ECLI:CZ:NS:2015:3.TDO.1572.2014.1
sp. zn. 3 Tdo 1572/2014 -74
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl dne 14. ledna 2015 v neveřejném zasedání o dovolání, které podal obviněný R. V., proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 1. 7. 2014, č. j. 4 To 99/2014-1046, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 3 T 148/2012, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 29. 4. 2013, č. j. 3 T 148/2012-936, byl obviněný R. V. uznán vinným přečinem krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 2, odst. 3 trestního zákoníku (tj. zákona č. 40/2009 Sb., účinného od 1. 1. 2010 /dále jen „tr. zákoník“/), dílem dokonaným, dílem ukončeným ve stádiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku, přečinem porušování domovní svobody podle §178 odst. 1, odst. 2 tr. zákoníku a přečinem poškození cizí věci podle §228 odst. 1 tr. zákoníku na skutkovém základě popsaném ve výroku o vině pod body ad 1) až 24). Za to byl podle §205 odst. 3 tr. zákoníku, za použití §43 odst. 1 tr. zákoníku, odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání dvaceti osmi měsíců, pro jehož výkon byl podle §56 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Soud současně výroky podle §228 odst. 1 tr. ř., §229 odst. 1 tr. ř. a §229 odst. 2 tr. ř. rozhodl o nárocích na náhradu škody ohledně v rozsudku vyjmenovaných poškozených.
O odvolání obviněného proti předmětnému rozsudku rozhodl ve druhém stupni Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudkem ze dne 1. 7. 2014, č. j. 4 To 99/2014-1046, jímž podle §258 odst. 1 písm. b) tr. ř. napadený rozsudek zrušil v celém rozsahu. Za podmínek §259 odst. 3 tr. ř. poté obviněného nově uznal vinným přečinem krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 2, odst. 3 tr. zákoníku, dílem dokonaným, dílem ukončeným ve stádiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku, přečinem porušování domovní svobody podle §178 odst. 1, odst. 2 tr. zákoníku a přečinem poškození cizí věci podle §228 odst. 1 tr. zákoníku na skutkovém základě, že obviněný
„1) v přesně nezjištěné době po propuštění z výkonu trestu odnětí svobody dne 29. 2. 2012 do 13.59 hodin dne 2. 3. 2012 v katastrálním území obce B. n. V. v chatové oblasti U K. v zištném úmyslu vnikl po rozbití skleněné výplně okna v obývací místnosti do chaty, kde odcizil plynový vařič s modrou plynovou bombou v hodnotě 1.000,- Kč, remosku v hodnotě 300,- Kč, rychlovarnou konvici v hodnotě 300,- Kč, 2 ks spacího pytle v hodnotě 1.000,- Kč, pánské pracovní boty vel. 7 v hodnotě 200,- Kč, nafukovací gumovou dvojmatraci v hodnotě 500,- Kč, 4 ks kožešinových přehozů z ovčí kůže každý o rozměru 110x80cm v hodnotě 2.000,- Kč, koberec s ornamenty hnědé barvy v hodnotě 1.000,- Kč, 4 ks prošívaných dek bílé barvy o rozměrech 200x100cm v hodnotě 1.500,- Kč, 4 ks povlečení na deky bílé barvy v hodnotě 600,- Kč a dámskou sportovní bundu vel. 50 oranžovo-bílé barvy v hodnotě 500,- Kč, čímž M. E., způsobil odcizením škodu ve výši 8.900,- Kč a poškozením škodu ve výši 350,- Kč,
2) v době od 17.00 hodin dne 3. 3. 2012 do 08.40 hodin dne 6. 3. 2012 v chatové osadě H. – S. v zištném úmyslu vnikl do rekreační chaty tak, že nejprve se pokusil vypáčit dřevěné vchodové dveře do chaty, což se mu nepodařilo, proto vypáčil kovovou mříž u okna vedoucího z terasy do chaty a poté okno, z chaty odcizil 7 lahví vína o objemu 0,7 litru v hodnotě 490,- Kč, historický kuchyňský lustr v hodnotě 1.000,- Kč, 4 ks mosazných misek z historických vah v hodnotě 1.200,- Kč, 2 sady mosazných závaží k vahám uložených v dřevěných pouzdrech v hodnotě 800,- Kč a sadu závaží k laboratorním vahám v hodnotě 400,- Kč, čímž P. C., způsobil odcizením věcí škodu ve výši 3.890,- Kč a poškozením škodu ve výši 3.350,- Kč,
3) v době od 18.00 hodin dne 4. 3. 2012 do 09.30 hodin dne 7. 3. 2012 v katastrálním území obce J. v obci V. v chatové oblasti U R. v zištném úmyslu vnikl po rozbití dvojité skleněné výplně okna do rekreační chalupy, nic zde neodcizil, čímž A. S., způsobil poškozením škodu ve výši 317,- Kč,
4) v době od 11.00 hodin dne 4. 3. 2012 do 16.00 hodin dne 8. 3. 2012 v katastrálním území obce B. n. V., část J. v rekreační oblasti U R. v zištném úmyslu vnikl po vypáčení okna do rekreační chaty, kterou prohledal, zkonzumoval nalezené potraviny, poté po odstranění petlice s visacím zámkem FAB vnikl do samostatně stojícího dřevníku, kde však nic neodcizil, čímž P. F., způsobil poškozením škodu ve výši 300,- Kč,
5) v době od 11.00 hodin dne 4. 3. 2012 do 16.00 hodin dne 8. 3. 2012 v katastrálním území obce B. n. V., část J. v rekreační oblasti U R. v zištném úmyslu vnikl po rozbití vyklápěcího okna do rekreační chaty, kde odcizil DVD přehrávač zn. ECG stříbrné barvy, v hodnotě 300,- Kč, čímž J. N., způsobil odcizením škodu ve výši 300,- Kč,
