ECLI:CZ:NS:2015:26.CDO.3307.2014.1
sp. zn. 26 Cdo 3307/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Dýškové a soudců JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Miroslava Feráka v exekuční věci oprávněného statutárního města Ostrava, Městský obvod Ostrava-Jih , se sídlem v Ostravě - Hrabůvce, Horní 3/791, zastoupeného Mgr. Romanem Klimusem, advokátem se sídlem v Brně, Štefánikova 840/9, proti povinnému Ing. A. B. , M. L., za účasti manželky povinného J. B. , tamtéž, zastoupené povinným, pro částku 1.200.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. 22 EXE 1233/2012, o dovolání oprávněného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. března 2014, č. j. 66 Co 759/2013-288, takto:
Dovolání oprávněného se odmítá .
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s . ř.):
K odvolání oprávněného Krajský soud v Ostravě (odvolací soud) usnesením ze dne 28. 3. 2014, č. j. 66 Co 759/2013-288, potvrdil v odvoláním napadené části usnesení Okresního soudu v Opavě (soud prvního stupně) ze dne 13. 6. 2013, č. j. 22 EXE 1233/2012-171, jímž soud prvního stupně zastavil exekuci ohledně částky 964.172,60 Kč a rozhodl o nákladech řízení účastníků a soudního exekutora „spojených s částečným zastavením exekuce“; současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Odvolací soud shodně se soudem prvního stupně s odkazem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 5. 2013, sp. zn. 31 Cdo 2160/2012, uzavřel, že uplyne-li od právní moci rozhodnutí soudu, jímž úroky z prodlení byly přiznány, doba tří let, promlčí se právo na úroky z prodlení, jejichž splatnost nastala po právní moci rozhodnutí, jako celek (§110 odst. 3 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů - dále jen „obč. zák.“). Zároveň dovodil, že závěry tohoto rozhodnutí lze na danou věc aplikovat, neboť podle ustanovení §20 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, Nejvyšší soud může změnit dosavadní judikaturu a učinit tak s účinností pro již probíhající řízení (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2013, sp. zn. 20 Cdo 653/2013). Námitku promlčení vznesenou povinným nepovažoval za rozpornou s dobrými mravy podle §3 odst. 1 obč. zák., neboť s ohledem na okolnosti dané věci (závazkový vztah mezi účastníky vznikl v roce 1993, exekuční titul nabyl právní moci 31. 5. 2002) mohl oprávněný při pečlivějším přístupu promlčení práva předejít.
Dovolání oprávněného proti usnesení odvolacího soudu Nejvyšší soud podle ustanovení §243c odst. 1 věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (srov. čl. II, bod 2. zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dále jen „o. s. ř.“), odmítl, neboť závěr odvolacího soudu o promlčení úroků z prodlení přiznaných rozhodnutím soudu, jejichž splatnost nastala po právní moci rozhodnutí, jako celku v tříleté promlčecí době, je v souladu s ustálenou judikaturou, od níž není důvod se odchýlit (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 5. 2013, sp. zn. 31 Cdo 2160/2012, uveřejněné pod číslem 70/2013 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, dále např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2013, sp. zn. 20 Cdo 1923/2013), stejně jako závěr o možnosti aplikovat nový právní názor zaujatý v důsledku relevantní změny judikatury ve všech již probíhajících řízeních (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 8. 2011, sp. zn. 22 Cdo 1788/2011, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2013, sp. zn. 20 Cdo 653/2013) i závěr o tom, že povinným vznesená námitka promlčení není v rozporu s dobrými mravy (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. 1. 2012, sp. zn. 20 Cdo 595/2010, uveřejněné pod číslem 60/2012 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 10. 2013, sp. zn. 20 Cdo 2208/2013, nebo odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. 5. 2013, sp. zn. 26 Cdo 652/2013, uveřejněného pod číslem 7/2014 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek).
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 9. února 2015
JUDr. Jitka Dýšková
předsedkyně senátu