ECLI:CZ:NS:2017:26.CDO.1240.2016.1
26 Cdo 1240/2016, 26 Cdo 1242/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Pavlíny Brzobohaté a soudců JUDr. Miroslava Feráka a JUDr. Jitky Dýškové ve věci žalobkyně Břevnov exclusive, a. s. , se sídlem v Praze 3, Kolínská 1686/13, IČO 25776924, proti žalovanému E. Š. , V., zastoupenému JUDr. Jaroslavem Jenerálem, advokátem se sídlem v Praze 1, Revoluční 1546/24, o zaplacení 38.790 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 39 C 98/2014, o dovolání žalovaného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. července 2015, č. j. 72 Co 294/2015-137, a proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. prosince 2015, č. j. 72 Co 482/2015-177, takto:
I. Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. července 2015, č. j. 72 Co 294/2015-137, a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. prosince 2015, č. j. 72 Co 482/2015-177, se mění takto:
II. Usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 1. června 2015, č. j. 39 C 98/2014-132, a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 20. října 2015, č. j. 39 C 98/2014-168, se mění takto:
Žalovanému se přiznává osvobození od soudních poplatků v rozsahu 20%.
Žalovanému se ustanovuje k ochraně jeho zájmů v řízení zástupce: JUDr. Jaroslav Jenerál, advokát se sídlem v Praze 1 – Nové Město, Revoluční 1546/24.
Odůvodnění:
Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 24. 5. 2012 domáhá zaplacení částky 20.000 Kč s úrokem z prodlení představující dlužné nájemné za užívání garáže podle nájemní smlouvy, kterou účastníci uzavřeli, a částky 18.790 Kč s úrokem z prodlení představující smluvní pokutu, kterou si účastníci sjednali ve smlouvě o nájmu garáže. V průběhu řízení požádal žalovaný o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů.
Městský soud v Praze (odvolací soud) usnesením ze dne 30. 7. 2015, č. j. 72 Co 294/2015-137, potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 (soud prvního stupně) ze dne 1. 6. 2015, č. j. 39 C 98/2014-132, kterým nepřiznal žalovanému osvobození od soudních poplatků a neustanovil mu zástupce z řad advokátů. Shodně se soudem prvního stupně dospěl k závěru, že poměry žalovaného ani charakter sporu neodůvodňují přiznání osvobození od soudních poplatků. Neshledal ani důvod pro ustanovení právního zástupce, neboť jde o věc právně i skutkově jednoduchou a žalovaný svá práva kvalifikovaně brání. Vycházel přitom z toho, že žalovaný má za rok 2014 z příležitostných činností hrubý roční příjem ve výši 165.523 Kč, od zaměstnavatele pobírá průměrnou čistou měsíční mzdu ve výši 29.523 Kč a jeho pravidelné měsíční výdaje jsou ve výši 11.600 Kč.
Usnesením ze dne 22. 12. 2015, č. j. 72 Co 482/2015-177, odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně ze dne 20. 10. 2015, č. j. 39 C 98/2014-168, kterým žalovanému nepřiznal osvobození od soudních poplatků pro dovolací řízení (v němž žalovaný napadá výše uvedené usnesení odvolacího soudu č. j. 72 Co 294/2015-137) a neustanovil mu zástupce z řad advokátů. Při posuzování majetkových poměrů žalovaného vycházel z toho, že je od 26. 5. 2015 evidován jako uchazeč o zaměstnání, aniž by mu byla poskytována podpora v nezaměstnanosti nebo při rekvalifikaci, od srpna 2015 do prosince 2015 pobíral čistou měsíční mzdu v průměrné výši 5.122 Kč a za rok 2015 (do 30. 9. 2015) má příjem z podnikání v průměrné výši 13.750 Kč měsíčně. Dospěl k závěru, že i po odečtení pravidelných výdajů je žalovaný schopen zaplatit soudní poplatek z dovolání, samotný charakter sporu, ani celkové poměry žalovaného nejsou důvodem pro osvobození od soudních poplatků. Nejsou proto ani splněny podmínky pro ustanovení zástupce.
Proti oběma usnesením odvolacího soudu podal žalovaný – nezastoupen advokátem – dovolání a (opět) požádal o ustanovení zástupce z řad advokátů. Usnesením ze dne 21. 9. 2016, č. j. 26 Cdo 1240/2016, 26 Cdo 1242/2016-188, Nejvyšší soud řízení o těchto dovoláních spojil ke společnému řízení a pro dovolací řízení žalovanému ustanovil právního zástupce - advokáta JUDr. Jaroslava Jenerála. Žalovaný – již zastoupený soudem ustanoveným advokátem – doplnil podaná dovolání. Namítal, že skutečnost, že se sám kvalifikovaně brání, neznamená, že ochrana jeho zájmů (zejména, když nejde o bezúspěšné uplatňování práva) ustanovení právního zástupce nevyžaduje. Opačný závěr odvolacího soudu je v rozporu s ustálenou judikaturou dovolacího soudu. Vytýkal rovněž odvolacímu soudu, že ve svém rozhodování vycházel z nesprávně zjištěných příjmů, nezohlednil ani exekuce, které jsou proti němu vedené. Navrhl, aby dovolací soud obě usnesení odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud v souladu s čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, projednal dovolání a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „o. s. ř.”).
