Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 17.09.2015, sp. zn. 8 Tdo 966/2015 [ usnesení / výz-C ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2015:8.TDO.966.2015.1

sp. zn. 8 Tdo 966/2015-42 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 17. září 2015 o dovolání obviněného M. Š. proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 8. 10. 2014, sp. zn. 5 To 36/2014, jako odvolacího soudu v trestní věci vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 20 T 42/2012, takto: Podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného M. Š. odmítá . Odůvodnění: Rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 12. 8. 2013, sp. zn. 20 T 42/2012, byl obviněný M. Š. uznán vinným zvlášť závažným zločinem podvodu podle §209 odst. 1, odst. 5 písm. a) tr. zákoníku, spáchaným ve spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku, za což byl podle §209 odst. 5 tr. zákoníku odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání pěti let, pro jehož výkon byl podle §56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Podle §228 odst. 1 tr. ř. mu byla uložena povinnost, aby společně a nerozdílně se spoluobviněným K. N. zaplatil poškozené společnosti FRIGOMONT, a. s., se sídlem Brno-Židenice, Juliánské náměstí 2/3878 (správně Juliánovské náměstí), na náhradě škody částku 5.077.106,43 Kč. V dalším bylo rozhodnuto o vině a trestu spoluobviněného K. N. o jeho povinnosti k náhradě škody a dále o tom, že se poškozená FRIGOMONT, a. s., podle §229 odst. 2 tr. ř. odkazuje se zbytkem uplatněného nároku na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních a že se poškození P. L. a M. V. podle §229 odst. 1 tr. ř. odkazují se svým nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Proti označenému rozsudku podali obvinění M. Š. a K. N. odvolání. Rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 8. 10. 2014, sp. zn. 5 To 36/2014, byl napadený rozsudek nalézacího soudu podle §258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. ř. zrušen ohledně obou spoluobviněných ve výrocích o uložených trestech a podle §259 odst. 3 tr. ř. bylo znovu rozhodnuto tak, že obviněnému M. Š. byl při nezměněném výroku o vině zločinem podvodu podle §209 odst. 1, odst. 5 písm. a) tr. zákoníku uložen podle §209 odst. 5 tr. zákoníku trest odnětí svobody v trvání pěti let, pro jehož výkon byl podle §56 odst. 3 tr. zákoníku zařazen do věznice s dozorem. Nově bylo rozhodnuto i o trestu spoluobviněného K. N. Jinak zůstal napadený rozsudek nezměněn. Podle skutkových zjištění soudu prvního stupně, jež nebyla rozhodnutím odvolacího soudu dotčena, se obviněný M. Š. zvlášť závažného zločinu podvodu podle §209 odst. 1, odst. 5 písm. a) tr. zákoníku dopustil tím, že společně s obviněným K. N. (bod A.): v období od 21. 9. 2009 do 3. 9. 2010 v úmyslu obohatit se na úkor společnosti FRIGOMONT, a. s., Juliánovské náměstí 2/3878, 636 00 Brno-Židenice, IČ 260 32 732 (dále jen FRIGOMONT, a. s.), případně na úkor dodavatele této společnosti Metecno Trading GmbH Wien (dále jen Metecno), využili pracovního postavení obviněného K. N. u společnosti FRIGOMONT, a. s., a oprávnění z toho vyplývající, a to zpracovávat pro odběratele společnosti FRIGOMONT, a. s., zakázky, uzavírat kupní smlouvy, objednávat zboží, toto zboží dodávat a vydávat, stejně jako postavení obviněného M. Š., který jako podnikatel (fyzická osoba M. Š., G., M. B., přepravoval zboží pro odběratele společnosti FRIGOMONT, a. s., a uzavřeli blíže nezjištěného dne na podzim roku 2009 dohodu, podle které obviněný K. N. dodával či zajišťoval dodání zboží obviněnému M. Š. za účelem jeho dalšího prodeje, a to zejména profilované PUR panely, klempířské prvky, požární a chladírenské dveře, přičemž toto zboží obviněný K. N. podle požadavků M. Š. k reálným zakázkám společnosti FRIGOMONT, a. s., nadlimitně doobjednával, případně zadával do systému společnosti fiktivní názvy zakázek, a dále dílem podle svých požadavků, dílem podle požadavků M. Š., vyhotovovával fiktivní objednávky na dodání zboží od společnosti Metecno různým odběratelům bez vědomí společnosti FRIGOMONT, a. s., a takto získané zboží obviněný M. Š. dílem odebíral od obviněného K. N. v sídle společnosti F., dílem obviněný K. N. zajistil, aby toto zboží bylo obviněnému M. Š. dodáváno dodavatelem společností Metecno do M. B., přičemž obviněný M. Š. se při tomto předávání zboží vydával za zaměstnance společnosti F., pod smyšleným jménem C. a disponoval k tomu razítkem společnosti F., získaným od obviněného K. N., takto získané zboží obvinění sami prodali dalším zákazníkům, to vše pak oba činili s úmyslem a vědomím, že zboží nebude společnosti F., případně dodavateli tohoto zboží společnosti Metecno z jejich strany uhrazeno, a takto od společnosti FRIGOMONT, a. s., dílem od společnosti Metecno získali a) v době od 21. 9. 2009 do 3. 6. 2010 zboží nadlimitně objednané k reálným zakázkám, a to: 1) 1ks chladírenské otočné dveře v ceně 8.010 Kč bez DPH (dodací list ze dne 21. 9. 2009), v hodnotě celkem 9.612 Kč s DPH (evidováno na zakázku H. L.), 2) - PUR panely profilované 80 mm, 16 ks v délce 2 m, v objemu 32 m² v ceně 13.632 Kč bez DPH (dodací list ze dne 21. 12. 2009, cena za manipulaci a úpravu panelů řezáním dle podkladu pro vnitrofakturaci ze dne 21. 12. 2009 v částce 1.920 Kč bez DPH, objednávka výrobku z výroby ze dne 5. 11. 2009 na PUR panely profilované 80 mm, 14 ks v délce 7,5 m, 5 ks v délce 4 m, objednávka výrobku z výroby ze dne 9. 11. 2009 na PUR panely profilované 80 mm, 14 ks v délce 7,5 m, v objemu 125 m² ), - PUR panely profilované 100 mm, 1 ks v délce 4 m, v objemu 111,5 m², (objednávky v celkové ceně 100.749 Kč bez DPH, cena za manipulaci a úpravu panelů řezáním dle podkladu pro vnitrofakturaci ze dne 25. 12. 2009 v částce 5.200 Kč bez DPH), v celkové hodnotě 145.801,20 Kč s DPH (evidováno na zakázku H. Ž. n. S.), 3) - 2 ks chladírenské otočné dveře v ceně 21.420 Kč bez DPH (dodací list ze dne 3. 