6) v době od 16.00 hodin dne 3. 3. 2012 do 10.15 hodin dne 10. 3. 2012 v chatové oblasti N. Š., okres Č. K., v zištném úmyslu vnikl po překonání visacího zámku zn. Magnum do kůlny u rekreační chaty, kde odcizil kovové páčidlo modré barvy v hodnotě 62,- Kč, poté poškodil petlici a visací zámek na skříňce pro plynovou lahev a po rozbití skleněné výplně dveří vnikl do chaty, chatu prohledal a odcizil zde 6 ks masových konzerv v hodnotě 240,- Kč, 4 lahve červeného vína v hodnotě 400,- Kč, 1 lahev lihoviny zn. Jelzin o objemu 0,7 litru v hodnotě 100,- Kč, sekeru o délce 60 cm v hodnotě 500,- Kč a sekeru o délce 1 m v hodnotě 600,- Kč, čímž J. S., způsobil odcizením škodu ve výši 1.902,- Kč a poškozením škodu ve výši 425,- Kč,
7) v době od 16.00 hodin dne 3. 3. 2012 do 10.15 hodin dne 10. 3. 2012 v chatové oblasti N. Š., okres Č. K., v zištném úmyslu vnikl po otevření okenice a rozbití skleněné výplně dvoukřídlého okna do rekreační chaty, kterou prohledal, z chodby odcizil pánskou koženou obuv v hodnotě 500,- Kč a klíč od přilehlé kůlny, do které s pomocí klíče vnikl, prohledal ji, ale nic z ní neodcizil, čímž J. P., způsobil odcizením škodu ve výši 500,- Kč a poškozením škodu ve výši 350,- Kč,
8) v době od 16.00 hodin dne 3. 3. 2012 do 10.15 hodin dne 10. 3. 2012 v chatové oblasti N. Š., okres Č. K., v zištném úmyslu vnikl po vypáčení vstupních dveří do sklepa do rekreační chaty, poté vnikl po vytržení petlice na dveřích vedoucích do druhého sklepa, kde odcizil 3 lahve červeného odrůdového moravského vína o objemu 0,7 litru v hodnotě 300,- Kč, 1 ks lihoviny meruňka o objemu 0,5 litru v hodnotě 100,- Kč a z kůlny patřící k této chatě odcizil po vytržení petlice horské jízdní kolo zn. Merida červeno-fialové barvy v hodnotě 1.000,- Kč, čímž Z. F., způsobil odcizením škodu ve výši 1.400,- Kč a poškozením škodu ve výši 369,- Kč,
9) v době od 16.00 hodin dne 11. 3. 2012 do 15.30 hodin dne 15. 3. 2012 v katastrálním území obce B. n. V. - Z. v chatové oblasti v zištném úmyslu vnikl po rozbití skleněné výplně okna do rekreační chaty a odcizil zde 1 pár pánských zimních bot v hodnotě 50,- Kč, 1 pár dámských zimních bot v hodnotě 50,- Kč a 2 lahve piva zn. Pardál o objemu 0,5 litru v hodnotě 20,- Kč, čímž V. K., způsobil odcizením škodu ve výši 120,- Kč a poškozením škodu ve výši 400,- Kč,
10) v době od 16.00 hodin dne 11. 3. 2012 do 15.30 hodin dne 15.3.2012 v katastrálním území obce B. n. V. – Z. v chatové oblasti v zištném úmyslu vnikl po rozbití skleněné výplně okna do rekreační chaty, kterou prohledal, ale nic zde neodcizil, čímž B. K., způsobil poškozením škodu ve výši 480,- Kč,
11) v době od 16.00 hodin dne 11. 3.2012 do 15.30 hodin dne 15. 3. 2012 v katastrálním území obce B. n. V. – Z. v chatové oblasti v zištném úmyslu vnikl po vylištování skleněné výplně vstupních dveří do rekreační chaty a odcizil zde péřový spací pytel černé barvy v hodnotě 1.000,- Kč, proutěný koš na dřevo v hodnotě 200,- Kč, LED svítilnu stříbrné barvy o délce 20 cm v hodnotě 500,- Kč, vodovodní baterii od dřezu se 4 ks rohových ventilů v hodnotě 1.000,- Kč a poškodil zde elektrickou pájku v hodnotě 100,- Kč, průtokový ohřívač vody zn. Tatramat v hodnotě 1.500,- Kč a hadici Flexi k toaletě v hodnotě 10,- Kč, čímž I. K., způsobil odcizením škodu ve výši 2.700,- Kč a poškozením škodu ve výši 2.130,- Kč,
12) v době od 12.00 hodin dne 14. 3. 2012 do 15.00 hodin dne 16. 3. 2012 v katastrálním území obce B. n. V. v chatové oblasti U K. v zištném úmyslu vnikl po rozbití skleněné výplně okna do chaty a odcizil zde sprchovou kohoutkovou vodovodní baterii v hodnotě 1.000,- Kč, umyvadlovou pákovou stojanovou vodovodní baterii v hodnotě 1.000,- Kč, dřezovou kohoutkovou vodovodní baterii v hodnotě 1.000,- Kč, čerpadlo zn. Nautilus o objemu 25 litrů v hodnotě 6.000,- Kč, zahradní hadicový ventil v hodnotě 50,- Kč, dětský stan tzv. áčko v hodnotě 500,- Kč, tlakový hrnec zn. Kuka bez hodnoty, 2 ks hliníkové pánve v hodnotě 50,- Kč a sadu příborů v hodnotě 200,- Kč, dále zde poškodil 2 ks koupelnové předložky v hodnotě 100,- Kč, budík v hodnotě 100,- Kč, 2 ks nože s ocelovou čepelí délky 20 cm v hodnotě 100,- Kč a vodovodní trubky u umyvadla, sprchy a dřezu v hodnotě 7.000,- Kč, čímž M. E., způsobil odcizením škodu ve výši 9.800,- Kč a poškozením škodu ve výši 7.580,- Kč,
13) v době od 11.00 hodin dne 4. 3. 2012 do 09.15 hodin dne 17. 3. 2012 v katastrálním území obce B. n. V. v chatové oblasti Z. – V. potok v lokalitě P. S. v zištném úmyslu vnikl po vypáčení a vytlačení okna vedoucího do kuchyně do chaty a odcizil zde profi aku vrtačku zn. Bosch modré barvy v hodnotě 3.000,- Kč, umyvadlovou baterii s kohoutkem v hodnotě 500,- Kč a baterii od pračky s kohoutkem v hodnotě 300,- Kč, čímž L. P., způsobil odcizením škodu ve výši 3.800,- Kč a poškozením škodu ve výši 200,- Kč,
