ECLI:CZ:NS:2014:32.CDO.4383.2014.1
sp. zn. 32 Cdo 4383/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Hanou Gajdziokovou v právní věci žalobkyně CDV-2, Ltd. , 3 Brook Business Centre, Cowley Mill Road, Uxbridge, Spojené království Velké Británie a Severního Irska, registrační číslo 04434554, zastoupené JUDr. Petrem Balcarem, advokátem se sídlem v Praze 1, Revoluční 763/15, proti žalovaným 1) J. H. , 2) A. H. , oběma zastoupeným JUDr. Milanem Ostřížkem, advokátem se sídlem v Ostravě-Moravské Ostravě, Sadová 553/8, 3) P. V. , zastoupenému opatrovníkem Mgr. Vítězslavem Jírou, advokátem se sídlem v Brně, Rooseveltova 564/6, 4) Z. Š. , 5) O. N. , zastoupenému opatrovnicí Mgr. Lucií Černotovou, advokátkou se sídlem v Brně, Bulharská 1173/37 a 6) J. P. , o zaplacení částky 3,000.000,- Kč s příslušenstvím a částky 9.600,- Kč, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 37 C 140/2007, o dovolání žalovaných 1) a 2) proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 6. května 2014, č. j. 47 Co 251/2013-370, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalovaní 1) a 2) jsou povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně na náhradu nákladů dovolacího řízení částku 3.933,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám jejího zástupce.
Odůvodnění:
Městský soud v Brně rozsudkem ze dne 27. března 2013, č. j. 37 C 140/2007-301, zastavil řízení o zaplacení částky 9.600,- Kč [výrok I.], žalovaným 1), 2), 4) a 6) uložil zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně částku 6,711.501,07 Kč s úrokem z prodlení [výrok II.], zamítl žalobu vůči žalovaným 3) a 5) [výrok III.], žalovaným 1), 2), 4) a 6) uložil nahradit žalobkyni náklady řízení [výrok IV.] a zaplatit České republice - Městskému soudu v Brně částku 120.000,- Kč na náhradu nákladů řízení spočívajících v soudním poplatku [výrok V.], rozhodl o náhradě nákladů řízení mezi žalobkyní a žalovanými 3) a 5) [výrok VI.] a uložil žalobkyni nahradit České republice - Městskému soudu v Brně náhradu nákladů řízení [výrok VII.].
K odvolání žalovaných 1) a 2) Krajský soud v Brně v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v částech výroků II., IV. a V. ve vztahu mezi žalobkyní a žalovanými 1) a 2) [první výrok] a uložil žalovaným 1) a 2) zaplatit žalobkyni náhradu nákladů odvolacího řízení [druhý výrok].
Proti rozsudku odvolacího soudu podali žalovaní 1) a 2) dovolání, „a to především do potvrzovacího výroku V. soudu prvního stupně“, protože jde „o vyřešení otázky práva, v němž se jak prvoinstanční, tak i druhoinstanční soud při rozhodování odchýlil od právní úpravy a i od ustálení rozhodovací praxe“. Dovolatelé navrhují, aby Nejvyšší soud napadené rozsudky zrušil.
Žalobkyně považuje rozhodnutí odvolacího soudu za správné a navrhuje, aby Nejvyšší soud rozsudek odvolacího soudu „potvrdil“ a přiznal jí náhradu nákladů dovolacího řízení.
Vzhledem k datu vydání rozsudku odvolacího soudu se uplatní pro dovolací řízení - v souladu s bodem 7. čl. II přechodných ustanovení části první zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a s bodem 2. čl. II přechodných ustanovení části první zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony - občanský soudní řád ve znění účinném od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2013 (dále též jen „o. s. ř.“).
Podle ustanovení §237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Podle ustanovení §241a odst. 2 o. s. ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).
Argument, podle kterého napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, může být způsobilým vymezením přípustnosti dovolání ve smyslu ustanovení §241a odst. 2 o. s. ř. jen tehdy, je-li z dovolání patrno, o kterou otázku hmotného nebo procesního práva jde a od které „ustálené rozhodovací praxe“ se řešení této otázky odvolacím soudem odchyluje (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. září 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a ze dne 28. listopadu 2013, sen. zn. 29 ICdo 43/2013, in www.nsoud.cz ).
Sdělením, že „ustálená praxe jednoznačně hovoří o tom, že pokud není zaplacen soudní poplatek, pak není možné vydat rozhodnutí“ a že „ustálená rozhodovací praxe při rozhodování o placení soudních poplatků drží zásadu, že úhrada soudního poplatku může být požadována po žalovaných pouze v přenesené formě jako součást příjmových nákladů řízení“, dovolatelé těmto požadavkům nedostáli, neboť není zřejmé, zda ustálenou rozhodovací praxí měli na mysli judikaturu dovolacího soudu, nebo rozhodování jiných soudů, a pokud se mělo jednat o judikaturu dovolacího soudu, od níž se měl odvolací soud odchýlit, tuto nikterak nespecifikovali.
Údaj o tom, v čem dovolatelé spatřují splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je obligatorní náležitostí dovolání, jehož absence zatěžuje dovolání vadou, pro niž nelze přistoupit ke zkoumání jeho přípustnosti (srov. např. usnesení ze dne 16. září 2014, sp. zn. 32 Cdo 856/2014, in www.nsoud.cz ). Uvedený nedostatek nelze již odstranit, neboť lhůta pro podání dovolání, během níž tak bylo možno učinit (srov. §241b odst. 3 větu první o. s. ř.), uplynula dne 19. srpna 2014.
Nejvyšší soud proto dovolání podle ustanovení §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (srov. ustanovení §243f odst. 3 větu druhou o. s. ř.).
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinní dobrovolně, co jim ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí.
V Brně dne 16. prosince 2014
JUDr. Hana Gajdzioková
předsedkyně senátu