ECLI:CZ:NS:2013:25.CDO.2749.2012.1
sp. zn. 25 Cdo 2749/2012
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Roberta Waltra a soudců JUDr. Marty Škárové a JUDr. Petra Vojtka ve věci žalobkyně ČEZ Distribuce, a.s. , IČO 247 29 035, se sídlem Děčín IV – Podmokly, Teplická 874/8, zastoupené Mgr. Jaroslavem Trkovským, advokátem, se sídlem Louny, Mírové nám. 124, proti žalovanému L. A. , o 93.085,50 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Novém Jičíně pod sp. zn. 24 C 272/2008, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 16. listopadu 2011, č. j. 42 Co 206/2011-126, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Novém Jičíně rozsudkem ze dne 3. 11. 2010, č.j. 24 C 272/2008-91, ve znění doplňujícího usnesení ze dne 19. 8. 2011, č.j. 24 C 272/2008-111, uložil žalovanému zaplatit žalobkyni 82.097,- Kč s příslušenstvím, co do částky 10.998,50 Kč s příslušenstvím žalobu zamítl a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 16. 11. 2011, č.j. 42 Co 260/2011-126, ve znění doplňujícího usnesení ze dne 16. 11. 2011, č.j. 42 Co 260/2011-130, rozsudek soudu prvního stupně ve vyhovujícím výroku změnil tak, že se žaloba zamítá ohledně zaplacení 52.097,- Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 82.097,- Kč od 9. 11. 2007 do zaplacení, a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů.
Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dne 13. 2. 2012 dovolání, v němž toliko odkazuje na ustanovení §237 odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), §241a odst. 2 písm. a) a b) o. s. ř. s tím, že dovolací důvody budou blíže rozvedeny do 14 dnů. Navrhuje, aby dovolací soud napadené rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Podle ustanovení §240 odst. 1 o. s. ř. účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni.
Podle ustanovení §241b odst. 3 věty první o. s. ř. dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání.
Dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu (srov. např. usnesení ze dne 27. 1. 2005, sp. zn. 29 Odo 1060/2003, uveřejněné v časopisu Soudní judikatura, ročník 2005, sešit č. 3, pod č. 31, usnesení ze dne 26. 4. 2005, sp. zn. 20 Cdo 822/2004, nebo ze dne 9. 2. 2006, sp. zn. 21 Cdo 681/2005) pouhá citace textu ustanovení §241a odst. 2 (případně odstavce 3) o. s. ř. není řádným uplatněním dovolacího důvodu. Není-li takto formulované dovolání doplněno ve lhůtě určené v §241b odst. 3 o. s. ř. o údaj, z jakých konkrétních důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá (tj. např. v čem je spatřována nesprávnost právního posouzení věci), Nejvyšší soud je bez dalšího odmítne podle §43 odst. 2 o. s. ř. (k tomu srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 6. 2003, sp. zn. 29 Odo 108/2002, uveřejněné pod č. 3/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Jak vyplývá z obsahu spisu, rozsudek odvolacího soudu s řádným poučením o lhůtě a místu podání dovolání byl žalobkyni (prostřednictvím jejího zástupce) doručen dne 14. 12. 2011, od tohoto dne žalobkyni běžela lhůta k podání dovolání, která skončila v úterý 14. 2. 2012. Blanketní dovolání, při jehož podání byla žalobkyně zastoupena advokátem, neobsahovalo konkrétní vymezení dovolacích důvodů a bylo podáno včas, tj. ve lhůtě podle §240 odst. 1 o. s. ř. V této lhůtě je však bylo nutné i doplnit o dovolací důvody.
Jelikož blanketní dovolání nebylo ve stanovené lhůtě doplněno, staly se původně odstranitelné vady tohoto dovolání v důsledku marného uplynutí propadné (prekluzivní) lhůty určené v §241b odst. 3 o. s. ř. ze zákona vadami neodstranitelnými. K pozdějšímu doplnění dovolání doručenému soudu prvního stupně prostřednictvím datové schránky dne 13. 3. 2012 nelze přihlížet, neboť prekluzivní lhůta stanovená v §241b odst. 3 ve spojení s §240 odst. 1 o. s. ř. je lhůtou zákonnou, nemůže tedy být prodloužena (§55 o. s. ř.) a její zmeškání nelze prominout (§240 odst. 2 o. s. ř.).
Nejvyšší soud tedy dovolání žalobkyně podle §43 odst. 2 věty první a §243c o. s. ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení Nejvyšší soud rozhodl dle §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 8. ledna 2013
JUDr. Robert Waltr, v. r.
předseda senátu