ECLI:CZ:NS:2016:11.TDO.261.2016.1
sp. zn. 11 Tdo 261/2016-71
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 24. 5. 2016 o dovolání obviněného J. T. , proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 27. 10. 2015, sp. zn. 4 To 239/2015, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 2 T 27/2015, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného J. T. odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Břeclavi ze dne 14. 5. 2015, sp. zn. 2 T 27/2015, byl obviněný J. T. uznán vinným ad 1), 4) – 17), 20), 22) přečinem krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 2, 3 tr. zákoníku, ad 1), 4), 6), 9) – 17), 20) přečinem poškození cizí věci podle §228 odst. 1 tr. zákoníku, ad 13), 17) přečinem neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle §234 odst. 1 tr. zákoníku, ad) 2 přečinem podílnictví podle §214 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a) tr. zákoníku a přečinem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle §337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, ad) 19 přečinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1 tr. zákoníku. Za přečiny v bodě 2) výroku o vině tohoto rozsudku a za sbíhající se přečiny krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), b), odst. 2 tr. zákoníku a neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle §234 odst. 1 tr. zákoníku z rozsudku Okresního soudu v Břeclavi ze dne 21. 3. 2014, sp. zn. 2 T 2/2014, byl obviněný podle §214 odst. 2 a §43 odst. 2 tr. zákoníku odsouzen k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 3 let, pro jehož výkon byl podle §56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou a zároveň mu byl podle §73 odst. 1, 3 tr. zákoníku uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel v trvání 3 let. Za přečiny v bodech 1), 4) – 17), 19), 20), 22) výroku o vině předmětného rozsudku byl obviněný podle §205 odst. 3 tr. zákoníku a §43 odst. 1 tr. zákoníku odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 4 let, pro jehož výkon byl podle §56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Podle §70 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku mu byl také uložen trest propadnutí věci. Současně byl podle §43 odst. 2 tr. zákoníku zrušen výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Břeclavi ze dne 21. 3. 2014, sp. zn. 2 T 2/2014, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Rovněž bylo rozhodnuto o vině a trestu 3 spoluobviněných a o nárocích na náhradu škody.
Podle skutkových zjištění Okresního soudu v Břeclavi v části vztahující se k obviněnému J. T. , se tento dopustil trestné činnosti tím, že:
1) v době od 20:30 hod. dne 18. 2. 2014 do 8:30 hod. dne 19. 2. 2014 v obci D. , ul. H. rozbil skleněnou výplň pravého okna zadních nákladových dveří vozidla zn. Citroën Berlingo, rz. ......, poté z vozidla odcizil motorovou pilu zn. GTM, aku vrtačku zn. Hitachi s plastovým černým kufříkem a příslušenstvím, gola sadu, klíče zn. Tona a vrtáky, čímž poškozenému V. Š. , způsobil na odcizení škodu 5 700 Kč a poškozením vozidla škodu 2 872 Kč, (bod 13. obžaloby),
obvinění J. T. a M. K. společně
2) dne 6. 3. 2014 užívali k jízdě osobní motorové vozidlo zn. Škoda Octavia combi, rz. ....., barvy šedé metalízy, vin .........., v hodnotě nejméně 75 000 Kč, na kterém byly umístěny odcizené rz. ........, ačkoli oba věděli, že toto vozidlo odcizil dne 23. 2. 2014 v obci T. jeho oprávněnému majiteli svědek D. K. , který byl za to rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 30. 3. 2015, pravomocným téhož dne, sp. zn. 3T 301/2014 uznán vinným také ze spáchání zločinu krádeže podle §205 odstavec 1 písmeno b), odstavec 1,4 písmeno c) trestního zákoníku, dne 6. 3. 2014 nejprve v době od 8:14 hod toto vozidlo řídila obžalovaná M. K. , která jím přijela z ulice K V. v M. na veřejně přístupné parkoviště u herny A. , kde vozidlo zaparkovala, následně téhož dne v 09:25 hod. se spolujezdcem obviněným J. T. řídila po tomtéž parkovišti v M. směrem k ulici K V. , kde spatřila hlídku Policie ČR, proto zacouvala zpět na parkoviště u herny A. , vystoupila z vozidla, na místo řidiče usedl obviněný J. T. a společně odjeli, přičemž obviněný J. T. ujížděl před hlídkou Policie ČR, která na ulici ....... pomocí výstražného zvukového a světelného znamení s nápisem "STOP" a za pomoci další hlídky chtěla vozidlo zastavit a provést kontrolu, v jízdě pokračoval na obec M. , R. až do obce S. , kde vozidlo odstavil do garáže naproti domu č. ..... a poté vešel do domu č. ..... a oba obvinění před policejní hlídkou s vozidlem ujížděli, aby unikli odhalení, že užívají vozidlo pocházející z krádeže a rovněž protože oba vozidlo řídili v době výkonu uložených trestů zákazu činnosti spočívajících v zákazu řízení všech motorových vozidel, neboť obžalovanému J. T. byl trestním příkazem Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 3T 233/2011 ze dne 11. 11. 2011 s nabytím právní moci dne 30. 11. 2011 uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu dvou let, dále trestním příkazem Městského soudu v Brně, sp. zn. 10 T 219/2011 ze dne 2. 1. 2012 s nabytím právní moci dne 24. 2. 2012 mu byl uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu 2 let a rozsudkem Městského soudu v Brně pod sp. zn. 9 T 74/2012 ze dne 6. 5. 2012 s nabytím právní moci dne 6. 5. 2012 mu byl uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu 1 roku a obžalované M. K. byl rozsudkem Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 3 T 168/2012 ze dne 4. 9. 2013, který nabyl právní moci téhož dne, uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu 20 měsíců, (bod 15., 17., 18. obžaloby),
obviněný J. T.
