ECLI:CZ:NS:2017:20.CDO.4000.2017.1
sp. zn. 20 Cdo 4000/2017
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Karla Svobody, Ph.D., v exekuční věci oprávněné Perfect Money s. r. o. , se sídlem v Praze 5, Neumannova 1453/28, identifikační číslo osoby 24774898, zastoupené Mgr. PhDr. Petrem Fojtíčkem, advokátem se sídlem v Brně, Úvoz 446/118, proti povinné N. J., R., pro úrok z prodlení a smluvní pokutu, vedené soudním exekutorem JUDr. Lukášem Jíchou, Exekutorský úřad Přerov, pod sp. zn. 203 Ex 44296/16, o dovolání oprávněné proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 30. 3. 2017, č. j. 27 Co 76/2017-16, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích v záhlaví označeným rozhodnutím potvrdil usnesení ze dne 20. 12. 2016, č. j. 203 Ex 44296/16-8, kterým soudní exekutor JUDr. Lukáš Jícha, Exekutorský úřad Přerov, zamítl exekuční návrh, žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů exekučního řízení a soudnímu exekutorovi nepřiznal právo na náhradu nákladů exekuce. Dále žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
Oprávněná napadla usnesení odvolacího soudu dovoláním. Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen „o. s. ř.“).
Dovolání není přípustné, neboť směřuje proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50 000 Kč [§238 odst. 1 písm. c) o. s. ř.] – odvolací soud rozhodoval ve věci zamítnutí exekučního návrhu, jímž se oprávněná domáhala vymožení pohledávek sestávajících z úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 100 Kč od 8. 1. 2016 do 23. 6. 2016 (celkem 225,40 Kč) a ze smluvní pokuty ve výši 0,38 % denně z částky 6 100 Kč od 8. 1. 2016 do 23. 6. 2016 (celkem 3 894,24 Kč); k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 5. 2016, sp. zn. 20 Cdo 776/2016, 20 Cdo 777/2016, 20 Cdo 778/2016, 20 Cdo 779/2016, 20 Cdo 780/2016, 20 Cdo 781/2016, 20 Cdo 782/2016, 20 Cdo 783/2016, 20 Cdo 784/2016 (proti němuž podaná ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 6. 12. 2016, sp. zn. I. ÚS 2406/16), usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 2015, sp. zn. 26 Cdo 4236/2015, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2013, sp. zn. 20 Cdo 1977/2013 (proti němuž podaná ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 27. 2. 2014, sp. zn. III. ÚS 346/14), či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 11. 2016, sp. zn. 20 Cdo 4547/2016.
Skutečnost, zda exekuční titul má svůj základ ve spotřebitelském právním vztahu, není pro posouzení přípustnosti dovolání proti usnesení vydanému v exekučním řízení podstatná (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2013, sp. zn. 20 Cdo 1577/2013).
Nejvyšší soud proto dovolání podle §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.
Výrok o nákladech dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 12. září 2017
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.
předsedkyně senátu