ECLI:CZ:NS:2015:29.NSCR.65.2015.1
KSHK 42 INS XY
sp. zn. 29 NSČR 65/2015-A-49
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Jiřím Zavázalem v insolvenční věci dlužnice A. L. , narozené XY, bytem XY, identifikační číslo osoby XY, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. KSHK 42 INS XY, o insolvenčním návrhu věřitele České spořitelny, a. s. , se sídlem v Praze 4, Olbrachtova 1929/62, PSČ 140 00, identifikační číslo osoby 45244782, o dovolání dlužnice, zastoupené Mgr. Irenou Jonákovou, advokátkou, se sídlem v Havlíčkově Brodě, Horní 14, PSČ 580 01, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 12. února 2015, č. j. KSHK 42 INS XY, 1 VSPH XY, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením k odvolání dlužnice potvrdil usnesení ze dne 14. listopadu 2014, č. j. KSHK 42 XY, ve výrocích, jimiž Krajský soud v Hradci Králové zjistil úpadek dlužnice, prohlásil na její majetek konkurs a ustanovil insolvenčním správcem JUDr. Olgu Staňkovou, LL.M., MBA.
Proti usnesení odvolacího soudu podala dlužnice dovolání, které Nejvyšší soud odmítl podle ustanovení §243c odst. 1 věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), neboť neobsahuje vymezení toho, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (srov. §241a odst. 2 o. s. ř.), a v dovolacím řízení pro tuto vadu nelze pokračovat.
Podle ustanovení §241a odst. 2 o. s. ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).
Dle ustanovení §237 o. s. ř. pak platí, že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle §241a odst. 2 o. s. ř. obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení §237 o. s. ř. či jeho části. K tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. května 2013, sp. zn. 29 Cdo 1172/2013 a ze dne 25. září 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněná pod čísly 80/2013 a 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. srpna 2013, sen. zn. 29 NSČR 55/2013 a ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013 a usnesení Ústavního soudu ze dne 21. ledna 2014, sp. zn. I. ÚS 3524/13, ze dne 12. února 2014, sp. zn. IV. ÚS 3982/13, ze dne 17. dubna 2014, sp. zn. III. ÚS 695/14, ze dne 13. listopadu 2014, sp. zn. III. ÚS 3892/13 a ze dne 16. prosince 2014, sp. zn. IV. ÚS 266/14.
Výše uvedenému požadavku přitom dovolatelka v projednávané věci nedostála. K podání samotné dovolatelky ze dne 1. dubna 2015 nelze – vzhledem k ustanovení §241a odst. 5 o. s. ř. – přihlédnout, v podání datovaném 8. června 2015 (učiněném prostřednictvím advokátky dlužnice) pak není ohledně předpokladů přípustnosti dovolání (kromě citace textu ustanovení §237 o. s. ř.) uvedeno ničeho.
Nejvyšší soud – nad rámec výše uvedeného a bez jakéhokoliv vlivu na výsledek dovolacího řízení – považuje za vhodné dodat, že výhradou, podle níž k insolvenčnímu návrhu, na jehož základě bylo v dané věci zahájeno insolvenční řízení, nemělo být přihlíženo vzhledem k ustanovení §97 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona), vystihuje dovolatelka (poměřováno jejím obsahem) pouze zmatečnostní vadu řízení (podle §229 odst. 1 písm. d/ o. s. ř.), která není způsobilým dovolacím důvodem ve smyslu ustanovení §241a odst. 1 o. s. ř.; k jejímu prověření slouží žaloba pro zmatečnost; jinak řečeno, pro její posouzení nelze dovolání podle §237 o. s. ř. připustit (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. listopadu 2014, sen. zn. 29 NSČR 113/2014, uveřejněné pod číslem 40/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. listopadu 2013, sen. zn. 29 NSČR 84/2013).
Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici, insolvenčnímu správci, věřitelskému výboru (zástupci věřitelů) a státnímu zastupitelství, které (případně) vstoupilo do insolvenčního řízení, se však doručuje i zvláštním způsobem. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 29. července 2015
JUDr. Jiří Z a v á z a l
předseda senátu