ECLI:CZ:NS:2017:26.CDO.2469.2017.1
sp. zn. 26 Cdo 2469/2017
sp. zn. 26 Cdo 2470/2017
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Miroslavem Ferákem ve věci žalobkyně Armádní Servisní, příspěvkové organizace , se sídlem Praha 6 – Dejvice, Podbabská 1589/1, IČO: 60460580, zastoupené Antonínem Rozbrojem, advokátem se sídlem Olomouc, tř. Svobody 956/31, proti žalovanému S. K. , o vyklizení bytu, vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 25 C 349/2015, o dovoláních žalovaného proti usnesením Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 27. května 2016, č. j. 12 Co 174/2016-160, a ze dne 24. února 2017, č. j. 12 Co 370/2016-242, takto:
Dovolací řízení se zastavují .
Odůvodnění:
K odvolání žalovaného Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci jako soud odvolací usnesením ze dne 27. května 2016, č. j. 12 Co 174/2016-160, potvrdil usnesení ze dne 21. března 2016, č. j. 25 C 349/2015-118, kterým Okresní soud v Olomouci (soud prvního stupně) nepřiznal žalovanému osvobození od soudních poplatků.
Proti citovanému usnesení odvolacího soudu podal žalovaný (nezastoupen advokátem) dovolání a následně požádal o ustanovení advokáta pro dovolací řízení.
K odvolání žalovaného odvolací soud usnesením ze dne 24. února 2017, č. j. 12 Co 370/2016-242, potvrdil usnesení ze dne 6. září 2016, č. j. 25 C 349/2015-213, kterým soud prvního stupně zamítl jeho žádost o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení.
I proti tomuto usnesení podal žalovaný (dovolatel) – nezastoupen advokátem – dovolání.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací shledal, že dovolání byla podána včas osobou k tomu oprávněnou – účastníkem řízení (§240 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „o. s. ř.“), avšak nejsou dány podmínky pro jejich věcné projednání.
Podle §241 odst. 1 o. s. ř. není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel (fyzická osoba), nemá-li právnické vzdělání, zastoupen advokátem (případně notářem), jímž musí být také dovolání sepsáno. Povinné zastoupení je zvláštní podmínkou dovolacího řízení týkající se dovolatele, jejíž nedostatek lze odstranit, avšak bez jejíhož splnění není možno dovolání věcně projednat. Podle §104 odst. 2 o. s. ř. jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní k tomu soud vhodná opatření. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, řízení zastaví. Podle §30 odst. 1 o. s. ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků ( §138 ), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit. Podle §30 odst. 2 o. s. ř. vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem), ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů.
Podle §138 odst. 1 o. s. ř. na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.
Vzhledem k tomu, že dovolatel podal (včasná) dovolání proti usnesením, kterým odvolací soud potvrdil usnesení, jimiž mu soud prvního stupně nepřiznal osvobození od soudních poplatků a zamítl jeho žádost o ustanovení zástupce, dovolací soud sám posoudil, zda vskutku splňuje či nesplňuje předpoklady uvedené v ustanovení §30 a §138 o. s. ř. Dospěje-li dovolací soud k závěru, že dovolatel, který nevyhověl požadavku povinného zastoupení, splňuje předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů podle ustanovení §30 o. s. ř., pak mu ho sám ustanoví; v opačném případě, tedy dospěje-li k závěru, že předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů nejsou splněny a byl-li dovolatel předtím řádně vyzván k odstranění tohoto nedostatku podmínky dovolacího řízení, dovolací řízení zastaví (srov. usnesení Nejvyššího soudu z 23. července 2014, sp. zn. 29 NSČR 82/2014, a z 8. dubna 2015, sen. zn. 31 NSCR 9/2015, uveřejněné pod č. 78/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
V posuzovaném případě nebyl dovolatel, který je fyzickou osobou, při podání dovolání proti usnesením odvolacího soudu zastoupen advokátem. Rozhodovací praxe dovolacího soudu, od níž není důvod se odchýlit, je ustálena v názoru, že účastník je povinen soudu prokázat věrohodným způsobem své poměry, které jsou rozhodné pro posouzení důvodnosti jeho žádosti (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu České republiky z 19. června 2008, sp. zn. 21 Cdo 3676/2007, z 18. září 2013, sp. zn. 30 Cdo 2643/2013, nebo z 29. dubna 2015, sp. zn. 29 Cdo 511/2015). Dovolací soud – s přihlédnutím k obsahu spisu – sdílí názor, který odvolací soud (soud prvního stupně) přijal v obou napadených usneseních, že v případě žalovaného nejde – vzhledem k jeho osvědčeným majetkovým a příjmovým poměrům – o osobu nemajetnou v tom smyslu, že by mu mohlo být zcela výjimečně ze závažných důvodů přiznáno osvobození od soudních poplatků ve smyslu ustanovení §138 o. s. ř. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. ledna 2016, sp. zn. 25 Cdo 3733/2015). Za této situace nelze u něj pokládat za splněný jeden ze dvou předpokladů, za jejichž současného naplnění lze účastníkovi ustanovit zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení ve smyslu ustanovení §30 o. s. ř.
Jelikož dovolatel ani přes výzvy soudu prvního stupně (usnesení z 3. dubna 2017, č. j. 25 C 349/2015-244, a z 20. dubna 2017, č. j. 25 C 349/2015-259), které mu byly doručeny (postupem podle §49 odst. 4 o. s. ř.) dne 5. dubna 2017 a dne 24. dubna 2017, neodstranil nedostatek povinného zastoupení, Nejvyšší soud České republiky (předseda senátu Nejvyššího soudu - §243f odst. 2 o. s. ř.; viz rovněž odůvodnění nálezu Ústavního soudu ze dne 11. října 2016, sp. zn. II. ÚS 849/16) dovolací řízení podle §241b odst. 2 a §104 odst. 2 o. s. ř. zastavil.
Nejvyšší soud nerozhoduje o nákladech dovolacího řízení, jestliže dovoláním napadená rozhodnutí odvolacího soudu nejsou rozhodnutími, jimiž se řízení končí, a jestliže řízení nebylo již dříve skončeno (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod č. 48 v sešitě č. 6 z roku 2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 2. srpna 2017
JUDr. Miroslav Ferák
předseda senátu