14) v době od 12.00 hodin dne 16. 3. 2012 do 12.30 hodin dne 18. 3. 2012 v katastrálním území obce K. v rekreační oblasti S. strouha v zištném úmyslu vnikl po vylištování skleněné výplně vstupních dveří do rekreační chaty, kde poškodil keramické umyvadlo v hodnotě 1.500,- Kč, visací zámek zn. Six circle umístěný na elektrické skříni v hodnotě 50,- Kč a ruční šroubovák v hodnotě 100,- Kč a dále zde odcizil elektrickou příklepovou vrtačku v hodnotě 800,- Kč, elektrickou kotoučovou ruční pilu zn. Narex v hodnotě 1.000,- Kč, 2 ks dřezové baterie zn. Titania v hodnotě 1.800,- Kč, umyvadlovou baterii zn. Titania v hodnotě 800,- Kč, termostatickou vanovou baterii v hodnotě 2.100,- Kč, 6 ks zavíracích ventilů k vodovodním bateriím v hodnotě 500,- Kč, 6 ks červených sklenic s pozlaceným ornamentem v hodnotě 200,- Kč, noční LED lampu do zásuvky zn. Osram v hodnotě 150,- Kč a mikroskop zn. Agfa v hodnotě 1.100,- Kč, čímž R. K., způsobil odcizením škodu ve výši 8.450,- Kč a poškozením škodu ve výši 1.850,- Kč,
15) v době od 17.00 hodin dne 25. 3. 2012 do 16.00 hodin dne 27. 3. 2012 v katastrálním území obce B. n. V. – Z. v chatové oblasti v zištném úmyslu vnikl po vylištování skleněné výplně vstupních dveří do chaty, chatu prohledal, ale nic zde neodcizil a žádnou škodu poškozenému I. K., nezpůsobil,
16) v době od 17.00 hodin dne 17. 3. 2012 do 13.00 hodin dne 29. 3. 2012 v obci H. v zištném úmyslu vnikl po vytržení dřevěné okenice a rozbití skleněné výplně okna do chaty, kde v koupelně rozbil umyvadlo v hodnotě 300,- Kč, plastové propojení umyvadla s odpadem v hodnotě 100,- Kč, dále zde poškodil vnitřní dveře v hodnotě 300,- Kč, skříňku na plynovou lahev v hodnotě 500,- Kč a odcizil zde umyvadlovou baterii v hodnotě 1.000,- Kč, sprchovou baterii v hodnotě 1.000,- Kč, čímž O. B., způsobil odcizením škodu ve výši 2.000,- Kč a poškozením škodu ve výši 1.450,- Kč
17) v době od 15.00 hodin dne 1. 4. 2012 do 20.25 hodin dne 4. 4. 2012 v obci B. – J. v zištném úmyslu vnikl po odstranění dřevěných lišt a vyražení dřevěné výplně vstupních dveří do rodinného domu a odcizil zde finanční hotovost 300,- Euro, 4 ks kubánských cigaret zn. Cohiba v hodnotě 360,- Kč, 1 ks kubánského doutníku zn. Cohiba v hodnotě 150,- Kč, pepřový sprej zn. Cold steel v hodnotě 350,- Kč, 2 lahve piva zn. Pilsner Urquell v hodnotě 56,- Kč, černý batoh se zeleným nápisem Adidas v hodnotě 300,- Kč, hovězí biftek 300g v hodnotě 300,- Kč, hluboký talíř bílé barvy v hodnotě 50,- Kč, mělký talíř bílé barvy v hodnotě 50,- Kč, mělký talíř červené barvy v hodnotě 50,- Kč, nerezovou vidličku v hodnotě 50,- Kč, pouzdro černé barvy v hodnotě 100,- Kč, stříbrný zapalovač zn. Star v hodnotě 800,- Kč, USB Flash-disk zn. Kingston 16 GB vínovo-červené barvy v hodnotě 790,- Kč, černo-stříbrný kříž se zdobenými konci v hodnotě 500,- Kč a ozdobný přívěsek na klíče zn. Bijou Brigitte v hodnotě 300,- Kč, čímž L. N., způsobil odcizením škodu ve výši 11.586,- Kč a poškozením škodu ve výši 3.100,- Kč,
18) v době od 15.30 hodin dne 29. 2. 2012 do 21.00 hodin dne 6. 4. 2012 v katastrálním území obce K. v rekreační oblasti S. strouha v zištném úmyslu vnikl po rozbití skleněné výplně vstupních dveří do rekreační chaty a odcizil zde vodovodní baterii v hodnotě 100,- Kč a obsah autolékárničky v hodnotě 100,- Kč, čímž F. G., způsobil odcizením škodu ve výši 200,- Kč a poškozením škodu ve výši 200,- Kč,
19) v době od 19.00 hodin dne 9. 4. 2012 do 10.00 hodin dne 15. 4. 2012 v katastrálním území obce M. v rekreační oblasti U C. v zištném úmyslu vnikl po násilném otevření dvou dřevěných okenic a rozbití skleněné výplně okna do dvou oddělených částí chaty, které prohledal, ale nic zde neodcizil, čímž J. K., způsobil poškozením škodu ve výši 200,- Kč,
20) v době od 19.00 hodin dne 9. 4. 2012 do 12.00 hodin dne 15. 4. 2012 v katastrálním území obce V. – K. v zištném úmyslu vnikl po vypáčení dřevěné lišty vstupních dveří do chalupy, kterou prohledal, ale nic zde neodcizil, čímž D. Š., způsobil poškozením škodu ve výši 1.000,- Kč,
21) v době od 17.00 hodin dne 27. 4. 2012 do 09.10 hodin dne 29. 4. 2012 v obci R. v zištném úmyslu vnikl po přestřižení části oplocení do zahrady u rekreační chaty, poté, po rozříznutí sítě proti hmyzu a rozbití dvojité skleněné výplně okna, vnikl do chaty, chatu prohledal a odcizil zde pánské boty zn. Adidas v hodnotě 50,- Kč a 1 lahev minerální vody zn. Poděbradka limeta v hodnotě 20,- Kč, čímž J. Š., způsobil odcizením škodu ve výši 70,- Kč a poškozením škodu ve výši 1.300,- Kč,
22) v době od 18.00 hodin dne 29. 4. 2012 do 10.39 hodin dne 30. 4. 2012 v katastrálním území obce D. – T. v zištném úmyslu vnikl po vypáčení a odstranění krycí mříže okna s okenicí a rozbití skleněné výplně okna do chaty a odcizil zde 5 ks gulášových konzerv v hodnotě 150,- Kč, plynový vařič zn. Eta dvouplotýnkový s propanbutanovou bombou o obsahu 2 l v hodnotě 1.000,- Kč a nabíječku na aku vrtačku zn. Exter v hodnotě 400,- Kč, poté vnikl po vypáčení dveří zajištěných petlicí s visacím zámkem zn. Fab do dílny, kde nic neodcizil, čímž J. S., způsobil odcizením škodu ve výši 1.550,- Kč a poškozením škodu ve výši 1.500,- Kč,
23) v době od 17.00 hodin dne 29. 4. 2012 do 18.15 hodin dne 3. 5. 2012 v katastrálním území obce D. - T. v zištném úmyslu vnikl po vypáčení okenice a vytlačení okna do chaty a odcizil zde 2 lahve červeného vína o objemu 0,7 litru v hodnotě 100,- Kč, 2 sáčky chipsů o celkové hmotnosti 300 g v hodnotě 30,- Kč, 1 ks bonboniery zn. Ferrero Roche v hodnotě 100,- Kč a poté vnikl po vypáčení vchodových dveří do kůlny patřící k chatě, kde nic neodcizil, čímž Z. S., způsobil odcizením škodu ve výši 230,- Kč a poškozením škodu ve výši 2.200,- Kč,
