ECLI:CZ:NS:2016:32.CDO.3165.2016.1
sp. zn. 32 Cdo 3165/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Příhody a soudců JUDr. Marka Doležala a JUDr. Miroslava Galluse ve věci žalobkyně Modrá pyramida stavební spořitelna, a. s. , se sídlem v Praze 2, Bělehradská 128, čp. 222, PSČ 120 21, identifikační číslo osoby 60192852, proti žalované M. Š. , zastoupené JUDr. Irenou Strakovou, advokátkou se sídlem v Praze 2 – Novém Městě, Karlovo náměstí 287/18, PSČ 120 00, o zaplacení částky 1 268 813,93 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Rakovníku pod sp. zn. 4 C 76/2015, o dovolání žalované proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 30. 12. 2015, č. j. 30 Co 501/2015-140, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
Žalovaná dovoláním napadla v záhlaví označené usnesení, jímž Krajský soud v Praze potvrdil usnesení Okresního soudu v Rakovníku ze dne 16. 11. 2015, č. j. 4 C 76/2015-131, kterým bylo žalované přiznáno osvobození od soudních poplatků v rozsahu tří čtvrtin.
Se zřetelem k době zahájení řízení se uplatní pro dovolací řízení – v souladu s bodem 2. článku II, části první, přechodných ustanovení zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony - občanský soudní řád ve znění účinném od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2014 (dále též jen „o. s. ř.“).
Podle §237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Podle §241a odst. 2 o. s. ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).
Nejvyšší soud ve svých rozhodnutích opakovaně zdůrazňuje, že požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle §241a odst. 2 o. s. ř. obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o. s. ř., jako je tomu i v této věci, je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. 29 NSČR 55/2013, uveřejněné v časopise Soudní judikatura, sešit č. 10, ročník 2014, pod číslem 116, a dále např. usnesení ze dne 17. 2. 2014, sp. zn. 32 Cdo 14/2014, ze dne 16. 4. 2014, sp. zn. 25 Cdo 1106/2014, ze dne 30. 6. 2014, sp. zn. 32 Cdo 263/2014, a ze dne 25. 9. 2014, sp. zn. 32 Cdo 2446/2014, která jsou veřejnosti dostupná na http://www.nsoud.cz ). Ústavní soud pak ve své rozhodovací praxi shledává takovýto požadavek ústavně konformním (srov. např. jeho usnesení ze dne 21. ledna 2014, sp. zn. I. ÚS 3524/13, veřejnosti k nahlédnutí na http://www.nalus.cz , či tamtéž dostupné usnesení ze dne 12. 11. 2015, sp. zn. II. ÚS 3791/2014, jímž byly odmítnuty ústavní stížnosti proti posledně jmenovanému usnesení Nejvyššího soudu).
Tomuto požadavku dovolatelka nedostála, neboť se přes správné poučení odvolacím soudem k otázce přípustnosti dovolání nikterak nevyjadřuje. Dovolání, obsahující pouze avízo, že bude zdůvodněno dodatečně, postrádá ostatně též ostatní obligatorní náležitosti stanovené v §241a odst. 2 o. s. ř. K avizovanému doplnění takto vadného podání přes výzvu soudu prvního stupně nedošlo.
Uvedené nedostatky již nelze odstranit, neboť lhůta pro podání dovolání, během níž tak bylo možno učinit, již uplynula. Jedná se přitom o takové vady, jež brání pokračování v dovolacím řízení, neboť v důsledku absence uvedených náležitostí nelze posoudit přípustnost dovolání (§243c odst. 1 věta první o. s. ř.).
Nejvyšší soud proto dovolání podle §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.
O nákladech dovolacího řízení rozhodnou soudy v rozhodnutí, jímž se řízení končí (§243c odst. 3 věta první, §224 odst. 1 a §151 odst. 1 o. s. ř.).
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 12. 8. 2016
JUDr. Pavel Příhoda
předseda senátu