ECLI:CZ:NS:2015:29.CDO.5180.2014.1
sp. zn. 29 Cdo 5180/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Petrem Gemmelem v právní věci žalobkyně České spořitelny, a. s., se sídlem v Praze 4, Olbrachtova 1929/62, PSČ 140 00, identifikační číslo osoby 45 24 47 82, proti žalovaným 1) TZB FORTE s. r. o., se sídlem v Hrubčicích 248, PSČ 798 21, identifikační číslo osoby 28 33 15 59, 2) G. D. , a 3) D. M. , zastoupenému JUDr. Josefem Augustinem, advokátem, se sídlem v Prostějově, Žižkovo nám. 133/20, PSČ 796 01, o námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 55 Cm 264/2013, o dovolání třetího žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 9. června 2014, č. j. 6 Cmo 147/2014-85, ve znění usnesení ze dne 22. října 2014, č. j. 6 Cmo 147/2014-136, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 9. června 2014, č. j. 6 Cmo 147/2014-85, ve znění usnesení ze dne 22. října 2014, č. j. 6 Cmo 147/2014-136, k odvolání žalobkyně změnil rozsudek ze dne 24. února 2014, č. j. 55 Cm 264/2013-62, jímž Městský soud v Praze ve vztahu ke třetímu žalovanému zrušil směnečný platební rozkaz ze dne 6. prosince 2013, č. j. 55 Cm 264/2013-20, jímž původně uložil všem žalovaným, aby společně a nerozdílně zaplatili žalobkyni částku 661.804,- Kč s 6% úrokem od 17. září 2013 do zaplacení a směnečnou odměnu 2.206,- Kč, tak, že ve vztahu ke třetímu žalovanému ponechal směnečný platební rozkaz v platnosti.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal třetí žalovaný dovolání, odkazuje co do jeho přípustnosti na ustanovení §237 odst. 1 písm. a) a c) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, namítaje, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci a požaduje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc tomuto soudu vrátil k dalšímu řízení.
Dovolatel obsáhle popisuje dosavadní průběh řízení a za nesprávný považuje závěr odvolacího soudu, podle něhož „tvrzení o vydírání a výhrůžkách“ (vztahující se k podpisu směnky třetím žalovaným) nebyla obsažena ve včasných námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu; v této souvislosti poukazuje na skutečnost, že soud prvního stupně vzal jeho námitku „o nesvobodě projevu vůle zcela za prokázanou“.
Žalobkyně považuje dovolání za neopodstatněné.
Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince 2013) se podává z bodu 2., části první, článku II. zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Dovolání žalovaného Nejvyšší soud podle ustanovení §243c odst. 1 věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. prosince 2013 (dále jen „o. s. ř.“), odmítl.
Učinil tak proto, že dovolání (posuzováno podle jeho obsahu - §41 odst. 2 o. s. ř.) neobsahuje žádný údaj o tom, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, tedy které z hledisek uvedených v ustanovení §237 o. s. ř. považuje za splněné (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. května 2013, sp. zn. 29 Cdo 1172/2013 a ze dne 25. září 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněná pod čísly 80/2013 a 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. srpna 2013, sen. zn. 29 NSČR 55/2013 a ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013, jakož i usnesení Ústavního soudu ze dne 21. ledna 2014, sp. zn. I. ÚS 3524/13, ze dne 17. dubna 2014, sp. zn. III. ÚS 695/14, ze dne 24. června 2014, sp. zn. IV. ÚS 1407/14 a ze dne 16. prosince 2014, sp. zn. IV. ÚS 266/14).
Z obsahu dovolání je přitom zjevné, že dovolatel (nesprávně) vycházel – jde-li o náležitosti dovolání − z občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. prosince 2012, v důsledku čehož v dovolání neuvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (srov. ustanovení §241a odst. 2 a §241b odst. 3 o. s. ř.).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 29. dubna 2015
JUDr. Petr Gemmel
předseda senátu