ECLI:CZ:NS:2016:26.CDO.5011.2015.1
sp. zn. 26 Cdo 5011/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Dýškové a soudců JUDr. Miroslava Feráka a JUDr. Pavlíny Brzobohaté v právní věci žalobce Nadačního fondu U Slunce a Luny , se sídlem v Praze 1, Úvoz 24/160, IČO 60167629, zastoupeného JUDr. Tomášem Homolou, advokátem se sídlem v Praze 5, U Nikolajky 833/5, proti žalované městské části Praha 1 , se sídlem v Praze 1, Vodičkova 681/18, IČO 00063410, o zaplacení 1,700.000 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 22 C 41/2015, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 4. srpna 2015, č. j. 28 Co 267/2015-38, takto:
Dovolání se odmítá .
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 4. 8. 2015, č. j. 28 Co 267/2015-38, jímž bylo potvrzeno usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 (soud prvního stupně) ze dne 15. 6. 2015, č. j. 22 C 41/2015-25, o zamítnutí návrhu žalobce na osvobození od soudních poplatků, není přípustné podle ustanovení §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (srov. čl. II bod 2. zákona č. 293/2013 Sb. – dále jen „o. s. ř.“), neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s aktuální rozhodovací praxí dovolacího soudu (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 7. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1301/2013, uveřejněné pod číslem 99/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 9. 2013, sp. zn. 30 Cdo 2643/2013) a není důvod, aby rozhodná právní otázka [že žalobce nesplňuje podmínky podle §138 odst. 1 o. s. ř. pro přiznání osvobození od soudních poplatků] byla posouzena jinak. Z uvedené judikatury plyne, že objektivní schopnost účastníka uhradit soudní poplatek je třeba posoudit v celkovém kontextu, což odvolací soud (i soud prvního stupně) učinil.
Účastník je přitom povinen soudu prokázat věrohodným způsobem své poměry, které jsou rozhodné pro posouzení důvodnosti jeho žádosti. Nezbytnost verifikace majetkových poměrů účastníka řízení při rozhodování o jeho návrhu na přiznání osvobození od soudních poplatků, pak byla Nejvyšším soudem zdůrazněna také v celé řadě jeho dalších rozhodnutí (srov. např. usnesení ze dne 19. 6. 2008, sp. zn. 21 Cdo 3676/2007, usnesení ze dne 18. 9. 2013, sp. zn. 30 Cdo 2643/2013, nebo usnesení ze dne 29. 4. 2015, sp. zn. 29 Cdo 511/2015).
Shora uvedená kritéria odvolací soud (i soud prvního stupně) při posuzování předpokladů pro osvobození dovolatele od soudních poplatků plně respektoval, přičemž závěru odvolacího soudu, podle kterého žádosti žalobce o přiznání osvobození od soudních poplatků není možné v poměrech dané věci vyhovět, neboť žalobce dostatečně nedoložil své majetkové poměry, nelze nic vytknout.
Protože tímto rozhodnutím dovolacího soudu se řízení o věci nekončí, bude rozhodnuto i o náhradě nákladů vzniklých v tomto dovolacím řízení v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, popřípadě soudu odvolacího (§243b, §151 odst. 1 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 14. dubna 2016
JUDr. Jitka Dýšková
předsedkyně senátu