ECLI:CZ:NS:2016:29.CDO.4381.2016.1
sp. zn. 29 Cdo 4381/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Petrem Gemmelem v právní věci žalobce Z. P. , zastoupeného JUDr. Hanou Šupákovou, advokátkou, se sídlem v Brně, Nové sady 988/2, PSČ 602 00, proti žalovanému Mgr. P. S. , zastoupenému JUDr. Josefem Pojezdným, advokátem, se sídlem ve Dvoře Králové nad Labem, Švehlova 46, PSČ 544 01, o návrhu žalovaného na prominutí zmeškání lhůty, vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 44 Cm 279/2009, o dovolání žalovaného proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 11. června 2015, č. j. 5 Cmo 197/2015-103, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 11. června 2015, č. j. 5 Cmo 197/2015-103, k odvolání žalovaného potvrdil usnesení ze dne 13. května 2015, č. j. 44 Cm 279/2009-93, jímž Krajský soud v Plzni zamítl návrh žalovaného na prominutí lhůty k podání odvolání proti rozsudku téhož soudu ze dne 25. února 2011, č. j. 44 Cm 279/2009-46.
Proti tomuto usnesení podal žalovaný dovolání, které Nejvyšší soud odmítl podle ustanovení §243c odst. 1 věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).
Učinil tak proto, že dovolání (posuzováno podle jeho obsahu - §41 odst. 2 o. s. ř.) neobsahuje žádný relevantní údaj o tom, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, tedy které z hledisek uvedených v ustanovení §237 o. s. ř. považuje za splněné (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. května 2013, sp. zn. 29 Cdo 1172/2013 a ze dne 25. září 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněná pod čísly 80/2013 a 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. srpna 2013, sen. zn. 29 NSČR 55/2013 a ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013, jakož i usnesení Ústavního soudu ze dne 21. ledna 2014, sp. zn. I. ÚS 3524/13, ze dne 17. dubna 2014, sp. zn. III. ÚS 695/14, ze dne 24. června 2014, sp. zn. IV. ÚS 1407/14, ze dne 16. prosince 2014, sp. zn. IV. ÚS 266/14, ze dne 12. srpna 2015, sp. zn. IV. ÚS 3548/14 a ze dne 3. února 2016, sp. zn. I. ÚS 891/15).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení §243c odst. 3, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání žalovaného Nejvyšší soud odmítl a žalobci podle obsahu spisu v dovolacím řízení náklady nevznikly.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 30. listopadu 2016
JUDr. Petr G e m m e l
předseda senátu