2. 2010), - PUR panely profilované 80 mm, 31 ks v délce 4 m, 6 ks v délce 6 m, v objemu 160 m², v ceně 68.160 Kč bez DPH (cena za manipulaci a úpravu panelů řezáním dle podkladu pro vnitrofakturaci ze dne 24. 3. 2010 v částce 5.730 Kč bez DPH, dodací list ze dne 24. 3. 2010), v celkové hodnotě 114.372 Kč s DPH (evidováno na zakázku H. L. B.), 4) - PUR panely profilované 100 mm, 42 ks v délce 6 m, v objemu 252, v ceně 123.480 Kč bez DPH (dodací list ze dne 1. 6. 2010), - 8 ks zakládací „U“ profil v délce 4 m, v ceně 1.664 Kč bez DPH, - PUR panely profilované 100 mm, 30 ks v délce 6 m, v objemu 180 m², v ceně 88.200 Kč bez DPH (vnitropodniková faktura ze dne 1. 6. 2010, manipulace a řezání v částce 6.572 Kč bez DPH, dodací list ze dne 3. 6. 2010), v celkové hodnotě 263.899,20 Kč s DPH (evidováno na zakázku H. K.), tímto jednáním a způsobem pak obvinění K. N. a M. Š. způsobili společnosti FRIGOMONT, a. s., škodu ve výši 533.684,40 Kč, b) v době od 26. 1. 2010 do 3. 9. 2010 zboží získané na základě zadání fiktivních názvů zakázek obviněným K. N. do systému společnosti FRIGOMONT, a. s., a to: 1) - PUR panely profilované 80 mm, 35 ks v délce 3 m, 2 ks v délce 2 m, 1 ks v délce 4 m, v objemu 113 m², v ceně 48.138 Kč bez DPH (dodací list ze dne 28. 1. 2010, cena za manipulaci a úpravu panelů řezáním dle podkladu pro vnitrofakturaci ze dne 26. 1. 2010 v částce 4.279 Kč bez DPH, interní příjemka na klempířské prvky ze dne 26. 1. 2010 v částce 17.544,42 Kč bez DPH), - PUR panely profilované 80 mm, 14 ks v délce 6 m, 48 ks v délce 7 m, 28 ks v délce 6 m, v objemu 588 m², v ceně 250.488 Kč bez DPH (dodací list ze dne 17. 6. 2010), - PUR panely 80 mm, 30 ks v délce 6 m, 15 ks v délce 2,5 m, 5 ks v délce 4 m, 6 ks v délce 6 m, v objemu 274 m², v ceně 116.724 Kč bez DPH (dodací list ze dne 3. 2. 2010, cena za manipulaci a úpravu panelů řezáním dle podkladu pro vnitrofakturaci ze dne 22. 3. 2010 v částce 7.918 Kč bez DPH, podklad pro vnitrofakturaci na klempířské prvky ze dne 27. 1. 2010 v částce 15.312 Kč bez DPH), v celkové hodnotě 552.483,60 Kč s DPH (zakázka H. P.), 2) - PUR panely profilované 80 mm, 17 ks v délce 10 m, 17 ks v délce 3 m, PUR panely hladké 80 mm, 13 ks v délce 7 m, 13 ks v délce 5 m, v celkovém objemu 377 m², v ceně 160.602 Kč bez DPH (dodací list ze dne 10. 2. 2010), - PUR panely profilované 80 mm, 8 ks v délce 7 m, 26 ks v délce 4 m, 5 ks v délce 2,5 m, 15 ks v délce 7 m, 11 ks v délce 3 m, 7 ks v délce 2,5 m, v objemu 328 m², v ceně 139.728 Kč bez DPH (dodací list ze dne 23. 2. 2010), - PUR panely profilované 80 mm, 30 ks v délce 5 m, v objemu 150 m², v ceně 63.900 Kč bez DPH, dodací list ze dne 24. 2. 2010, - PUR panely profilované 80 mm, 14 ks v délce 7 m, 14 ks v délce 6 m, 28 ks v délce 7 m, v objemu 378 m², v ceně 161.028 Kč bez DPH (dodací list ze dne 11. 3. 2010), - PUR panely profilované 80 mm, 28 ks v délce 6 m, 28 ks v délce 7 m, v objemu 364 m² , v ceně 155.064 Kč bez DPH (dodací list ze dne 19. 4. 2010, cena za manipulaci a úpravu panelů řezáním dle podkladu pro vnitrofakturaci ze dne 19. 2. 2010 v částce 9.720 Kč bez DPH, cena za manipulaci a úpravu panelů řezáním dle podkladu pro vnitrofakturaci ze dne 24. 2. 2010 v částce 14.106 Kč bez DPH, cena za manipulaci a úpravu panelů řezáním dle podkladu pro vnitrofakturaci ze dne 22. 3. 2010 v částce 4.410 Kč bez DPH), v celkové hodnotě 850.269,60 Kč s DPH (zakázka H. Ž.), 3) - PUR panely profilované 60 mm, 70 ks v délce 6 m, v objemu 420 m², v ceně 153.300 Kč bez DPH (dodací list ze dne 17. 3. 2010, cena za manipulaci a úpravu panelů řezáním dle podkladu pro vnitrofakturaci ze dne 22. 3. 2010 v částce 11.060 Kč bez DPH), v celkové hodnotě 197.232 Kč s DPH (zakázka H. R.), 4) - PUR panely profilované 60 mm, 100 ks v délce 6 m, v objemu 600 m², v ceně 219.000 Kč bez DPH (dodací list ze dne 12. 4. 2010, cena za manipulaci a úpravu panelů řezáním dle podkladu pro vnitrofakturaci ze dne 14. 4. 2010 v částce 7.680 Kč bez DPH a ze dne 12. 4. 2010 v částce 8.320 Kč bez DPH), v celkové hodnotě 282.000 Kč s DPH (zakázka H. K.), 5) - PUR panely profilované 80 mm, 88 ks v délce 5 m, v objemu 440 m², v ceně 187.440 Kč bez DPH (dodací list ze dne 20. 4. 2010, cena za manipulaci a úpravu panelů řezáním dle podkladu pro vnitrofakturaci ze dne 23. 4. 2010 v částce 12.584 Kč bez DPH), v celkové hodnotě 240.028,80 Kč s DPH (zakázka H. Ú. n. L.), 6) - PUR panely profilované 80 mm, 28 ks v délce 7 m, 28 ks v délce 6 m, v objemu 364 m², v ceně 155.064 Kč bez DPH (dodací list ze dne 19. 5. 2010, cena za manipulaci a úpravu panelů řezáním dle podkladu pro vnitrofakturaci ze dne 19. 5. 2010 v částce 7.420 Kč bez DPH), v celkové hodnotě 194.980,80 Kč s DPH (zakázka H. D. S.), 7) - PUR panely profilované 80 mm, 42 ks v délce 6 m, 42 ks v délce 7 m, v objemu 546 m², v ceně 232.596 Kč bez DPH (dodací list ze dne 27. 7. 2010, cena za manipulaci a úpravu panelů řezáním dle podkladu pro vnitrofakturaci ze dne 27. 7. 2010 v částce 10.600 Kč bez DPH), v celkové hodnotě 291.835,20 Kč s DPH (zakázka H. Č. B.), 8) - PUR panely profilované 80 mm, 39 ks v délce 3 m, 32 ks v délce 2,55 m, v objemu 198,6 m², v ceně 84.603,60 Kč bez DPH, 2 ks ocelová zárubeň v celkové ceně 6.800 Kč bez DPH a 5 ks ocelové dveře v celkové ceně 9.250 Kč bez DPH (dodací list ze dne 9. 8. 2010, cena za manipulaci a úpravu panelů řezáním dle podkladu pro vnitrofakturaci ze dne 3. 8. 2010 v částce 3.085 Kč bez DPH), v celkové hodnotě 124.486,32 Kč s DPH (zakázka H. Č. B.), 9) - PUR panely profilované 60 mm, 36 ks v délce 6,5 m, v objemu 234 m², v ceně 85.410 Kč bez DPH, - PUR panely hladké 40 mm, 80 ks v délce 6,8 m v objemu 598,4 m², v ceně 220.809,60 Kč bez DPH, - dveře OFFICE, provozní polochladírenské otočné, jednokřídlé, 5 ks pravé, 5 ks levé, 10 ks, dle podkladu pro vnitrofakturaci ze dne 3. 9. 2010 v celkové ceně 93.000 Kč bez DPH, dodací list ze dne 3. 