ECLI:CZ:NS:2017:21.CDO.5684.2016.1
sp. zn. 21 Cdo 5684/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Doležílka a soudců JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a JUDr. Ljubomíra Drápala v právní věci žalobce Ing. J. Š., zastoupeného JUDr. Markétou Cibulkovou, Ph.D., advokátkou se sídlem v Praze 1 – Starém Městě, Perlová č. 371/5, proti žalované Mělnická zdravotní, a. s. se sídlem v Mělníku, Pražská č. 528/29, IČO 27958639, zastoupené Mgr. Vratislavem Urbáškem, advokátem se sídlem v Praze 1 – Starém Městě, Národní č. 973/41, o 360 000 K č s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Mělníku pod sp. zn. 5 C 47/2015, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 10. května 2016 č. j. 23 Co 142/2016-247, takto:
I. Dovolání žalované se odmítá .
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení 13 370,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Markéty Cibulkové, Ph.D., advokátky se sídlem v Praze 1 – Starém Městě, Perlová č. 371/5.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 10. 5. 2016 č. j. 23 Co 142/2016-247 není přípustné podle ustanovení §237 o. s. ř., neboť napadený rozsudek odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu [k otázce souběhu funkce (člena) statutárního orgánu a pracovněprávního vztahu srov. například rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 21. 4. 1993 sp. zn. 6 Cdo 108/92, uveřejněný pod č. 13 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 1995, jakož i odůvodnění rozsudků Nejvyššího soudu ze dne 17. 8. 2004 sp. zn. 21 Cdo 737/2004, ze dne 30. 8. 2006 sp. zn. 29 Odo 801/2005 nebo ze dne 16. 12. 2010 sp. zn. 21 Cdo 4028/2009, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 2. 2015 sp. zn. 21 Cdo 496/2014 anebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 5. 4. 2016 sp. zn. 21 Cdo 2310/2015 a v nich vyjádřený právní názor, že činnost statutárního orgánu (popřípadě jeho člena, jde-li o kolektivní orgán) obchodní společnosti nevykonává fyzická osoba v pracovním poměru, a to ani v případě, že není společníkem; právní předpisy ani povaha obchodní společnosti však nebrání tomu, aby fyzické osoby vykonávající funkci (člena) statutárního orgánu uskutečňovaly jiné činnosti pro tuto obchodní společnost na základě pracovněprávních vztahů, není-li náplní pracovního poměru (nebo jiného pracovněprávního vztahu) výkon činnosti statutárního orgánu; k zásadám pro výklad právních úkonů (zejména že výklad právního úkonu může směřovat jen k objasnění toho, co v něm bylo projeveno, a vůle jednajícího se při výkladu právního úkonu vyjádřeného slovy uplatní, jen není-li v rozporu s jazykovým projevem, a že pomocí výkladu právního úkonu není dovoleno měnit smysl a obsah jinak jasného právního úkonu), které se uplatní obdobně při výkladu projevu vůle obsaženého v rozhodnutí jediného akcionáře žalované při výkonu působnosti její valné hromady o podmínkách pro přiznání roční odměny žalobci za kalendářní rok 2013 (srov. například odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 10. 2009 sp. zn. 21 Cdo 2972/2008 v části týkající se otázky výkladu tzv. faktických úkonů), srov. právní názor vyjádřený například v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 14. 10. 1996 sp. zn. 3 Cdon 946/96, který byl uveřejněn pod č. 29 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 1997, v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 22. 6. 2011 sp. zn. 21 Cdo 1842/2010 nebo v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 8. 7. 2014 sp. zn. 21 Cdo 949/2013] a není důvod, aby rozhodné právní otázky byly posouzeny jinak.
V části, v níž dovolatel uplatnil jiné dovolací důvody než ten, který je uveden v ustanovení §241a odst. 1 o. s. ř. (namítá-li vadu řízení spočívající v tom, že nebyly splněny podmínky pro výslech žalobce jako účastníka řízení, a nesouhlasí-li se způsobem hodnocení provedených důkazů), dovolání trpí vadami, pro které nelze v dovolacím řízení pokračovat.
Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalované podle ustanovení §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 25. ledna 2017
JUDr. Jiří Doležílek
předseda senátu