Dovolání podané včas, subjektem k tomu oprávněným – účastníkem řízení (§240 odst. 1 o. s. ř.), za splnění podmínky zastoupení advokátem (§241 odst. 1 a 4 o. s. ř.), proti rozhodnutím odvolacího soudu, kterými bylo skončeno odvolací řízení, je přípustné, neboť při výkladu ustanovení §138 o. s. ř. a §30 o. s. ř., se odvolací soud odchýlil od rozhodovací praxe dovolacího soudu.
Podle ustanovení §138 odst. 1 o. s. ř. na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.
Podle ustanovení §30 odst. 1 o. s. ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§138), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit.
Nejvyšší soud opakovaně ve svých rozhodnutích (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 7. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1301/2013, uveřejněné pod číslem 99/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, ze dne 24. 4. 2014, sp. zn. 25 Cdo 568/2014, ze dne 30. 4. 2014, sp. zn. 21 Cdo 1940/2013) zdůraznil, že účastníku nesmí být jen pro jeho nepříznivou majetkovou situaci znemožněno uplatňovat nebo bránit své právo u soudu a naplnit své právo na právní pomoc v občanském soudním řízení od počátku řízení. Při rozhodování o osvobození od soudních poplatků soud přihlíží k celkovým majetkovým poměrům žadatele, k výši soudního poplatku, k nákladům, které si pravděpodobně vyžádá dokazování, k povaze uplatněného nároku a k dalším podobným okolnostem, jakož i k důsledkům, které by pro jeho poměry mohlo mít zaplacení příslušného soudního poplatku (nebo jiných plateb v příslušném řízení předpokládaných). Při posuzování poměrů takového účastníka jsou podstatné příjmy z výdělečné nebo jiné jeho činnosti, výnosy z jeho majetku a další jeho disponibilní peněžní prostředky (včetně možnosti si je opatřit prací nebo jiným zákonným způsobem). Soud zkoumá faktické poměry žadatele v době podání žádosti, a zároveň musí zvažovat, zda z jeho strany nejde o obcházení zákona za účelem získání neoprávněné výhody (osvobození od soudních poplatků). Jestliže mu to jeho poměry nedovolují, je soud povinen mu přiznat tomu odpovídající osvobození od soudních poplatků (v plném rozsahu, zčásti, pro část řízení). Účastník je přitom povinen soudu prokázat věrohodným způsobem své poměry, které jsou rozhodné pro posouzení důvodnosti jeho žádosti.
Podle obsahu spisu měl žalovaný v roce 2014 průměrný měsíční příjem ve výši 13.794 Kč a v roce 2015 (od ledna do září) ve výši 13.750 Kč, má jednu vyživovací povinnost k nezl. dítěti a výdaje spojené s bydlením. Předmětem řízení je spor o zaplacení nájemného za užívání garáže a smluvní pokuty ve výši 38.790 Kč s úroky z prodlení (soudní poplatek je s ohledem na předmět řízení ve výši 1.940 Kč, při zastoupení advokátem pak činí sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby 2.660 Kč).
Současné poměry žalovaného tak odůvodňují částečné osvobození od soudních poplatků, a to z 20%, ostatně žalovaný ve svých podáních ani netvrdil, že by existovaly nějaké zvlášť závažné důvody, pro něž by měl být od placení soudních poplatků osvobozen zcela. Zároveň nejde ani o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné bránění práva (kdy se o takové uplatňování či bránění práva jedná – viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. 21 Cdo 987/2013, uveřejněné pod číslem 67/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Zda ochrana zájmů účastníka, který nemá právnické vzdělání, vyžaduje ustanovení zástupce z řad advokátů, musí soud posoudit vždy v poměrech konkrétní věci, vzhledem k povaze řízení (s ohledem na složitost právních či skutkových otázek) a osobě žadatele (zdali je sám schopen se v předmětném řízení dostatečně bránit), přičemž jen okolnost, že účastník reaguje na výzvy soudu, podává vyjádření a snaží se v řízení chránit své zájmy, neznamená, že ochrana jeho zájmů ustanovení zástupce nevyžaduje (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 11. 2015, sp. zn. 21 Cdo 1819/2015, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 11. 2015, sp. zn. 21 Cdo 4529/2015, uveřejněné pod číslem 109/2016 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Ochrana zájmů účastníka řízení bude vyžadovat ustanovení zástupce z řad advokátů zejména v případech, kdy nepůjde o zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva (viz R 67/2014).
Z uvedeného vyplývá, že usnesení odvolacího soudu nejsou správná. Protože dosavadní výsledky řízení ukazují, že je možné o věci rozhodnout, dovolací soud usnesení odvolacího soudu změnil [§243d písm. b) o. s. ř.] tak, že žalovanému přiznal částečné osvobození od soudních poplatků (včetně osvobození pro dovolací řízení). Jelikož jsou u žalovaného předpoklady pro částečné osvobození od soudních poplatků a požádal o ustanovení zástupce z řad advokátů pro řízení, Nejvyšší soud mu s ohledem na jeho osobní a majetkové poměry a předmět řízení takovéhoto zástupce ustanovil (na placení hotových výdajů zástupce a odměny za zastupování se bude žalovaný podílet v rozsahu, v němž nebyl osvobozen od placení soudních poplatků – viz §138 odst. 3 o. s. ř.).
Nejvyšší soud nerozhoduje o nákladech dovolacího řízení, jestliže dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu není rozhodnutím, jímž se končí řízení, a jestliže řízení nebylo již dříve skončeno (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 14. srpna 2017
JUDr. Pavlína Brzobohatá
předsedkyně senátu