9. 2010, - PUR panely profilované 60 mm, 48 ks v délce 7 m, 48 ks v délce 6 m, v objemu 624 m², v ceně 227.760 Kč bez DPH, - PUR panely profilované 100 mm, 46 ks v délce 6 m, v objemu 276 m², v ceně 135.240 Kč bez DPH, klempířské prvky 24 ks v ceně 5.712 Kč bez DPH, řezání klempířských prvků interní doklad ze dne 23. 8. 2010 v ceně 3.360 Kč bez DPH (dodací list ze dne 23. 8. 2010, cena za manipulaci a úpravu panelů řezáním dle vnitropodnikové faktury ze dne 30. 9. 2010 v ceně 8.976 Kč bez DPH, vnitropodniková faktura ze dne 10. 12. 2010 v ceně 14.765 Kč bez DPH), v celkové hodnotě 954.039,12 Kč s DPH (zakázka H. H.), tímto jednáním pak obvinění K. N. a M. Š. způsobili společnosti FRIGOMONT, a. s., škodu ve výši 3.687.355,44 Kč, c) v období od 15. 3. 2010 do 11. 8. 2010 zboží, a to na základě fiktivních objednávek vyhotovených K. N. jménem společnosti FRIGOMONT, a. s., na dodání zboží od společnosti Metecno, které si nechal schválit a podepsat od oprávněné osoby jednající za společnost FRIGOMONT, a. s., nechal ho dodat obviněnému M. Š., který jej prodal třetím osobám, a to: 1) - PUR panely 40 mm v objemu 2.184 m² v celkové hodnotě 35.362 EUR i s dopravou, navýšenou na 2.912 m² v celkové hodnotě 47.148,80 EUR i s dopravou, kdy příjem zboží v objemu 728 m² potvrdil M. Š., přičemž fakturu ze dne 4. 6. 2010 na částku 11.787,20 EUR = 302.164,87 Kč bez DPH společnost FRIGOMONT, a. s., uhradila (objednávka ze dne 19. 5. 2010), 2) - PUR panely 80 mm v objemu 2016 m² v celkové hodnotě 32.254 EUR i s dopravou, kdy příjem zboží potvrdil M. Š., přičemž faktury ze dne 28. 7. 2010 na částku 10.751,20 EUR = 276.950,91 Kč bez DPH, fakturu ze dne 28. 7. 2010 na částku 10.751,20 EUR = 276.950,91 Kč bez DPH, společnost FRIGOMONT, a. s., uhradila, faktura ze dne 16. 7. 2010 na částku 10.751,20 EUR = 276.950,91 Kč bez DPH nebyla uhrazena a byla vrácena společnosti Metecno (objednávka ze dne 21. 6. 2010), 3) - PUR panely 80 mm v objemu 4.368 m², kdy příjem zboží potvrdil M. Š., přičemž faktury ze dne 21. 9. 2010 na částku 11.382.60 EUR = 280.694,92 Kč bez DPH, fakturu ze dne 21. 9. 2010 na částku 11.592,60 EUR = 285.873,52 Kč bez DPH, fakturu ze dne 17. 9. 2010 na částku 11.382.60 EUR = 280.922,57 Kč bez DPH, fakturu ze dne 20. 9. 2010 na částku 11.382.60 EUR = 280.808,74 Kč bez DPH, fakturu ze dne 17. 9. 2010 na částku 11.382.60 EUR = 280.922,57 Kč bez DPH, fakturu ze dne 21. 9. 2010 na částku 11.382.60 EUR = 280.694,92 Kč bez DPH, nebyly společností FRIGOMONT, a. s., uhrazeny a byly vráceny společnosti Metecno (objednávka ze dne 5. 8. 2010), 4) - PUR panely 100 mm v objemu 480 m² v celkové hodnotě 9.008 EUR i s dopravou, příjem zboží potvrdil M. Š., přičemž fakturu ze dne 17. 9. 2010 na částku 9.008,20 EUR = 222.322,38 Kč bez DPH společnost FRIGOMONT, a. s., neuhradila a byla vrácena společnosti Metecno (objednávka ze dne 11. 8. 2010), tímto jednáním pak obvinění K. N. a M. Š. způsobili společnosti FRIGOMONT, a. s., škodu (včetně DPH) ve výši 1.027.280,06 Kč a společnosti Metecno škodu ve výši 2.627.028,64 Kč, celkem pak byla společným jednáním obviněných K. N. a M. Š. způsobena společnostem FRIGOMONT, a. s., a Metecno škoda ve výši 7.875.348,54 Kč. Proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 8. 10. 2014, sp. zn. 5 To 36/2014, podal obviněný M. Š. prostřednictvím svého obhájce v zákonné lhůtě dovolání, v němž odkázal na dovolací důvody uvedené v ustanovení §265b odst. 1 písm. g), l) tr. ř. Měl za to, že bylo rozhodnuto o zamítnutí odvolání proti rozsudku, přestože byl v řízení předcházejícím dán dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., jelikož rozsudky soudů obou stupňů spočívají na nesprávném právním posouzení skutku. Namítl, že nejednal s vědomím či srozuměním, že participuje na majetkové trestné činnosti páchané spoluobviněným K. N. Vzhledem ke své tehdejší neutěšené finanční situaci kývl na nabídku spoluobviněného, t. č. středně postaveného manažera FRIGOMONT, a. s., kterému, ačkoliv jej nijak blíže neznal, uvěřil, že má možnost odkupu zboží za režijní ceny, a toto zboží od něj začal výhodně nakupovat. Uvedené plánoval použít pro vlastní potřebu, na svou stavbu. Posléze si ale uvědomil, že by je mohl sám prodávat; disponoval totiž živnostenským oprávněním na nákup zboží za účelem jeho dalšího prodeje, jakož i živnostenským oprávněním ke zprostředkovatelské činnosti. Aby sanoval dluhy způsobené krizí v autodopravě, rozhodl se prodávat zboží mimo účetnictví. Jelikož nevedl předepsanou účetní evidenci, přistoupil na nápad spoluobviněného a začal se v jeho nepřítomnosti při odvozu některých dodávek představovat jako pan C., pracovník a ř. FRIGOMONT, a. s., a začal také používat firemní razítko. Spoluobviněný K. N. v hlavním líčení konaném dne 16. 1. 2013 vypověděl, že již neví, do jaké míry si byl obviněný M. Š. vědom jeho činnosti týkající se zakázek. Svým sdělením, že dovolatel věděl, že peníze, které poukazoval i na jméno J. Š., přítelkyně spoluobviněného, on přeposílá dále, však potvrdil verzi obhajoby, podle níž se dovolatel domníval, že spoluobviněný může výrobky firmy Metecno prodávat levněji zcela legálně. V čestném prohlášení ze dne 30. 10. 2013, které bylo přiloženo k odvolání, pak spoluobviněný otázku subjektivní stránky jednání obviněného M. Š. upřesnil, když uvedl, že nebyl zasvěcen do problematiky získávání zboží a že za ně platil předem na požadovaný bankovní účet a až poté si je směl odvézt. Odvolací soud se tímto čestným prohlášením vůbec nezabýval, a přestože spoluobviněný na jeho obsahu setrval i u veřejného zasedání dne 8. 10. 