ECLI:CZ:NS:2017:29.CDO.1017.2017.1
sp. zn. 29 Cdo 1017/2017
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Jiřího Zavázala a Mgr. Milana Poláška v právní věci žalobce R. S. , zastoupeného Mgr. Petrem Vlachem, advokátem, se sídlem v Plzni, Guldenerova 547/4, PSČ 326 00, proti žalované Mgr. L. H. , o námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 7 Cm 148/2013, o dovolání žalované proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 31. října 2016, č. j. 2 Cmo 96/2016-351, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 7. října 2014, č. j. 7 Cm 148/2013-281, ponechal ve vztahu mezi žalobcem (R. S.) a žalovanou (L. H.) v platnosti směnečný platební rozkaz ze dne 14. září 2010, č. j. 7 Cm 267/2010-10, jímž uložil žalované a Mgr. K. H., aby zaplatili žalobci společně a nerozdílně částku 5.000.000,- Kč s 6% úrokem od 28. února 2009 do zaplacení, směnečnou odměnu 16.666,- Kč a náhradu nákladů řízení ve výši 200.670,- Kč.
Proti tomuto rozsudku podala žalovaná odvolání, domáhajíc se jeho změny a zrušení směnečného platebního rozkazu; následným podáním ze dne 9. února 2015 (č. l. 314) požádala o osvobození od soudních poplatků.
Usnesením ze dne 9. února 2016, č. j. 7 Cm 148/2013-343, Městský soud v Praze nepřiznal žalované osvobození od soudních poplatků, jelikož přes výzvu, která jí byla doručena dne 16. března 2015, „nedoložila soudu své majetkové poměry, tedy nedoložila, že v jejím případě jsou splněny předpoklady pro osvobození od placení soudních poplatků“.
K odvolání žalované Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 31. října 2016, č. j. 2 Cmo 96/2016-351, změnil usnesení soudu prvního stupně tak, že žalované přiznal osvobození od soudních poplatků v rozsahu 20 %.
Odvolací soud – cituje ustanovení §138 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.) – uzavřel, že podání odvolání proti rozsudku (ze dne 7. října 2014) není svévolným či zřejmě bezúspěšným uplatňováním práva. Současně dospěl, s poukazem poměry žalované (jak plynou z obsahu spisu), na skutečnost, že o nich (soud) nedostatečně informovala a na výši poplatkové povinnosti, k závěru, podle něhož žalované nelze přiznat „vyšší či plné osvobození“.
Dovolání žalované proti usnesení odvolacího soudu, které mohlo být přípustné jen podle ustanovení §237 o. s. ř., Nejvyšší soud odmítl jako nepřípustné podle ustanovení §243c odst. 1 a 2 o. s. ř.
Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 17. července 2013, sp. zn. 29 Cdo 1301/2013, uveřejněném pod číslem 99/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek uzavřel, že účastníku řízení nesmí být jen pro jeho nepříznivou majetkovou situaci znemožněno uplatňovat nebo bránit své právo u soudu a naplnit své právo na právní pomoc v občanském soudním řízení od počátku řízení. Při rozhodování o osvobození od soudních poplatků soud přihlíží k celkovým majetkovým poměrům žadatele, k výši soudního poplatku, k nákladům, které si pravděpodobně vyžádá dokazování, k povaze uplatněného nároku a k dalším podobným okolnostem. U fyzických osob bere v úvahu také jejich sociální poměry, zdravotní stav apod. Přihlédne nejen k výši příjmů žadatele a množství disponibilních finančních prostředků, ale též k jeho možnosti si tyto prostředky opatřit, jakož i k důsledkům, které by pro jeho poměry mohlo mít zaplacení příslušného soudního poplatku (nebo jiných plateb v příslušném řízení předpokládaných). U právnických osob a u fyzických osob, které jsou podnikateli, lze vzít v úvahu rovněž povahu jejich podnikatelské nebo jiné činnosti, stav a strukturu majetku, platební (ne)schopnost; je však též nutno přihlížet k tomu, zda se spekulativně nezbavily majetku či jiných výhod, aby se poplatkové povinnosti vyhnuly. Soud tedy zkoumá nejen faktické poměry žadatele v době podání žádosti, ale musí zvažovat, zda ze strany žadatele nejde o obcházení zákona za účelem získání neoprávněné výhody (osvobození od soudních poplatků). Celkové zhodnocení všech okolností, které vypovídají o poměrech účastníka, se pak musí promítnout do závěru, zda účastník (vedlejší účastník) je s ohledem na své poměry schopen zaplatit soudní poplatky a nést další výdaje spojené s řízením, včetně nákladů spojených s poskytnutím právní pomoci (se zastoupením). Jestliže mu to jeho poměry nedovolují, je soud povinen mu přiznat tomu odpovídající osvobození od soudních poplatků (v plném rozsahu, zčásti, pro část řízení nebo jen pro některé úkony). Účastník je přitom povinen soudu prokázat věrohodným způsobem své poměry, které jsou rozhodné pro posouzení důvodnosti jeho žádosti.
Nezbytnost verifikace majetkových poměrů účastníka řízení pro účely posouzení, zda jsou u něj dány předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, pak byla Nejvyšším soudem zdůrazněna také v celé řadě jeho dalších rozhodnutí (srov. např. usnesení ze dne 19. června 2008, sp. zn. 21 Cdo 3676/2007, usnesení ze dne 18. září 2013, sp. zn. 30 Cdo 2643/2013 a usnesení ze dne 29. dubna 2015, sp. zn. 29 Cdo 511/2015). Srov. dále též důvody usnesení Ústavního soudu ze dne 3. února 2016, sp. zn. I. ÚS 311/16.
Od výše citovaných závěrů nemá Nejvyšší soud důvod se odchýlit ani na základě argumentace obsažené v dovolání; potud neshledává nepřiměřenou ani úvahu odvolacího soudu, podle níž žalovaná neosvědčila své poměry natolik, aby jí mohlo být přiznáno osvobození od soudních poplatků v rozsahu vyšším, než plyne z dovoláním napadeného usnesení odvolacího soudu (k tomu srov. též důvody usnesení Ústavního soudu ze dne 12. srpna 2015, sp. zn. IV. ÚS 3548/14).
O nákladech dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval, když rozhodnutí Nejvyššího soudu není rozhodnutím, kterým se řízení končí a řízení nebylo již dříve skončeno (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 29. června 2017
JUDr. Petr G e m m e l
předseda senátu