a těchto jednání se dopustil přesto, že rozsudkem Okresního soudu v Českém Krumlově č. j. 10 T 10/2010-858 ze dne 11. 3. 2010, který nabyl právní moci téhož dne, byl mimo jiné odsouzen za dvojnásobný trestný čin krádeže podle §247 odst. 1 písm. a), b), e) tr. zákona účinného do 31. 12. 2009, dílem dokonaný, dílem ve stadiu pokusu podle §8 odst. 1 tr. zákona účinného do 31. 12. 2009, k nepodmíněnému trestu odnětí svobody ve výměře 28 měsíců, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou, když tento trest vykonal dne 29. 2. 2012.“
Za tuto trestnou činnost odvolací soud obviněnému podle §205 odst. 3 tr. zákoníku, za použití §43 odst. 1 tr. zákoníku, uložil úhrnný trest odnětí svobody v trvání dvaceti dvou měsíců, pro jehož výkon ho podle §56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku zařadil do věznice s ostrahou. Podle §228 odst. 1 tr. ř. obviněnému uložil povinnost zaplatit na náhradě škody poškozeným: M. E. částku 26.630 Kč, P. F. částku 300,- Kč, J. S. částku 427 Kč, J. P. částku 850 Kč, Z. F. částku 1.769 Kč, V. K. částku 520 Kč, B. K. částku 300 Kč, I. K. částku 4.630 Kč, L. P. částku 4.000 Kč, L. N. částku 12.000 Kč, F. G. částku 400 Kč, J. Š. částku 1.370 Kč, J. S. částku 1.550 Kč, Z. S. částku 2.430 Kč a České pojišťovně, a. s., částku 1.500 Kč. Poškozené M. E., J. S., J. P., Z. F., V. K., I. K., L. P., F. G., J. S. a Z. S. odkázal se zbytkem uplatněného nároku na náhradu škody podle §229 odst. 2 tr. ř. na řízení ve věcech občanskoprávních. O nárocích na náhradu škody uplatněných poškozenými P. L. a P. C. bylo rozhodnuto výrokem podle §229 odst. 1 tr. ř. (bod ad I/ výroku).
Pokud jde o skutek spočívající v tom, že obviněný „v době od 29.2.2012 do 10.00 hodin dne 14.3.2012 v obci H. v zištném úmyslu vnikl po rozbití dvojité skleněné výplně okna do chaty a odcizil zde 2 ks čajových hrnků s podšálkem (bulharský porcelán) v hodnotě 200,- Kč, soupravu 6 ks čajových hrnků s podšálky a džbánkem o objemu 1,5 litru (bulharský porcelán) v hodnotě 1.000,- Kč, sošku ježka z kovu v hodnotě 100,- Kč, 2 ks černých čajových hrnků s podšálky a talířkem s motivem červených vlčích máků v hodnotě 200,- Kč, elektrický vařič zn. ETA v hodnotě 300,- Kč, 3 ks vodovodní baterie zn. Jika v hodnotě 2.100,- Kč, 1 ks kombinovaných kleští v hodnotě 30,- Kč, 1 ks hasáku v hodnotě 40,- Kč, 1 ks sikových kleští v hodnotě 40,- Kč, 6ti dílnou sadu kuchyňského náčiní v hodnotě 100,- Kč, 10 ks jídelních porcelánových talířů v hodnotě 100,- Kč, 2 ks klíče od visacího zámku Fab v hodnotě 200,- Kč a v chatě dále poškodil umyvadlo zn. Jika s nohou v hodnotě 1.000,- Kč, boiler zn. Z. D., na 20 litrů v hodnotě 5.000,- Kč, který rozebral, v koupelně pak odřezal 2 ks plastových vodovodních trubek o průměru 20 mm v hodnotě 200,- Kč, 3 ks vodovodních kovem opletených hadic o délce 3x30 cm v hodnotě 300,- Kč, dále poškodil splachovací zařízení WC v hodnotě 300,- Kč, stahovací žaluzie v okně obývacího pokoje o rozměrech 0,5x1m v hodnotě 200,- Kč a visací zámek v hodnotě 100,- Kč, čímž Z. N., způsobil odcizením škodu ve výši 4.410,- Kč a poškozením škodu ve výši 7.100,- Kč“ , jímž měl společně se skutky popsanými v bodech ad 1) až 23) spáchat shora uvedené pokračující přečiny, odvolací soud podle §259 odst. 1 tr. ř. věc vrátil soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí (bod ad II/ výroku).
Rozsudek soudu druhého stupně nabyl právní moci dne 1. 7. 2014 (§139 odst. 1 písm. a/ tr. ř.).
Obviněný R. V. jej následně napadl dovoláním , v němž uplatnil dovolací důvody uvedené v ustanoveních §265b odst. 1 písm. d), g), h) a k) tr. ř.
V odůvodnění tohoto mimořádného opravného prostředku obviněný (dovolatel) namítl, že výroky o vině, trestu a jeho povinnosti k náhradě škody nemají oporu v provedeném dokazování a nejsou tak podloženy správnými skutkovými zjištěními. Rozsah jím způsobené škody, tak jak jej stanovil Krajský soud v Českých Budějovicích, totiž vychází pouze z nepodložených předpokladů a domněnek. V důsledku toho napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku, popř. na jiném nesprávném hmotně právním posouzení ve smyslu §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Odvolací soud podle dovolatele pochybil, pokud při hodnocení důkazů nepostupoval v souladu se zásadou „v pochybnostech ve prospěch obviněného“. V další části dovolání obviněný vyjmenoval konkrétní věci, které podle svých slov buď nevzal vůbec, nebo je zanechal v dalších rekreačních objektech jiných poškozených, do kterých postupně vnikal. V této souvislosti poukázal na to, že pokud by se nedoznal sám, policie by proti němu neměla žádné jiné důkazy. Neměl tedy důvodu v jednotlivostech nemluvit pravdu, a pokud tvrdil, že některé v rozsudku uvedené majetkové hodnoty neodcizil, bylo namístě mu věřit.
