ECLI:CZ:NS:2014:21.CDO.1802.2014.1
sp. zn. 21 Cdo 1802/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Romana Fialy a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Ljubomíra Drápala ve věci dědictví po K. Š. , o žalobě na obnovu řízení a pro zmatečnost podané M. Š. , zastoupeným JUDr. Erikou Neumannovou, advokátkou se sídlem v Praze 4, Marie Cibulkové č. 356/34, proti usnesení Okresního soudu ve Svitavách ze dne 28.1.2010, č. j. 31 D 73/2006-58, a proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 29.8.2012, č. j. 18 Co 319/2012-190, vedené u Okresního soudu ve Svitavách pod sp. zn. 31 D 73/2006, o dovolání M. Š., proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 30. září 2013, č. j. 18 Co 528/2013-222, takto:
Dovolání M. Š. se odmítá .
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o.s.ř.):
Dovolání M. Š. proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 30.9.2013, č.j. 18 Co 528/2013-222, není přípustné podle ustanovení §237 o.s.ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu (k postupu soudu podle ustanovení §43 odst. 2 o.s.ř. srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 20.10.1998, sp. zn. 21 Cdo 60/98, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 36, ročník 1999, a usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 15.10.2002, sp. zn. 21 Cdo 370/2002, publikované v časopise Soudní judikatura pod č. 209, ročník 2002, a k náležitostem žaloby na obnovu řízení a žaloby pro zmatečnost srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 30.6.2010, sp. zn. 21 Cdo 1268/2009, publikované v časopise Soudní judikatura pod č. 170, ročník 2011, usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 11.3.2010, sp. zn. 21 Cdo 4980/2008, a usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 9.3.2011, sp. zn. 21 Cdo 2253/2009) a není důvod, aby rozhodné právní otázky byly posouzeny jinak.
Námitky dovolatele ohledně postupu soudní komisařky v řízení o dědictví vedeném u Okresního soudu ve Svitavách pod sp. zn. 31 D 73/2006, nejsou způsobilé založit přípustnost jeho dovolání, neboť nezpochybňují závěr o správnosti aplikace ustanovení §43 odst. 2 o.s.ř. v dané věci, na němž rozhodnutí odvolacího soudu spočívá. V této souvislosti nemůže být důvodná ani námitka porušení práva na spravedlivý proces, neboť právo na spravedlivý proces nelze interpretovat tak, že by znamenalo právo na příznivé rozhodnutí ve věci bez dalšího.
Nejvyšší soud České republiky proto dovolání M. Š. proti usnesení odvolacího soudu podle ustanovení §243c odst. 1 věty první o.s.ř. odmítl.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. srpna 2014
JUDr. Roman Fiala
předseda senátu