ECLI:CZ:NS:2016:25.CDO.4153.2016.1
sp. zn. 25 Cdo 4153/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Roberta Waltra a soudců JUDr. Marty Škárové a JUDr. Ivany Tomkové v právní věci žalobkyně nezletilé E. N. , zastoupené matkou I. N., právně zastoupené JUDr. Jiřím Svozilem, advokátem se sídlem Zlín, třída Tomáše Bati 180, proti žalované Lázně Luhačovice , a.s. , se sídlem Luhačovice, Lázeňské náměstí 436, IČO 46347828, zastoupené Mgr. Petrou Křenkovou, advokátkou se sídlem Luhačovice, Jurkovičova alej 210, o náhradu škody, vedené u Okresního soudu ve Zlíně pod sp. zn. 10 C 328/2013, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně ze dne 23. 5. 2016, č. j. 58 Co 43/2016-222, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Rozsudkem Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně ze dne 23. 5. 2016, č. j. 58 Co 43/2016-222, byl potvrzen rozsudek Okresního soudu ve Zlíně ze dne 22. 10. 2015,
č. j. 10 C 328/2013-176, ve výroku I o věci samé, změněn ve výrocích o náhradě nákladů řízení žalované a státu a bylo rozhodnuto o nákladech odvolacího řízení. Odvolací soud se plně ztotožnil se zjištěným skutkovým stavem i s právními závěry z něj vyvozenými soudem prvního stupně. Ten zdůraznil povinnosti stran sporu, především povinnost tvrzení a důkazní, vyšel ze závěrů znaleckého posudku MUDr. Šmída a zamítl žalobu na zaplacení 205.200 Kč, neboť žalobkyně neprokázala porušení právní povinnosti žalovanou, ani příčinou souvislost mezi pádem žalobkyně v léčebně žalované a jejím zdravotním postižením. Naopak ze závěrů znaleckého posudku vyplynulo, že příčinnou zdravotních komplikací žalobkyně bylo oslabení růstové ploténky horního konce kosti stehenní kvůli hormonálním změnám žalobkyně při souhře těchto změn u adolescentní dívky s nadváhou a se snížením funkce štítné žlázy.
Proti rozhodnutí odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, jehož přípustnost dovozuje podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. a důvodnost podle §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. Obsahem dovolání je především polemika se skutkovým stavem a závěry znaleckého posudku, nesprávné právní posouzení věci spatřuje žalobkyně v tom, že věc nebyla posouzena podle §426a obč. zák. Navrhuje proto, aby Nejvyšší soud podle §243b odst. 3 o. s. ř. rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Vzhledem k tomu, že dovoláním napadené rozhodnutí bylo vydáno po 1. 1. 2013, tj. po účinnosti zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, Nejvyšší soud o dovolání rozhodl (a náležitosti dovolání posoudil) podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. 1. 2013 (dále jen „o. s. ř.“) – srov. čl. II bod 1 a 7 zákona č. 404/2012 Sb.
Podle ustanovení §236 odst. 1 o. s. ř. dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Podle ustanovení §237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Podle §241a odst. 1 až 3 o. s. ř. dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. V dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4 o. s. ř.) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a o. s. ř.) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). Důvod dovolání se vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení.
Dovolatelka zjevně odkazuje na občanský soudní řád ve znění účinném do 31. 12. 2012. Přípustnost dovolání nijak nerozvedla, pouze odkázala na ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., ačkoli ustanovení §237 o. s. ř. ve znění od 1. 1. 2013 již na odstavce
a písmena členěno není. Rovněž v dovolacím návrhu dovolatelka navrhuje zrušit napadená rozhodnutí podle §243b odst. 3 o. s. ř., ač podle rozhodné právní úpravy již ustanovení
§243b o. s. ř. obsahuje jinou právní úpravu a rozhodnutí o dovolání je upraveno
v ustanoveních §243c o. s. ř. a násl.
Má-li být dovolání přípustné podle ustanovení §237 o. s. ř., je dovolatelka povinna
v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné a v čem konkrétně naplnění předpokladů přípustnosti spočívá (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1983/2013, a ze dne 16. 9. 2013, sp. zn. 22 Cdo 1891/2013). Tomuto požadavku však dovolatelka nedostála, odvozuje-li přípustnost dovolání ze znění občanského soudního řádu, jež bylo účinné do 31. 12. 2012 a jež upravovalo přípustnost dovolání odlišně (srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 4. 2014, sp. zn. 32 Cdo 4345/2013, a ze dne 12. 2. 2014, sp. zn. 25 Cdo 3666/2013).
Z obsahového hlediska dovolání nesplňuje požadavky na vymezení předpokladů jeho přípustnosti, trpí tedy vadou, pro kterou nelze v dovolacím řízení pokračovat, a tato vada nebyla v průběhu trvání lhůty k dovolání odstraněna (§241b odst. 3 věta první o. s. ř.).
Z ustanovení §243b o. s. ř. přitom vyplývá, že soud dovolatele k odstranění vad dovolání nevyzývá.
Nad rámec důvodů, jež zcela postačují pro odmítnutí dovolání, dovolací soud uvádí, že pokud dovolatelka zpochybňuje právní posouzení věci a dovolává se aplikace ustanovení
§426a obč. zák., toto ustanovení vložené do občanského zákoníku zákonem č. 264/2006 Sb. nikdy nenabylo účinnosti. Rozhodnutí odvolacího soudu kromě toho spočívá na závěru, že zdravotní komplikace žalobkyně nemají žádnou souvislost s pobytem v léčebném zařízení žalované.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 1. prosince 2016
JUDr. Robert Waltr
předseda senátu