ECLI:CZ:NS:2015:32.CDO.267.2015.1
sp. zn. 32 Cdo 267/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Příhody a soudců JUDr. Hany Gajdziokové a JUDr. Miroslava Galluse ve věci žalobkyně Moravia Green Power s. r. o. , se sídlem ve Všenorech, K. Mašity 409, PSČ 252 31, identifikační číslo osoby 26981840, zastoupené Mgr. Radkem Zapletalem, advokátem se sídlem v Brně - Veveří, Arne Nováka 3/4, PSČ 602 00, proti žalované E.ON Distribuce, a. s. , se sídlem v Českých Budějovicích, F. A. Gerstnera 2151/6, PSČ 370 49, identifikační číslo osoby 28085400, zastoupené Mgr. Františkem Klímou, advokátem se sídlem v Českých Budějovicích, Krajinská 224/37, PSČ 370 01, o zaplacení částky 221.302 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích, sp. zn. 30 ECm 99/2012, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 26. srpna 2014, č. j. 1 Cmo 40/2014-97, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradu nákladů dovolacího řízení částku 11.519,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám jejího advokáta.
Odůvodnění:
Se zřetelem k době vydání napadeného rozhodnutí odvolacího soudu se uplatní pro dovolací řízení - v souladu s bodem 7. článku II, části první, přechodných ustanovení zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a s bodem 2. článku II, části první, přechodných ustanovení zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony - občanský soudní řád ve znění účinném od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2013 (dále též jen „o. s. ř.“).
Podle ustanovení §236 odst. 1 o. s. ř. dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Podle ustanovení §237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Podle ustanovení §241a odst. 2 o. s. ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).
Dovolatelka, odkazujíc co do přípustnosti dovolání na ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. a co do jeho důvodnosti na ustanovení §241a odst. 2 písm. a) a písm. b) o. s. ř., zřejmě přehlédla novelu občanského soudního řádu provedenou s účinností k 1. lednu 2013 zákonem č. 404/2012 Sb., v důsledku níž předpoklady přípustnosti dovolání a možný důvod dovolání doznaly podstatných změn.
Může-li být dovolání přípustné jen podle ustanovení §237 o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné (srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. srpna 2013, sp. zn. 30 Cdo 1705/2013, ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. 29 Cdo 1983/2013, a ze dne 16. září 2013, sp. zn. 22 Cdo 1891/2013 (jež jsou, stejně jako ostatní rozhodnutí Nejvyššího soudu zde citovaná, dostupná na http://nsoud.cz ). Tomuto požadavku dovolatelka nedostála, odvozuje-li přípustnost dovolání ze znění ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., jež bylo účinné toliko do 31. prosince 2012, a nevymezuje-li předpoklad přípustnosti dovolání splňující kritéria stanovená v §237 o. s. ř. (srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. dubna 2014, sp. zn. 32 Cdo 4345/2013).
Žádnému z předpokladů přípustnosti dovolání taxativně vypočtených v ustanovení §237 o. s. ř. neodpovídá ani námitka, že právní posouzení odvolacího soudu není konformní s nálezem Ústavního soudu Pl. ÚS 17/11 (jde o nález pléna Ústavního soudu ze dne 15. května 2012, uveřejněný pod číslem 220/2012 Sb.), podle jehož závěrů nelze vyloučit, že v individuálních případech dolehne některé z napadených ustanovení zákona č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 31. prosince 2012, na výrobce jako likvidační či zasahující samotnou majetkovou podstatu výrobce v rozporu s čl. 11 Listiny základních práv a svobod - tedy protiústavně, a že zde bude nutno hodnotit jak dodržení garancí ve smyslu §6 odst. 1 citovaného zákona v jejich dlouhodobém (patnáctiletém) trvání, tak okamžité (průběžné) účinky napadených ustanovení, aby byl v takovém výjimečném případě vzniklý nárok ochráněn. Ústavní soud ostatně v usnesení ze dne 10. února 2015, sp. zn. I. ÚS 2363/14 (dostupném, tak jako ostatní rozhodnutí Ústavního soudu zde citovaná, na http://www.nalus.usoud.cz ), s odkazem na svůj nález ze dne 13. ledna 2015, sp. zn. II. ÚS 2216/14, jímž shledal ústavně souladnými závěry usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 17. prosince 2013, sp. zn. 1 Afs 76/2013, uveřejněného pod číslem 3000/2014 Sbírky rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, posoudil právní názor, že námitku likvidačního dopadu „solárního odvodu“ nelze s úspěchem uplatňovat v civilním řízení soudním, nýbrž v řízení daňovém, jako ústavně konformní. Vzhledem k zásadnímu významu tohoto závěru mají ostatní dovolatelkou zpochybňované úvahy odvolacího soudu povahu pouze podpůrných argumentů, na nichž napadené rozhodnutí ve skutečnosti nezávisí (k tomu srov. např. závěry usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. září 2013, sp. zn. 29 Cdo 2376/2013).
Nejvyšší soud proto dovolání podle ustanovení §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (srov. ustanovení §243f odst. 3 větu druhou o. s. ř.).
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí.
V Brně dne 27. dubna 2015
JUDr. Pavel Příhoda
předseda senátu