2014, v odůvodnění rozhodnutí se o něm nezmínil. Odvolací soud, stejně jako soud nalézací, vycházel z doznání obviněného M. Š. z přípravného řízení, které však směřovalo k otázce formální stránky a k otázce skutkového děje, nikoliv k otázce subjektivní stránky. V přípravném řízení se úmyslem tohoto obviněného nikdo nezabýval. Nadto nelze přehlédnout, že první procesní výpověď byla učiněná po předchozím zadržení přes noc v cele předběžného zadržení, kdy hlavním cílem obviněného bylo dostat se na svobodu k manželce, která sama provozuje menší transportní firmu. Dovolatel akcentoval, že většina výrobků jím odebíraných nepocházela přímo z centrály firmy, tj. z R. Místem výroby a dodání na dokladech bylo např. B., což jej ujišťovalo o tom, že se nejedná o zboží získávané podvodně. Nevěděl, že spoluobviněný peníze od něj získané používá na hazardní hry a sázky. Jelikož jej z přímého pachatelství neusvědčují ani výpovědi svědků P. P. a Ing. F. H., měl být buď obžaloby zproštěn, poněvadž žalovaný skutek není trestným činem, popřípadě mělo být jeho jednání posouzeno jako přečin zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle §254 odst. 1, 3 tr. zákoníku či přečin podílnictví z nedbalosti podle §215 tr. zákoníku. Pro závěr, že by se mohlo jednat o první ze zmíněných přečinů, svědčí skutečnost, že zboží získané od spoluobviněného přeprodával dalším zájemcům, přičemž o tom po dobu jednoho roku nevedl předepsanou účetní evidenci. Pro takový závěr svědčí rovněž fakt, že se jednání (s ohledem na pokračování) dopustil dne 3. 9. 2010 a označená právní kvalifikace byla zavedena v souvislosti s účinností trestního zákoníku, počínaje 1. 1. 2010. Vzhledem k tomu, že se nezajímal o to, jakým způsobem spoluobviněný zboží ve F., a. s., získává, a že se podle návodu spoluobviněného vydával za pana C., pracovníka a řidiče uvedené firmy, a zboží takto poptával a odebíral, nabízí se posouzení jeho jednání podle §215 tr. zákoníku. Pokud by bylo jeho jednání podle některé z citovaných skutkových podstat posouzeno, bylo by namístě snížit i uložený trest. Mělo by být zohledněno, že nebyl dosud trestán a že odebrané zboží následně dodanil a daně zaplatil. Poukázal též na výrok o náhradě škody, který považuje za nepřiměřeně přísný. Solidární odpovědnost není přiléhavá, neboť spoluobviněný se dopustil podvodu a on sám pouhého účetního deliktu, navíc daňově vyřešeného. Spoluobviněný má mnohem větší subjektivní i faktický podíl na škodním následku. Proto měla být zvolena dělená odpovědnost, popřípadě měl být k povinnosti nahradit škodu zavázán výlučně spoluobviněný, jenž je nemajetný a zadlužený a dlouhodobě hraje sázkové hry. Solidárně vedená exekuce může být pro obviněného i jeho rodinu doslova likvidační. Navrhl, aby Nejvyšší soud podle §265k odst. 1 tr. ř. napadený rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 8. 10. 2014, sp. zn. 5 To 36/2014, a rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 12. 8. 2013, sp. zn. 20 T 42/2012, zrušil, aby podle §265k odst. 2 tr. ř. zrušil i další rozhodnutí na zrušené rozsudky obsahově navazující, a dále aby buď podle §265 l odst. 1 tr. ř. přikázal věc Krajskému soudu v Českých Budějovicích k novému projednání a rozhodnutí, a to se závazným právním názorem, že stíhaný skutek nelze posoudit jako zvlášť závažný zločin podvodu podle §209 odst. 1, odst. 5 písm. a) tr. zákoníku, anebo aby podle §265m odst. 1 tr. ř. v tomto smyslu sám rozhodl, a to včetně výroku o solidární odpovědnosti jeho a spoluobviněného k náhradě škody přiznané FRIGOMONT, a. s. Státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství ve vyjádření k dovolání uvedla, že dovolací argumentace byla uplatněna bez povinného respektu ke skutkovým zjištěním, která se stala při vyvození trestní odpovědnosti obviněného rozhodnými. Připomněla, že k výjimečnému přezkumu skutkových zjištění lze v souladu s ustálenou judikaturou přikročit pouze v případě zásahu do práva obviněného na spravedlivý proces, který se vedle tzv. opomenutých důkazů, nezákonného způsobu opatření a provádění důkazů týká stavu extrémního rozporu, a poznamenala, že k takovému postupu neposkytl dovolatel kvalifikovaný podnět. Podle ní z odůvodnění rozhodnutí soudů obou stupňů vyplývá přesvědčivý vztah mezi učiněnými skutkovými zjištěními, výsledky provedeného dokazování a úvahami při hodnocení důkazů (zejména str. 28 a 29 rozsudku soudu prvního stupně ve spojení se všemi zjištěnými okolnostmi použitého modu operandi společného podvodného jednání, str. 5 rozsudku soudu odvolacího). Měla za to, že soudy se s otázkou změny dovolatelovy výpovědi ohledně jeho zavinění, jakož i s posouzením této nezbytné podmínky pro vyvození jeho trestní odpovědnosti za podvodné jednání, náležitě vypořádaly. Akcentovala, že obviněný své protiprávní jednání zcela vědomě zastíral falešnou identitou zaměstnance FRIGOMONT, a. s., a společně se zbožím přebíral jízdní dokumenty pro jeho přepravu v mezinárodní silniční dopravě se zcela jiným objednaným místem jeho vykládky, ačkoliv podle profesního zaměření svého podnikání věděl, jaký je správný postup, kdy v postavení přepravce pouze předstíral, že zboží bude dodáno jeho skutečnému objednateli, což se však v přisouzených případech nestalo. Doplnila, že zboží bylo mimo řádně založené obchodní kontakty FRIGOMONT, a. s., rozprodáváno jako tzv. přebytkový materiál za tzv. výhodné ceny, přičemž obviněný nepřipojil odpovídající účetní doklady a svým odběratelům tvrdil, že zboží pořídil od svého známého z N. Obviněný postupoval na podkladě vzájemné dohody se spoluobviněným K. N. jednak při zneužití jeho pracovního postavení ve společnosti FRIGOMONT, a. s., (oprávnění zpracovávat zakázky, uzavírat kupní smlouvy), jednak i jeho vlastního postavení soukromého p. zboží pro tuto poškozenou společnost, a to tak, že od spoluobviněného K. N. odebíral zboží objednané bez vědomí dodavatelské společnosti FRIGOMONT, a. s., (formou nadlimitních doobjednávek k jejím reálným zakázkám, dílem pod zcela fiktivními názvy zakázek, dílem i k jeho samostatným požadavkům). Při přejímce zboží od subdodavatelské společnosti Metecno se vydával za zaměstnance FRIGOMONT, a. s., disponoval firemním razítkem a představoval se pod