ECLI:CZ:NS:2014:29.CDO.3061.2014.1
sp. zn. 29 Cdo 3061/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Petrem Šukem v právní věci navrhovatele JUDr. Zdeňka Šulce , se sídlem v Praze 1, Václavské nám. 18, správce konkurzní podstaty úpadce K + Z Handel-Montagebau, s. r. o., identifikační číslo osoby 48953351, za účasti 1) společnosti K + Z Handel-Montagebau, s. r. o. v likvidaci , se sídlem v Nymburku, Dlabačova 2208, PSČ 288 02, identifikační číslo osoby 48953351, a 2) Ing. Z. N. , zastoupeného Mgr. Ing. Daliborem Rakoušem, advokátem, se sídlem v Praze 2, Wenzigova 1004/14, PSČ 120 00, o vyslovení neplatnosti rozhodnutí jediného společníka při výkonu působnosti valné hromady, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 33 Cm 36/2006, o dovolání Ing. Z. N. proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 9. října 2013, č. j. 14 Cmo 245/2012-133, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Usnesením ze dne 16. února 2012, č. j. 33 Cm 36/2006-103, vyslovil Městský soud v Praze neplatnost rozhodnutí jediného společníka úpadce K + Z Handel-Montagebau, s. r. o. ze dne 7. července 2005, přijatého v působnosti valné hromady (výrok I.), rozhodl o nákladech řízení (výrok II.) a zaplacení soudního poplatku (výrok III.).
K odvolání Ing. Z. N. Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení soudu prvního stupně (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok).
Proti usnesení odvolacího soudu podal Ing. Z. N. dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle §243c odst. 1 a §243f odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“) neboť v rozporu s §241a odst. 2 a §237 o. s. ř. neobsahuje údaj o tom, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, tj. které z hledisek uvedených v §237 o. s. ř. považuje za splněné. V dovolacím řízení proto nelze pokračovat; srov. k tomu např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. září 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. listopadu 2013, sen. zn. 29 ICdo 43/2013, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013, anebo důvody usnesení Ústavního soudu ze dne 21. ledna 2014, sp. zn. I. ÚS 3524/13 (jímž odmítl ústavní stížnost proti usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 2488/2013, přitakávaje pod bodem 14 odůvodnění závěru Nejvyššího soudu o důvodech odmítnutí dovolání), usnesení Ústavního soudu ze dne 2. února 2014, sp. zn. IV. ÚS 3982/13, či usnesení Ústavního soudu ze dne 17. dubna 2014, sp. zn. III. ÚS 695/14 (jež jsou veřejnosti dostupná na webových stránkách Ústavního soudu).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Rozhodné znění občanského soudního řádu, podle kterého Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm (do 31. prosince 2013) se podává z článku II. bodu 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 13. srpna 2014
JUDr. Petr Šuk
předseda senátu