ECLI:CZ:NS:2017:29.NSCR.112.2017.1
MSPH 91 INS XY
sp. zn. 29 NSČR 112/2017-A-26
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Jiřího Zavázala v insolvenční věci dlužnice Vítkov Invest s. r. o. , se sídlem v Praze 2, Na Kozačce 6/1288, PSČ 120 00, identifikační číslo osoby 26 42 95 86 , zastoupené Mgr. Lukášem Damborským, advokátem, se sídlem v Praze 1, Václavské náměstí 846/1, PSČ 110 00, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. MSPH 91 INS XY, o insolvenčním návrhu věřitelky I. L. , narozené XY, bytem XY, o dovolání insolvenční navrhovatelky, zastoupené JUDr. Josefem Lanzendörferem, advokátem, se sídlem v Ondřejově, Pod Hřištěm 149, PSČ 251 65, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 10. ledna 2017, č. j. MSPH 91 INS XY, 4 VSPH XY, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení
Odůvodnění:
Vrchní soud v Praze k odvolání insolvenční navrhovatelky (I. L.) usnesením ze dne 10. ledna 2017, č. j. MSPH 91 INS XY, 4 VSPH XY, potvrdil usnesení ze dne 11. listopadu 2016, č. j. MSPH 91 INS XY, jímž Městský soud v Praze (dále jen „insolvenční soud“) odmítl insolvenční návrh, kterým se věřitelka (I. L.) domáhala zjištění úpadku dlužnice (V. I.) [výrok I.], a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.).
Odvolací soud – odkazuje na ustanovení §3, §103 a §128 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona), a na závěry formulované Nejvyšším soudem v usneseních ze dne 26. února 2009, sen. zn. 29 NSČR 7/2008, a ze dne 29. dubna 2010, sen. zn. 29 NSČR 30/2009, uveřejněných pod čísly 91/2009 a 14/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 91/2009“ a „R 14/2011“) – shodně s insolvenčním soudem uzavřel, že insolvenční navrhovatelka „v insolvenčním návrhu dostatečně nevylíčila všechny rozhodující skutečnosti, jež by osvědčovaly úpadek dlužníka, především pak konkrétní údaje o splatnosti své pohledávky a výši a splatnosti pohledávek dalších věřitelů.“ Insolvenční soud tak správně její insolvenční návrh pro vady, pro něž nebylo možno v řízení pokračovat, odmítl.
Proti usnesení odvolacího soudu podala insolvenční navrhovatelka dovolání, které Nejvyšší soud odmítl jako nepřípustné podle ustanovení §243c odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“)
Učinil tak proto, že dovolatelkou zpochybněné právní posouzení věci odvolacím soudem (podle něhož insolvenční návrh trpí vadami, pro něž nebylo možno v řízení pokračovat) je v souladu se závěry, které Nejvyšší soud formuloval v R 91/2009 a R 14/2011, jakož i v usneseních ze dne 20. května 2010, sen. zn. 29 NSČR 22/2009, a ze dne 21. prosince 2011, sen. zn. 29 NSČR 14/2011, uveřejněných pod čísly 26/2011 a 44/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a v usneseních ze dne 22. září 2011, sen. zn. 29 NSČR 23/2010 a ze dne 21. prosince 2011, sen. zn. 29 NSČR 45/2011.
Přitom úvahu odvolacího soudu, podle níž insolvenční navrhovatelka v insolvenčním návrhu nedostatečně vylíčila skutečnosti svědčící pro úpadek dlužníka a nedostála tak požadavku kladenému na insolvenčního navrhovatele ustanovením §128 odst. 1 insolvenčního zákona, Nejvyšší soud neshledává nepřiměřenou ani v poměrech projednávané věci.
Poukaz dovolatelky na údaj zapsaný v obchodním rejstříku, z něhož dovolatelka usuzuje na dluh dlužnice vůči České spořitelně, a. s. ve výši 360.000.000,- Kč, je bez dalšího nevýznamný již proto, že z něj plyne jen existence zástavního práva k obchodnímu podílu společníka dlužnice (společnosti A. I.) pro pohledávku České spořitelny, a. s. až do výše shora uvedené částky, aniž by bylo současně seznatelné, kdo je dlužníkem pohledávky, v jaké výši pohledávka vznikla, jaká byla její splatnost a zda a v jaké výši nebyla včas zaplacena.
Konečně Nejvyšší soud dodává, že odmítnutí insolvenčního návrhu nebrání dovolatelce v podání nového insolvenčního návrhu (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. srpna 2008, sen. zn. 29 NSČR 3/2008).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3 o. s. ř.).
Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici a insolvenční navrhovatelce se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 18. září 2017
JUDr. Petr G e m m e l
předseda senátu