ECLI:CZ:NS:2014:32.CDO.60.2014.1
sp. zn. 32 Cdo 60/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Příhody a soudců JUDr. Hany Gajdziokové a JUDr. Miroslava Galluse ve věci žalobkyně ZEMPOL spol. s r. o. , se sídlem v Pohledu 249, okres Havlíčkův Brod, PSČ 582 21, identifikační číslo osoby 48168882, zastoupené Mgr. Irenou Jonákovou, advokátkou, se sídlem v Havlíčkově Brodě, Horní 14, PSČ 580 01, proti žalované České republice – Státnímu pozemkovému úřadu , se sídlem v Praze – Žižkově, Husinecká 1024/11a, PSČ 130 00, identifikační číslo osoby 01312774, zastoupené JUDr. Vlastou Pavlíčkovou, advokátkou, se sídlem ve Žďáru nad Sázavou, Havlíčkovo nám. 152/4, PSČ 591 01, o určení vlastnictví k nemovitostem, vedené u Okresního soudu v Havlíčkově Brodě pod sp. zn. 10 C 44/2011, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 25. června 2013, č. j. 47 Co 97/2013-170, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů dovolacího řízení částku 3.388,- Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám její advokátky.
Odůvodnění:
Se zřetelem k době vydání napadeného rozhodnutí odvolacího soudu se uplatní pro dovolací řízení - v souladu s bodem 7. článku II, části první, přechodných ustanovení zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a s bodem 2. článku II, části první, přechodných ustanovení zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony - občanský soudní řád ve znění účinném od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2013 (dále též jen „o. s. ř.“).
Dovolání žalované proti v záhlaví označenému rozsudku, kterým Krajský soud v Hradci Králové změnil zamítavý rozsudek Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 3. července 2012, č. j. 10 C 44/2011-139, a určil, že žalobkyně je výlučným vlastníkem zemědělské stavby na pozemcích parc. č. st. 338 a parc. č. st. 339 v obci a katastrálním území P., zapsané na listu vlastnictví č. 473 u Katastrálního úřadu pro Vysočinu, Katastrálního pracoviště Havlíčkův Brod, není přípustné.
Podle ustanovení §236 odst. 1 o. s. ř. dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Podle ustanovení §237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Z ustanovení §241a odst. 2 o. s. ř. vyplývá, že v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).
Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení §237 o. s. ř. (srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. srpna 2013, sen. zn. 29 NSČR 55/2013, ze dne 17. února 2014, sp. zn. 32 Cdo 14/2014, a ze dne 16. dubna 2014, sp. zn. 25 Cdo 1106/2014, která jsou, stejně jako ostatní rozhodnutí Nejvyššího soudu zde citovaná, veřejnosti dostupná na jeho webových stránkách).
Má-li být dovolání přípustné proto, že napadené rozhodnutí závisí na řešení otázky hmotného nebo procesního práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla řešena, musí být z obsahu dovolání patrno, kterou otázku hmotného nebo procesního práva má dovolatel za dosud nevyřešenou dovolacím soudem. Má-li být dovolání přípustné proto, že napadené rozhodnutí závisí na řešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, musí být z obsahu dovolání patrno, o kterou otázku hmotného nebo procesního práva jde a od které "ustálené rozhodovací praxe" se řešení této právní otázky odvolacím soudem odchyluje (srov. závěry usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. září 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněného pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Dovolatelka se v souzené věci namísto konkrétního údaje o tom, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, omezila na prostou citaci celého ustanovení §237 o. s. ř. Ani v rámci obsahového vymezení důvodu dovolání neoznačila otázku hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se měl odvolací soud odchýlit od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, popř. otázku hmotného nebo procesního práva, která je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo která dovolacím soudem vyřešena byla, leč má být posouzena jinak.
Závěr o přípustnosti dovolání nezakládá ani jediný odkaz dovolatelky na ustálenou judikaturu dovolacího soudu (postrádající ovšem bližší vysvětlení vztahu k napadenému rozhodnutí odvolacího soudu), totiž na závěry rozsudků Nejvyššího soudu ze dne 30. září 2008, sp. zn. 29 Odo 1501/2006, a ze dne 21. září 2011, sp. zn. 32 Cdo 3641/2010, podle nichž privatizační projekt není právní skutečností zakládající práva a povinnosti třetích osob k privatizovanému majetku, nýbrž představuje přípravnou fázi v procesu privatizace a teprve na jeho základě se privatizace realizuje právně závaznými formami. Nelze totiž dovodit (a dovolatelka to ani netvrdí), že se odvolací soud od těchto závěrů odchýlil.
Nejvyšší soud proto dovolání podle ustanovení §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí.
V Brně dne 28. dubna 2014
JUDr. Pavel Příhoda
předseda senátu