ECLI:CZ:NS:2017:22.CDO.4950.2017.1
sp. zn. 22 Cdo 4950/2017-223
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Havlíka a soudců Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., ve věci žalobce B. V. , proti žalovaným 1) E. K. a 2) T. K. , o odstranění traverz a vybudování společné kanalizační přípojky, vedené u Okresního soudu Praha – východ pod sp. zn. 5 C 322/2013, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 28. 3. 2017, č. j. 24 Co 127/2017-205, takto:
Dovolací řízení se zastavuje .
Odůvodnění:
Okresní soud Praha – východ (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 6. 4. 2016, č. j. 5 C 322/2013-174, zamítl žalobu v části, v níž se žalobce domáhal odstranění deseti kusů traverz zapuštěných do pravé štítové zdi domu v Č. a uvedení zdi do původního stavu (výrok I.). Dále zamítl žalobu v části, v níž se žalobce domáhal uložení povinnosti žalovaným vybudovat společnou kanalizační přípojku svedenou do K. ulice, podílet se ½ na nákladech ve výši podle znaleckého posudku a vybudovat stokovou síť a kanalizační přípojku v místě styku společné kanalizační přípojky do veřejné kanalizace (výrok II.). Rozhodl také o náhradě nákladů řízení (výrok III.).
Proti rozsudku soudu prvního stupně podal žalobce dne 12. 5. 2016 odvolání a dne 27. 5. 2016 požádal o ustanovení zástupce pro odvolací řízení.
Okresní soud Praha – východ usnesením ze dne 5. 12. 2016, č. j. 5 C 322/2013-199, návrh žalobce na ustanovení zástupce z řad advokátů pro odvolací řízení zamítl.
Krajský soud v Praze jako soud odvolací k odvolání žalobce usnesením ze dne 28. 3. 2017, č. j. 24 Co 127/2017-205, usnesení soudu prvního stupně potvrdil.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce včasné dovolání, při jehož podání nebyl zastoupen advokátem a ani nedoložil, že má odpovídající právnické vzdělání. V rámci tohoto dovolání požádal o ustanovení zástupce pro dovolací řízení.
Jelikož rozhodnutí odvolacího soudu bylo vydáno před 30. 9. 2017, projednal Nejvyšší soud dovolání a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 29. 9. 2017 (dále jen „o. s. ř.“; srov. čl. II odst. 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony).
Podle §241 odst. 1 a 2 o. s. ř. musí být dovolatel zastoupen advokátem, jestliže sám nemá právnické vzdělání. Z dovolání zastoupení žalobce nevyplývá a jiné listiny toto zastoupení nebo případné právnické vzdělání žalobce prokazující nebyly předloženy.
Podle usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 8. 4. 2015, sen. zn. 31 NSCR 9/2015, uveřejněného pod číslem 78/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, směřuje-li dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, pak je namístě, aby to, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o dovolání proti onomu usnesení odvolacího soudu, zhodnotil přímo Nejvyšší soud jako soud dovolací.
Posuzované dovolání směřuje proti usnesení, jímž odvolací soud potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně, který zamítl žádost žalobce o ustanovení zástupce pro odvolací řízení. Za dané situace se nejeví jako procesně účelné, aby soud prvního stupně opětovně rozhodoval o opakované žádosti o ustanovení zástupce, když s ohledem na důvody předchozího rozhodnutí nelze ani v tomto případě očekávat, že by dospěl k jinému závěru (viz dále). Nejvyšší soud proto i v tomto případě postupoval přiměřeně podle citovaného rozhodnutí (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 6. 2017, sp. zn. 30 Cdo 2473/2017, toto a další níže uvedená rozhodnutí dovolacího soudu jsou dostupná na webových stránkách Nejvyššího soudu – www.nsoud.cz ).
Podle §30 odst. 1 o. s. ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§138), předseda senátu ustanovení na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů.
Podle §30 odst. 2 o. s. ř. vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem), ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů.