Dovolatel je dále toho názoru, že jeho trestní stíhání mělo být v projednávané trestní věci pro neúčelnost zastaveno. Na tomto místě zmínil své odsouzení rozsudkem Okresního soudu v Liberci ze dne 24. 2. 2014, č. j. 2 T 133/2013-894, k úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání čtyř let za jednání kvalifikované mimo jiné jako trestný čin krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 2, odst. 4 písm. c) tr. zákoníku, který nyní vykonává a který považuje za zcela dostatečný. Dovolatel je přesvědčen, že v posuzovaném případě měl odvolací soud uvažovat o uložení trestu na samé spodní hranici trestní sazby, kterou byl ohrožen, tj. ve výměře jednoho roku (a nikoli dvaadvaceti měsíců). Za předpokladu, že by tak soud učinil, musel by nutně dospět k závěru, že takový trest je bez významu vedle trestu, který již dovolatel odpykává v jiné trestní věci; tzn. postupovat podle §172 odst. 2 tr. ř. a trestní stíhání zastavit. Soud zároveň nebral žádný zřetel na námitky dovolatele, že řadu věcí z chat vůbec nevzal a zdaleka tak nezpůsobil takovou škodu, aby jeho jednání bylo možno právně kvalifikovat podle §205 odst. 3 tr. zákoníku.
Dovolatel spatřuje pochybení odvolacího soudu také v tom, že mu neuložil souhrnný trest odnětí svobody ve vztahu ke shora zmíněnému odsouzení Okresním soudem v Liberci, ač tak učinit měl. Okresním soudem v Liberci byl totiž odsouzen v době, kdy rozsudek Okresního soudu v Českých Budějovicích jako soudu prvního stupně v nyní projednávané věci nebyl pravomocný. Při úvahách o možné výměře souhrnného trestu pak mělo být vycházeno z toho, že čtyřletý trest, který dovolatel již odpykává, je pro jeho nápravu plně dostačující. Byly zde tedy dány důvody pro upuštění od uložení souhrnného trestu.
Ke své osobě a možnostem resocializace dovolatel závěrem uvedl, že má desetiletou dceru, na kterou vždy pravidelně posílal výživné, a to dokonce ve větším rozsahu, než mu bylo stanoveno soudem. Vysvětlil důvody, které ho před léty vedly k spáchání první trestné činnosti, což mělo za následek jeho další osud, zejména nemožnost uplatnit se na trhu práce. Nyní ve výkonu trestu pracuje a doufá, že by mohl pro stejnou firmu, která ho nyní ve věznici zaměstnává, pracovat i po skončení výkonu trestu.
V následném podání označeném jako „doplnění dovolání“ obviněný v podstatě znovu zopakoval, že mnoho z věcí označených ve výroku o vině odsuzujícího rozsudku neodcizil. Pokud by se sám k trestné činnosti nedoznal, nemohl by být souzen vůbec. V žádném případě nezpůsobil škodu v rozsahu, jak je mu kladeno za vinu. Soudy neměly důvod mu nevěřit. Poškození nijak nedoložili, že by jimi uváděné ztracené věci opravdu vlastnili. Cenu některých věcí mohli také nadsadit, k čemuž v praxi často dochází. Nebylo možno mechanicky vycházet ani z toho, že jejich výpovědi byly zcela věrohodné. Pokud tak odvolací soud učinil, zatížil své rozhodnutí vadou spočívající v tzv. extrémním nesouladu mezi provedenými důkazy a z nich vyvozenými skutkovými závěry, v důsledku čehož dospěl i k nesprávné právní kvalifikaci stíhaného jednání. Tzv. skutková věta výroku o vině je navíc podle názoru dovolatele neurčitá a nesrozumitelná. Není v ní dostatečně specifikováno, u jakých dílčích skutků se jednalo o přečin dokonaný a u jakých šlo pouze o pokus. U jednotlivých skutků, kde mělo dojít pouze k pokusu, pak není odůvodněno, „z čeho by vyplývala právní kvalifikace podle §205 odst. 3 tr. zákoníku“. Dovolatel také znovu vyjádřil přesvědčení, že v daném případě bylo jeho trestní stíhání namístě zastavit pro neúčelnost vzhledem k tomu, že mu byl v jiné trestní věci uložen trest odnětí svobody v trvání čtyř let, případně mu měl být ve vztahu k tomuto odsouzení uložen trest souhrnný. Dále namítl, že napadený rozsudek obsahuje nadbytečně dvakrát stejný výrok o tom, že se poškozený P. L. odkazuje s uplatněným nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Ohledně nároku poškozené Z. N. pak nemělo být podle dovolatele rozhodováno vůbec, jestliže odvolací soud stran příslušného dílčího útoku rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil k novému projednání a rozhodnutí.
V rámci důvodu dovolání podle §265b odst. 1 písm. d) tr. ř. obviněný namítl, že nebyl přítomen při žádném jednání před soudem prvního stupně. Je přesvědčen, že hlavní líčení nemělo být konáno v jeho nepřítomnosti. Nemohl se vyjádřit k důkazům a tím došlo k porušení zásady rovnosti stran řízení.
Důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. k) tr. ř. je podle dovolatele založen tím, že v rozsudku chybí výrok, kterým by byl zproštěn obžaloby pro krádež věcí, ohledně nichž uvedl, že je neodcizil.
Obviněný v rámci obou shora rekapitulovaných podání shodně navrhl, aby z podnětu jeho dovolání Nejvyšší soud rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 1. 7. 2014, č. j. 4 To 99/2014-1046, zrušil, zprostil ho obžaloby pro krádež věcí, o nichž tvrdí, že je neodcizil, uložil mu mírnější souhrnný trest nebo upustil od potrestání pro neúčelnost a neukládal mu povinnost k náhradě škody za věci, které neodcizil, nebo aby Krajskému soudu v Českých Budějovicích „vrátil“ věc k dalšímu jednání a rozhodnutí.
Opis dovolání obviněného byl předsedou senátu soudu prvního stupně (zde samosoudcem) za podmínek §265h odst. 2 tr. ř. zaslán k vyjádření nejvyššímu státnímu zástupci, jemuž byl doručen dne 7. 11. 2014. Přípisem ze dne 27. 11. 2014 pověřený státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství sdělil, že se k němu Nejvyšší státní zastupitelství nebude věcně vyjadřovat. Současně vyjádřil výslovný souhlas s tím, aby Nejvyšší soud ve věci rozhodl za podmínek §265r odst. 1 tr. ř. v neveřejném zasedání, a to i pro případ předpokládaný v ustanovení §265r odst. 1 písm. c) tr. ř. Zde je třeba připomenout, že vyjádření nejvyššího státního zástupce k dovolání obviněného či naopak vyjádření obviněného k dovolání nejvyššího státního zástupce není podmínkou pro projednání podaného dovolání.
