Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 31.01.2017, sp. zn. 29 ICdo 13/2017 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2017:29.ICDO.13.2017.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2017:29.ICDO.13.2017.1
KSHK 40 INS 31307/2013 40 ICm 3038/2014 sp. zn. 29 ICdo 13/2017 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Jiřím Zavázalem v právní věci žalobkyně GRANT BOHEMIA s. r. o. , se sídlem v Poličce, Palackého náměstí 56, PSČ 572 01, identifikační číslo osoby 25950126, zastoupené Mgr. Petrem Hájkem, advokátem, se sídlem v Litoměřicích, Michalská 39/4, PSČ 412 01, proti žalované GERIMO s. r. o. , se sídlem v Táboře, U Bechyňské dráhy 2932, PSČ 390 02, identifikační číslo osoby 25286595, zastoupené JUDr. Mojmírem Ježkem, Ph.D., advokátem, se sídlem v Praze 1, Betlémské náměstí 351/6, PSČ 110 00, o určení pravosti vykonatelné pohledávky, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 40 ICm 3038/2014, jako incidenční spor v insolvenční věci dlužníka Z. L. , vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. KSHK 40 INS 31307/2013, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 23. června 2016, č. j. 40 ICm 3038/2014, 102 VSPH 75/2016-67 (KSHK 40 INS 31307/2013), takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 4.114 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jejího zástupce. Odůvodnění: Rozsudkem ze dne 7. října 2015, č. j. 40 ICm 3038/2014-36, Krajský soud v Hradci Králové (dále jen „insolvenční soud“) určil, že pohledávka žalované (GERIMO s. r. o.), přihlášená do insolvenčního řízení dlužníka (Z. L.) ve výši 4.000.000 Kč, není po právu (bod I. výroku), uložil žalované zaplatit žalobkyni „za vynaložený soudní poplatek“ částku 5.000 Kč (bod II. výroku), rozhodl, že žalobkyni se vrací jistota na náklady řízení incidenčního sporu ve výši 10.000 Kč (bod III. výroku) a uložil žalované zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení celkem částku 14.022 Kč (bod IV. výroku). Vrchní soud v Praze k odvolání žalované v záhlaví označeným rozsudkem změnil rozsudek insolvenčního soudu tak, že žalobu na popření pravosti pohledávky zamítl (první výrok) a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů (druhý výrok). Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, které Nejvyšší soud odmítl podle ustanovení §243c odst. 1 věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jeno. s. ř.“), neboť neobsahuje vymezení toho, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (srov. §241a odst. 2 o. s. ř.), a v dovolacím řízení pro tuto vadu nelze pokračovat. Podle ustanovení §241a odst. 2 o. s. ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). Dle ustanovení §237 o. s. ř. pak platí, že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle §241a odst. 2 o. s. ř. obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení §237 o. s. ř. či jeho části. K tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. května 2013, sp. zn. 29 Cdo 1172/2013, a ze dne 25. září 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněná pod čísly 80/2013 a 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. srpna 2013, sen. zn. 29 NSČR 55/2013, a ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013, a usnesení Ústavního soudu ze dne 21. ledna 2014, sp. zn. I. ÚS 3524/13, ze dne 12. února 2014, sp. zn. IV. ÚS 3982/13, ze dne 17. dubna 2014, sp. zn. III. ÚS 695/14, ze dne 13. listopadu 2014, sp. zn. III. ÚS 3892/13, a ze dne 16. prosince 2014, sp. zn. IV. ÚS 266/14. Tomuto požadavku přitom dovolatelka, neuvádějíc v podaném dovolání ohledně předpokladů jeho přípustnosti (kromě citace textu ustanovení §237 o. s. ř.) ničeho, zjevně nedostála. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení §243c odst. 3, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání žalobkyně bylo odmítnuto a vznikla jí tak povinnost nahradit žalované její náklady řízení. Ty v daném případě sestávají z mimosmluvní odměny za zastoupení advokátem za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání ze dne 23. prosince 2016), která podle ustanovení §7 bodu 5., §9 odst. 4 písm. c) a §11 odst. 1 písm. k) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), činí (z tarifní hodnoty ve výši 50.000 Kč) částku 3.100 Kč, dále z paušální částky náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč (§13 odst. 3 advokátního tarifu) a z náhrady za 21% daň z přidané hodnoty (§137 odst. 1, 3 o. s. ř.) ve výši 714 Kč. Celkem činí přiznaná náhrada nákladů dovolacího řízení částku 4.114 Kč. K určení výše odměny za zastoupení advokátem v incidenčním sporu srov. též důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. června 2013, sen. zn. 29 ICdo 13/2013, uveřejněného pod číslem 91/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo důvody rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 31. března 2015, sen. zn. 29 ICdo 62/2014, uveřejněného pod číslem 85/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. Toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. Nesplní-li povinná, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí. V Brně dne 31. ledna 2017 JUDr. Jiří Z a v á z a l předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:01/31/2017
Spisová značka:29 ICdo 13/2017
ECLI:ECLI:CZ:NS:2017:29.ICDO.13.2017.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Přípustnost dovolání
Dotčené předpisy:§237 o. s. ř.
§243c odst. 1 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Podána ústavní stížnost sp. zn. IV. ÚS 1651/17
Staženo pro jurilogie.cz:2017-12-22