ECLI:CZ:NS:2015:33.CDO.3548.2015.1
sp. zn. 33 Cdo 3548/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Václavem Dudou ve věci žalobce F. K. , proti žalovanému R. K. , o 326.637,30 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 23 C 42/2012, o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové-pobočky v Pardubicích ze dne 28. května 2015, č. j. 27 Co 319/2015-159, takto:
I. Řízení o „odvolání“ proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 28. května 2015, č. j. 27 Co 319/2015-159, se zastavuje .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před dovolacím soudem.
Odůvodnění:
Shora označeným rozhodnutím krajský soud odmítl odvolání žalovaného proti výrokům usnesení Okresního soudu v Pardubicích ze dne 31. března 2015, č. j. 23 C 42/2012-147, jimiž bylo zrušeno usnesení Okresního soudu v Pardubicích (dále jen „soud prvního stupně“) ze dne 27. února 2015, č. j. 23 C 42/2012-143 (výrok I.), a bylo rozhodnuto o tom, že se mu vrací zaplacený soudní poplatek ve výši 16.570,- Kč (výrok III.). Současně krajský soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně ze dne 31. března 2015, č. j. 23 C 42/2012-147, ve výrocích, kterými bylo odvolání žalovaného odmítnuto pro opožděnost (výrok II.) a bylo rozhodnuto o nákladech řízení (výrok IV.)
Usnesení odvolacího soudu napadl žalovaný odvoláním .
Napadené usnesení krajského soudu je rozhodnutím odvolacího soudu vydaným v rámci odvolacího řízení. Odvolání však není opravným prostředkem, jejž by bylo možno podat proti rozhodnutí krajského (městského) soudu jako soudu odvolacího (srov. §201 a §10 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2013 – dále jen „o. s. ř.“). Tomu odpovídá i skutečnost, že Nejvyšší soud - ve shodě s tím, jak soustavu soudů vymezuje Ústava (srov. článek 91) - může být jen soudem prvního stupně nebo soudem dovolacím (srov. §9 odst. 4 a §10a o. s. ř.) a že funkční příslušnost soudu pro projednání odvolání proti rozhodnutí odvolacího soudu občanský soud řád neupravuje.
Nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, jehož důsledkem je vždy zastavení řízení (srov. §104 odst. 1 věta první o. s. ř.). Řízení o „odvolání“ proti rozhodnutí odvolacího soudu zastaví Nejvyšší soud jako vrcholný článek soustavy obecných soudů a jako soud, který je funkčně příslušný k rozhodování o opravném prostředku proti rozhodnutím odvolacích soudů (srov. usnesení Nejvyššího soudu z 31. května 2001, sp. zn. 20 Cdo 1535/99, uveřejněné v časopise Soudní judikatura 7/2001 pod č. 85, usnesení Nejvyššího soudu z 27. června 2002, sp. zn. 29 Odo 433/2002, uveřejněné v témže časopise Soudní judikatura 7/2002 pod č. 139 nebo usnesení téhož soudu z 26. října 2011, sp. zn. 20 Cdo 3313/2011 ).
Nejvyšší soud proto řízení o „odvolání,“ které trpí shora uvedenou vadou, podle ustanovení §104 odst. 1 o. s. ř. zastavil.
Výrok o nákladech řízení nemusí být podle §243f odst. 3 o. s. ř. odůvodněn.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 29. října 2015
JUDr. Václav Duda
předseda senátu