4) v době od 16:00 hod. dne 11. 1. 2014 do 10:30 hod. dne 12. 1. 2014 v N. M. č. p. ...., z dílny areálu spol. Camp Pálava po rozebrání dřevěného plotu a po vypáčení dveří dílny odcizil elektrické nářadí, a to nejméně renovátor Multi-tool-kit v hodnotě 2 300 Kč ke škodě společnosti Camp Pálava s. r. o., IČ: 26219701, se sídlem Nové Mlýny 69 a poškozením zařízení jí způsobil další škodu 900 Kč, (bod 20. obžaloby),
5) v době od 23:30 hod. dne 19. 2. 2014 do 07:30 hod. dne 20. 2. 2014 v obci L. , ul. L. před domem č. .... vnikl do vozidla zn. Škoda Felicie, rz. ...... kdy nezjištěným způsobem překonal páté dveře a ze zavazadlového prostoru odcizil pracovní kufr, ve které byla uložena sada klíčů zn. Lux, Gola a Tools, el. vrtačku zn. Bosch a kotoučovou brusku zn. Black&Decker, čímž poškozenému J. K. , odcizením věcí způsobil škodu ve výši 5 860 Kč, (bod 21. obžaloby),
6) v době od 18:00 hod. dne 19. 2. 2014 do 07:00 hod. dne 20. 2. 2014 v obci V. B. , u domu č. p. ...... v uličce spojující ulice Š. a H. rozbil skleněnou výplň levých dveří zavazadlového prostoru dodávkového vozidla zn. VW Transporter, rz. ...... a ze zavazadlového prostoru odcizil řetězovou motorovou pilu zn. Husqarna, pokosovou pilu Hitachi, Aku šroubovák zn. Makita, el. příklepovou vrtačku zn. Makita, el. úhlovou brusku zn. Makita, el. kotoučovou ruční pilu zn. Milwaukke a el. ruční mečovou pilu zn. Milwaukke, čímž poškoz. L. B. , se sídlem B. , J. P. způsobil odcizením škodu ve výši 41 700 Kč a poškozením vozidla škodu ve výši 14 690 Kč, (bod 22. obžaloby),
7) v době od 18:00 hod. dne 24. 2. 2014 do 09:50 hod. dne 25. 2. 2014 v obci D. V. před domem č. p. ....., překonal zámky dveří u vozidla zn. Škoda Felicia, rz. ......, z vozidla odcizil igelitovou tašku s obsahem DVD filmů, 4 ks 1,5 l PET lahví s perlivou vodou, 6 ks plechovek 0,5 l piva zn. Argus, reproduktory k DVD přehrávači, látkovou tašku černé barvy, ve které bylo ošacení, spodní prádlo, pánský hygienický látkový kufřík na zip, látkovou tašku šedozelené barvy s obsahem DVD přehrávače zn. Sencor, navigace zn. TomTom a firemní navigace zn. Garmin NUVI, igelitovou tašku s lůžkovinami, koženkovou složku s logem společnosti MOSS logistics, v této složce byla digitální karta řidiče a cestovní pas na jméno J. K. a uvedeným jednáním způsobil poškozenému J. K. , na odcizení škodu ve výši 8 170 Kč a spol. MOSS logistics s. r. o., IČ: 63481359, se sídlem Bratislavská 21, Hustopeče škodu 2 700 Kč, (bod 23. obžaloby),
8) dne 2. 3. 2014 v době od 16:00 do 17:30 hod. v k. ú. obce P. na polní cestě u stezky na P. odcizil ze zřejmě neuzamčeného vozidla zn. Škoda Forman autorádio zn. JVC, 2 ks reproduktorů, zesilovač, subwofer, flash disc a plastový kryt zavazadlového prostoru, čímž poškozenému R. M. , způsobil na odcizených věcech škodu ve výši 6 575 Kč, (bod 24. obžaloby),
9) v době od 20:00 hod. dne 22. 3. 2014 do 08:00 hod. dne 23. 3. 2014 v obci H. na ulici D. K. , vnikl do nákladního motorového vozidla zn. Iveco Daily, rz. ....., do vozidla se snažil vniknout překonáním zámku pravých i levých předních dveří, což se mu nepodařilo, poté rozbil skleněnou výplň pravých předních dveří a z vozidla odcizil motorovou pilu zn. Stihl, typ 310, čímž způsobil odcizením pily škodu ve výši 9 800 Kč a poškozením vozidla škodu ve výši 4 960 Kč ke škodě společnosti Rybářství Hodonín, s. r. o., IČ:46965386, se sídlem Písečné 4060, Hodonín, (bod 25. obžaloby),
