ECLI:CZ:NS:2012:28.ND.111.2012.1
sp. zn. 28 Nd 111/2012-39
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ludvíka Davida, CSc., a soudců Mgr. Petra Krause a JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., v právní věci žalobce: GE Money Auto, s. r. o. , IČ 60112743, se sídlem Vyskočilova 1422/4a, Praha 4, zastoupena JUDr. Miroslavem Nyplem, advokátem v Hradci Králové, Dukelská 15, proti žalovanému: M. K. , bytem K., o zaplacení částky ve výši 95.765,75 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 12 EC 201/2011, o návrhu na delegaci vhodnou, takto:
Věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 12 EC 201/2011 se nepřikazuje z důvodu vhodnosti Okresnímu soudu v Karviné.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 4 předložil dne 19. 4. 2012 shora uvedenou věc Nejvyššímu soudu k rozhodnutí ve smyslu ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. Z předkládací zprávy doručené Nejvyššímu soudu vyplývají následující skutečnosti. Žalovaný je nezaměstnaným, není podnikatelem a jeho příjmem, jakož i jediným příjmem jeho rodiny jsou sociální dávky (příslušná dokumentace doložena – viz přílohová část „žalovaného“ v nalézacím spise, k tomu též potvrzení úřadu práce na l. č. 36). Žalovaný dne 9. 1. 2009 uzavřel s žalobcem Smlouvu o úvěru, na základě které se zavázal žalobci částku (poskytnutý úvěr) v celkové výši
123.997,- Kč uhradit ve 48 splátkách – každé ve výši 4.872,- Kč -, počínaje 9. 2. 2009 (poslední splátka 9. 1. 2013). Žalovaný mj. v čl. 10 této smlouvy souhlasil s určením příslušnosti Obvodního soudu pro Prahu 4 pro případ, že bude nutné uplatňovat nároky vůči žalovanému soudní cestou.
Obvodní soud pro Prahu 4 odůvodnil vhodnost přikázání věci Okresnímu soudu v Karviné tím, že při prvním jednání ve věci samé je samotná účast žalovaného jako účastníka řízení nezbytná, a to mj. i s ohledem na zásadu koncentrace řízení upravené v §118b o. s. ř. V řízení doposud neproběhlo žádné dokazování, první jednání bylo odročeno na neurčito (vydaný platební příkaz se nepodařilo žalovanému doručit) a delegování věci Okresnímu soudu v Karviné by tak bylo v souladu se zásadou procesní ekonomie a též zásadou ústnosti a bezprostřednosti.
Žalovaný se k návrhu na přikázání věci nevyjádřil. Žalobce s návrhem nesouhlasí (odůvodnění na l. č. 32 n.).
Podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. může být věc jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti. Podle odst. 3 tamtéž rozhoduje o přikázání věci soud, který je nejblíže společně nadřazen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána.
Postup podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. představuje výjimku ze zásady, že řízení koná soud, jehož příslušnost vyplývá ze zákona. Tato zásada je i ústavně garantována v čl. 38 odst. 1 Listiny. Z toho je zřejmé, že skutečnosti, o které se přikázání věci opírá, musí mít výjimečnou povahu (srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 7 Nd 29/2001). Úvaha o vhodnosti delegace musí zahrnovat i posouzení poměrů účastníků tak, aby některý z nich nebyl rozhodnutím o navrhované delegaci (ať už pozitivním, nebo negativním) nápadně znevýhodněn v přístupu k soudu a v možnosti uplatňovat zde svá práva. Důvodem k delegaci vhodné může být i taková změna poměrů (zejména osobních, sociálních a majetkových) některého z účastníků, která opodstatňuje závěr, že by nebylo spravedlivé trvat na původní dohodě účastníků o určení jiného místně příslušného soudu (srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 5 Nd 74/2001). Samotná okolnost, že účastník řízení má bydliště mimo obvod působnosti příslušného soudu, není natolik výjimečná, aby v ní bylo možno bez dalšího spatřovat důvod k přikázání věci jinému soudu podle §12 odst. 2 o. s. ř. To platí zvláště za situace, kdy z obsahu spisu není vůbec zřejmé, že účastník řízení se nemůže pro nějaké závažné důvody dostavit k jednání u příslušného soudu, a kdy navíc přichází v úvahu, že soud může ve věci rozhodnout bez jednání (srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 11 Nd 55/2001). Důvody vhodnosti opodstatňující přikázání věci jinému soudu (§12 odst. 2 o. s. ř.) mohou mít různou povahu, a to v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků a jiných okolnostech. Půjde zejména o skutečnosti, z nichž lze spolehlivě dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. O takový případ však nejde, jestliže žalobce většinu navrhovaných důkazů již soudu předložil v rámci podané žaloby a kromě toho navrhuje provedení jen takových důkazů, které mohou být vzhledem k jejich charakteru a množství bez výraznějších potíží a zvýšených nákladů provedeny soudem místně příslušným (srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 11 Nd 33/2001).
Nejvyšší soud z přiloženého spisu zjistil, že manželka žalovaného Ž. K. pobírá příspěvek na živobytí od 1. 2. 2012 ve výši 9.839,- Kč, resp. jí byl od tohoto data navýšen oproti původnímu příspěvku, který by ve výši 8.208,- Kč. Žalobce do 12. 4. 2011 pobíral podporu v nezaměstnanosti, další skutečnosti z poskytnutých dokladů nevyplývají. Synové žalobce A. a M. od 1. 10. 2011 do 29. 2. 2012 obdrželi na dávkách sociální podpory každý 3.050,- Kč, dcera žalobce Natálie částku 2.500,- Kč a dcera žalobce J. částku 3.050,- Kč. Z těchto skutečností nijak nevyplývá, jaké povahy a výše jsou příjmy žalovaného.
Nejvyšší soud je povinen ve věci zohledňovat též náklady žalobce, resp. právního zástupce žalobce, spojené s dopravou k jednání, ztrátu času a další výdaje, které by byly žalovanému v případě neúspěchu přikázány k náhradě. Soud též nemůže odhlédnout od dohody stran Smlouvy o úvěru, ve které žalovaný vyjádřil svým podpisem souhlas mj. s určením místní příslušnosti de facto podle sídla žalobce. V posuzované věci je v současné době jediným předloženým důkazem právě tato smlouva. Žalovaný se k návrhu tzv. delegace vhodné nijak nevyjádřil; neuvedl tak soudu důvody, pro které by bylo vhodné věc přikázat k rozhodnutí jinému soudu.
Nejvyšší soud po posouzení výše uvedeného dospěl k závěru, že ve věci výjimečné důvody pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně naplněny nejsou. Nejvyšší soud návrhu Obvodního soudu pro Prahu 4 nevyhověl a předmětnou věc Okresnímu soudu v Karviné ve smyslu §12 odst. 2 o. s. ř. nepřikázal.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 13. června 2012
JUDr. Ludvík D a v i d, CSc.
předseda senátu