Podle §138 odst. 1 o. s. ř. na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno.
Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 17. 7. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1301/2013, uveřejněném pod číslem 99/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dovodil, že má-li být účastník osvobozen od soudních poplatků, je povinen prokázat věrohodným způsobem své poměry, které jsou rozhodné pro posouzení jeho žádosti (srov. obdobně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2014, sp. zn. 29 Cdo 3632/2013, uveřejněné pod číslem 96/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dále usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 1. 2013, sp. zn. 32 Cdo 1180/2013, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 9. 2013, sp. zn. 30 Cdo 2643/2013). Zásadně platí, že neuvede-li žadatel o osvobození od soudních poplatků skutečnosti, z nichž dovozuje důvodnost svého návrhu, či nepodaří-li se mu tyto skutečnosti prokázat, soud mu osvobození od soudního poplatku nepřizná (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 5. 2017, sp. zn. 33 Cdo 1805/2017).
V posuzované věci nejsou splněny předpoklady pro to, aby byl dovolateli v tomto dovolacím řízení ustanoven zástupce z řad advokátů. Dovolací soud se ztotožňuje se závěrem odvolacího soudu, že s ohledem na obsah spisu a žalobcova kusá tvrzení o jeho majetkových poměrech nejsou naplněny předpoklady pro výjimečné přiznání osvobození od soudních poplatků ve smyslu §138 odst. 1 o. s. ř. Proto žalobce nesplňuje ani podmínku pro ustanovení zástupce z řad advokátů ve smyslu §30 o. s. ř. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 7. 2017, sp. zn. 30 Cdo 3194/2017).
Pro závěr o ustanovení zástupce z řad advokátů nesvědčí ani okolnost známá dovolacímu soudu z jeho činnosti, že žalobce dlouhodobě zneužívá svého práva na soudní ochranu podáváním mnohočetných návrhů na zahájení rozličných řízení, v nichž pak využívá všech možných (mnohdy i nepřípustných) řádných a mimořádných opravných prostředků, aniž by ovšem svá podání zpravidla blíže odůvodňoval. Takové počínání lze pokládat za obstrukční a sudičské (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 480/06, či ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. III. ÚS 2791/08, tato a další níže uvedená rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na nalus.usoud.cz).
Ačkoliv nebyl žalobce po podání dovolání opětovně vyzván soudem prvního stupně, aby splnil podmínku podle §241 o. s. ř., je nutno konstatovat, že dovolacímu soudu je z rozhodovací činnosti také známo, že žalobce byl v celé řadě dalších sporů opakovaně ke splnění této podmínky vyzýván a je mu bezpochyby zřejmé, že v dovolacím řízení musí být zastoupen advokátem (k tomu srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 8. 8. 2013, sp. zn. II. ÚS 2291/13, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 10. 2014, sp. zn. 30 Cdo 3052/2014, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 1. 2016, sp. zn. 30 Cdo 3716/2015). Nejvyšší soud má proto za to, že práva žalobce nebyla ohrožena a poučení o náležitém zastoupení se žalobci opakovaně dostalo.
Protože žalobce není v dovolacím řízení zastoupen advokátem a sám nemá právnické vzdělání (§241 odst. 1, 2 o. s. ř.) Nejvyšší soud řízení o dovolání podle §241b odst. 2 a §104 odst. 2 o. s. ř. zastavil.
K návrhu žalobce na odklad právní moci napadeného usnesení dovolací soud poznamenává, že nejsou-li splněny podmínky řízení k věcnému projednání dovolání, není dán ani prostor pro odklad právní moci dovoláním napadeného rozhodnutí [§243 písm. b) o. s. ř.].
Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím dovolacího soudu se řízení o věci nekončí, bude rozhodnuto i o náhradě nákladů vzniklých v tomto dovolacím řízení v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, popřípadě soudu odvolacího (§243b, §151 odst. 1 o. s. ř.).
Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 29. listopadu 2017
Mgr. David Havlík
předseda senátu