10) dne 12. 4. 2014 v době kolem 08:00 hod. v k. ú. obce P. u odbočky k D. h. vnikl po rozbití pravého zadního okénka do zde zaparkovaného vozidla zn. VW Sharan, rz. ........, ze kterého odcizil batoh zn. DEUTER GUIDE 357, v němž byla uložena svítilna čelovka zn. PETZL TIKINA, kapesní rozevírací nůž zn. Victorinox, tričko s krátkým rukávem zn. Ice Breaker, 2 ks triček zn. Fox Racing, spodní prádlo, vesta zn. Hannah, navigace zn. Garmin, kožená složka s osobními doklady, kartou řidiče do tachografu, průkazem pro přepravu nebezpečných nákladů, kanadské vízum, pracovní povolení do Kanady, kartou pojištěnce České průmyslové pojišťovny, pilotní průkaz, doklad o zákonném pojištění na padákový kluzák, vše vydané na jméno P. B. a kosmetickou taštičku zn. Deuter, čímž způsobil škodu odcizením ve výši 11 430 Kč a škodu poškozením vozidla ve výši 5 154 Kč ke škodě P. B. , a dále z vozidla odcizil batoh zn. NIKE, v němž byla uložena kožená peněženka, mobilní telefon zn. Samsung Galaxy, tričko s kr. rukávem, spodní prádlo a osobní doklady vydané na jméno poškozené M. J. , čímž jí způsobil škodu odcizením ve výši 3 600 Kč, (bod 27. obžaloby),
11) dne 13. 4. 2014 v době od 14:50 hod. do 15:55 hod. v k. ú. obce K. na odstavné ploše směrem na obec P. rozbil skleněnou výplň pravých zadních dveří u zde zaparkovaného vozidla zn. Škoda Fabia, rz. ....., z vozidla odcizil sportovní tašku zn. Adidas, ve které byly uloženy kopačky zn. Adidas, pánská zimní bunda a mobilní telefon zn. Nokia, čímž způsobil poškozenému J. L. , škodu odcizením věcí ve výši 3 600 Kč a poškozením vozidla škodu 2 346 Kč, dále z vozidla odcizil mobilní telefon zn. Samsung, dámskou koženkovou bundu, dámskou kabelku a peněženku, ve které byly osobní doklady vydané na jméno poškozené J. D. a 500 Kč v hotovosti, čímž J. D. , způsobil škodu odcizením výši 3 950 Kč, (bod 28. obžaloby),
12) dne 13. 4. 2014 v době od 14:50 hod. do 15:55 hod. v k. ú. obce K. na odstavné ploše směrem na obec P. rozbil skleněnou výplň pravých zadních dveří vozidla zn. Toyota RAV4, rz. ....... a z vozidla odcizil pánské kalhoty černé barvy, čímž způsobil poškozenému R. P. , škodu na odcizení ve výši 500 Kč a škodu na poškození vozidla ve výši 4 347 Kč, (bod 29. obžaloby),
13) v době od 22:30 hod. dne 17. 2. 2014 do 05:30 hod. dne 18. 2. 2014 v H. V. před domem č. ..... vnikl po rozbití pravého zadního okénka do zde zaparkovaného vozidla zn. Renault Megane, rz. ......., ze kterého odcizil peněženku s finanční hotovostí ve výši 500 Kč, občanský průkaz, řidičský průkaz, dvě platební karty Ebank vystavené na jméno K. S. , navigaci s TV nezjištěné značky, 2 ks slunečních brýlí, měřící přístroj multimetr PU500, sportovní bundu žlutočerné barvy, kabát černé barvy, kufr modré barvy se vzorky osvětlovací techniky, bednu se vzorky a katalogy osvětlení, 3 ks LED reflektorů, průmyslový reflektor, elektronářadí, plynovou pájku, trafo pájku, prodlužovací kabel o délce 20m s bubnem, tašku firmy Herbalife s doplňky stravy a multifunkční nůž zn. Hitec v látkovém pouzdru, čímž způsobil poškozenému K. S. , škodu na odcizení ve výši 44 480 Kč a poškozením vozidla škodu ve výši 2 382 Kč; přičemž následně platební karty použil k pokusům o výběr finanční hotovosti dne 18. 2. 2014 v 8:40 u bankomatu v Ž. a v 6:07 hod. u bankomatu v H. , což se mu nezdařilo, (bod 32. obžaloby)
