ECLI:CZ:NS:2013:20.CDO.3026.2012.1
sp. zn. 20 Cdo 3026/2012
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D. a soudců JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Vladimíra Mikuška v exekuční věci oprávněného Dopravního podniku hl. m. Prahy, a. s. se sídlem v Praze 9, Sokolovská 217/42, identifikační číslo osoby 00005886, zastoupeného JUDr. Tomášem Sokolem, advokátem se sídlem v Praze 2, Sokolská 60, proti povinnému Ing. R. P. , zastoupenému JUDr. Jindřichem Zadinou, advokátem se sídlem v Praze 2, Sokolská 1662/35, pro 206,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Praha - východ pod sp. zn. 28 Nc 10978/2009, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 17. 5. 2012, č. j. 19 Co 266/2012-118, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
Krajský soud v Praze napadeným rozhodnutím potvrdil usnesení ze dne 12. 3. 2012, č. j. 28 Nc 10978/2009-104, kterým Okresní soud Praha - východ zamítl návrh povinného na zastavení exekuce nařízené svým usnesením ze dne 5. 8. 2009, č. j. 28 Nc 10978/2009-4. Stejně jako soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že povinnému byla v nalézacím řízení ustanovena opatrovnice, neboť ten se ze svého posledního známého bydliště odstěhoval a soudu se nepodařilo zjistit jeho novou adresu, na kterou by mu bylo možno doručit exekuční titul. Pokud nalézací soud v usnesení o ustanovení opatrovníka uvedl odkaz na §28 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále též jen „o. s. ř.“), je zřejmé, že se jedná o písařskou chybu, neboť šlo o postup dle §29 odst. 3 o. s. ř., přičemž o určitosti a srozumitelnosti výroku rozhodnutí o ustanovení opatrovníka není pochyb. Exekuční titul byl doručen řádně ustanovenému opatrovníkovi a nabyl právní moci i vykonatelnosti.
Povinný v dovolání, jehož přípustnost dovozuje z §238a odst. 1 písm. c) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. 12. 2012 (dále též jen „o. s. ř.“), namítá, že řízení je postiženo vadou, která by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§241a odst. 2 písm. a/ o. s. ř.). Dovolatel namítá, že soud v nalézacím řízení nepostupoval správně, neboť ustanovil povinnému opatrovníka předčasně a postupoval při tom pouze formálně (nepokusil se ustanovit jej z osob blízkých), navíc jím ustanovil zaměstnankyni soudu, což je pro pravděpodobný konflikt zájmů v rozporu s účely, kterých má být ustanovením opatrovníka nepřítomnému účastníkovi řízení dosaženo, na což opakovaně upozorňoval i Ústavní soud např. v nálezech sp. zn. III. ÚS 1231/09, III. ÚS 2894/07, II. ÚS 629/04, IV. ÚS 273/05. Opatrovnice pouze dne 13. 6. 2002 převzala rozsudek, žádný úkon ve prospěch povinného neučinila a její nečinností se jeho dluh navýšil o cca 15 000,- Kč.
Nejvyšší soud postupoval podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 7. 2009 do 31. 12. 2012 (srov. část první, čl. II Přechodná ustanovení, bod 12 zákona č. 7/2009 Sb. a čl. II Přechodná ustanovení, bod 7 zákona č. 404/2012 Sb.).
Dovolání není přípustné.
Je-li napadeným rozhodnutím – jako v projednávaném případě – usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení, kterým soud prvního stupně rozhodl o návrhu na zastavení výkonu rozhodnutí (exekuce), je dovolání ve smyslu §238a odst. 1 písm. c) o. s. ř. přípustné za podmínek vymezených v §237 odst. 1 písm. b) nebo c) o. s. ř. (srov. §238a odst. 2 o. s. ř.). Protože použití ustanovení §237 odst. 1 písm. b) o. s. ř. je vyloučeno (usnesení soudu prvního stupně nepředcházelo dřívější, odvolacím soudem zrušené, rozhodnutí téhož soudu), zbývá přípustnost dovolání vyvozovat již jen z ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. (jež bylo k 31. 12. 2012 zrušeno nálezem Ústavního soudu České republiky ze dne 21. 2. 2012, Pl. ÚS 29/11, avšak podle nálezu IV. ÚS 1572/11 ze dne 6. 3. 2012 zůstává pro posouzení přípustnosti dovolání podaných do 31. 12. 2012 i nadále použitelné), podle něhož rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatňovaným dovolacími důvody podle §241a odst. 2 písm. a) a §241a odst. 3 se nepřihlíží. Při přezkumu napadeného rozhodnutí – tedy i v rámci posouzení zásadního významu právních otázek – je Nejvyšší soud uplatněným dovolacím důvodem včetně jeho obsahového vymezení vázán (§242 odst. 3 věta první o. s. ř.).
S ohledem k námitkám obsaženým v dovolání dovolací soud nedospěl k závěru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam.
Námitku, že nalézací soud postupoval nesprávně, když povinnému ustanovil opatrovníkem zaměstnankyni soudu, která zůstala v nalézacím řízení nečinná, lze podřadit pod dovolací důvod uvedený v ustanovení §241a odst. 2 písm. a) o. s. ř. a je z hlediska založení přípustnosti dovolání bezcenná (§237 odst. 3 o. s. ř., část věty za středníkem). Dovolací soud k ní při posuzování přípustnosti dovolání přihlížet nemůže.
Pouze pro úplnost dovolací soud uvádí, že již dlouhodobě ustálená soudní praxe dovodila (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. května 2000, sp. zn. 20 Cdo 2475/1998, nebo usnesení z 29. května 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001), že okolnost, že soudní řízení, jež předcházelo vydání k výkonu navrženého rozhodnutí, bylo postiženo vadou, nezakládá současně vadu řízení o výkon takového rozhodnutí. Tvrdí-li dovolatel, že mu byl v nalézacím řízení ustanoven opatrovník, ač k tomu nebyly splněny podmínky, a z toho důvodu s ním soud nejednal, nedoručil mu rozsudek a nesprávným postupem mu v průběhu řízení odňal možnost jednat před soudem, je uvedená námitka relevantní pouze v řízení o opravném prostředku proti rozsudku soudu vydaném v řízení vedeném s opatrovníkem – v řízení nalézacím.
Protože dovolání není přípustné podle žádného v úvahu připadajícího ustanovení občanského soudního řádu, Nejvyšší soud je bez jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.) odmítl (§243b odst. 5 věta první, §218 písm. c/ o. s. ř.).
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§87 zákona č. 120/2001 Sb.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 22. dubna 2013
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph. D., v. r.
předsedkyně senátu