ECLI:CZ:NS:2017:30.CDO.2997.2017.2
sp. zn. 30 Cdo 2997/2017
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Vrchy a soudců JUDr. Pavla Pavlíka a Mgr. Víta Bičáka v právní věci žalobce K. J. , zastoupeného Mgr. Filipem Maříkem, advokátem se sídlem v Plzni, Mikulášská 9, proti žalovaným 1) J. A. , a 2) M. A. , oběma zastoupeným JUDr. Janem Bacílkem, advokátem Advokátní kanceláře BBP advokátní kancelář s. r. o., se sídlem v Kladně, T. G. Masaryka 108, o vyklizení nemovitostí, vedené u Okresního soudu v Rokycanech pod sp. zn. 4 C 78/2012, o návrhu žalovaných na odklad vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 11. ledna 2017, č. j. 12 Co 480/2016-176, takto:
Návrh na odklad vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 11. ledna 2017, č. j. 12 Co 480/2016-176, se zamítá .
Odůvodnění:
Žalovaní (dále též „dovolatelé“) podali proti shora označenému rozsudku Krajského soudu v Plzni (dále již „odvolací soud“), kterým byl mimo jiné v meritu věci potvrzen rozsudek Okresního soudu v Rokycanech ze dne 1. srpna 2016, č. j. 4 C 78/2012-134, č. j. 4 C 78/2012-134, jímž byla žalovaným uložena povinnost vyklidit označené nemovitosti, dovolání a současně navrhli, aby Nejvyšší soud České republiky (dále již „Nejvyšší soud“ nebo „dovolací soud“) odložil vykonatelnost dovoláním napadeného rozsudku odvolacího soudu.
Odkladu vykonatelnosti rozhodnutí odvolacího soudu se dovolatelé domáhají s odůvodněním, že „případný výkon rozhodnutí by na ně měl velmi nepříznivé dopady, kdy v předmětných nemovitostech žijí více než 30 let...mají zdravotní problémy závažnějšího charakteru (paní A. je téměř nepohyblivá), její manžel se musí o ní permanentně starat, kdy ani jeho zdravotní stav není zcela v pořádku, žijí pouze ze starobního důchodu. Naopak soud má vážit situaci samotných účastníků, kdy finanční situace samotného žalobce (je) velmi příznivá, několikrát se jasně vyjádřil, že pro účely svého podnikání pouze a jen potřebuje samotnou dílnu, avšak vůbec nepotřebuje samotnou budovu, ve které právě dovolatelé žijí ... Dle dovolatelů by tedy výkon práva – vyklizení byl v rozporu s dobrými mravy...“
Z obsahu procesního (soudu prvního stupně) spisu (sp. zn. 4 C 78/2012) dovolací soud zjistil, že na č. l. 71 je založena zpráva ze dne 23. 4. 2013 MUDr. V. Š., praktické lékařky v Kladně, která k zdravotnímu stavu žalované 2) uvádí, že „pacientka se léčí pro řadu závažných chronických onemocnění. Onemocnění: před 8 měsíci (v srpnu 2012) pacientka byla ve stresové situaci – stěhování, které pravděpodobně způsobilo akutní stav, kdy byla odvezena rychlou záchrannou službou do nemocnice.“ V usnesení ze dne 30. března 2016, č. j. 5 C 105/2013-309, jímž bylo rozhodnuto o náhradě nákladů (mimo jiné) řízení o určení vlastnictví, v němž nynější žalovaní vystupovali v procesním postavení žalobců, Okresní soud v Rokycanech také vycházel ze zjištění, že nynější žalovaná 2 (v uvedeném řízení vystupující jako žalobkyně a/) nespecifikovala své zdravotní potíže, pouze tvrdila, že bere léky. Rovněž ani v pozdějším prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech pro osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce ze dne 24. září 2016 (na č. l. 158 a násl. procesního spisu) žalovaná 2) nijak nespecifikovala [v rámci předtištěné kolonky tiskopisu: „XI. Jiné okolnosti, které by mohly mít vliv na osvobození: (výdělkové možnosti žadatele, nepříznivý zdravotní stav, déle trvající nemoc v rodině apod.“) ] své zdravotní potíže, pouze uvedla, že je příjemkyní starobního důchodu.
Podle §243 o. s. ř. před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit
a) vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo
b) právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.
Důvody, jež dovolatelé uvádějí ve svém návrhu na odklad vykonatelnosti (viz výše), nejsou ovšem (samostatně, ale ani ve svém souhrnu) podřaditelné pod okolnosti předvídané v §243 o. s. ř., při jejichž naplnění je nezbytné přistoupit k odložení vykonatelnosti dovoláním napadeného rozsudku.
Jak již shora bylo uvedeno, tvrzený závažný zdravotní stav žalované 2) není ničím podložen, přičemž dovolateli negativní vnímání možné realizace výkonu dovoláním napadeného rozhodnutí (exekuce), a to ani ve spojitosti s jejich tvrzením, že podle pravomocného a vykonatelného rozsudku mají vyklidit předmětný dům, v němž bydlí více než 30 let, samo o sobě nepředstavuje právně významnou okolnost, která by měla vést k úvaze o nezbytnosti odložení vykonatelnosti předmětného soudního rozhodnutí. Přitom dovolací soud, který může rozhodnout o odkladu mimo jiné vykonatelnosti rozhodnutí i bez návrhu, nedospěl - s přihlédnutím k obsahu spisu - k závěru, že by byly v tomto konkrétním případě naplněny podmínky pro odložení vykonatelnosti dovoláním napadeného rozsudku odvolacího soudu.
Jakkoliv dovolací praxe ohledně nevydávání „negativních“ rozhodnutí ohledně návrhů účastníků na odložení vykonatelnosti dovoláním napadených rozhodnutí nebyla do vydání nálezu Ústavního soudu ze dne 26. července 2017, sp. zn. III. ÚS 3245/16, Ústavní soudem považována za ústavně kolidující (srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 18. ledna 2007, sp. zn. IV. ÚS 393/06, nebo ze dne 27. května 2014, sp. zn. I. ÚS 2241/13, v němž orgán ochrany ústavnosti vyložil: „Pouhé podání dovolání není samo o sobě důvodem k odložení provedení výkonu rozhodnutí, když tímto by mohlo být až samotné odložení vykonatelnosti rozsudku, které ovšem v době rozhodování soudu prvního stupně (29. 3. 2013), ani odvolacího soudu (15. 5. 2013) nebylo. Ústavní soud při přezkoumání napadených rozhodnutí dospěl ke zjištění, že Nejvyšší soud o odkladu vykonatelnosti exekučního titulu nerozhodl. V tomto směru lze odkázat na judikaturu Nejvyššího soudu, podle které dospěje-li dovolací soud k závěru, že návrh na povolení odkladu vykonatelnosti není důvodný, nemusí o tom vydávat zvláštní zamítavé rozhodnutí (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 873/2005).“ ), je ovšem nyní – s ohledem na shora označený nález Ústavního soudu – již nezbytné respektovat změnu judikatury českého orgánu ochrany ústavnosti. Ústavní soud totiž v onom nálezu změnil svůj dosavadní pohled na danou materii potud, že i když dovolací soud dospěje k závěru, že návrh na povolení odkladu výkonu rozhodnutí není důvodný, je nezbytné přistoupit k vydání „negativního“ rozhodnutí, jež je zapotřebí též zákonu odpovídajícím způsobem odůvodnit; v důsledku toho bylo proto dovolacím soudem přistoupeno k vydání tohoto „negativního“ usnesení.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 14. září 2017
JUDr. Pavel Vrcha
předseda senátu