14) v době od 19:30 hod. dne 17. 3. 2014 do 07:00 hod. dne 18. 3. 2014 v obci N. , ul. M. na odstavné ploše před domem č. ...., rozřízl gumové lemování okna zadních pravých dveří zavazadlového prostoru vozidla zn. Mercedes, rz. ......, okno vypáčil, vnikl do nákladového prostoru a odcizil 2 ks akuvrtačky zn. AEG, v kufrech s příslušenstvím, úhlovou brusku zn. HITACHI v zeleném kufru s příslušenstvím, úhlovou brusku zn. Black&Dacker uloženou v kufru černooranžové barvy s příslušenstvím, míchací vrtačku a hlavu a motorovou pilu zn. STIHL, typ 170 a uvedeným jednáním způsobil společnosti ČECH KLEMPÍŘSTVÍ-POKRÝVAČSTVÍ s. r. o., IČ: 26925575, se sídlem Koliště 829/65a, Brno, škodu poškozením ve výši 1 340 Kč a škodu odcizením ve výši 16 100 Kč, (bod 37. obžaloby),
15) dne 28. 3. 2014 v době od 18:00 hod. do 19:00 hod. v obci H. , ul. H. na parkovišti před obecním úřadem rozbil levé přední okno vozidla Ford Tranzit, rz. ...... a z vozidla odcizil 3 ks notebooků, z nichž jeden byl uložen v batohu s nápisem Chronotrack, čímž poškozené společnosti SportSoft, spol. s r. o., IČ: 62502077, se sídlem Náměstí Svobody 13, Vimperk způsobil škodu odcizením ve výši 22 000 Kč a škodu poškozením ve výši 2 667 Kč, (bod 38. obžaloby),
16) v době od 23:50 hod. dne 4. 4. 2014 do 08:30 hod. dne 5. 4. 2014 v obci M. , ul. P. rozbil skleněnou výplň pravého zadního okna u vozidla zn. Hyundai Santa Fe, rz. ......., vzniklým otvorem z podlahy za předním sedadlem spolujezdce odcizil koženkovou tašku s tabletem zn. SONY Xperia, mobilním telefonem zn. HTC a různými firemními dokumenty a uvedeným jednáním způsobil odcizením škodu společnosti Světluška s. r. o, IČ: 26257645, se sídlem Brno, Staré náměstí 24/25, Brno-Přízřenice ve výši 14 990 Kč a poškozením vozidla škodu výši 7 160 Kč, (bod 45. obžaloby),
17) v době od 20:30 hod. dne 18. 3. 2014 do 05:30 hod. dne 19. 3. 2014 v obci K. před domem čp. ..... rozbil skleněnou výplň dveří spolujezdce na vozidle zn. Škoda Superb rz. ...... a z vozidla odcizil peněženku zn. Storm s finanční hotovostí 900 Kč, řidičský průkaz na jméno O. F. a 3 ks platebních karet ČSOB vedených na jméno poškozeného O. F. , čímž O. F. , způsobil škodu na odcizení ve výši 1 400 Kč a spol. AT CAR, s. r. o., IČ 25053582 se sídlem Kladno, ul. Generála Klapálka 2810 škodu poškozením vozidla ve výši 4 073 Kč, (bod 50. obžaloby)
19) od blíže nezjištěné doby nejméně od začátku měsíce března 2014 do přesně nezjištěné doby počátku dubna 2014 daroval obžalovanému L. C. , nejméně v 10 případech drogu pervitin (metamfetamin), který podle §44c odstavec 1 zákona č. 167/1998 Sb. náleží mezi psychotropní látky zařazené do přílohy č. 5 nařízení vlády č. 463/2013 Sb., o seznamech návykových látek, v platném znění, přičemž metamfetamin mu poskytoval jako protislužbu za půjčení osobního motorového vozidla Citroën C5, rz. ......., jehož je obviněný L. C. majitelem, (bod 67. obžaloby),
20) v době od 18:00 hod. dne 11. 3. 2014 do 07:30 hod. dne 12. 3. 2014 v obci L. před domem č. ..... rozbil u zde zaparkovaného vozidla zn. Ford Fusion, rz. ......, okno zadních pravých dveřích, vzniklým otvorem si otevřel dveře a z vozidla odcizil navigaci MIO 200, čímž způsobil V. S. , škodu ve výši 500 Kč a dále z vozidla odcizil firemní bundu s nápisem Top DOORS a svinovací metr zn. Stanley, čímž způsobil odcizením škodu ve výši 775 Kč a poškozením vozidla škodu ve výši 2 307 Kč společnosti Topdoors s. r. o., IČ: 25541935, se sídlem Vésky 11, Uherské Hradiště, (bod 68. obžaloby),
