ECLI:CZ:NS:2015:29.CDO.4474.2015.1
sp. zn. 29 Cdo 4474/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Petrem Gemmelem v právní věci žalobkyně JUDr. M. K., zastoupené JUDr. Michalem Šteklem, advokátem, se sídlem v Plzni, náměstí Republiky 204/30, PSČ 301 00, proti žalovaným 1) P. H., zastoupenému JUDr. Lubošem Rábem, advokátem, se sídlem v Plzni, Radyňská 479/5, PSČ 326 00 a 2) J. Š., zastoupenému opatrovníkem Mgr. Lubomírem Tolarem, advokátem, se sídlem v Plzni, Lochotínská 1108/18, PSČ 301 00, o námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu, vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 42 Cm 162/2011, o dovolání žalovaného P. H. proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 10. února 2015, č. j. 5 Cmo 480/2014-264, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalovaný P. H. je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů dovolacího řízení částku 14.640,- Kč, do tří od právní moci tohoto usnesení, k rukám jejího zástupce.
Odůvodnění:
Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 10. února 2015, č. j. 5 Cmo 480/2014-264, potvrdil ve vztahu k druhému žalovanému rozsudek ze dne 3. dubna 2013, č. j. 42 Cm 162/2011-126, jímž (mimo jiné) Krajský soud v Plzni ponechal vůči druhému a třetímu žalovaným v plném rozsahu v platnosti směnečný platební rozkaz ze dne 1. září 2011, č. j. 42 Cm 162/2011-19, ve znění usnesení ze dne 3. dubna 2013, č. j. 42 Cm 162/2011-131, kterým uložil žalovaným zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně částku 1.500.000,- Kč s 6% úrokem z částky 3.000.000,- Kč od 19. ledna 2009 do 8. června 2011 a z částky 1.500.000,- Kč od 9. června 2011 do zaplacení, směnečnou odměnu 5.000,- Kč a náhradu nákladů řízení.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal P. H. (dále jen „žalovaný“) dovolání, v němž především namítá, že mu „byla odňata možnost osobně se účastnit jednání u soudu“. Současně upozorňuje, že žaloba byla podána proti třem subjektům, přičemž o námitkách nemohlo být rozhodováno samostatně; pokud by soud shledal důvodnými námitky jednoho ze žalovaných, „týkalo by se to i ostatních žalovaných“.
Žalobkyně považuje rozhodnutí odvolacího soudu za správné a navrhuje, aby Nejvyšší soud dovolání zamítl.
Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince 2013) se podává z bodu 2., části první, článku II. zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Dovolání žalovaného Nejvyšší soud odmítl podle ustanovení §243c odst. 1 věty první o. s. ř.
Učinil tak proto, že dovolání (posuzováno podle jeho obsahu - §41 odst. 2 o. s. ř.) neobsahuje žádný údaj o tom, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, tedy které z hledisek uvedených v ustanovení §237 o. s. ř. považuje za splněné (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. května 2013, sp. zn. 29 Cdo 1172/2013 a ze dne 25. září 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněná pod čísly 80/2013 a 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. srpna 2013, sen. zn. 29 NSČR 55/2013 a ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013, jakož i usnesení Ústavního soudu ze dne 21. ledna 2014, sp. zn. I. ÚS 3524/13, ze dne 17. dubna 2014, sp. zn. III. ÚS 695/14, ze dne 24. června 2014, sp. zn. IV. ÚS 1407/14 a ze dne 16. prosince 2014, sp. zn. IV. ÚS 266/14 a ze dne 12. srpna 2015, sp. zn. IV. ÚS 3548/14).
Nad rámec shora uvedeného, Nejvyšší soud doplňuje, že argumentem, podle něhož mu nebylo umožněno účastnit se osobně jednání soudu, dovolatel uplatňuje (jen) tzv. zmatečnostní vadu řízení ve smyslu ustanovení §229 odst. 3 o. s. ř., která ale způsobilým dovolacím důvodem (srov. ustanovení §241a odst. 1 o. s. ř.) není (k jejímu prověření slouží žaloba pro zmatečnost).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení §243c odst. 3, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání žalovaného bylo odmítnuto a žalovanému tak vznikla povinnost hradit žalobkyni účelně vynaložené náklady dovolacího řízení. Ty v dané věci sestávají z mimosmluvní odměny za zastoupení advokátem za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání ze dne 1. září 2015), která podle §7 bodu 6, §8 odst. 1 a §11 odst. 1 písm. k) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátního tarifu), činí (z tarifní hodnoty 1.505.000,- Kč) částku 14.340,- Kč, a z paušální částky náhrady hotových výdajů ve výši 300,- Kč (§13 odst. 3 advokátního tarifu); celkem činí 14.640,- Kč.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí.
V Brně dne 11. listopadu 2015
JUDr. Petr Gemmel
předseda senátu