Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 23.10.2013, sp. zn. 33 Cdo 3160/2012 [ rozsudek / výz-C ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2013:33.CDO.3160.2012.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2013:33.CDO.3160.2012.1
sp. zn. 33 Cdo 3160/2012 ROZSUDEK Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Blanky Moudré a soudců JUDr. Václava Dudy a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobkyně TESAŘSTVÍ ŽAKO s. r. o. se sídlem Jablonec nad Nisou, Josefa Suka 4917/11, identifikační číslo: 254 55 877, zastoupené Mgr. Jiřím Douskem, advokátem se sídlem Liberec 2, Chrastavská 273/30, proti žalovanému Š. H., o zaplacení 84.435,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Semilech pod sp. zn. 10 C 2/2008, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 22. listopadu 2011, č. j. 20 Co 206/2011-207, takto: Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 22. listopadu 2011, č. j. 20 Co 206/2011-207, a rozsudek Okresního soudu v Semilech ze dne 23. listopadu 2010, č. j. 10 C 2/2008-165, ve výrocích II. a III., jimiž byla zamítnuta žaloba o zaplacení 84.435,- Kč s úrokem z prodlení ve výši, která v každém kalendářním pololetí odpovídá výši repo sazby, stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, zvýšené o 7 procentních bodů, a bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení, se zrušují a věc se vrací v tomto rozsahu soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Odůvodnění: Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 22. listopadu 2011, č. j. 20 Co 206/2011-207, potvrdil rozsudek Okresního soudu v Semilech ze dne 23. listopadu 2010, č. j. 10 C 2/2008-165, v napadeném výroku zamítajícím žalobu o zaplacení částky 84.435,- Kč se specifikovanými úroky z prodlení a ve výroku o náhradě nákladů řízení; současně rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Oba soudy vyšly ze zjištění, že účastníci uzavřeli dne 12. 4. 2007 smlouvu o dílo, v níž se žalobkyně (zhotovitelka) zavázala pro žalovaného (objednatele) provést dodávku a montáž roubeného domu v termínu do 29. 7. 2007 za sjednanou cenu 799.790,- Kč včetně DPH. Způsob úhrady ceny díla si smluvní strany dohodly tak, že ke dni podpisu smlouvy žalovaný uhradí zálohu 250.000,- Kč, další platby uhradí podle průběžné fakturace vždy po odsouhlasení přehledu provedených prací oběma stranami a doplatek ceny na základě daňového dokladu vystaveného ke dni předání díla. Předmětem díla byly jen tesařské práce. Zhotovení zděného základu pod trámy u vchodu do domu žalovaný nezajistil, ač k tomu byl žalobkyní opakovaně vyzýván. Žalobkyně přípisem ze dne 17. 8. 2007 žalovanému sdělila, že práce na dobu neurčitou přerušuje - mimo jiné z důvodu stavební nepřipravenosti, neboť žalovaný nezhotovil zděný základ před vchodem, který byl nezbytný pro zajištění konstrukce střechy. Přípisem ze dne 27. 8. 2007 žalobkyně žalovaného vyzvala ke zhotovení základu před vchodem do 31. 8. 2007 s tím, že pokud tak neučiní, využije práva odstoupit od smlouvy podle §638 obč. zák. Přípisem ze dne 30. 8. 2007 vyzvala žalobkyně žalovaného k odsouhlasení přehledu prací č. 3 obsahujícího rekapitulaci dodávek v ceně 84.435,- Kč; žalovaný tak neučinil. Dalším přípisem ze dne 13. 9. 2007, který převzala matka žalovaného, žalobkyně žalovanému sdělila, že odstupuje od smlouvy z důvodu neposkytnutí jeho součinnosti potřebné k dokončení díla (mimo jiné zhotovení zděného základu před vchodem), a vyzvala jej k doplacení ceny díla podle §641 odst. 1 obč. zák. Účastníci si možnost odstoupení ve smlouvě nesjednali. Odvolací soud se ztotožnil s právními závěry soudu prvního stupně, že žalobkyně neodstoupila od smlouvy o dílo účinně, neboť v rozporu s §638 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále opět jen „obč. zák.“), neurčila žalovanému přiměřenou lhůtu k poskytnutí potřebné součinnosti (zhotovení zděného základu) v souvislosti s upozorněním na možnost odstoupení od smlouvy. Jestliže smlouva nezanikla, je žalobkyně oprávněna požadovat úhradu dílčích plateb při splnění hmotněprávní podmínky sjednané ve smlouvě - odsouhlasení přehledu provedených prací. Tato podmínka u přehledu prací č. 3 - na rozdíl od přehledu prací č. 2 - nebyla splněna. V rozsahu částky 84.435,- Kč (s úroky z prodlení) tudíž soudy posoudily žalobu jako předčasnou, jelikož žalobkyni dosud nevzniklo právo na zaplacení této částky. Protože k prodlení žalobkyně nedošlo (žalovaný ji k pokračování ve zhotovení díla neposkytl součinnost - §520 obč. zák.), vyhodnotil odvolací soud (stejně jako soud prvního stupně) námitku žalovaného směřující k započtení pohledávky z titulu smluvní pokuty jako neúspěšnou. Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, jehož přípustnost spatřuje ve smyslu §237 odst. 1 písm. c/, odst. 3 o. s. ř. v nesprávném právním posouzení zjištěného skutkového stavu věci. Odvolacímu soudu vytýká, že zjištěný skutek nepoměřoval ustanovením §641 odst. 1 obč. zák., jehož aplikace se opakovaně před oběma soudy dovolávala. Zdůrazňuje, že ač byla ochotna dílo provést, nebylo dokončeno, a to z důvodů na straně žalovaného, který jí neposkytl potřebnou součinnost. Je proto přesvědčena, že má právo na zaplacení části ceny díla ve výši 84.435,- Kč, byť přehled prací č. 3 žalovaný neodsouhlasil. V řízení o dovolání bylo postupováno podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2012 - dále opět jen „o. s. ř.“ (srovnej čl. II bod 7. zákona č. 404/2012 Sb.). Dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno včas subjektem k tomu oprávněným při splnění podmínky jeho advokátního zastoupení (§240 odst. 1 a §241 odst. 1 a 4 o. s. ř.) a je přípustné podle §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř., neboť odvolací soud - z dále uvedeného důvodu - zjištěný skutkový stav věci právně kvalifikoval (posoudil) v rozporu s ustálenou judikaturou dovolacího soudu. Vady uvedené v §242 odst. 3 větě druhé o. s. ř. žalobkyně nenamítá a z obsahu spisu se jejich existence nepodává. V rámci dovolacího důvodu podle §241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř., jímž lze odvolacímu soudu vytýkat nesprávné právní posouzení věci, žalobkyně brojí proti právnímu závěru dovozujícímu, že jí nevzniklo právo na úhradu ceny prací podle přehledu č. 3, neboť nenastala účastníky ve smlouvě o dílo sjednaná hmotněprávní podmínka (odsouhlasení přehledu žalovaným), a že tudíž byla žaloba podána předčasně. Prosazuje právní názor (který vyjádřila již v řízení před soudy obou stupňů), podle něhož zjištěný skutkový stav umožňuje žalovaný nárok přiznat podle §641 odst. 1 obč. zák. Zdůrazňuje, že provedení díla zabránily okolnosti na straně žalovaného, který jí neposkytl potřebnou součinnost (nezhotovil zděný základ a sjednal dokončení díla jiným subjektem), přičemž byla ochotna dílo provést. Jinými slovy žalobkyně podrobila kritice právní kvalifikaci žalobou uplatněného nároku odvolacím soudem z hlediska vylíčení rozhodujících skutečností. Právní posouzení věci je nesprávné, jestliže soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval. Závěr odvolacího soudu, že žalobkyně od smlouvy o dílo neodstoupila platně a že smlouva o dílo nezanikla, není dovoláním zpochybněn; dovolací soud proto – při vázanosti uplatněnými dovolacími důvody - z tohoto závěru vychází. V řízení o dvoustranných právních vztazích mezi žalobcem a žalovaným (v tzv. sporném řízení, o něž šlo i v projednávané věci), které je ovládáno dispoziční zásadou, platí, že soud je vázán žalobou, tedy tím, jak žalobce vymezil předmět řízení. Předmět řízení žalobce vymezuje v žalobě vylíčením skutečností, jimiž uvádí skutkový děj, na jehož základě žalobním petitem uplatňuje svůj nárok. Právní kvalifikace vylíčených skutkových tvrzení (tzv. právní důvod žaloby) není součástí vymezení předmětu řízení a žalobce ji není povinen v návrhu uvádět (srovnej §79 odst. 1 o. s. ř. ). I když ji přesto uvede, není pro soud závazná, neboť ten rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci a pro jeho rozhodnutí není významné, jak žalobce nebo jiný účastník řízení skutkový stav věci právně posuzuje. Jestliže na základě zjištěného skutkového stavu věci lze žalobci přiznat plnění, kterého se petitem své žaloby domáhal, nesmí soud žalobu zamítnout, i kdyby se žalobce plnění domáhal z jiného právního důvodu, než ze kterého mu skutečně náleží; povinností soudu je (v duchu zásady „iura novit curia“) vyhledat normu hmotného práva, jejíž hypotéza (znaky skutkového podstaty v ní stanovené) odpovídá zjištěnému skutkovému stavu věci, a uplatněný nárok posoudit podle této normy, bez zřetele na to, jaké právní posouzení věci prosazoval žalobce. Překročením návrhu a porušením dispoziční zásady by bylo jen přisouzení jiného nebo většího plnění, než kterého se žalobce podle žalobního petitu domáhal, nebo přiznání plnění na základě jiného skutkového děje, než který žalobce vylíčil v žalobě (srovnej rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 11. 