22) v době od 21:00 hod. dne 13. 4. 2014 do 06:40 hod. dne 14. 4. 2014, kdy byl zadržen, odcizil v obci M. , ul. ......., ze zde zaparkovaného vozidla zn. Peugeot, rz. ...... 4 ks šroubů a 1 ks plechového disku se zimní pneumatikou zn. Kleber, čímž způsobil škodu odcizením ve výši 2 440 Kč poškozené P. H. , (bod 85. obžaloby),
- a obviněný J. T. se jednání uvedených pod body 1, 4-17, 20, 22 dopustil přesto, že byl rozsudkem Okresního soudu v Břeclavi ze dne 29. 4. 2013 pod sp. zn. 3 T 212/2012, který nabyl právní moci dne 29. 4. 2013, uznán vinným přečinem krádeže podle §205 odstavec 1 písmeno a), b), odstavec 2 trestního zákoníku a byl mu uložen trest odnětí svobody v trvání 20 měsíců, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 40 měsíců, tedy do 29. 8. 2014, a dále dne 11. 6. 2011 vykonal nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 2 let do věznice s ostrahou, který mu byl mj. za trestný čin krádeže podle §247 odstavec 1 písmeno b), e), odstavec 2 tehdy účinného trestního zákona uložen rozsudkem Okresního soudu v Břeclavi ze dne 25. 3. 2008, sp. zn. 2 T 71/2007, pravomocného dne 26. 4. 2008.
Odvolání obviněného a spoluobviněného R. Š. Krajský soud v Brně usnesením ze dne 27. 10. 2015, sp. zn. 4 To 239/2015, podle §256 tr. ř. jako nedůvodná zamítl.
Proti citovanému usnesení Krajského soudu v Brně podal obviněný J. T. dovolání, ve kterém uplatnil dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., neboť podle jeho názoru rozhodnutí spočívá na nesprávném posouzení některých skutků kladených mu za vinu.
Obviněný v případě skutku pod bodem 2) namítá, že soudy nesprávně dospěly k závěru, že jednal úmyslně ve smyslu naplnění zákonných znaků skutkové podstaty trestného činu podílnictví podle §214 tr. zákoníku, když zavinění ve formě úmyslu u něj nebylo prokázáno. Dovolatel pouze připouští, že řídil předmětné vozidlo v době výkonu trestu zákazu této činnosti, ale tím však naplnil jen skutkovou podstatu přečinu podle §337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku. Poukazuje na odůvodnění rozhodnutí odvolacího soudu, který dovodil jeho vědomost o tom, že řídil vozidlo, které pochází z trestné činnosti D. K. , jen z toho, že K. znal, že sám žádný automobil neměl a předmětně vozidlo uskladnil v garáži svých rodičů. Dle jeho názoru však žádná z těchto jinak nesporných skutečností takovou jeho vědomost neprokazuje. Za stejně nespornou považuje skutečnost, že vozidlo užil k jízdě za situace, kdy bylo opatřeno vyměněnou a odcizenou registrační značkou, nesouhlasí však se závěrem odvolacího soudu, že si toho byl vědom, neboť o tom nesvědčí žádný důkaz. Dovolatel dále polemizuje s tím, zda za těchto okolností jeho jednání mohlo vykazovat rysy zavinění nedbalostního, kdy při náležité pečlivosti a obezřetnosti neoprávněnou výměnu registrační značky na vozidle patrně zjistit mohl a měl. Je proto namístě od této úvahy následně odvíjet právní kvalifikaci jeho jednání jako nedbalostního deliktu.
U skutku pod bodem 20) dovolatel poukazuje na to, že odcizená navigace byla nalezena v automobilu ve vlastnictví třetí osoby (L. C. ), byť i toto vozidlo s předmětnou navigací občas užíval. Nesouhlasí však se závěrem odvolacího soudu, že za situace, kdy L. C. popřel jakoukoliv souvislost s nalezením navigace ve vozidle, že je on usvědčován z její krádeže. Pro závěr o jeho vině tak nesvědčí žádný důkaz.
