ECLI:CZ:NS:2017:27.CDO.4533.2017.1
sp. zn. 27 Cdo 4533/2017-103
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Petrem Šukem v právní věci žalobce S. M. , proti žalovaným 1) B. O. , 2 ) Magistrátu města Opavy , se sídlem v Opavě, Horní náměstí 69, PSČ 746 01, a 3) P. M. , o žalobě pro zmatečnost podané žalobcem proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. března 2015, č. j. 71 Co 54/2015-97, vedené u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. 37 C 100/2015, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. prosince 2016, č. j. 57 Co 659/2016-82, takto:
Dovolací řízení se zastavuje .
Odůvodnění:
Okresní soud v Opavě usnesením ze dne 24. listopadu 2016, č. j. 37 C 100/2015-66, zamítl návrh žalobce na osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce pro řízení o žalobě pro zmatečnost proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. března 2015, č. j. 71 Co 54/2015-97, a pro řízení o dovolání proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. ledna 2016, č. j. 57 Co 522/2015-42.
Krajský soud v Ostravě k odvolání žalobce usnesením ze dne 21. prosince 2016, č. j. 57 Co 659/2016-82, rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, v němž požádal o osvobození od soudního poplatku za dovolací řízení v plném rozsahu a o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení. Při podání dovolání nebyl žalobce zastoupen advokátem, ani nedoložil, že má sám odpovídající právnické vzdělání.
Jelikož dovolatel nebyl při podání dovolání zastoupen advokátem, ani nedoložil, že má sám odpovídající právnické vzdělání (§241 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále též jen „o. s. ř.“), Okresní soud v Opavě jej usnesením ze dne 31. srpna 2017, č. j. 37 C 100/2015-94, doručeným žalobci dne 5. září 2017, vyzval k odstranění nedostatku povinného zastoupení, a současně jej poučil, že nebude-li nedostatek povinného zastoupení odstraněn, bude dovolací řízení zastaveno.
Dovolatel na výzvu soudu reagoval opětovnou žádosti o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce. Nedostatek povinného zastoupení neodstranil.
Podle §241 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem (odstavec první věta první). Odstavec první citovaného ustanovení neplatí, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání (odstavec druhý písm. a/). Dovolání fyzické osoby musí být sepsáno, s výjimkou případu uvedeného v odstavci 2 písm. a/, advokátem nebo notářem (odstavec čtvrtý).
Povinné zastoupení je zvláštní podmínkou dovolacího řízení týkající se dovolatele, jejíž nedostatek lze odstranit. Není-li uvedený nedostatek podmínek řízení odstraněn, soud řízení zastaví.
Podle §138 odst. 1 o. s. ř. může na návrh předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.
Podle §30 o. s. ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§138), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit (odstavec první). Vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem), ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů (odstavec druhý).
K žádosti dovolatele o osvobození od soudního poplatku pro dovolací řízení Nejvyšší soud uvádí, že dovolací přezkum rozhodnutí o žádosti účastníka o osvobození od soudního poplatku, jenž má vyšetřit, zda mu uvedené osvobození náleží či nikoliv (podle §138 o. s. ř.), nemůže být podmiňován platbou soudního poplatku z dovolání, neboť takový postup by ve svém důsledku vedl k popření podstaty práva, jehož přiznání se účastník domáhá (srov. obdobně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. dubna 2014, sp. zn. 29 Cdo 1031/2014, uveřejněné pod číslem 73/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. listopadu 2014, sp. zn. 25 Cdo 4537/2014; označené rozhodnutí je veřejnosti dostupné – stejně jako ostatní dále citovaná rozhodnutí – na webových stránkách Nejvyššího soudu). Vzhledem k tomu, že dovolatel není povinnen uhradit soudní poplatek z podaného dovolání, je nadbytečné, aby Nejvyšší soud rozhodoval o této žádosti.