Obviněný R. V. je podle §265d odst. 1 písm. b) tr. ř. osobou oprávněnou k podání dovolání pro nesprávnost výroků rozhodnutí soudu, které se ho bezprostředně dotýkají. Dovolání bylo podáno v zákonné dvouměsíční dovolací lhůtě (§265e odst. 1 tr. ř.), prostřednictvím obhájce, resp. obhájkyně (§265d odst. 2 věta první tr. ř.) a současně splňuje formální a obsahové náležitosti předpokládané v ustanovení §265f odst. 1 tr. ř.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) dále zkoumal, zda v předmětné věci jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle §265a tr. ř. Shledal, že dovolání je přípustné podle §265a odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. ř., neboť napadá rozhodnutí soudu druhého stupně, kterým bylo pravomocně rozhodnuto ve věci samé, a směřuje proti rozhodnutí, jímž byl obviněný uznán vinným a byl mu uložen trest.
Poněvadž dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. ř., bylo dále zapotřebí posoudit, zda konkrétní důvody, o které obviněný dovolání opírá, lze plně nebo alespoň částečně podřadit pod dovolací důvody podle ustanovení §265b odst. 1 písm. d), g), h), k) tr. ř., na který odkazuje. Toto zjištění má zásadní význam z hlediska stanovení rozsahu přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem (srov. §265i odst. 3 tr. ř.).
Důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. d) tr. ř. je dán tehdy, jestliže byla porušena ustanovení o přítomnosti obviněného v hlavním líčení nebo ve veřejném zasedání. Uvedený dovolací důvod tedy předpokládá, že v rozporu se zákonem se konalo hlavní líčení nebo veřejné zasedání v nepřítomnosti obviněného (obžalovaného), ač měla být jeho přítomnost umožněna nebo zajištěna. Nesprávný postup soudu zde představuje závažný zásah do práva obviněného na projednání věci v jeho přítomnosti a s tím spojenou možností vyjádřit se k prováděným důkazům, který je neslučitelný s principy spravedlivého procesu (srov. čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod).
Obviněný se v rámci tohoto dovolacího důvodu bez bližšího odůvodnění omezil na konstatování, že se neúčastnil žádného hlavního líčení konaného soudem prvního stupně a přišel tak o možnost vyjádřit se k jednotlivým prováděným důkazům. Tím mělo dojít k závažnému zásahu do jeho práva na obhajobu. Konkrétní porušení zákonných ustanovení o přítomnosti obviněného v hlavním líčení však nenamítl a úspěšně je namítat ani nemohl.
Podle §202 odst. tr. ř. lze v nepřítomnosti obžalovaného hlavní líčení provést tehdy, má-li soud za to, že lze věc spolehlivě rozhodnout a účelu trestního řízení dosáhnout i bez jeho přítomnosti. Nezbytnou podmínkou takového postupu ovšem je, aby byla obžalovanému řádně doručena obžaloba, byl včas a řádně předvolán k hlavnímu líčení, o skutku, který je předmětem obžaloby, byl už některým orgánem činným v trestním řízení vyslechnut, bylo dodrženo ustanovení o zahájení trestního stíhání (§160 tr. ř.) a obviněný byl upozorněn na možnost prostudovat spis a učinit návrhy na doplnění vyšetřování (§166 odst. 1 tr. ř.).
Z předloženého procesního spisu Nejvyšší soud zjistil, že obviněnému bylo usnesení o zahájení trestního stíhání v projednávané trestní věci doručeno dne 21. 6. 2012. Téhož dne byl k jednotlivým dílčím útokům (skutkům) vyslechnut policejním orgánem, který ho také poučil o možnosti prostudovat spis a učinit návrhy na doplnění vyšetřování (viz č. l. 8 verte, č. l. 9 a násl., č. l. 811 spisu). Obžaloba a předvolání k hlavnímu líčení na dny 27. 3. 2013, 24. 4. 2013 a 29. 4. 2013 byly obviněnému doručeny v rámci realizace příkazu k zatčení dne 25. 3. 2013, kdy vyslovil souhlas s konáním hlavního líčení dne 27. 3. 2013 bez zachování lhůty na přípravu (viz č. l. 886 spisu). Pokud se obviněný, který v rozhodné době nebyl ani ve vazbě ani ve výkonu trestu, následně k hlavnímu líčení bez jakékoli omluvy (ač řádně předvolán) ani jednou nedostavil a soud je konal v jeho nepřítomnosti, nelze takový postup označit za porušení zákonných ustanovení o přítomnosti obviněného u hlavního líčení, které by zároveň zakládalo existenci dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. d) tr. ř. V tomto směru proto nelze podanému dovolání přiznat jakékoli opodstatnění.
Důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je naplněn v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Uvedenou formulací zákon vyjadřuje, že dovolání je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva, nikoliv z hlediska procesních předpisů. S poukazem na uvedený dovolací důvod se tedy není možné domáhat přezkoumání skutkových zjištění, na nichž je napadené rozhodnutí založeno. Zjištěný skutkový stav věci, kterým je dovolací soud vázán, je při rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny, tj. zda jsou právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva. To znamená, že dovolací soud musí vycházet ze skutkového stavu tak, jak byl zjištěn v průběhu trestního řízení a jak je vyjádřen především ve výroku odsuzujícího rozsudku a rozveden v jeho odůvodnění, a je povinen zjistit, zda je právní posouzení skutku v souladu s vyjádřením způsobu jednání v příslušné skutkové podstatě trestného činu s ohledem na zjištěný skutkový stav . Těžiště dokazování je totiž v řízení před soudem prvního stupně a jeho skutkové závěry může doplňovat, popřípadě korigovat jen soud druhého stupně v řízení o řádném opravném prostředku (§259 odst. 3 tr. ř., §263 odst. 6, odst. 7 tr. ř.). Tím je naplněno základní právo obviněného dosáhnout přezkoumání věci ve dvoustupňovém řízení ve smyslu čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“) a čl. 2 odst. 1 Protokolu č. 7 k Úmluvě. Dovolací soud není obecnou třetí instancí zaměřenou na přezkoumání všech rozhodnutí soudů druhého stupně a samotnou správnost a úplnost skutkových zjištění nemůže posuzovat už jen z toho důvodu, že není oprávněn bez dalšího přehodnocovat provedené důkazy, aniž by je mohl podle zásad ústnosti a bezprostřednosti v řízení o dovolání sám provádět (srov. omezený rozsah dokazování v dovolacím řízení podle §265r odst. 7 tr. ř.). Pokud by zákonodárce zamýšlel povolat Nejvyšší soud jako třetí stupeň plného přezkumu, nepředepisoval by (taxativně) velmi úzké vymezení dovolacích důvodů (k tomu viz např. usnesení Ústavního soudu ze dne 27. 5. 2004, sp. zn. IV. ÚS 73/03).