Soudům dále vytýká uložení souhrnného trestu za přečiny uvedené pod bodem 2) rozsudku a za sbíhající se přečin krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), b), odst. 2 tr. zákoníku a přečin neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle §234 odst. 1 tr. zákoníku z rozsudku Okresního soudu v Břeclavi ze dne 21. 3. 2014, sp. zn. 2 T 2/2014. Dovolatel poukazuje na absenci zákonného důvodu k uložení souhrnného trestu, neboť veškeré jeho jednání pod body 1), 2), 4) – 17), 19), 20) a 22) výroku o vině představuje pokračující trestný čin, tudíž bylo namístě mu uložit trest úhrnný podle §43 odst. 1 tr. zákoníku. Navrhuje proto, aby Nejvyšší soud zrušil napadené rozhodnutí a věc vrátil odvolacímu soudu k novému projednání a rozhodnutí.
K dovolání obviněného se písemně vyjádřil státní zástupce činný u Nejvyššího státního zastupitelství. Má za to, že námitky obviněného směřující proti právní kvalifikaci skutku pod bodem 2) výroku o vině jsou námitkami primárně skutkovými, když dovolatel na základě vlastního hodnocení důkazů odmítá skutkové zjištění, podle kterého věděl, že jím užívaný automobil byl získán trestným činem krádeže, který spáchal D. K. Rovněž námitky týkající se dílčího útoku pod bodem 20) výroku o vině jsou výlučně skutkového charakteru. Dovolatel se domáhá zásadní změny skutkových zjištění, když odmítá, že věci ve výroku o vině uvedené odcizil při vloupání do motorového vozidla poškozeného S. a připouští pouze to, že některé z nich mohl občas užívat. K námitkám směřujícím do oblasti skutkových zjištění nelze v dovolacím řízení přihlížet. Za relevantně uplatněnou z hlediska deklarovaného dovolacího důvodu lze považovat námitku směřující proti uložení souhrnného trestu a s ní související námitku, podle které veškeré jednání obviněného popsané ve výroku o vině zakládalo jeden pokračující trestný čin. Tuto námitku však nepovažuje státní zástupce za důvodnou. Základní podmínkou pokračování v trestném činu je, že každý z dílčích útoků naplňuje skutkovou podstatu stejného trestného činu. Pokud tomu tak není, nelze o pokračování v trestném činu vůbec uvažovat, i kdyby další podmínky pokračování splněny byly. Útok popsaný pod bodem 2) výroku o vině byl právně posouzen jako přečin podílnictví podle §214 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a) trestního zákoníku spáchaný v jednočinném souběhu s přečinem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle §337 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku. Tato právní kvalifikace odpovídá soudy zjištěným skutkovým okolnostem, přičemž u žádného jiného jednání popsaného ve výroku o vině nebylo této právní kvalifikace užito a její použití ani nepřicházelo v úvahu. Jednání pod bodem 2) výroku o vině tedy nebylo dílčím útokem pokračujícího trestného činu. Šlo o samostatný skutek, u kterého bylo nutno samostatně posoudit podmínky pro ukládání souhrnného trestu. Přečinů pod bodem 2) výroku o vině se obviněný T. dopustil dne 6. 3. 2014, tedy ještě před vyhlášením odsuzujícího rozsudku Okresního soudu v Břeclavi ze dne 21. 3. 2014, sp. zn. 2 T 2/2014. V souladu se zněním §43 odst. 2 tr. zákoníku byl dovolateli za přečiny spáchané jednáním pod bodem 2) výroku o vině a dále za delikty, kterými byl uznán vinným ve věci Okresního soudu v Břeclavi sp. zn. 2 T 2/2014, správně ukládán souhrnný trest. Uložení trestu úhrnného bylo namístě pouze u dalších přečinů, v jejichž páchání dovolatel pokračoval i po 21. 3. 2014. Státní zástupce proto uzavírá, že dovolací námitky obviněného J. T. zčásti neodpovídají formálně deklarovanému dovolacímu důvodu, zčásti jde o námitky zjevně nedůvodné. Vzhledem k výše uvedenému proto navrhl, aby Nejvyšší soud dovolání podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl, protože jde o dovolání zjevně neopodstatněné.
Nejvyšší soud zjistil, že dovolání obviněného je přípustné, bylo podáno včas, oprávněnou osobou a vykazuje zákonem vyžadované obsahové a formální náležitosti.
Vzhledem k tomu, že lze dovolání podat jen z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. ř., musel Nejvyšší soud dále posoudit otázku, zda lze obviněným uplatněné dovolací důvody považovat za důvody uvedené v citovaném ustanovení zákona, jejichž existence je zároveň podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem.