smyšleným příjmením C. Získané zboží prodal dalším zákazníkům s úmyslem a vědomím, že nebude FRIGOMONT, a. s., popř. jejímu subdodavateli uhrazeno, přičemž takovým jednáním, páchaným v dále přisouzené trestné součinnosti s obviněným K. N., došlo ke způsobení škody poškozeným společnostem FRIGOMONT, a. s., a Metecno v celkové výši 7.875.348,54 Kč. Podle státní zástupkyně bylo jednání obviněného správně právně posouzeno jako zvlášť závažný zločin podvodu podle §209 odst. 1, odst. 5 písm. a) tr. zákoníku, spáchaný v úmyslu přímém podle §15 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku a za podmínek §23 tr. zákoníku ve spolupachatelské formě trestné součinnosti. Vzhledem k tomu, že dovolatel svoji námitku nesprávného právního posouzení skutku neopřel o kvalifikované podněty k jejímu přezkoumání, nemohl naplnit ani předpoklad přezkoumatelnosti těch svých úvah, které se vztahují ke změně jeho postavení v rámci předmětného trestního řízení, odvíjející se od nabízené možnosti vyvození jeho trestní odpovědnosti za některý z uváděných trestných činů „menší společenské závažnosti“. Důvod věcného přezkumu podle ní nezavdal ani v souvislosti s výhradami proti adheznímu výroku. Nezpochybnil totiž, že při rozhodování o náhradě škody bylo porušeno hmotně právní ustanovení o společné odpovědnosti. Státní zástupkyně přesto uvedla, že výrok, jímž byla dovolateli podle §228 odst. 1 tr. ř. uložena povinnost zaplatit společně a nerozdílně se spoluobviněným K. N. poškozené FRIGOMONT, a. s., na náhradě škody částku 5.077.106,43 Kč, je s ustanovením §438 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, v souladu, jelikož plně odpovídá poukazované části výroku o vině, podle kterého byli spoluobvinění uznáni vinnými majetkovým trestným činem ve spolupachatelské formě trestné součinnosti. Dělená odpovědnost ve smyslu §438 odst. 2 občanského zákoníku přichází v úvahu jen výjimečně v odůvodněných případech, přičemž o takový případ se v posuzované trestní věci nejedná. Za zcela irelevantní označila tvrzení obviněného, že neměl povědomí, k čemu spoluobviněnému posloužily zisky z trestné činnosti; podle ní je povahou přisouzené trestné činnosti vyloučeno, že se blíže neznali a že jejich styky byly pouze obchodní. Navrhla, aby Nejvyšší soud dovolání obviněného podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl. Nejvyšší soud jako soud dovolací zjistil, že dovolání je podle §265a tr. ř. přípustné, že je podala včas oprávněná osoba a že splňuje náležitosti obsahu dovolání ve smyslu §265f odst. 1 tr. ř. Shledal však, že dovolání je zjevně neopodstatněné. Obviněný v dovolání odkázal na dovolací důvody uvedené v ustanovení §265b odst. 1 písm. g), l ) tr. ř. Podle §265b odst. 1 písm. l ) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo přestože byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v §265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř. Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l ) tr. ř. tedy spočívá ve třech různých okolnostech (srov. Šámal, P. a kol. Trestní řád II. §157 až 314s. Komentář. 7. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 3174-3175.): řádný opravný prostředek byl zamítnut z tzv. formálních důvodů podle §148 odst. 1 písm. a) a b) tr. ř. nebo podle §253 odst. 1 tr. ř., přestože nebyly splněny procesní podmínky stanovené pro takové rozhodnutí, nebo odvolání bylo odmítnuto pro nesplnění jeho obsahových náležitostí podle §253 odst. 3 tr. ř., ačkoli oprávněná osoba nebyla řádně poučena nebo jí nebyla poskytnuta pomoc při odstranění vad odvolání, nebo řádný opravný prostředek byl zamítnut z jakýchkoli jiných důvodů, než jsou důvody uvedené výše jako první okolnost, ale řízení předcházející napadenému rozhodnutí je zatíženo vadami, které jsou ostatními dovolacími důvody podle §265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř. K zamítnutí ani odmítnutí odvolání obviněného nedošlo z procesních důvodů, tj. podle §253 odst. 1 tr. ř., resp. podle §253 odst. 3 tr. ř., a proto se na daný případ ta část ustanovení §265b odst. 1 písm. l ) tr. ř., která je vyjádřena dikcí „bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku …, aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí“, evidentně nevztahuje. Poté, co odvolací soud na podkladě odvolání obviněného meritorně přezkoumal napadený rozsudek soudu prvního stupně, odvolání obviněného nezamítl, ale po zrušení výroku o trestu v rozsudku soudu prvního stupně sám znovu o trestu obviněného rozhodl. Nebylo proto přiléhavé k odstranění vad, na něž dovolatel v souvislosti s rozsudky soudů obou stupňů poukazoval, volit uplatnění tohoto důvodu dovolání; správně však byl učiněn odkaz na důvod dovolání uvedený v ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Výklad tohoto ustanovení v kontextu dalších důvodů dovolání obsažených v ustanovení §265b tr. ř. standardně vychází z úvahy, že dovolání je opravným prostředkem mimořádným a odpovídají tomu i zákonem stanovené podmínky rozhodování o něm. Dovolání je zákonem určeno k nápravě procesních a právních vad rozhodnutí vymezených v §265a tr. ř., není (a ani nemůže být) další instancí přezkoumávající skutkový stav v celé šíři. Procesně právní úprava řízení před soudem prvního stupně a posléze před soudem odvolacím poskytuje dostatečný prostor k tomu, aby se skutkovou stránkou věci nemusel (a vzhledem k právní úpravě rozhodování o dovolání ani neměl) zabývat Nejvyšší soud v řízení o dovolání. V mezích uplatněného dovolacího důvodu lze namítat, že skutek, jak byl soudem zjištěn, byl nesprávně právně kvalifikován jako trestný čin, ačkoliv o trestný čin nejde nebo jde o jiný trestný čin, než kterým byl obviněný uznán vinným. Na podkladě tohoto dovolacího důvodu nelze přezkoumávat a hodnotit správnost a úplnost skutkových zjištění, na nichž je napadené rozhodnutí založeno, ani prověřovat úplnost provedeného dokazování a správnost hodnocení důkazů ve