ECLI:CZ:NS:2017:29.CDO.5063.2016.1
sp. zn. 29 Cdo 5063/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Zavázala a soudců JUDr. Petra Šuka a JUDr. Filipa Cilečka v právní věci žalobkyně 1. správcovská a konkurzní v. o. s. , se sídlem v Pardubicích, Sladkovského 67, PSČ 530 02, identifikační číslo osoby 26126788, jako insolvenční správkyně dlužníka Úvěrní družstvo PDW, Praha v likvidaci, identifikační číslo osoby 25791583, zastoupené Mgr. Martinem Červinkou, advokátem, se sídlem v České Třebové, Čechova 396, PSČ 560 02, proti žalované JUINVEST s. r. o., se sídlem v Praze 1, Opletalova 1535/4, PSČ 110 00, identifikační číslo osoby 27118622, zastoupené JUDr. Jiřím Voršilkou, advokátem, se sídlem v Praze 1, Opletalova 1535/4, PSČ 110 00, o námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 30 Cm 402/2010, o dovolání žalované proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 14. září 2016, č. j. 5 Cmo 315/2016-405, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení ze dne 16. srpna 2016, č. j. 30 Cm 402/2010-395, jímž Městský soud v Praze nepřiznal žalované osvobození od soudních poplatků.
Proti usnesení odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle §243c odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v §238a o. s. ř. a není přípustné ani podle §237 o. s. ř.
Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 17. července 2013, sp. zn. 29 Cdo 1301/2013, uveřejněném pod číslem 99/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, vyložil, že účastníku řízení nesmí být jen pro jeho nepříznivou majetkovou situaci znemožněno uplatňovat nebo bránit své právo u soudu a naplnit své právo na právní pomoc v občanském soudním řízení od počátku řízení. Při rozhodování o osvobození od soudních poplatků soud přihlíží k celkovým majetkovým poměrům žadatele, k výši soudního poplatku, k nákladům, které si pravděpodobně vyžádá dokazování, k povaze uplatněného nároku a k dalším podobným okolnostem. U fyzických osob bere v úvahu také jejich sociální poměry, zdravotní stav apod. Přihlédne nejen k výši příjmů žadatele a množství disponibilních finančních prostředků, ale též k jeho možnosti si tyto prostředky opatřit, jakož i k důsledkům, které by pro jeho poměry mohlo mít zaplacení příslušného soudního poplatku (nebo jiných plateb v příslušném řízení předpokládaných). U právnických osob a u fyzických osob, které jsou podnikateli, lze vzít v úvahu rovněž povahu jejich podnikatelské nebo jiné činnosti, stav a strukturu majetku, platební (ne)schopnost; je však též nutno přihlížet k tomu, zda se spekulativně nezbavily majetku či jiných výhod, aby se poplatkové povinnosti vyhnuly. Soud tedy zkoumá nejen faktické poměry žadatele v době podání žádosti, ale musí zvažovat, zda ze strany žadatele nejde o obcházení zákona za účelem získání neoprávněné výhody (osvobození od soudních poplatků). Celkové zhodnocení všech okolností, které vypovídají o poměrech účastníka, se pak musí promítnout do závěru, zda účastník (vedlejší účastník) je s ohledem na své poměry schopen zaplatit soudní poplatky a nést další výdaje spojené s řízením, včetně nákladů spojených s poskytnutím právní pomoci (se zastoupením). Jestliže mu to jeho poměry nedovolují, je soud povinen mu přiznat tomu odpovídající osvobození od soudních poplatků (v plném rozsahu, zčásti, pro část řízení nebo jen pro některé úkony). Účastník je přitom povinen soudu prokázat věrohodným způsobem své poměry, které jsou rozhodné pro posouzení důvodnosti jeho žádosti.
Nezbytnost verifikace majetkových poměrů účastníka řízení při rozhodování o jeho návrhu na přiznání osvobození od soudních poplatků, pak byla Nejvyšším soudem zdůrazněna také v celé řadě jeho dalších rozhodnutí (srov. např. usnesení ze dne 19. června 2008, sp. zn. 21 Cdo 3676/2007, usnesení ze dne 18. září 2013, sp. zn. 30 Cdo 2643/2013, nebo usnesení ze dne 29. dubna 2015, sp. zn. 29 Cdo 511/2015). Srov. dále též důvody usnesení Ústavního soudu ze dne 3. února 2016, sp. zn. I. ÚS 311/16.
Shora uvedená kritéria odvolací soud při posuzování předpokladů pro osvobození dovolatelky od soudních poplatků respektoval, přičemž jeho úvahy (ústící v závěr, podle kterého v řízení nebylo osvědčeno, že majetkové poměry žalované by odůvodňovaly přiznání byť i jen částečného osvobození od soudních poplatků) Nejvyšší soud neshledává ani zjevně nepřiměřenými.
Námitky, podle kterých měl odvolací soud (soud prvního stupně) ze zjištěných skutečností dovodit závěr, že dovolatelka splňuje zákonné předpoklady pro (úplné) osvobození od soudních poplatků (jinak řečeno, námitky, podle kterých měly soudy nižších stupňů zjištěné majetkové poměry žadatelky posoudit jinak a uzavřít, že není schopna úhrady soudního poplatku), nezahrnují žádnou otázku procesního nebo hmotného práva, na kterou by se vztahovalo některé z kriterií přípustnosti dovolání vymezených §237 o. s. ř., a dovolání tak přípustným nečiní (jde o pouhou polemiku se způsobem, jakým soudy nižších stupňů hodnotily zjištěné majetkové poměry žadatelky).
Dovolání konečně nečiní přípustným ani výhrada dovolatelky, podle které jí soudy nižších stupňů měly přiznat osvobození od soudních poplatků již proto, že v předchozí fázi řízení vyhověly „obdobné“ žádosti původní žalobkyně (dlužnice). To, jakým způsobem soud prvního stupně rozhodl o návrhu na přiznání osvobození od soudních poplatků původní žalobkyně, totiž nemůže mít žádný vliv na posouzení, zda předpoklady pro osvobození od soudních poplatků splňuje v daném řízení také žalovaná (jinak řečeno, zda zjištěné majetkové poměry žalované rovněž odůvodňují přiznání osvobození od soudních poplatků).
O nákladech dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval (k tomu srov. závěry usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněného pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince 2013) se podává z bodu 2., části první, článku II zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. dubna 2017
JUDr. Jiří Z a v á z a l
předseda senátu