobkyně a) tak učinila až po uplynutí lhůty k jeho podání, bylo usnesením soudu prvního stupně ze dne 10. 6. 2010, č. j. 19 C 44/2003-554, ve spojení s usnesením odvolacího soudu ze dne 2. 9. 2010, č. j. 30 Co 380/2010-590, její dovolání pro opožděnost odmítnuto.
Včasné dovolání žalobkyně b), nezastoupené advokátem, neobsahovalo náležitosti stanovené v ustanovení §241a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. s. ř.“).
Dovolání, které neobsahuje údaj o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, je vadným podáním, které může dovolatel doplnit o chybějící náležitosti jen do uplynutí dovolací lhůty (§241b odst. 3 věta první o. s. ř.). Požádá-li však dovolatel před uplynutím lhůty o ustanovení zástupce (§30 o. s. ř.), běží dvouměsíční lhůta znovu až od právní moci usnesení, kterým bylo o této žádosti rozhodnuto. Marným uplynutím propadné lhůty podle §241b odst. 3 o. s. ř. se původně odstranitelné vady dovolání stávají neodstranitelnými; k opožděnému doplnění dovolání nelze proto přihlížet (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 2. 2003, sp. zn. 21 Cdo 1730/2002, publikované v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, sv. 23, C 1688). Lhůta určená v §243b odst. 3 o. s. ř. k doplnění dovolání o určení jeho rozsahu nebo o dovolací důvody je lhůtou zákonnou, soud ji nemůže prodloužit (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 3. 2005, sp. zn. 29 Odo 25/2005, uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 6 ročník 2005 pod číslem 91).
Soudem prvního stupně byla dovolatelka vyzvána, aby si pro dovolací řízení zvolila zástupce z řad advokátů, k její žádosti jí byla pro dovolací řízení usnesením soudu prvního stupně ze dne 18. 11. 2010, č. j. 19 C 44/2003-613, ve spojení s usnesením odvolacího soudu ze dne 3. 2. 2011, č. j. 30 Co 46/2011-669, které nabylo právní moci dne 1. 3. 2011, ustanovena advokátka JUDr. Klára Alžběta Samková, Ph.D., která doplněné a odůvodněné dovolání podala k poštovní přepravě 9. 5. 2011 (poté, co byla k doplnění a odstranění jeho vad ve lhůtě 15 dnů vyzvána usnesením soudu prvního stupně ze dne 15. 3. 2011, č. j. 19 C 44/2003-673, jež jí bylo doručeno dne 21. 3. 2011). Marným uplynutím zákonné lhůty k odstranění vad dovolání (tj. 2. 5. 2011) se původně odstranitelné vady staly neodstranitelnými.
Protože rozhodnutí odvolacího soudu lze zásadně přezkoumat jen z důvodů uplatněných v dovolání (§242 odst. 3, věta první, o. s. ř.) a dovolání žalobkyně postrádá vylíčení dovolacích důvodů, nelze v dovolacím řízení pro tyto obsahové nedostatky dovolání pokračovat. Nejvyšší soud proto její dovolání - aniž se mohl zabývat dalšími okolnostmi - podle §243c odst. 1 a §43 odst. 2 věty první o. s. ř. odmítl (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 6. 2003, sp. zn. 29 Odo 108/2002, uveřejněné pod č. 21/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. a o skutečnost, že žalovaným podle obsahu spisu nevznikly v dovolacím řízení žádné náklady, na jejichž náhradu by jinak měli proti dovolatelce právo.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 21. listopadu 2012
JUDr. Miroslav Ferák, v. r.
předseda senátu