smyslu ustanovení §2 odst. 5, 6 tr. ř., poněvadž tato činnost soudu spočívá v aplikaci ustanovení procesních, nikoliv hmotně právních. Proto je též dovolací soud vázán skutkovými zjištěními soudu prvního stupně, eventuálně soudu odvolacího, a těmito soudy zjištěný skutkový stav je pro něj východiskem pro posouzení skutku z hlediska hmotného práva. Vedle vad, které se týkají právního posouzení skutku, lze vytýkat též „jiné nesprávné hmotně právní posouzení“. Rozumí se jím zhodnocení otázky, která nespočívá přímo v právní kvalifikaci skutku, ale v právním posouzení jiné skutkové okolnosti mající význam z hlediska hmotného práva. Současně platí, že obsah konkrétně uplatněných námitek, o něž se opírá existence určitého dovolacího důvodu, musí věcně odpovídat zákonnému vymezení takového dovolacího důvodu podle §265b tr. ř., nestačí jen formální odkaz na příslušné ustanovení obsahující některý z dovolacích důvodů. Nejvyšší soud však již v minulosti opakovaně připustil, že se zásada, s níž jako dovolací soud přistupuje k hodnocení skutkových námitek, nemusí uplatnit bezvýhradně, a to v případě zjištění, že nesprávná realizace důkazního řízení má za následek porušení základních práv a svobod ve smyslu dotčení zásadních požadavků spravedlivého procesu. Podle ustálené judikatury Ústavního soudu se rozhodování o mimořádném opravném prostředku nemůže ocitnout mimo rámec ochrany základních práv jednotlivce a tato ústavně garantovaná práva musí být respektována (a chráněna) též v řízení o všech opravných prostředcích (k tomu viz př. nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 125/04, I. ÚS 55/04, I. ÚS 554/04, Pl. ÚS-st. 38/14). Ústavní soud vymezil taktéž zobecňující podmínky, za jejichž splnění má nesprávná realizace důkazního řízení za následek porušení základních práv a svobod ve smyslu dotčení postulátů spravedlivého procesu. Podle Ústavního soudu tak lze vyčlenit případy důkazů opomenutých, případy důkazů získaných, a tudíž posléze i použitých v rozporu s procesními předpisy a konečně případy svévolného hodnocení důkazů provedeného bez jakéhokoliv akceptovatelného racionálního logického základu (k tomu např. nálezy Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 177/04, IV. ÚS 570/03 aj.). Pochybení podřaditelná pod výše zmíněné vady dovolací soud v projednávané věci neshledal. K žádnému, natožpak extrémnímu rozporu v řízení nedošlo. Nejvyšší soud se ztotožňuje s hodnotícími úvahami soudů obou stupňů, podle nichž se změna výpovědi obviněného M. Š. v hlavním líčení nejeví jako přesvědčivá. Doznání obviněného z přípravného řízení koresponduje nejen s výpovědí spoluobviněného K. N., ale i s dalšími provedenými důkazy, zejména s výpověďmi svědků P. P. (č. listu 1718-1735) a M. B. (č. listu 1767-1777). Svědek P. P. vyvrátil nevěrohodnou verzi obviněného o tom, že se se spoluobviněným nijak blíže neznali (srov. č. listu 1719-1720); svědek M. B. potvrdil, že obviněný ve vztahu ke společnosti FRIGOMONT, a. s., jednal pod falešnou identitou (č. listu 1777). Ačkoliv obviněný vystupování pod jménem C. nerozporuje, z výpovědi svědka M. B. se podává, že obviněný takto jednal nikoliv proto, aby zjednodušil a urychlil převzetí dodávky, nýbrž proto, aby zastřel své protiprávní jednání. Poukaz obviněného na čestné prohlášení, resp. doznání spoluobviněného s úředně ověřeným podpisem (č. listu 1886), nemůže obstát. Spoluobviněný v hlavním líčení vypověděl, že obviněný musel mít představu o tom, jakým způsobem je zboží od dotčených společností získáváno (srov. č. listu 1717). Tvrzení obviněného, že spoluobviněný zmíněné čestné prohlášení ve veřejném zasedání, jehož předmětem bylo rozhodnutí o odvoláních, potvrdil, není obsahem spisu podporováno (srov. č. listu 1912-1915). Nelze než dodat, že obviněný v přípravném řízení vypovídal velice podrobně, přičemž mimo jiné výslovně uvedl, že „kradené zboží z F. bral na sklad do N. S.“ (srov. č. listu 203). K námitce obviněného, že nebyl zasvěcen do problematiky získávání zboží spoluobviněným K. N., že jednal bez vědomí či srozumění s tím, že participuje na majetkové trestné činnosti páchané spoluobviněným podvodným jednáním formami falešných objednávek či jiným ve výroku rozsudku popsaným způsobem, nutno závěrem poznamenat, že z odůvodnění rozhodnutí soudů obou stupňů (str. 28 a 29 rozsudku nalézacího soudu, str. 5 rozsudku odvolacího soudu), vyplývá přesvědčivý vztah mezi učiněnými skutkovými zjištěními o společném podvodném jednání obou spoluobviněných a úvahami při hodnocení důkazů. Výhrady obsažené v dovolání obviněného tvořily v převážné části součást jeho obhajoby uplatněné již v předchozích fázích řízení, v odvolání coby řádném opravném prostředku a soudy obou stupňů se s nimi náležitě vypořádaly. Je zjevné, že soudy postupovaly při hodnocení důkazů důsledně podle §2 odst. 6 tr. ř. a učinily skutková zjištění, která řádně zdůvodnily. Soudy v odůvodnění svých rozhodnutí v souladu s požadavky §125 odst. 1 tr. ř. vyložily, jak se vypořádaly s obhajobou obviněného, proč částečné změně jeho výpovědi neuvěřily a proč naopak vzaly za podklad svých skutkových závěrů jeho výpověď z přípravného řízení. Souhrn přímých i nepřímých důkazů tvořil logickou a ničím nenarušovanou soustavu vzájemně se doplňujících důkazů, která ve svém celku nejen spolehlivě prokazuje všechny okolnosti předmětného skutku a usvědčuje z jeho spáchání oba obviněné, ale současně rozumně vylučuje možnost jakéhokoliv jiného závěru, v důsledku čehož nebylo správně aplikováno pravidlo in dubio pro reo, čehož se dovolatel rovněž domáhal (srov. př. rozhodnutí č. 38/1968-IV. Sb. rozh. tr.). Není úkolem Nejvyššího soudu coby soudu dovolacího, aby jednotlivé důkazy znovu reprodukoval, rozebíral, porovnával a vyvozoval z nich vlastní skutkové závěry. Podstatné je, že soudy nižších stupňů hodnotily provedené důkazy v souladu s jejich obsahem, že se nedopustily žádné deformace důkazů, že ani