Nejvyšší soud předně připomíná, že důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. Je třeba zdůraznit, že v rámci rozhodování o dovolání Nejvyšší soud vychází zásadně ze skutkových zjištění provedených soudy v předchozím řízení a pouze hodnotí, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny, tj. zda jsou právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva. V rámci tohoto dovolacího důvodu lze tedy především namítat, že skutek, tak jak byl v předchozím řízení zjištěn, byl nesprávně právně kvalifikován jako konkrétní trestný čin, ačkoli ve skutečnosti šlo o jiný trestný čin nebo se dokonce o žádný trestný čin nejednalo. Lze také namítat jiné nesprávné hmotněprávní posouzení než posouzení skutku, pokud spočívá v posouzení některé jiné skutkové okolnosti, jež má svůj základ v hmotném právu, a to jak v hmotném právu trestním, tak případně i v dalších právních odvětvích. Nesprávnost může rovněž spočívat v chybně posouzené předběžné otázce. S poukazem na tento dovolací důvod však nelze přezkoumávat a hodnotit správnost a úplnost zjištění skutkového stavu či prověřovat úplnost povedeného dokazování a správnost hodnocení důkazů ve smyslu §2 odst. 5 a 6 tr. ř. či namítat jiné porušení trestního řádu (srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 15. 4. 2004, sp. zn. IV. ÚS 449/03). Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. tedy neumožňuje brojit proti porušení procesních předpisů, ale výlučně proti nesprávnému hmotněprávnímu posouzení (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 1. 9. 2004, sp. zn. II. ÚS 279/03). Není tedy možné namítat nic proti samotným skutkovým zjištěním soudu, proti tomu, jak soud hodnotil důkazy, v jakém rozsahu provedl dokazování, jak postupoval při provádění důkazů, apod., neboť v tomto směru se jedná o aplikaci procesních předpisů, zejména ustanovení §2 odst. 5, 6 tr. ř. o postupu orgánů činných v trestním řízení při zjišťování skutkového stavu a při hodnocení důkazů. Pro úplnost je třeba dodat, že ani v žádném z dalších dovolacích důvodů uvedených v §265b odst. 1 trestní řád nepřipouští jako důvod dovolání, že by rozhodnutí bylo založeno na nesprávném nebo neúplném skutkovém zjištění. Případy, na které dopadá ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., je tedy nutno odlišovat od případů, kdy je rozhodnutí založeno na nesprávném skutkovém zjištění.
Nejvyšší soud dále připomíná, že dovolání je ve smyslu ustanovení §265b odst. 1 tr. ř. mimořádným opravným prostředkem, jehož účelem není všeobecný přezkum napadeného rozhodnutí. Dovolání je určeno k nápravě procesních a hmotněprávních vad taxativně vyjmenovaných v rámci dovolacích důvodů, uvedených v §265b tr. ř., nikoli k revizi skutkových zjištění učiněných soudy prvního a druhého stupně, ani k přezkoumávání jimi provedeného dokazování. Nejvyšší soud není povolán k dalšímu, již třetímu, justičnímu zkoumání skutkového stavu, není tedy pověřen k opětovnému plnému přezkumu rozsudků soudů nižších stupňů. Pokud by zákonodárce zamýšlel povolat Nejvyšší soud jako třetí stupeň plného přezkumu, nepředepisoval by katalog dovolacích důvodů. Také Ústavní soud ve své judikatuře uvádí, že už samo chápání dovolání jako mimořádného opravného prostředku (§265a odst. 1 tr. ř.) ospravedlňuje restriktivní pojetí dovolacích důvodů Nejvyšším soudem (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 27. 5. 2004, sp. zn. IV. ÚS 73/03).
Námitku obviněného týkající se nedostatku zavinění ve formě úmyslu ohledně jeho jednání pod bodem 2) výroku o vině nelze úspěšně podřadit pod dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., jelikož svým obsahem a charakterem se týká jen oblasti hodnocení důkazů ze strany ve věci dosud činných soudů. Nejvyšší soud není v dovolacím řízení povolán k přezkumu provedených důkazů a k následnému dovození vlastních skutkových zjištění. Námitky, kterými dovolatel pouze polemizuje se skutečnostmi zjištěnými soudy v rámci provedeného dokazování, není možné z povahy věci podřadit pod deklarovaný dovolací důvod. Ačkoliv obviněný obecně zpochybňuje právní posouzení skutku, když namítá, že u něj nelze shledat zavinění ve formě úmyslu vyžadovaného ustanovením §214 tr. zákoníku, a to tvrzením, že nevěděl o výměně registrační značky vozidla, resp. vůbec o tom, že se jedná o odcizené vozidlo, zakládá tuto námitku výhradně jen na argumentaci směřující proti hodnocení důkazů a skutkovým zjištěním nižších soudů. Nenamítá, že subjektivní stránka (úmysl) u trestného činu podílnictví podle §214 tr. zákoníku ze skutkové věty výroku o vině nijak nevyplývá, nýbrž teprve na základě jím nabízené skutkové verze založené na jeho vlastním hodnocení důkazů dovozuje nesprávnost právní kvalifikace. Lze současně uvést, že vědomost obviněného u skutku pod bodem 2), že jím užívané vozidlo bylo odcizeno svědkem D. K. , byla podrobně přezkoumávána soudy nižších stupňů, přičemž její existence byla nepochybně prokázána svědeckými výpověďmi, které jsou rozebrány na str. 28 odůvodnění rozhodnutí odvolacího soudu a na str. 36 odůvodnění rozhodnutí nalézacího soudu. Výlučně skutkové povahy je rovněž námitka obviněného, že o jeho vině krádeží navigace a dalších věcí u skutku pod bodem 20) nesvědčí žádný důkaz. Proto i tato námitka nesplňovala požadavky na hmotněprávní argumentaci pod uplatněným dovolacím důvodem. Nad rámec své přezkumné povinnosti Nejvyšší soud k tomu uvádí, že zejména soud prvního stupně na str. 41–42 odůvodnění rozsudku podrobně rozvedl skutečnosti, na základě kterých je obviněný usvědčován ze spáchání této krádeže.
