Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 08.06.2016, sp. zn. 28 Cdo 286/2016 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2016:28.CDO.286.2016.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2016:28.CDO.286.2016.1
sp. zn. 28 Cdo 286/2016 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Petra Krause a soudců JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a Mgr. Miloše Póla ve věci žalobkyně B. Š. , zastoupené JUDr. Lenkou Mecovou, advokátkou se sídlem ve Frýdku-Místku, Politických obětí 118, proti žalovanému Stavebnímu bytovému družstvu Frýdlant nad Ostravicí , IČO: 00035394, se sídlem ve Frýdlantu nad Ostravicí, Janáčkova 1238, zastoupenému Mgr. Pavlou Běčákovou, advokátkou se sídlem v Ostravě, Vítkovická 3083/1, o vydání bezdůvodného obohacení , vedené u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 40 C 154/2012, o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. února 2015, č. j. 11 Co 74/2015-191, takto: Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. února 2015, č. j. 11 Co 74/2015-191, se zrušuje ; současně se zrušuje i usnesení Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 20. října 2014, č. j. 40 C 154/2012-177, ve výroku bodem II, jímž nebylo vyhověno návrhu žalobkyně na ustanovení zástupce, a v tomto rozsahu se věc vrací Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku k dalšímu řízení. Odůvodnění: Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. září 2013, č. j. 11 Co 465/2013-111, byl potvrzen rozsudek Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 29. května 2013, č. j. 40 C 154/2012-80, jímž byla zamítnuta žaloba o zaplacení částky 45 340 Kč s příslušenstvím, ve sporu účastníků o vydání bezdůvodného obohacení. Rozsudky soudů obou stupňů ve věci samé napadla žalobkyně žalobou pro zmatečnost a žalobou na obnovu řízení, současně navrhujíc, aby jí soud přiznal osvobození od soudních poplatků a ustanovil jí zástupce pro řízení o podaných mimořádných opravných prostředcích. Usnesením ze dne 20. října 2014, č. j. 40 C 154/2012-177, Okresní soud ve Frýdku-Místku přiznal žalobkyni osvobození od soudních poplatků v plném rozsahu (výrok I), zatímco návrhu na ustanovení zástupce pro řízení o žalobě pro zmatečnost a žalobě na obnovu řízení nevyhověl (výrok II). K odvolání žalobkyně Krajský soud v Ostravě (dále jen „odvolací soud“) usnesením ze dne 26. února 2015, č. j. 11 Co 74/2015-191, usnesení okresního soudu v napadeném výroku pod bodem II potvrdil. Shledal správným závěr okresního soudu, že žalobkyně, ač splňuje předpoklady osvobození od soudních poplatků podle §138 odst. 1 občanského soudního řádu (o. s. ř.), nepotřebuje zástupce pro řízení o podaných žalobách pro zmatečnost a na obnovu řízení, neboť osvědčila schopnost chránit své zájmy sama (čímž – dle závěru odvolacího soudu – není naplněn předpoklad potřebnosti zástupce ve smyslu §30 odst. 1 o. s. ř.). K řečenému odvolací soud dodal, že návrhy žalobkyně nejsou ničím jiným, než projevem nedůvodného nesouhlasu s neúspěchem v původním řízení, s nímž se žalobkyně nemíní „přes dosavadní zkušenost“ smířit. Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně v zákonem stanovené lhůtě dovolání. Poté, co byla žalobkyni v dané věci (v řízení o žalobách pro zmatečnost a na obnovu řízení) ustanovena zástupkyně z řad advokátů pro dovolací řízení (usnesením Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 21. srpna 2015, č. j. 40 C 154/2012-210), žalobkyně prostřednictvím ustanovené zástupkyně doplnila dovolání, ohlašujíc v něm jako dovolací důvod, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci (§241a odst. 1 občanského soudního řádu) a považujíc dovolání za přípustné podle §237 o. s. ř., z důvodu, že se odvolací soud při řešení relevantní otázky procesního práva napadeným rozhodnutím odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. Namítala, že rozhodnutí soudu o ustanovení zástupce nemůže být založeno toliko volnou úvahou soudu a že soud je v případě naplnění zákonem stanovených předpokladů povinen žádosti účastníka vyhovět. Připomněla dosavadní průběh řízení, z něhož dovozovala, že k ochraně jejích zájmů je třeba kvalifikovaného zastoupení. Současně poukázala i na pravomocná rozhodnutí soudu, jimiž jí bylo přiznáno osvobození od soudních poplatků. Mínila, že soudem vyslovené závěry jsou okolnostem dané věci nepřiléhavé. Navrhla, aby Nejvyšší soud napadené usnesení změnil a jejímu návrhu na ustanovení zástupce z řad advokátů pro řízení o žalobách pro zmatečnost a na obnovu řízení vyhověl. Žalovaný se k dovolání nevyjádřil. Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a občanského soudního řádu) věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jeno. s. ř.“), neboť řízení bylo zahájeno přede dnem 1. 1. 2014 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony). Po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastnicí řízení) v zákonné lhůtě (§240 odst. 1 o. s. ř.) a že je přípustné podle ustanovení §237 o. s. ř., neboť směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, jímž se končí odvolací řízení a jež závisí na vyřešení otázky procesního práva (jaké jsou podmínky pro ustanovení zástupce účastníku řízení), při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, Nejvyšší soud přezkoumal napadené usnesení ve smyslu ustanovení §242 o. s. ř. bez nařízení jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.) a dospěl k závěru, že dovolání je opodstatněné. Podle čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod má každý právo na právní pomoc v řízení před soudy, jinými státními orgány či orgány veřejné správy, a to od počátku řízení. Podle ustanovení §30 odst. 1 o. s. ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§138), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit. Podle ustanovení §30 odst. 2 o. s. ř. vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem), ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů. Podle ustanovení §138 odst. 1 o. s. ř. na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to jeho poměry a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí. Tím, že soud ustanoví účastníku na jeho žádost zástupce, plní povinnost zajistit účastníkům stejné možnosti k uplatnění jejich práv (srovnej §18 o. s. ř.). Současně jde o naplnění čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, podle něhož má každý právo na právní pomoc v řízení před soudy, a to od počátku řízení (k tomu srovnej Drápal, L., Bureš, J. a kol.: Občanský soudní řád I. §1 až 200za. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009 str. 197). Jsou-li splněny předpoklady uvedené v §30 odst. 1, je soud povinen žádosti účastníka o ustanovení zástupce vyhovět (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2012, sp. zn. 33 Cdo 2311/2012, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 11. 2013, sp. zn. 30 Cdo 1374/2013). Soud ustanoví účastníku zástupce za podmínek, že jde o účastníka, u něhož jsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků (§138 o. s. ř.) a že to vyžaduje ochrana jeho zájmů. Podmínku nezbytnosti zastoupení (§30 odst. 1 věta první o. s. ř.) soud zkoumá z objektivní i subjektivní stránky. Na jedné straně hodnotí povahu řízení s ohledem na složitost právních či skutkových otázek, na druhé straně osobu žadatele a jeho schopnosti (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 10. 2015, sp. zn. 22 Cdo 2662/2015, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 2. 2016, sp. zn. 30 Cdo 5505/2015). Otázku, zda ochrana zájmů účastníka, jenž nemá právnické vzdělání, vyžaduje ustanovení zástupce z řad advokátů, musí soud posoudit v poměrech konkrétní věci, přičemž samotná okolnost, že účastník reaguje na výzvy soudu, podává vyjádření a jiná podání a snaží se v řízení chránit své zájmy, neznamená, že ochrana jeho zájmů ustanovení zástupce nevyžaduje (srov. čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, podle kterého má každý právo na právní pomoc v řízení před soudy od počátku řízení). Ochrana zájmů účastníka řízení bude vyžadovat ustanovení zástupce z řad advokátů zejména v případech, kdy nepůjde o zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva (srov. §138 odst. 1 o. s. ř.); k tomu srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 11. 