ECLI:CZ:NS:2015:21.CDO.3534.2015.1
sp. zn. 21 Cdo 3534/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Mojmíra Putny a JUDr. Zdeňka Novotného v exekuční věci oprávněné IPSTAV invest s.r.o. se sídlem v Pardubicích - Polabinách, Družstevní č. 139, IČO 27500454, zastoupené JUDr. Marcelou Kislingerovou, advokátkou se sídlem v Pardubicích, Sladkovského č. 767, proti povinné D. R., zastoupené JUDr. Filipem Svobodou, advokátem se sídlem v Praze 5, U Demartinky č. 152/1, za účasti vydražitele IPSTAV invest s.r.o. se sídlem v Pardubicích - Polabinách, Družstevní č. 139, IČO 27500454, pro 8.524.298,65 Kč s příslušenstvím, prodejem zástavy, vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 20 EXE 13/2014 a u soudního exekutora Mgr. Petra Jaroše, Exekutorský úřad Chrudim, se sídlem v Chrudimi, Škroupova č. 150, pod sp. zn. 129 EX 1519/14, o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích ze dne 18. května 2015, č. j. 18 Co 220/2015-65, takto:
Dovolání se odmítá .
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Soudní exekutor Mgr. Petr Jaroš, Exekutorský úřad v Chrudimi (dále jen „soudní exekutor“), usnesením ze dne 11. 3. 2015, č. j. 129 EX 1519/14-54, udělil vydražiteli IPSTAV incest s.r.o. příklep na dražených nemovitých věcech – pozemku st.p.č. 31/1, jehož součástí je stavba: H., rodinný dům, a pozemku p.č. 50/1, vše zapsáno na Listu vlastnictví č. 247 pro obec a k. ú. H., za nejvyšší podání ve výši 765.333,- Kč (výrok I.), vydražiteli uložil povinnost „uhradit částku 750.333,- Kč, jež představuje zůstatek nejvyššího podání po započtení dražební jistoty, na účet exekutora ve lhůtě třiceti dnů od právní moci tohoto usnesení (výrok II.) a povinné uložil povinnost vydražené nemovitosti vyklidit nejpozději do 15 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto usnesení nebo doplacení nejvyššího podání, nastalo-li později než nabytí právní moci tohoto usnesení“ (výrok III.).
K odvolání povinné Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích usnesením ze dne 18. 5. 2015, č. j. 18 Co 220/2015-65, usnesení soudního exekutora potvrdil. Námitku povinné, že při dražbě nemovitých věcí nebyla dodržena 60ti denní lhůta stanovená v ustanovení §43 odst. 3 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách (dále jen „zákon o veřejných dražbách“), posoudil jako nedůvodnou, neboť exekuce na její majetek je vedena podle zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů (dále jen „exekuční řád“), který v ustanovení §69 odkazuje na přiměřené použití ustanovení občanského soudního řádu upravujících výkon rozhodnutí prodejem movitých a nemovitých věcí, takže ustanovení zákona o veřejných dražbách nelze v exekučním řízení použít [ustanovení §1 zákona o veřejných dražbách stanoví, že podle tohoto zákona se postupuje, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, přičemž za zvláštní právní předpis je nutno považovat občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“)]. Uzavřel, že vydal-li v dané věci pověřený soudní exekutor usnesení o nařízení dražebního jednání dne 20. 1. 2015 a stanovil-li datum konání elektronické dražby na 11. 3. 2015, pak lhůta uvedená v ustanovení §336d odst. 2 o. s. ř., podle nějž platí, že dražební jednání soud (v daném případě soudní exekutor) nařídí nejméně 30 dnů po dni vydání dražební vyhlášky, byla zachována, a povinná nebyla zkrácena na svých právech.
Dovolání povinné proti tomuto usnesení odvolacího soudu není přípustné podle ustanovení §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu, a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak [srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. ledna 2011, sp. zn. 29 Cdo 1361/2009, v němž vyslovil závěr, že „v případě provedení exekuce prodejem nemovitých věcí podle ustanovení §66 a násl. exekučního řádu, není pochyb o tom, že ve smyslu ustanovení §69 exekučního řádu se na její provádění, nestanoví-li tento zákon jinak (viz jeho ustanovení §66 až §68), přiměřeně použijí ustanovení občanského soudního řádu upravující výkon rozhodnutí prodejem nemovitých věcí, tj. ustanovení §336 a násl. o. s. ř.; k tomu, že provádění exekuce, resp. soudního výkonu rozhodnutí prodejem (nemovitých) věcí, formou dražby a dražbu realizovanou podle zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, nelze ztotožňovat, když jde o rozdílné instituty, při nichž dochází ke zpeněžení nemovitostí a uspokojení pohledávky věřitele, viz např. mutatis mutandis důvody uvedené v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 11. dubna 2007, sp. zn. 21 Cdo 694/2006, uveřejněném pod číslem 13/2008 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek a v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 15. dubna 2010, sp. zn. 21 Cdo 924/2009, uveřejněném pod číslem Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek“].
K vadám uvedeným v ustanovení §229 odst. 1, §229 odst. 2 písm. a) a b) a §229 odst. 3 o. s. ř., jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, dovolací soud přihlédne jen, je-li dovolání přípustné (§242 odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Nejvyšší soud České republiky proto dovolání povinné podle ustanovení §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu [§87 a následující zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů].
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 22. října 2015
JUDr. Olga Puškinová
předsedkyně senátu