jinak nevybočily z mezí volného hodnocení důkazů a že své hodnotící závěry jasně a logicky vysvětlily. To, že způsob hodnocení provedených důkazů nekoresponduje s představami dovolatele, není dovolacím důvodem a samo o sobě závěr o porušení zásad spravedlivého procesu a o nezbytnosti zásahu Nejvyššího soudu neopodstatňuje. Podstata jednání obviněného, jak ji zjistil a vyjádřil ve skutkových zjištěních nalézací soud, s jehož závěry se ztotožnil i odvolací soud a správnými a přesvědčivými je shledává i dovolací soud, spočívala v tom, že oba společně, po předchozí domluvě, v úmyslu obohatit se na úkor společnosti FRIGOMONT, a. s., případně na úkor jejího dodavatele společnosti Metecno, využili pracovního postavení obviněného K. N. u společnosti FRIGOMONT, a. s., stejně jako postavení obviněného M. Š. a uzavřeli dohodu, podle níž obviněný K. N. dodával či zajišťoval dodání zboží obviněnému M. Š. za účelem jeho dalšího prodeje, přičemž toto zboží obviněný K. N. podle požadavků obviněného M. Š. nelegálně nadlimitně doobjednával k reálným zakázkám společnosti FRIGOMONT, a. s., případně zadával do systému společnosti fiktivní názvy zakázek a dále dílem podle svých požadavků, dílem podle požadavků obviněného M. Š. vyhotovoval fiktivní objednávky na dodání zboží od společnosti Metecno různým odběratelům bez vědomí společnosti FRIGOMONT, a. s., a takto získané zboží obviněný M. Š. zčásti odebíral přímo od obviněného K. N. v sídle společnosti FRIGOMONT, a. s., zčásti obviněný K. N. zajistil, aby toto zboží bylo dodáváno obviněnému M. Š. dodavatelem, společností Metecno, do M. B., přičemž obviněný M. Š. se při tomto předávání zboží vydával za zaměstnance společnosti FRIGOMONT, a. s., pod smyšleným jménem C. a disponoval k tomu razítkem společnosti FRIGOMONT, a. s., které získal od obviněného K. N., a takto získané zboží obvinění sami prodávali dalším zákazníkům, přičemž tak činili s úmyslem a vědomím, že za zboží nebude společnosti FRIGOMONT, a. s., případně společnosti Metecno, z jejich strany zaplaceno, a společně tak způsobili označeným společnostem celkovou škodu 7.875.348,54 Kč. Takové jednání zjevně vykazuje všechny znaky zločinu podvodu podle §209 odst. 1, odst. 5 písm. a) tr. zákoníku, jehož se dopustí, kdo sebe nebo jiného obohatí tím, že uvede někoho v omyl, využije něčího omylu nebo zamlčí podstatné skutečnosti, a způsobí tak na cizím majetku škodu velkého rozsahu. Objektivní stránka trestného činu podvodu podle §209 odst. 1, odst. 5 písm. a) tr. zákoníku spočívá v tom, že pachatel jiného uvede v omyl, jeho omylu využije nebo mu zamlčí podstatné skutečnosti, v důsledku čehož tato osoba provede majetkovou dispozici a tím vznikne na cizím majetku škoda velkého rozsahu a dojde k obohacení pachatele nebo jiné osoby (srov. Šámal, P. a kol. Trestní zákoník II. §140 až 421. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012, s. 2052). Obohacení znamená neoprávněné rozmnožení majetku pachatele nebo někoho jiného. Omyl je rozpor mezi představou a skutečností. Uvedení v omyl, jehož se obviněný podle výroku o vině dopustil, je jednání, kterým pachatel předstírá okolnosti, které nejsou v souladu se skutečným stavem věci. Za škodu velkého rozsahu je považována majetková újma ve výši nejméně 5 000 000 Kč (srov. §138 odst. 1 tr. zákoníku). Po subjektivní stránce se vyžaduje zavinění úmyslné (§15 tr. zákoníku), které musí zahrnovat všechny znaky objektivní stránky trestného činu, tj. jednání, následek i příčinný vztah mezi jednáním a následkem. Vzhledem k tomu, že obviněný svoje přesvědčení o tom, že soudy jeho jednání, pokud jde o subjektivní stránku trestného činu, nesprávně právně posoudily, založil na odlišných skutkových zjištěních, než ke kterým soudy po provedeném dokazování dospěly, Nejvyšší soud jen v krátkosti uvádí, že podvodné jednání, jehož se obviněný dopustil, bylo jednáním úmyslným, přičemž nalézací soud, s jehož rozhodnutím se soud odvolací ztotožnil, správně vyvodil, že obviněný jednal v úmyslu přímém. Podle §15 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku je trestný čin spáchán v přímém úmyslu, jestliže pachatel chtěl způsobem v trestním zákoně uvedeným porušit nebo ohrozit zájem chráněný tímto zákonem. Jestliže obviněný s vědomím, že materiál spoluobviněným K. N. od společností FRIGOMONT, a. s., a Metecno zajištěný není získán legálně, tento materiál dále přeprodával, je zjevné, že zájem na ochraně cizího majetku chtěl porušit [§15 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku]. Úmysl obviněného směřoval ke způsobení majetkové újmy. Příčinný průběh je v zavinění obsažen a obviněný odpovídá za následek, který z předmětného jednání vzešel. Výtce obviněného, podle níž jeho jednání vykazuje nanejvýš znaky trestného činu zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle §254 odst. 1, 3 tr. zákoníku či trestného činu podílnictví z nedbalosti podle §215 tr. zákoníku, nelze přisvědčit. Trestného činu zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle §254 odst. 1, 3 tr. zákoníku se dopustí, kdo nevede účetní knihy, zápisy nebo jiné doklady sloužící k přehledu o stavu hospodaření a majetku nebo k jejich kontrole, ač je k tomu podle zákona povinen, kdo v takových účetních knihách, zápisech nebo jiných dokladech uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje, nebo kdo takové účetní knihy, zápisy nebo jiné doklady změní, zničí, poškodí, učiní neupotřebitelnými nebo zatají, a ohrozí tak majetková práva jiného nebo včasné a řádné vyměření daně, a způsobí takovým činem na cizím majetku značnou škodu. Trestného činu podílnictví z nedbalosti podle §215 odst. 1 tr. zákoníku se dopustí, kdo ukryje nebo na sebe nebo jiného převede z nedbalosti věc nebo jinou majetkovou hodnotu nikoli malé hodnoty, která byla získána trestným činem spáchaným na území České republiky nebo v cizině jinou osobou, nebo jako odměna za něj. Obviněný nebyl uznán vinným