ECLI:CZ:NS:2017:29.ICDO.135.2017.1
KSOS 34 INS XY
34 ICm XY
sp. zn. 29 ICdo 135/2017-96
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu Mgr. Milanem Poláškem v právní věci žalobce Ing. Roberta Beneše , se sídlem v Přerově, Kosmákova 29, PSČ 750 02, jako insolvenčního správce dlužníka LIJA a. s., zastoupeného JUDr. Radimem Bartoněm, advokátem, se sídlem v Ostravě, Kutuzovova 547/13, PSČ 703 00, proti žalovanému Finančnímu úřadu pro Moravskoslezský kraj , se sídlem v Ostravě-Přívoze, Na Jízdárně 3162/3, PSČ 709 00, identifikační číslo osoby 72080043, za účasti Krajského státního zastupitelství v Ostravě , se sídlem v Ostravě, Na Hradbách 21, PSČ 729 01, o popření vykonatelné pohledávky, vedené u Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci pod sp. zn. 34 ICm XY , jako incidenční spor v insolvenční věci dlužníka LIJA a. s. , se sídlem ve Frýdku-Místku, U Staré pošty 54, PSČ 738 01, identifikační číslo osoby 47985640, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. KSOS 34 INS XY , o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 5. dubna 2017, č. j. 34 ICm XY , 18 VSOL XY (KSOS 34 INS XY ), ve znění usnesení ze dne 21. června 2017, č. j. 34 ICm XY , 18 VSOL XY (KSOS 34 INS XY), takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Rozsudkem ze dne 16. listopadu 2016, č. j. 34 ICm XY, Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci (dále jen „insolvenční soud“) zamítl žalobu, kterou se žalobce Ing. Robert Beneš, jako insolvenční správce dlužníka LIJA a. s. domáhal určení, že žalovaný Finanční úřad pro Moravskoslezský kraj nemá za dlužníkem LIJA a. s. nezajištěnou vykonatelnou pohledávku P47/1 poř. číslo 1-6 ve výši 24 001 429 Kč (bod I. výroku) a rozhodl o nákladech řízení (bod II. výroku).
K odvolání žalobce Vrchní soud v Olomouci napadeným rozhodnutím rozsudek insolvenčního soudu potvrdil (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý výrok).
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, které Nejvyšší soud odmítl podle §243c odst. 1 a §243f odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), neboť neobsahuje vymezení toho, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (srov. §241a odst. 2 o. s. ř.), a v dovolacím řízení pro tuto vadu nelze pokračovat.
Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle §241a odst. 2 o. s. ř. obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o. s. ř., je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhý odkaz na §237 o. s. ř.
K vymezení přípustnosti dovolání srov. především usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. září 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, které je dostupné na webových stránkách Nejvyššího soudu. Srov. ostatně též usnesení Ústavního soudu ze dne 21. ledna 2014, sp. zn. I. ÚS 3524/13, ze dne 12. února 2014, sp. zn. IV. ÚS 3982/13, ze dne 17. dubna 2014, sp. zn. III. ÚS 695/14 a ze dne 24. června 2014, sp. zn. IV. ÚS 1407/14 (dostupná na webových stránkách Ústavního soudu).
Dovolatel k otázce přípustnosti dovolání uvádí jen to, že „dle dovolatele závisí napadené rozhodnutí na vyřešení otázky procesního práva, jež má být posouzena jinak, a to mj. ústavně konformním způsobem, srov. dále“. Z této formulace není zřejmé, v čem konkrétně dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, vyplývá z ní pouze to, že nesouhlasí s tím, jak jím vymezenou otázku odvolací soud v dané věci posoudil. Rovněž z dalšího obsahu dovolání vymezení toho, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, neplyne.
Dovolání tak náležitosti podle §241a odst. 2 o. s. ř. neobsahuje.
Výrok o nákladech řízení se opírá o §243c odst. 3 věty první, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání žalobce bylo odmítnuto a žalovaný ve sporu o pravost, výši nebo pořadí přihlášených pohledávek nemá právo na náhradu nákladů řízení proti insolvenčnímu správci [§202 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona)].
Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 29. září 2017) se podává z bodu 2., článku II, části první zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 31. října 2017
Mgr. Milan P o l á š e k
předseda senátu