ECLI:CZ:NS:2016:20.CDO.4248.2015.1
sp. zn. 20 Cdo 4248/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Aleše Zezuly v exekuční věci oprávněné REUNION, spol. s r. o. , se sídlem v Brně, Olomoucká 1159/40, identifikační číslo osoby 48533921, zastoupené Mgr. Zdeňkem Mrajcou, advokátem se sídlem v Modřicích, Masarykova 118, proti povinným 1) I. D. , K. V., 2) P. K. , K. V., v konkurzu, a 3) GOLEM - velkoobchod nápoji a. s., se sídlem v Karlových Varech, Závodu míru 70, identifikační číslo osoby 25206010, v konkurzu, pro 197 805 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Karlových Varech pod sp. zn. 25 EXE 78/2011, o dovolání oprávněné proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 12. listopadu 2014, č. j. 18 Co 120/2014-89, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Plzni v záhlaví označeným rozhodnutím potvrdil usnesení ze dne 19. 12. 2013, č. j. 25 EXE 78/2011-46, kterým okresní soud podle §268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. zcela zastavil exekuci, nařízenou svým usnesením ze dne 27. 1. 2011, č. j. 25 EXE 78/2011-9, zrušil výroky o nákladech oprávněné a nákladech exekuce, obsažené v tomtéž usnesení, žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení a uložil oprávněné povinnost zaplatit soudnímu exekutorovi na nákladech exekuce 4164 Kč. Odvolací soud současně uložil oprávněné povinnost nahradit 1. a 2. povinnému na nákladech odvolacího řízení každému 14 841,86 Kč a dále rozhodl, že oprávněná a 3. povinný nemají proti sobě právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Dospěl k závěru, že je dán nedostatek materiální vykonatelnosti exekučního titulu – notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti ze dne 24. 9. 2009, NZ 763/2009, N 850/2009, sepsaného JUDr. Přemyslem Kalousem, notářem v Brně, a to pro jeho neurčitost, neboť není zřejmé, zda povinní přistoupili k závazku dlužníka podle §533 obč. zák. či zda zajistili závazek dlužníka ručením (§546 obč. zák. ev. §303 obch. zák.). Zápis rovněž neobsahuje dohodu o době plnění ze strany povinných, jež by založila splatnost jejich ručitelského závazku. Předmětný notářský zápis není tedy ve vztahu k povinným řádným exekučním titulem a oprávněná nemá vůči povinným podle hmotného práva na plnění nárok.
Usnesení odvolacího soudu napadla oprávněná dovoláním. Namítá, že „napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, resp. má být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak“. Pochybení prvoinstančního soudu spatřuje v tom, že ačkoli návrh na zastavení exekuce podal pouze povinný 1), soud zastavil exekuci i vůči ostatním povinným, kteří byli v pozici ručitelů. Je přesvědčena, že exekuci v takovém případě nelze bez návrhu zastavit. V souvislosti se závěrem odvolacího soudu o materiální nevykonatelnosti notářského zápisu a důvody, na základě nichž odvolací soud k tomuto závěru dospěl, uvedla, že v notářském zápise použitá formulace odpovídá „ustálené soudní praxi“. Poukázala na rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 1456/11, dle nějž „k porušení ústavně zaručených práv dochází i nepřípustným, resp. formalistickým výkladem, který odepře autonomnímu projevu vůle smluvních stran důsledky, které strany takovým projevem zamýšlely. Obecné soudy totiž nemohou v soudním řízení posuzovat věc způsobem, který nerespektuje vůli stran a smluvní svobodu jako základní pilíř soukromého práva“. Dále poukázala na nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 170/11, dle kterého právo nemůže být interpretováno jen striktně či mechanicky, neboť takový přístup s sebou zpravidla nese zcela nepřijatelné důsledky. Navrhla, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu změnil tak, že návrh na zastavení exekuce zamítne a v tomto duchu rozhodne i o nákladech řízení.
Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (srov. část první, čl. II, bod 7. zákona č. 404/2012 Sb. a část první, čl. II, bod 2. zákona č. 293/2013 Sb.).
Dovolání není přípustné, neboť dovolatelem přednesené otázky byly v rozhodování dovolacího soudu již vyřešeny, odvolací soud přitom rozhodl v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu a ani není důvod, aby tytéž otázky byly dovolacím soudem posouzeny jinak.
Otázkou možnosti zastavení exekuce bez návrhu se Nejvyšší soud již v rámci své rozhodovací činnosti zabýval, přičemž uzavřel, že není-li exekuční titul materiálně vykonatelný a exekuce tak byla nesprávně nařízena, musí být v každém stádiu i bez návrhu zastavena (§268 odst. 1 písm. a/, §269 odst. 1 o. s. ř., resp. §55 odst. 5 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů), srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. října 2007, sp. zn. 20 Cdo 3203/2006, ze dne 23. března 2011, sp. zn. 20 Cdo 480/2011, ze dne 22. září 2011, sp. zn. 20 Cdo 2951/2011, usnesení uveřejněné pod číslem 52/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. ledna 2014, sp. zn. 30 Cdo 2191/2013.
Dovolatelka dále nesouhlasí se závěrem soudu o neurčitosti a s tím spojené materiální nevykonatelnosti notářského zápisu, ovšem nevymezuje ohledně něj žádnou otázku hmotného či procesního práva ve smyslu ustanovení §237 o. s. ř. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. září 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013).
Nejvyšší soud proto dovolání podle §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.
Výrok o nákladech dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 20. ledna 2016
JUDr. Miroslava Jirmanová,Ph.D.
předsedkyně senátu