ECLI:CZ:NS:2015:26.CDO.3786.2015.1
sp. zn. 26 Cdo 3786/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zbyňka Poledny a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Aleše Zezuly v exekuční věci oprávněné VŠEOBECNÉ ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNY se sídlem v Praze 3, Orlická č. 2020/4, identifikační číslo osoby 41197518, proti povinnému T. K. , zastoupené JUDr. Mgr. Jiřím Kozákem, Ph.D., advokátem se sídlem v Mělníku, Jiráskova č. 236/10, pro 127 827 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 68 EXE 3290/2012, o dovolání povinného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. dubna 2015, č. j. 29 Co 429/2014-194, takto:
Dovolání se odmítá .
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Dovolání povinného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. dubna 2015, č. j. 29 Co 429/2014-194, kterým potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 20. června 2014, č. j. 68 EXE 3290/2012-167, o zamítnutí návrhu povinného na odklad exekuce a o zamítnutí návrhu na částečné zastavení exekuce, podle ustanovení §243c odst. 1 věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. prosince 2013 (srov. Čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) – dále jen „o. s. ř.“, odmítl, protože v části, v níž směřuje proti rozhodnutí o návrhu na odklad exekuce, není tento mimořádný opravný prostředek přípustný [§238 odst. 1 písm. e) o. s. ř.], v části, v níž směřuje proti rozhodnutí o návrhu na zastavení exekuce, je rozhodnutí odvolacího soudu v dovolatelem namítané otázce v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu [k otázce, zda exekuci, nařízenou podle zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ex. řád“), prodejem nemovitých věcí s cenou značně převyšující výši vymáhané pohledávky musí vždy předcházet exekuce prodejem movitých věcí, srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. února 2015, sp. zn. 26 Cdo 53/2015] a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak. Ohledně dovolatelem namítaných vad nalézacího řízení (byť tento argument směřuje spíše k opodstatnění odkladu exekuce) Nejvyšší soud pro úplnost poznamenává, že již dříve opakovaně vyložil, že případné vady nalézacího řízení (i kdyby skutečně existovaly) se do exekučního řízení nepřenášejí a exekuční soud se jimi nezabývá (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. května 2007, sp. zn. 20 Cdo 935/2007, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 62/2004). S ohledem na výše uvedené v dovolacím řízení nelze pokračovat.
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 1. října 2015
JUDr. Zbyněk Poledna
předseda senátu