Jsou-li výše uvedené zásady aplikovány na nyní posuzovaný případ, je zřejmé, že uplatněnému důvodu dovolání neodpovídá argumentace obviněného vztahující se k výroku o vině pokračujícím přečinem krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 2, odst. 3 tr. zákoníku z rozsudku odvolacího soudu, v jejímž rámci zpochybňuje učiněná skutková zjištění, pokud jde o rozsah spáchané trestné činnosti a v návaznosti na tom i výši způsobené škody. V tomto směru totiž nenamítl žádný relevantní rozpor mezi popisem skutku a soudem druhého stupně aplikovanou právní kvalifikací ani to, že odvolací soud učiněná skutková zjištění nesprávně posoudil z hlediska jiných důležitých hmotně právních skutečností. Podaným mimořádným opravným prostředkem se zde domáhal přehodnocení (revize) soudy zjištěného skutkového stavu věci, tzn. že dovolání ve skutečnosti zčásti uplatnil na procesním (§2 odst. 5, odst. 6 tr. ř.) a nikoli hmotně právním základě.
Nejvyšší soud tento závěr učinil při respektování názoru opakovaně vysloveného v judikatuře Ústavního soudu, že dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. nelze vykládat restriktivně a že v rámci jeho interpretace je třeba mít vždy na zřeteli především ústavně zaručená základní práva a svobody, tedy i právo na spravedlivý proces; tj. přihlížet i k závažným vadám řízení, které zakládají neústavnost pravomocného rozhodnutí. Těmito vadami je třeba nepochybně rozumět např. opomenutí důkazu soudem nebo existenci extrémního rozporu mezi skutkovým stavem věci v soudy dovozované podobě a provedenými důkazy (k tomu srov. např. nálezy Ústavního soudu ve věcech sp. zn. I. ÚS 4/04 nebo sp. zn. III. ÚS 84/94 a přiměřeně též usnesení ve věci sp. zn. III. ÚS 3136/09). Takový flagrantní rozpor je dán tehdy, jestliže zásadní skutková zjištění v rozhodnutí zcela chybí vzhledem k absenci příslušných procesně účinných důkazů, popř. zjevně nemají žádnou vazbu na soudem deklarovaný obsah provedeného dokazování, či jsou dokonce zřetelným opakem toho, co bylo skutečným obsahem dokazování.
Žádnou z výše uvedených vad však napadený rozsudek odvolacího soudu netrpí.
Zde je namístě uvést, že již soud prvního stupně se s provedenými důkazy vypořádal jak jednotlivě, tak i ve vzájemných souvislostech. S výjimkou případů vloupání do objektů ve vlastnictvích poškozených Z. N. a J. S. důsledně vyhodnotil jejich obsah a poté pečlivě a především logicky zdůvodnil (§125 odst. 1 tr. ř.), jaké skutečnosti vzal ve vztahu k obviněným popírané trestné činnosti za prokázané (viz příslušná pasáž na str. 14 odůvodnění rozsudku). Odvolací soud se v rámci svého přezkumu (§254 odst. 1 tr. ř.) zabýval v zásadě totožnou (skutkovou i procesní) argumentací obviněného jako v nyní projednávaném dovolání. Vůči skutkovým zjištěním soudu prvního stupně - až na výše zmíněné výjimky, kdy sám zjednal nápravu - neměl žádných výhrad, což rovněž v souladu s požadavky zákona (§125 odst. 1 tr. ř.) dostatečně odůvodnil (viz str. 6 napadeného rozsudku). Podrobně a logicky vysvětlil důvody, pro které ani on - s ohledem na obsah ve věci provedených důkazů - z valné části nepřisvědčil obhajobě obviněného spočívající v podstatě v tom, že mnozí poškození buď k rozsahu odcizených věcí vypovídali nepravdu, nebo cenu těchto věcí záměrně nadhodnotili; tedy že obviněný ve skutečnosti způsobil škodu v mnohém menším rozsahu, než jak bylo zjištěno. Nejvyšší soud tedy nedospěl k závěru, že by odvolací soud při právní kvalifikaci jednání dovolatele vycházel z povrchně zjištěného skutkového stavu a v tomto směru jeho rozhodnutí bylo toliko projevem nepřípustné libovůle.
Pod důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. nelze podřadit ani námitku obviněného vůči znění skutkové věty výroku o vině z rozsudku odvolacího soudu, neboť určitost a srozumitelnost formulace skutku je otázkou procesní (§120 odst. 3 tr. ř.). Nejvyšší soud k argumentaci dovolatele nicméně jako obiter dictum poznamenává, že popis jeho jednání ve výroku napadeného rozsudku považuje naopak za výstižný a plně odpovídající jeho následné právní kvalifikaci jako pokračujícího přečinu krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 2, odst. 3 tr. zákoníku, dílem dokonaného a dílem ukončeného ve stádiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku. Vyplývá z něj jak jednotný záměr obviněného, jímž byly vedeny jednotlivé dílčí útoky na stejný zájem chráněný zákonem, tak i jejich blízká časová souvislost a obdobný modus operandi (srov. §116 tr. zákoníku). Úmysl, s nímž obviněný vnikal do objektů poškozených, byl v popisu každého dílčího útoku dokonce vyjádřen výslovně. Skutečnost, že v některých případech jednání obviněného dospělo toliko do stádia pokusu, je pak dostatečně vyjádřena tím, že napadený objekt prohledal, ale nic zde neodcizil.
V rámci důvodu dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. obviněný právně relevantně (jako jiné nesprávné hmotně právní posouzení) namítl pouze to, že mu nebyl uložen souhrnný trest i ve vztahu k odsouzení rozsudkem Okresního soudu v Liberci ze dne 24. 2. 2014, č. j. 2 T 133/2013-894, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci, ze dne 12. 5. 2014, č. j. 31 To 150/2014-926, ač tak postupováno být mělo.