tím, že nevedl účetní knihy, zápisy nebo jiné doklady sloužící k přehledu o stavu hospodaření a majetku nebo k jejich kontrole, ač k tomu byl podle zákona povinen, popřípadě tím, že na sebe převedl z nedbalosti věc nikoli malé hodnoty, která byla získána trestným činem. Byl uznán vinným tím, že se spoluobviněným K. N. v úmyslu obohatit se na úkor společností FRIGOMONT, a. s., a Metecno využili postavení spoluobviněného u FRIGOMONT, a. s., respektive postavení obviněného jako dopravce pro odběratele FRIGOMONT, a. s., a uzavřeli dohodu, podle které spoluobviněný dodával, či zajišťoval dodání zboží obviněnému za účelem jeho dalšího prodeje. Uvedené zboží spoluobviněný podle požadavků obviněného nadlimitně doobjednával k reálným zakázkám FRIGOMONT, a. s., případně zadával do systému společnosti fiktivní názvy zakázek, a dále dílem podle svých požadavků, dílem podle požadavků obviněného vyhotovoval fiktivní objednávky na dodání zboží od společnosti Metecno různým odběratelům bez vědomí FRIGOMONT, a. s. Spoluobvinění zboží prodali dalším zákazníkům, to vše s úmyslem a vědomím, že zboží nebude společnostem FRIGOMONT, a. s., a Metecno z jejich strany uhrazeno. Shodně se státní zástupkyní Nejvyššího státního zastupitelství lze proto konstatovat, že obviněný při svých úvahách o odlišném právním posouzení skutku nevycházel ze skutku popsaného ve skutkové větě výroku o vině, nýbrž z vlastní konstrukce skutkových okolností, a že vybočil z rámce dovolacího řízení a překročil hranice vlastního předmětu řízení. Co do námitky nesprávnosti výroku o náhradě škody nutno nejprve připomenout, že tzv. jiné nesprávné hmotně právní posouzení jako důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. se může týkat i výroku o povinnosti obviněného nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu způsobenou trestným činem nebo vydat bezdůvodné obohacení získané trestným činem, ovšem jen tehdy, jestliže dovolatel namítá porušení hmotného práva. Typicky jde o porušení hmotně právního předpisu, jímž se řídí režim náhrady škody nebo nemajetkové újmy, resp. vydání bezdůvodného obohacení, zejména v ustanoveních, která upravují odpovědnost za způsobenou škodu či nemajetkovou újmu nebo za získání bezdůvodného obohacení, rozsah náhrady škody nebo vydání bezdůvodného obohacení, společnou odpovědnost za škodu apod. V posuzovaném případě se nalézací soud, s jehož rozhodnutím se soud odvolací ztotožnil, nedopustil tzv. jiného nesprávného hmotně právního posouzení, když obviněnému podle §228 odst. 1 tr. ř. uložil povinnost, aby společně a nerozdílně se spoluobviněným K. N. zaplatil poškozené FRIGOMONT, a. s., na náhradě škody částku 5.077.106,43 Kč. Ustanovení hmotného práva, jímž se řídí režim náhrady škody, konkrétně ustanovení §438 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013, nebylo porušeno. Podle odstavce 1 citovaného ustanovení způsobí-li škodu více škůdců, odpovídají za ni společně a nerozdílně. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení může soud v odůvodněných případech rozhodnout, že ti, kteří škodu způsobili, odpovídají za ni podle své účasti na způsobení škody. Ze znění ustanovení §438 občanského zákoníku vyplývá, že solidární odpovědnost je pravidlem a dílčí odpovědnost více škůdců je výjimkou z tohoto pravidla. Zákonem je na ni pamatováno toliko na odůvodněné případy, které je třeba chápat jako případy výjimečné, jež je třeba v tomto smyslu také zdůvodnit. Zásadním hlediskem pro postup podle §438 odst. 2 občanského zákoníku není ani míra zavinění, ani podíl na prospěchu ze společné trestné činnosti každého z více škůdců, tedy spravedlivé vypořádání poměrů mezi škůdci podle účasti na způsobení vzniklé škody. Dílčí, resp. dělená odpovědnost více škůdců jako spolupachatelů trestného činu za škodu přichází v úvahu jen v situacích, kdy jejím uplatněním nebude nikterak ohrožen zájem poškozeného na uspokojení jeho nároku na náhradu škody (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 3. 2008, sp. zn. 8 Tdo 317/2008, ze dne 9. 1. 2013, sp. zn. 8 Tdo 1571/2012). Solidární odpovědnost má poškozenému poskytnout výhodnější možnosti domoci se náhrady škody. Funkcí pasivní solidarity (solidarity dlužníků, tedy i škůdců) je ulehčení pozice věřitele, resp. poškozeného. Jestliže nalézací soud v situaci, kdy společným jednáním obviněných M. Š. a K. N. byla společnostem FRIGOMONT, a. s., a Metecno způsobena škoda ve výši 7.875.348,54 Kč, umožnil poškozené FRIGOMONT, a. s., která v adhezním řízení uplatňovala nárok na náhradu škody ve výši 5.077.106,43 Kč, aby si podle svého uvážení vybrala jednoho ze spoluobviněných a vůči němu celý svůj nárok uplatnila, rozhodl zcela správně. Předpoklady pro uplatnění dílčí odpovědnosti v posuzovaném případě nebyly splněny, v žádném směru se nejednalo o výjimečnou situaci. Konkrétní povaha a způsob provedení činu společným jednáním obou spolupachatelů neznamenají v tomto ohledu nic relevantního (dovolatel nevěcně argumentuje „účetním deliktem“) a nevýznamná jsou i tvrzení dovolatele, že se se spoluobviněným blíže neznali, že jejich styky byly pouze obchodní a že nevěděl o tom, že zisky z trestné činnosti sloužily v podstatě nemajetnému spoluobviněnému k úhradě dluhů. Nejvyšší soud konstatuje, že dovolání bylo částečně podáno z jiného důvodu, než jaký činí dovolání přípustným ustanovení §265b tr. ř., přičemž relevantně uplatněnými námitkami dovolací důvod podle 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. naplněn nebyl, jelikož ani rozsudek nalézacího soudu, ani rozsudek odvolacího soudu nespočívají na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Dovolání obviněného jako celek je zjevně neopodstatněné, proto je dovolací soud podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl. Učinil tak v neveřejném zasedání za splnění podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 17. září 2015 JUDr. Věra Kůrková předsedkyně senátu