4. 2006, sp. zn. 21 Cdo 1586/2005, ze dne 23. 1. 2002, sp. zn. 25 Cdo 643/2000, uveřejněný v časopise Soudní judikatura, ročník 2002, pod číslem 178, ze dne 31. 7. 2003, sp. zn. 25 Cdo 1934/2001, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 78/2004, ze dne 25. 11. 2004, sp. zn. 32 Odo 160/2002, uveřejněný v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, C. H. Beck, pod č. C 3142, a ze dne 23. 3. 2011, sp. zn. 32 Cdo 4778/2010). V posuzované věci žalobkyně uplatnila nárok na zaplacení mimo jiné částky 84.435,- Kč (s příslušenstvím) na základě tvrzení, že od uzavřené smlouvy o dílo - v době před dokončením díla - po předchozím upozornění odstoupila, neboť jí žalovaný ve stanovené lhůtě neposkytl k provedení díla nutnou součinnost. Žalovaná částka představuje dosud nezaplacené na díle provedené práce. Odvolací soud, oproti očekávání žalobkyně, posoudil odstoupení od smlouvy jako neplatný právní úkon, neboť nebyla splněna zákonná podmínka podle §638 odst. 1 obč. zák., a to určení přiměřené lhůty k poskytnutí nutné součinnosti žalovaného k provedení díla žalobkyní. Jestliže odvolací soud (ve shodě se soudem prvního stupně) dospěl k závěru, že smlouva o dílo odstoupením nezanikla, správně zvažoval, zda byla splněna účastníky ve smlouvě o dílo sjednaná hmotněprávní podmínka pro vznik práva na úhradu části ceny díla (§634 odst. 2 obč. zák.). Dovodil-li, že tato podmínka splněna nebyla, bylo jeho povinností (jak bylo výše vysvětleno) posoudit uplatněný nárok na peněžité plnění též z toho pohledu, zda její přiznání - vzhledem ke zjištěnému skutkovému stavu - neumožňuje ustanovení §641 odst. 1 obč. zák. upravující vypořádání stran smlouvy o dílo pro případ nemožnosti provedení díla, jehož aplikace se ostatně žalobkyně v průběhu řízení dovolávala. Podle uvedeného ustanovení má totiž zhotovitel právo na cenu díla (jeho části) nejen v případě, že dílo podle smlouvy řádně zhotovil, ale i tehdy, kdy byl ochoten je provést, ale zabránily mu v tom okolnosti na straně objednatele (např. neposkytnutí potřebné součinnosti ve smyslu §638 obč. zák.). Objednatel je v tomto případě povinen poskytnout plnění, ačkoliv sám podle smlouvy nic neobdržel. Účelem této úpravy je poskytnout zhotoviteli náhradu za plnění, které mu nezaviněně ušlo. Ochotou provést dílo se rozumí nejen připravenost zhotovitele dílo vytvořit, ale i schopnost zhotovitele je podle smlouvy, řádně a v dohodnuté době realizovat. Zhotovitel se v takovém případě nemůže domáhat - jak vyplývá z účelu úpravy uvedené v §641 odst. 1 obč. zák. - zaplacení celé sjednané ceny. Aby bylo vyloučeno získání bezdůvodného obohacení zhotovitelem, je povinen započíst si to, co neprovedením díla ušetřil, co vydělal jinak a co úmyslně zameškal vydělat (srovnej Švestka, J., Spáčil, J., Škárová, M., Hulmák, M. a kol. Občanský zákoník II., §460 až 880. Komentář. 2. Vydání. Praha : C. H. Beck, 2009, 1821 – 1823 s.). Jestliže odvolací soud (stejně jako soud prvního stupně) zjištěný skutkový stav nepoměřoval též ustanovením §641 odst. 1 obč. zák., není jeho právní posouzení věci správné. Dovolací důvod podle §241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř. byl tak uplatněn oprávněně. Dovolací soud proto rozsudek odvolacího soudu zrušil. Jelikož důvody, pro které bylo zrušeno rozhodnutí odvolacího soudu, platí i na rozhodnutí soudu prvního stupně, zrušil dovolací soud i toto rozhodnutí ve výroku II., jímž byla zamítnuta žaloba o zaplacení 84.435,- Kč s úroky z prodlení, a v závislém nákladovém výroku III.; v tomto rozsahu věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení (§243b odst. 2 část věty za středníkem, odst. 3 věta druhá o. s. ř.) Právní názor vyslovený v tomto rozsudku je pro soud prvního stupně (odvolací soud) závazný. V novém rozhodnutí o věci rozhodne soud o náhradě nákladů řízení včetně nákladů dovolacího řízení (§243d odst. 1 o. s. ř.). Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný. V Brně 23. října 2013 JUDr. Blanka Moudrá předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:10/23/2013
Spisová značka:33 Cdo 3160/2012
ECLI:ECLI:CZ:NS:2013:33.CDO.3160.2012.1
Typ rozhodnutí:ROZSUDEK
Heslo:Smlouva o dílo
Dotčené předpisy:§631 obč. zák.
§641 obč. zák.
Kategorie rozhodnutí:C
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-27