Odpovídající uplatněnému dovolacímu důvodu je námitka dovolatele, že uložením souhrnného trestu za přečiny uvedené pod bodem 2) a za sbíhající se přečiny krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), b), odst. 2 tr. zákoníku a neoprávněného opatření, padělání a pozmění platebního prostředku podle §234 odst. 1 tr. zákoníku se soudy dopustily nesprávného právního posouzení podmínek pro ukládání souhrnného trestu, jelikož veškeré jednání obviněného vymezené ve výroku o vině v rozsudku soudu prvního stupně je pokračujícím trestným činem, a proto mu měl být podle §43 odst. 1 tr. zákoníku uložen jediný úhrnný trest.
Především se nelze ztotožnit s tvrzením obviněného, že celá mu přisouzená trestná činnost byla spáchána tak, že se jednalo o pokračování v trestném činu ve smyslu §116 tr. zákoníku. Základní podmínkou pro posouzení jednání jako pokračování v trestném činu totiž je, že pachatel každým dílčím útokem svého jednání naplňuje skutkovou podstatu stále stejného trestného činu. Již ze skutečnosti, že obviněný byl pod jednotlivými body výroku o vině prvostupňového rozsudku uznán vinným celkem šesti různorodými trestnými činy, vylučuje možnost aplikace ustanovení o pokračování ve vztahu k celé trestné činnosti obviněného.
Pokud se jedná o uložený souhrnný trest, soud prvního stupně správně konstatoval, že skutek pod bodem 2) byl oproti ostatním skutkům v projednávané věci spáchán před vyhlášením odsuzujícího rozsudku Okresního soudu v Břeclavi ze dne 21. 3. 2014, sp. zn. 2 T 2/2014. Pouze v bodě 2) výroku o vině byl obviněný uznán vinným přečinem podílnictví podle §214 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a) tr. zákoníku a přečinem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle §337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, a tedy se ve vztahu k jednání obviněného popsaného v dalších bodech výroku o vině nemohlo jednat o dílčí útok pokračujícího trestného činu. Proto bylo namístě posoudit u tohoto skutku samostatně důvody k uložení souhrnného trestu. Podmínky pro uložení souhrnného trestu vymezil Nejvyšší soud mj. v rozhodnutí ze dne 6. 11. 2015, sp. zn. 8 Tdo 1160/2013, podle něhož „pro uložení souhrnného trestu podle §43 odst. 2 tr. zákoníku je rozhodující okamžik vyhlášení prvního odsuzujícího rozsudku (popř. doručení trestního příkazu obviněnému) soudem prvního stupně, i když byl tento rozsudek (resp. trestní příkaz) v řízení o řádném nebo mimořádném opravném prostředku zrušen, pokud toto opravné řízení skončilo pravomocným odsouzením pachatele“. Spáchal-li obviněný v projednávané věci skutek pod bodem 2) dne 6. 3. 2014, přičemž k vyhlášení odsuzujícího rozsudku v jiné trestní věci došlo dne 21. 3. 2014, je nutno hodnotit postup soudu prvního stupně jako zcela správný, neboť podmínky stanovené v §43 odst. 2 tr. zákoníku pro uložení souhrnného trestu byly nepochybně naplněny. Konečně je vhodné zmínit, že uvedená námitka byla uplatněna již v odvolacím řízení a odvolací soud se s ní náležitě vypořádal, přičemž již soud prvního stupně vyčerpávajícím způsobem odůvodnil výrok o trestu, a Nejvyšší soud proto odkazuje na odůvodnění jejich rozhodnutí, s kterými se ztotožňuje.
Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Nejvyšší soud podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl dovolání obviněného, neboť je shledal zjevně neopodstatněným, přičemž rozhodnutí učinil v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 24. 5. 2016
JUDr. Antonín Draštík
předseda senátu