ECLI:CZ:NS:2017:30.CDO.1602.2017.1
sp. zn. 30 Cdo 1602/2017
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl pověřeným členem senátu JUDr. Bohumilem Dvořákem v právní věci žalobkyně PhDr. H. P. , proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o zaplacení 56 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 12 C 8/2011, o dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. 1. 2016, č. j. 69 Co 491/2015-206, ve znění opravného usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. 2. 2016, č. j. 69 Co 491/2015-208, takto:
Dovolací řízení se zastavuje.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze jako soud odvolací napadeným usnesením potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 3. 9. 2015, č. j. 12 C 8/2011-193, kterým byla zamítnuta žádost žalobkyně na ustanovení zástupce pro dovolací řízení.
Soud prvního stupně dospěl k závěru, že majetkové poměry žalobkyně neodůvodňují osvobození žalobkyně od soudních poplatků, a nelze ji proto ustanovit zástupce k ochraně jejich zájmů. Soud prvního stupně přitom přihlédl k příjmům žalobkyně (zejména k invalidnímu důchodu ve výši 13 845 Kč) a k výši jejich odůvodněných výdajů (5 578 Kč), jakož i ke skutečnosti, že žalobkyně vedla velké množství sporů.
Odvolací soud posouzení soudu prvního stupně potvrdil jako věcně správné, přitom jako nedůvodné posoudil tvrzení žalobkyně o tom, že podmínky pro osvobození od soudních poplatků splňuje, neboť žalobkyně nijak nedoplnila majetkové poměry zjištěné soudem prvního stupně, stejně tak ani nijak konkrétně neupřesnila, natož pak prokázala, že by soud prvního stupně učinil nesprávná skutková zjištění. Dále odvolací soud upozornil na rozhodovací praxi Ústavního soudu, který v usnesení ze dne 13. 10. 2011, sp. zn. III. ÚS 2800/2009, označil postup žalobkyně za sudičský. Odvolací soud rovněž poukázal na skutečnosti známé mu z jeho úřední činnosti, a sice že žalobkyně vede a vedla velké množství sporů, v nichž žádala o bezplatné ustanovení zástupce, přičemž v této souvislosti byla opakovaně vyzývána k doplnění svých tvrzení o svých nepříznivých zdravotních a majetkových poměrech, což plnila pouze částečně.
Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně včasné dovolání, při kterém nebyla zastoupena advokátem a ani nedoložila, že má sama odpovídající právnické vzdělání.
Usnesením ze dne 2. 1. 2017, č. j. 12 C 8/2011-233, soud prvního stupně žalobkyni vyzval, aby odstranila nedostatek povinného zastoupení ve lhůtě dvaceti dnů. Žalobkyně nedostatek povinného zastoupení neodstranila, ač byla poučena, že dovolací soud v případě neodstranění vytknuté vady dovolací řízení zastaví.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (viz čl. II. bod 7 zákona č. 404/2012 Sb. a čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Podle §241 odst. 1 a 2 o. s. ř. musí být dovolatel zastoupen advokátem, jestliže sám nemá právnické vzdělání. Z dovolání zastoupení žalobkyně nevyplývá a jiné listiny, toto zastoupení nebo případné právnické vzdělání žalobkyně prokazující, nebyly předloženy. Žalobkyně pak nedostatek povinného zastoupení neodstranila, ač byla o procesních následcích nesplnění výzvy poučena.
Směřuje-li dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, pak je namístě, aby to, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o dovolání proti onomu usnesení odvolacího soudu, zhodnotil přímo Nejvyšší soud jako soud dovolací. Dospěje-li Nejvyšší soud jako soud dovolací k závěru, že v řízení o dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, jsou ve smyslu §30 o. s. ř. splněny předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů, pak tohoto zástupce dovolateli sám ustanoví. Dospěje-li Nejvyšší soud jako soud dovolací k závěru, že v řízení o dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, nejsou splněny předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů a byl-li dovolatel předtím řádně vyzván (v řízení o dovolání proti onomu usnesení) k odstranění tohoto nedostatku, je to důvodem pro zastavení dovolacího řízení [srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 4. 2015, sen. zn. 31 NSČR 9/2015 (uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 78/2015)].
Podle §30 o. s. ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§138 o. s. ř.), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit (odstavec 1). Vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem), ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů (odstavec 2).
Dovolací soud dospěl k závěru, že nejsou splněny předpoklady podle §30 o. s. ř. pro to, aby žalobkyni byl v tomto dovolacím řízení ustanoven zástupce z řad advokátů. Dovolací soud se ztotožňuje se závěrem odvolacího soudu, že žalobkyně nesplňuje předpoklady pro přiznání osvobození od soudních poplatků ve smyslu §138 odst. 1 o. s. ř. Proti závěru o zvlášť závažných důvodech pro přiznání osvobození od soudních poplatků svědčí zejména okolnost známá dovolacímu soudu z jeho činnosti, že žalobkyně dlouhodobě zneužívá svého práva na soudní ochranu podáváním mnohočetných návrhů na zahájení rozličných řízení, v nichž pak využívá všech možných řádných a mimořádných opravných prostředků. Ke dni tohoto rozhodnutí tak dovolací soud eviduje v dovolacím rejstříku 111 položek týkajících se žalobkyně. Dalších 40 položek eviduje v ostatních rejstřících. Takové počínání žalobkyně lze pokládat za obstrukční a sudičské (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 480/06, či ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. III. ÚS 2791/08, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 4. 2016, sp. zn. 30 Cdo 552/2016).
Protože žalobkyně nesplňuje předpoklady pro osvobození od soudních poplatků podle §138 odst. 1 o. s. ř., nesplňuje ani podmínku pro ustanovení zástupce z řad advokátů podle §30 o. s. ř.
V situaci, kdy Nejvyšší soud dospěl k závěru, že nelze ustanovit žalobkyni advokáta pro řízení o dovolání, a kdy žalobkyně přes výzvu soudu neodstranila nedostatek povinného zastoupení, Nejvyšší soud podle ustanovení §241b odst. 2 a §104 odst. 2 o. s. ř. řízení o dovolání zastavil. Nákladový výrok netřeba odůvodňovat (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. května 2017
JUDr. Bohumil Dvořák
pověřený člen senátu