ECLI:CZ:NS:2017:29.CDO.1108.2016.1
sp. zn. 29 Cdo 1108/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Poláška a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Jiřího Zavázala v právní věci žalobce SGS Trade, s. r. o. , se sídlem v Popradě, L. Svobodu 2357/12, PSČ 058 01, Slovenská republika, identifikační číslo osoby 45986045, zastoupeného JUDr. Tomášem Těmínem, Ph.D., advokátem, se sídlem v Praze 2, Karlovo náměstí 559/28, PSČ 120 00, proti žalovanému JUDr. Ing. Miloslavu Kořenáři , se sídlem v Českých Budějovicích, Radniční 133/1, PSČ 370 01, jako insolvenčnímu správci dlužníka KIMOS com.-CZ, s. r. o., identifikační číslo osoby 25207148, zastoupenému Mgr. Martinem Kolaříkem, advokátem, se sídlem v Rudolfově, Pod Zámkem 477/18, PSČ 373 71, o zaplacení 10 062 916,86 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 23 C 35/2015, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 6. srpna 2015, č. j. 22 Co 1150/2015-64, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
Usnesením ze dne 24. dubna 2015, č. j. 23 C 35/2015-57, zamítl Okresní soud v Českých Budějovicích návrh žalobce na osvobození od soudních poplatků.
K odvolání žalobce Krajský soud v Českých Budějovicích v záhlaví označeným usnesením potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně.
Proti rozhodnutí odvolacího soudu podal žalobce dovolání, které Nejvyšší soud odmítl podle §243c odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v §238a o. s. ř. a není přípustné ani podle §237 o. s. ř.
K problematice osvobození od placení soudního poplatku Nejvyšší soud v usnesení ze dne 17. července 2013, sp. zn. 29 Cdo 1301/2013, uveřejněném pod číslem 99/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále také jen „R 99/2013“), které je – stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu označená níže – dostupné též na webových stránkách Nejvyššího soudu, vyložil, že účastníku řízení nesmí být jen pro jeho nepříznivou majetkovou situaci znemožněno uplatňovat nebo bránit své právo u soudu a naplnit své právo na právní pomoc v občanském soudním řízení od počátku řízení. Při rozhodování o osvobození od soudních poplatků soud přihlíží k celkovým majetkovým poměrům žadatele, k výši soudního poplatku, k nákladům, které si pravděpodobně vyžádá dokazování, k povaze uplatněného nároku a k dalším podobným okolnostem. U fyzických osob bere v úvahu také jejich sociální poměry, zdravotní stav apod. Přihlédne nejen k výši příjmů žadatele a množství disponibilních finančních prostředků, ale též k jeho možnosti si tyto prostředky opatřit, jakož i k důsledkům, které by pro jeho poměry mohlo mít zaplacení příslušného soudního poplatku (nebo jiných plateb v příslušném řízení předpokládaných). U právnických osob a u fyzických osob, které jsou podnikateli, lze vzít v úvahu rovněž povahu jejich podnikatelské nebo jiné činnosti, stav a strukturu majetku, platební (ne)schopnost; je však též nutno přihlížet k tomu, zda se spekulativně nezbavily majetku či jiných výhod, aby se poplatkové povinnosti vyhnuly. Soud tedy zkoumá nejen faktické poměry žadatele v době podání žádosti, ale musí zvažovat, zda ze strany žadatele nejde o obcházení zákona za účelem získání neoprávněné výhody (osvobození od soudních poplatků). Celkové zhodnocení všech okolností, které vypovídají o poměrech účastníka, se pak musí promítnout do závěru, zda účastník (vedlejší účastník) je s ohledem na své poměry schopen zaplatit soudní poplatky a nést další výdaje spojené s řízením, včetně nákladů spojených s poskytnutím právní pomoci (se zastoupením). Jestliže mu to jeho poměry nedovolují, je soud povinen mu přiznat tomu odpovídající osvobození od soudních poplatků (v plném rozsahu, zčásti, pro část řízení nebo jen pro některé úkony). Účastník je přitom povinen soudu prokázat věrohodným způsobem své poměry, které jsou rozhodné pro posouzení důvodnosti jeho žádosti.
Nezbytnost verifikace majetkových poměrů účastníka řízení při rozhodování o jeho návrhu na přiznání osvobození od soudních poplatků, pak byla Nejvyšším soudem zdůrazněna také v celé řadě jeho dalších rozhodnutí (srov. např. usnesení ze dne 19. června 2008, sp. zn. 21 Cdo 3676/2007, ze dne 18. září 2013, sp. zn. 30 Cdo 2643/2013, nebo ze dne 29. dubna 2015, sp. zn. 29 Cdo 511/2015). Srov. dále též důvody usnesení Ústavního soudu ze dne 3. února 2016, sp. zn. I. ÚS 311/16 (dostupné na webových stránkách Ústavního soudu).
Shora uvedená kritéria odvolací soud při posuzování předpokladů pro osvobození dovolatele od soudních poplatků plně respektoval. V situaci, kdy dovolatel nepředložil ani v soudem prvního stupně prodloužené lhůtě aktuální údaje o příjmech z jeho podnikatelské činnosti za roky 2013 a 2014, a to zejména soudem vyžadovaná daňová přiznání, není úvaha odvolacího soudu, že dovolatel dostatečně nedoložil své majetkové poměry, nepřiměřená.
Poukazoval-li dovolatel na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. dubna 2014, sp. zn. 29 Cdo 3632/2013, uveřejněné pod číslem 96/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a usnesení ze dne 10. prosince 2014, sp. zn. 32 Cdo 2913/2014, odvolací soud se od závěrů v nich vyslovených nijak neodchýlil. Tato rozhodnutí totiž vycházejí z R 99/2013 (včetně požadavku na prokázání poměrů účastníka) a současně platí, že odkaz na ně není pro danou věc plně přiléhavý, neboť se týkají jiných skutkových okolností.
Nejvyšší soud pro úplnost dodává, že pro účely dovolacího řízení jsou právně bezcenné nové tvrzení a doklady předložené dovolatelem až po vydání napadeného usnesení odvolacího soudu. Přihlédnout k těmto případným novým skutečnostem Nejvyššímu soudu zapovídá §241a odst. 6 o. s. ř.
O nákladech dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval, když rozhodnutí Nejvyššího soudu není rozhodnutím, kterým se řízení končí a řízení nebylo již dříve skončeno (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. dubna 2017
Mgr. Milan P o l á š e k
předseda senátu