ECLI:CZ:NS:2017:22.ND.403.2016.1
sp. zn. 22 Nd 403/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a soudců Mgr. Davida Havlíka a Mgr. Michala Králíka, Ph.D., ve věci žalobkyně Mgr. D. K. , zastoupené Mgr. Martinem Šedou, LL.M., advokátem se sídlem v Praze 1, Na Příkopě 1096/19, proti žalovaným 1) V. M. , zastoupené JUDr. Pavlem Bergerem, advokátem se sídlem v Praze 10, Bělocerkevská 1037/38, a 2) Rx MODALITY s. r. o. v likvidaci , identifikační číslo osoby 27077489, se sídlem v Praze 5, Trnkovo náměstí 1112/2, o návrhu na vyloučení soudců Nejvyššího soudu, takto:
Soudci Nejvyššího soudu České republiky JUDr. Jiří Doležílek a JUDr. Ljubomír Drápal nejsou vyloučeni z projednání a rozhodnutí věcí vedených u tohoto soudu pod sp. zn. 21 Cdo 4305/2016 a sp. zn. 21 Cdo 4306/2016.
Odůvodnění:
Žalobkyně podala dovolání proti usnesením Městského soudu v Praze ze dne 18. 7. 2013, č. j. 62 Co 275/2013-493, a ze dne 24. 3. 2014, č. j. 62 Co 134/2014-548. Nejvyšší soud řízení o dovoláních usnesením ze dne 22. 1. 2015, č. j. 21 Cdo 3891,3901/2014-700, zastavil, neboť dovolatelka nezaplatila soudní poplatek z dovolání. Rozhodnutí Nejvyššího soudu napadla žalobkyně ústavní stížností; Ústavní soud rozhodnutí dovolacího soudu zrušil nálezem ze dne 24. 8. 2016, sp. zn. II. ÚS 1138/15. Nejvyššímu soudu byly věci nově zaevidovány pod sp. zn. 21 Cdo 4305/2016 a 21 Cdo 4306/2016, přičemž žalobkyně byla opětovně vyzvána k zaplacení soudního poplatku z dovolání. K výzvě Nejvyššího soudu podala žádost o osvobození od soudních poplatků, kterou spojila s námitkou podjatosti soudců Nejvyššího soudu.
Namítá podjatost soudců JUDr. Jiřího Doležílka, JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Pavla Krbka. Důvodem je skutečnost, že byli zapojeni do rozhodování některých dřívějších sporů dovolatelky (JUDr. Jiří Doležílek jako soudce Krajského soudu v Ostravě ve věci sp. zn. 16 Co 419/96; JUDr. Ljubomír Drápal jako soudce Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 2 Cdon 1795/96; JUDr. Pavel Krbek jako soudce Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 20 Cdo 556/2002), které ji poškodily a vedly k její politické likvidaci (věci vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 19 C 163/89 a 19 C 143/98).
JUDr. Jiří Doležílek se k námitce podjatosti vyjádřil tak, že nemá k žalobkyni žádný vztah a není mu známa žádná skutečnost, která by ho vylučovala z projednání a rozhodnutí věcí vedených u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 21 Cdo 4305/2016 a 21 Cdo 4306/2016.
JUDr. Ljubomír Drápal se k námitce podjatosti vyjádřil tak, že žalobkyni zná jen jako účastníka četných řízení, nemá k ní žádný vztah a nejsou mu známy žádné okolnosti, pro které by měl být vyloučen z projednání a rozhodnutí předmětných věcí.
Návrh na vyloučení uvedených soudců z projednání a rozhodnutí věcí sp. zn. 21 Cdo 4305/2016 a 21 Cdo 4306/2016 není opodstatněný.
Podle §14 odst. 1 o. s. ř. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, účastníkům nebo jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.
Podle §14 odst. 4 o. s. ř. důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
Podle §16 odst. 1 věty druhé o. s. ř. o vyloučení soudců nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu.
Podle ustáleného výkladu Nejvyššího soudu poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu v případě, kdy soudce sám by byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Vyloučen je také soudce, který získal o věci poznatky jiným způsobem, než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování). Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem (§22 občanského zákoníku), jemuž zároveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak nepřátelský. V úvahu přichází i vztah ekonomické závislosti (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 4. 2012, sen. zn. 29 NSČR 26/2012, uveřejněné pod číslem 85/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2001, sp. zn. 33 Odo 105/2001, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 12. 2014, sp. zn. 29 Nd 414/2014, všechna dostupná na webových stránkách Nejvyššího soudu www. nsoud.cz stejně jako další odkazovaná rozhodnutí Nevyššího soudu).
Žádnou z takto vymezených skutečností, které by vylučovaly soudce z projednávání věcí, žalobkyně neuvádí. Ani z obsahu spisu a vyjádření soudců, kteří jsou členy senátu, jemuž přísluší podle rozvrhu práce ve věci rozhodnout a kterých se týká námitka podjatosti, nevyplývají žádné skutečnosti, které by zakládaly důvod pochybovat o jejich nepodjatosti ve smyslu §14 odst. 1 o. s. ř.
Jak vyplývá z §14 odst. 4 o. s. ř, důvodem vyloučení soudce z projednávání a rozhodnutí ve věci nemůže být jeho rozhodování v jiných věcech (srov. např usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 5. 2007, sp. zn. 30 Nd 11/2007). Právě takové tvrzení je však podstatou námitky.
Soudce Nejvyššího soudu JUDr. Pavel Krbek není podle platného rozvrhu práce účasten na projednávání věcí vedených pod sp. zn. 21 Cdo 4305/2016 a 21 Cdo 4306/2016; námitkou jeho podjatosti se proto Nejvyšší soud nezabýval.
Protože v posuzovaném případě nebyly zjištěny žádné okolnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že je důvod pochybovat o nepodjatosti soudců senátu Nejvyššího soudu, který má o dovoláních rozhodovat, JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Jiřího Doležílka, Nejvyšší soud České republiky podle §16 odst. 1 o. s. ř. v senátě č. 22 rozhodl, že tito soudci nejsou vyloučeni z projednání a rozhodnutí věcí, vedených u tohoto soudu pod sp. zn. 21 Cdo 4305/2016 a sp. zn. 21 Cdo 4306/2016.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 25. ledna 2017
JUDr. Jiří Spáčil, CSc., v. r.
předseda senátu