Při posuzování opodstatněnosti této námitky dospěl Nejvyšší soud k následujícím závěrům:
V obecné rovině platí, že podle §43 odst. 2 věty první tr. zákoníku soud ukládá souhrnný trest za vícečinný souběh trestných činů, jestliže odsuzuje pachatele za trestný čin, který spáchal dříve , než byl soudem prvního stupně vyhlášen odsuzující rozsudek za jiný jeho trestný čin. Podle §43 odst. 2 věty druhé tr. zákoníku soud spolu s uložením souhrnného trestu zruší výrok o trestu uloženém pachateli rozsudkem dřívějším, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Odsuzujícím rozsudkem soudu prvního stupně za jiný trestný čin se ve smyslu §43 odst. 2 tr. zákoníku rozumí první odsuzující rozsudek o tomto jiném trestném činu téhož pachatele bez ohledu na to, zda takový rozsudek byl případně v řízení o řádném nebo mimořádném opravném prostředku následně zrušen, pokud i po tomto opravném řízení věc skončila pravomocným odsouzením pachatele za uvedený trestný čin.
Nejvyšší soud konstatuje, že odvolací soud postupoval zcela správně, pokud obviněnému (dovolateli) neuložil souhrnný trest ve vztahu k odsouzení rozsudkem Okresního soudu v Liberci ze dne 24. 2. 2014, č. j. 2 T 133/2013-894, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci, ze dne 12. 5. 2014, č. j. 31 To 150/2014-926.
Obviněný byl shora citovaným rozsudkem Okresního soudu v Liberci uznán vinným mimo jiné zločinem krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 2, odst. 4 písm. c) tr. zákoníku, dílem dokonaným, dílem ukončeným ve stádiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku, který spáchal celkem patnácti případy vloupání do rodinných domů. Posledního z dílčích útoků zmíněného pokračujícího trestného činu (zločinu) se dopustil dne 11. 9. 2013, tj. poté , kdy byl v nyní projednávané věci dne 29. 4. 2013 vyhlášen rozsudek soudu prvního stupně. Nejvyšší soud zde znovu připomíná, že není podstatné, že tento rozsudek nakonec právní moci nenabyl, protože jej odvolací soud později zrušil (viz výše). Podmínky pro uložení souhrnného trestu uvedené v §43 odst. 2 tr. zákoníku tak v této trestní věci splněny nebyly. Příslušné námitce dovolatele tudíž nelze přiznat jím přisuzované opodstatnění.
Poukaz dovolatele na existenci podmínek pro zastavení jeho trestního stíhání v projednávané trestní věci se s obsahem důvodu dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. míjí. Prostřednictvím žádného z dovolacích důvodů taxativně vyjmenovaných v §265b tr. ř. totiž nelze úspěšně namítat, že soud nepostupoval ve prospěch obviněného podle §223 odst. 2 tr. ř. Zastavení trestního stíhání pro neúčelnost je rozhodnutím fakultativním; tzn. soud při zvážení okolností případu k takovému rozhodnutí přistoupit může , ovšem také nemusí, neshledá-li pro to podmínky. Pokud tak neučiní, nelze v tom spatřovat vadu způsobilou založit dovolací přezkum.
K námitkám dovolatele směřujícím vůči údajným vadám adhezního výroku ve vztahu k poškozeným Z. N. a P. L. lze konstatovat jen tolik, že nevycházejí z reálného stavu věci. Ohledně poškozené Z. N. rozsudek odvolacího soudu žádný výrok podle §229 tr. ř. neobsahuje. Poškozený P. L. pak byl se svým nárokem na náhradu škody odkázán podle §229 odst. 1 tr. ř. na řízení ve věcech občanskoprávních toliko na jednom místě. Nejvyšší soud nezaznamenal, že by napadený rozsudek nadbytečně obsahoval dva takové identické výroky.
Podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže obviněnému byl uložen takový druh trestu, který zákon nepřipouští, nebo mu byl uložen trest ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou v trestním zákoně na trestný čin, jímž byl uznán vinným.
Takové vady dovolatel napadenému rozsudku nevytkl a ostatně ani relevantně vytýkat nemohl. Za přečin krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 2, odst. 3 tr. zákoníku lze pachateli uložit trest odnětí svobody ve výměře od jednoho do pěti let. Jestliže mu odvolací soud uložil tento trest ve výměře dvaadvaceti měsíců (navíc jako úhrnný vzhledem k souběhu více trestných činů), jedná se o trest zákonný jak pokud jde o jeho druh, tak i výměru.
Pro úplnost lze dodat, že pochybení soudu spočívající v nesprávném vyhodnocení kritérií uvedených v §39 tr. zákoníku, §41 tr. zákoníku a §42 tr. zákoníku a v důsledku toho uložení nepřiměřeně přísného nebo naopak mírného trestu nelze v dovolání úspěšně vytýkat prostřednictvím žádného dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 tr. ř. (k těmto otázkám srov. blíže usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 9. 2002, sp. zn. 11 Tdo 530/2002, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. R 22/2003).
Důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. k) tr. ř. je určen k nápravě vady spočívající v tom, že v napadeném rozhodnutí některý výrok chybí nebo je neúplný. Jedná se o případy, kdy buď nebyl učiněn určitý výrok, který tak v rozhodnutí chybí, což činí jeho výrokovou část neúplnou, anebo v rozhodnutí určitý výrok sice učiněn byl, ale není úplný (tj. nemá všechny nezbytné zákonné náležitosti).
Ani takovou vadou však rozsudek odvolacího soudu netrpí. Skutečnost, že dovolatel v něm postrádá zprošťující výrok ohledně jednotlivých věcí, které podle svých slov neodcizil, jím deklarovaný dovolací důvod založit nemůže. Jde toliko o projev nespokojenosti s výsledkem trestního řízení, který neodpovídá jeho představám, a nikoli o relevantní poukaz na existenci jedné ze dvou alternativ pochybení soudu při konstrukci výrokové části rozhodnutí ve smyslu výše uvedeného dovolacího důvodu.
Vzhledem k tomu, že dovolání obviněného R. V. bylo dílem opřeno o námitky, které pod jím zvolené důvody dovolání podle §265b tr. ř. podřaditelné nejsou, a v jeho - z hlediska důvodů dovolání podle §265b odst. 1 písm. d), g) tr. ř. - relevantně uplatněné části nebylo shledáno opodstatněným, Nejvyšší soud je odmítl podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. jako zjevně neopodstatněné. Za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání, aniž by k tomu postupu zákon vyžadoval souhlasu stran (srov. §265r odst. 1 písm. c/ tr. ř.).
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 14. ledna 2015
Předseda senátu:
JUDr. Eduard Teschler