2015, sp. zn. 21 Cdo 2161/2015, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 2. 2016, sp. zn. 21 Cdo 4466/2015). V posuzované věci odvolací soud dospěl k závěru, že ochrana zájmů žalobkyně v řízení o jí podaných mimořádných opravných prostředcích (žalobě pro zmatečnost a žalobě na obnovu řízení) nevyžaduje ustanovení zástupce, aniž vzal ovšem v potaz všechny okolnosti případu a aniž by kvalifikovaně posoudil, zda je žalobkyně schopna bez zastoupení efektivně uplatňovat či bránit svá práva a zájmy, přičemž z dosavadního průběhu řízení podává se závěr spíše opačný. V dané souvislosti sluší se připomenout, že žalobkyně sama nemá právnické vzdělání, v řízení o věci samé byla zastoupena kvalifikovanou zástupkyní z řad advokátů, přičemž jí nyní podané žaloby jsou mimořádnými opravnými prostředky proti rozhodnutí o věci samé a žalobkyně sama nebyla ani schopna bezvadné formulace těchto žalob tak, aby byly úplné a určité (dokladem čehož jsou i usnesení okresního soudu ze dne 22. 6. 2015, č. j. 40 C 154/2012-195 a 40 C 154/2012-196, jimiž byla vyzývána k odstranění vad žaloby). Jestliže žalobkyni bylo současně přiznáno osvobození od soudních poplatků v plném rozsahu (rozhodnutí pod bodem I usnesení Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 20. října 2014, č. j. 40 C 154/2012-177), předcházelo jeho vydání jak posouzení poměrů žalobkyně, tak i úvaha, že nejde o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování práva (srov. §138 odst. 1 o. s. ř.). Jde přitom o rozhodnutí v tomto rozsahu pravomocné a tudíž závazné jak pro účastníky řízení (srov. §159a odst. 1 o. s. ř.), tak i pro všechny orgány, soudy nevyjímaje (srov. §159a odst. 4 o. s . ř.). K uvedenému sluší se podotknout, že pokud Okresní soud ve Frýdku-Místku následně usnesením ze dne 21. srpna 2015, č. j. 40 C 154/2012-210 (kterým je i dovolací soud ve smyslu ustanovení §243b, §167 odst. 2 a §159a odst. 4 o. s. ř. vázán) ustanovil žalobkyni pro dovolací řízení zástupkyni z řad advokátů, pak k takovému rozhodnutí – při nezměněném skutkového základu ohledně poměrů žalobkyně – neměl přistoupit až pro účely dovolacího řízení. Hlediska pro rozhodnutí o ustanovení zástupce z řad advokátů účastníku podle ustanovení §30 o. s. ř. jsou totiž (při nezměněných poměrech účastníka) stejná (shodná) pro řízení před soudem prvního stupně, pro odvolací řízení i pro dovolací řízení (obdobně srov. právní názory vyslovené v usneseních Nejvyššího soudu ze dne 30. 3. 2011, sp. zn. 21 Cdo 1093/2010, ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. 21 Cdo 987/2013, uveřejněném pod č. 67/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, ze dne 12. 6. 2014, sp. zn. 26 Cdo 1928/2014, ze dne 13. 11. 2014, sp. zn. 26 Cdo 3287/2014, a v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 9. 2015, sp. zn. 21 Cdo 2802/2015). Z uvedeného vyplývá, že napadené usnesení odvolacího soudu není správné. Protože nejsou podmínky pro zastavení dovolacího řízení, pro odmítnutí dovolání, pro zamítnutí dovolání a ani pro změnu usnesení odvolacího soudu, Nejvyšší soud toto usnesení zrušil (§243e odst. 1 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že důvody, pro které bylo zrušeno rozhodnutí odvolacího soudu, platí i na usnesení soudu prvního stupně, zrušil dovolací soud v dotčeném rozsahu i toto rozhodnutí a věc vrátil soudu prvního stupně (Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku) k dalšímu řízení (§243e odst. 2 věta druhá o. s. ř.). Právní názor vyslovený v tomto usnesení je závazný; v rozhodnutí, jímž se řízení končí, rozhodne soud i o náhradě nákladů řízení včetně nákladů dovolacího řízení (§226 odst. 1 a §243g odst. 1 část první věty za středníkem a věta druhá o. s. ř.). Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 8. června 2016 Mgr. Petr Kraus předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:06/08/2016
Spisová značka:28 Cdo 286/2016
ECLI:ECLI:CZ:NS:2016:28.CDO.286.2016.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Ustanovení zástupce
Dotčené předpisy:§30 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-08-22