Otázku, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti uvedenému usnesení odvolacího soudu, zhodnotil přímo Nejvyšší soud jako soud dovolací, neboť (opětovné) posuzování této otázky soudem prvního stupně by vedlo k neukončenému řetězci rozhodnutí o (ne)ustanovení zástupce pro dovolací řízení (srov. usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 8. dubna 2015, sen. zn. 31 NSČR 9/2015, uveřejněné pod číslem 78/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Nejvyšší soud dospěl k závěru, že nejsou splněny předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů ve smyslu §138 a §30 o. s. ř. pro dovolací řízení, neboť dovolatel své právo uplatňuje zřejmě bezúspěšně.
O zřejmě bezúspěšné uplatňování práva jde ve smyslu §138 odst. 1 o. s. ř. zpravidla tehdy, je-li již ze samotných údajů (tvrzení) účastníka, z toho, co je soudu známo z obsahu spisu, z jiné úřední činnosti nebo z toho, co je obecně známo, bez dalšího nepochybné, že požadavku účastníka nemůže být vyhověno. O zřejmě bezúspěšné uplatňování (řádného nebo mimořádného) opravného prostředku pak jde zejména tehdy, jestliže byl podán opožděně, osobou, která k němu není (subjektivně) oprávněna, nebo je objektivně nepřípustný, nebo jestliže (s přihlédnutím ke všemu, co je soudu známo) je bez dalšího nepochybné, že opravný prostředek nemůže být úspěšný (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. února 2014, sp. zn. 21 Cdo 987/2013, publikované pod číslem 67/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a dále např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. června 2015, sp. zn. 33 Cdo 5438/2014, ze dne 20. října 2015, sp. zn. 22 Cdo 286/2015, nebo ze dne 20. září 2016, sp. zn. 25 Cdo 2674/2016).
Nedoložil-li dovolatel přes výzvu soudu prvního stupně své aktuální osobní a majetkové poměry, a neosvědčil-li tak splnění podmínek upravených v §138 odst. 1 o. s. ř., odpovídá závěr odvolacího soudu, podle něhož dovolateli nelze přiznat osvobození do soudních poplatků a ustanovit advokáta pro řízení o žalobě pro zmatečnost a pro dovolací řízení, ustálené judikatuře Nejvyššího i Ústavního soudu, z níž se podává, že žadatel o osvobození od soudních poplatků, popř. o ustanovení zástupce musí věrohodně verifikovat své majetkové poměry. Neučiní-li tak, nelze jej ani osvobodit od soudních poplatků, ani mu ustanovit zástupcem advokáta (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. června 2008, sp. zn. 21 Cdo 3676/2007, ze dne 29. dubna 2015, sp. zn. 29 Cdo 511/2015, ze dne 24. února 2016, sp. zn. 29 Cdo 2282/2015, ze dne 27. dubna 2016, sp. zn. 29 Cdo 301/2016, či ze dne 28. února 2017, sp. zn. 29 Cdo 2761/2016; dále též důvody usnesení Ústavního soudu ze dne 3. února 2016, sp. zn. I. ÚS 311/16, dostupné na webových stránkách Ústavního soudu).
Jelikož je napadené rozhodnutí odvolacího soudu v souladu s judikaturou Nejvyššího a Ústavního soudu, a dovolání je zřejmě bezúspěšným uplatněním práva, není důvodné, aby pro dovolací řízení byl dovolateli ustanoven zástupce; je zřejmé, že by se jednalo o zbytečné vynakládání prostředků státu na to, aby bylo v dovolacím řízení při uplatňování zřejmě bezúspěšného práva zajištěno povinné zastoupení dovolatele.
V situaci, kdy Nejvyšší soud dospěl k závěru, že není důvod ustanovit dovolateli advokáta pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu a kdy dovolatel neodstranil nedostatek povinného zastoupení, Nejvyšší soud řízení o dovolání zastavil (§241b odst. 2, §104 odst. 2 a §243f odst. 2 o. s. ř.).
O náhradě nákladů dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval, když rozhodnutí Nejvyššího soudu není rozhodnutím, kterým se řízení končí, a řízení nebylo již dříve skončeno (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 29. září 2017) se podává z části první, článku II bodu 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně 2. listopadu 2017
JUDr. Petr Šuk
předseda senátu