ECLI:CZ:NS:2015:26.CDO.2005.2015.1
sp. zn. 26 Cdo 2005/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Miroslavou Jirmanovou, Ph.D., v exekuční věci oprávněného KREINER, spol. s r. o. , se sídlem v Plzni, Tylova 710/49, identifikační číslo osoby 40526160, zastoupeného Mgr. Janem Křivánkem, advokátem se sídlem v Plzni, sady 5. května 303/46, proti povinnému P. J. , pro 8 477 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Mostě pod sp. zn. 43 EXE 22422/2012, o odvolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 25. listopadu 2014, č. j. 12 Co 551/2014-106, takto:
Řízení o „odvolání“ proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 25. listopadu 2014, č. j. 12 Co 551/2014-106, se zastavuje .
Odůvodnění:
Shora označeným rozhodnutím krajský soud odmítl odvolání povinného proti usnesení ze dne 17. 7. 2014, č. j. 43 EXE 22422/2012-64, jímž okresní soud odmítl námitky povinného z 16. 4. 2014 proti příkazu k úhradě nákladů exekuce ze dne 7. 4. 2014, č. j. 134 EX 15537/12-075, a žádnému z účastníků ani soudnímu exekutorovi nepřiznal právo na náhradu nákladů námitkového řízení.
Rozhodnutí odvolacího soudu, vydané v rámci odvolacího řízení, napadl povinný podáním ze dne 5. 1. 2015, jež po předchozím poučení soudu výslovně označil jako odvolání.
Odvolání však není opravným prostředkem proti rozhodnutí krajského soudu jako soudu odvolacího (srov. §201 a §10 o. s. ř.). Oproti tomu pravomocné rozhodnutí odvolacího soudu lze napadnout, je-li to zákonem připuštěno, dovoláním (§236 odst. 1 o. s. ř.), a soudem příslušným k rozhodování o dovoláních proti rozhodnutím krajských nebo vrchních soudů jako soudů odvolacích je Nejvyšší soud (§10a o. s. ř.).
Jelikož tedy opravným prostředkem pro přezkoumání rozhodnutí odvolacího soudu není odvolání nýbrž dovolání, občanský soudní řád - k projednání odvolání proti takovému rozhodnutí - neupravuje ani funkční příslušnost určitého soudu. Tím, že žalobce „odvolání“ přesto podal, uvedenou podmínku odvolacího řízení pominul. Nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, pročež řízení o takovém „odvolání“, které touto vadou trpí, nelze než podle ustanovení §104 odst. 1 o. s. ř. zastavit.
K rozhodování o zastavení řízení o odvolání proti rozhodnutí krajského soudu jako soudu odvolacího je povolán Nejvyšší soud jakožto vrcholný článek soustavy obecných soudů, jenž je funkčně příslušný k rozhodování o opravném prostředku proti rozhodnutí odvolacích soudů (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. května 2001, sp. zn. 20 Cdo 1535/99, publikované v časopise Soudní judikatura pod č. 85, roč. 2001, příp. usnesení téhož soudu z 27. června 2002, sp. zn. 29 Odo 433/2002, uveřejněné ve stejném časopise 7/2002 pod č. 139 nebo usnesení z 26. října 2011, sp. zn. 20 Cdo 3313/2011).
Nejvyšší soud proto řízení o „odvolání,“ které shora uvedenou vadou trpí, zastavil.
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 1. července 2015
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.
předsedkyně senátu