ECLI:CZ:NS:2017:30.CDO.3307.2017.1
sp. zn. 30 Cdo 3307/2017-67
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Simonem v právní věci žalobce P. R., proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, o zaplacení 1 600 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 27 C 43/2015, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 24. 1. 2017, č. j. 35 Co 4/2017-50, takto:
Dovolací řízení se zastavuje.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 2 jako soud prvního stupně usnesením ze dne 1. 11. 2016, č. j. 27 C 43/2015-33, nepřiznal žalobci osvobození od soudních poplatků (výrok I), a zamítl žádost žalobce o ustanovení zástupce pro podání dovolání (výrok II). Soud prvního stupně konstatoval, že žádá-li účastník, jenž je fyzickou osobou, o přiznání osvobození od soudních poplatků, je při posuzování poměrů tohoto účastníka třeba přihlédnout k jeho celkovým majetkovým poměrům zahrnujícím zohlednění stavu a struktury jeho majetku, jeho sociální poměry, zdravotní stav a podobně, a tyto poměry posléze porovnat s výší poplatkové povinnosti, jež žadatele stíhá. K tomu dodal, že žadatel je v souvislosti se svou žádostí povinen soudu vyčerpávajícím způsobem své aktuální poměry popsat a skutečnosti jím takto tvrzené současně prokázat. Soud prvního stupně proto zaslal žalobci k vyplnění Prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech pro osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce a vyzval jej k vyplnění tohoto prohlášení a k doložení skutečností v něm uvedených, k čemuž žalobci poskytl lhůtu 20 dnů od doručení. Žalobce však na uvedenou výzvu nereagoval a vyplněné prohlášení do dne rozhodnutí soudu prvního stupně vůbec nedoložil. Vzhledem k tomu, že soud prvního stupně neměl k dispozici podklady pro posouzení žádosti žalobce o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce pro dovolací řízení a žalobce tedy nikterak neprokázal existenci důvodů, respektive takových majetkových poměrů, které by přiznání osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce pro dovolací řízení soudem odůvodňovaly, nemohl soud prvního stupně žádosti žalobce vyhovět.
Městský soud v Praze jako soud odvolací napadeným usnesením ze dne 24. 1. 2017, č. j. 35 Co 4/2017-50, usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Odvolací soud uvedl, že žalobce předložil Prohlášení o osobních, výdělkových a majetkových poměrech soudu až spolu s odvoláním proti napadenému usnesení. V něm žalobce uvedl, že je svobodný, žije sám, finančně je závislý na své matce, nemá žádné příjmy ze závislé činnosti, neboť podle něj neexistují pozice odpovídající jeho vzdělání, nemá žádné příjmy z podnikání ani z jiné samostatné výdělečné činnosti, žádné příjmy z hmotného a sociálního zabezpečení ani z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Nemá žádný majetek větší hodnoty, který by mohl podle zákona a judikatury použít k zaplacení soudního poplatku za dovolání a k úhradě nákladů spojených se zastoupením advokátem. Dále poukázal na svůj nepříznivý zdravotní stav a uvedl, že jeho výdaje jsou hrazeny z důchodu jeho jediného rodiče, nemá žádné vyživovací povinnosti ani dluhy, na zdravotní pojištění hradí 1 240 Kč měsíčně. V rozporu s těmito tvrzeními však uvedl, že mu v rámci exekuce byl obstaven „veškerý majetek a příjmy“. Odvolací soud vyšel též ze zjištění z jiných sporů, jež žalobce u něj vede, a označil tvrzení žalobce o osobních a majetkových poměrech za nevěrohodná, když žalobce zejména neuvedl, že je vlastníkem nemovitosti. Žalobci dále vytkl, že neobjasnil, jaké jsou jeho běžné výdaje, neuvedl, jakým způsobem jsou hrazeny, ani neobjasnil, co je důvodem toho, že jako vysokoškolsky vzdělaná osoba nemá žádný příjem. Odvolací soud uzavřel, že žalobce neprokázal splnění zákonných důvodů pro požadované osvobození, tedy výjimečné osobní, zdravotní a majetkové poměry, jež nebyly způsobeny jeho vinou a současně byly důvodem pro osvobození od soudních poplatků. V této souvislosti odvolací soud podotkl, že řízení, o které v daném případě jde, je řízením, které je ze zákona osvobozeno od soudních poplatků, a žalobce proto poplatková povinnost nestíhá ani v řízení dovolacím, a tato proto nemůže představovat překážku pro jeho přístup k soudu. Za situace, kdy však žalobce neprokázal, že by u něj byly předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, nelze mu ustanovit zástupce pro dovolací řízení.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dne 10. 4. 2017 dovolání (č. l. 55). Při jeho podání nebyl zastoupen advokátem a ani nedoložil, že má sám odpovídající právnické vzdělání. Podáním učiněným téhož dne (č. l. 58) žalobce též požádal o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce pro předmětné dovolací řízení. O této žádosti již soud prvního stupně nerozhodoval a předložil dovolání k rozhodnutí Nejvyššímu soudu.
Usnesením soudu prvního stupně ze dne 2. 5. 2017, č. j. 27 C 43/2015-63, které bylo žalobci řádně doručeno dne 18. 5. 2017, byl žalobce vyzván, aby si pro podání dovolání proti napadenému usnesení Městského soudu v Praze ze dne 24. 1. 2017, č. j. 35 Co 4/2017-50, zvolil zástupcem advokáta a aby jeho prostřednictvím podal řádné dovolání. Současně byl žalobce poučen, že nebude-li do 10 dnů ode dne doručení tohoto usnesení předložena soudu prvního stupně plná moc pro zvoleného advokáta a jím sepsané dovolání, Nejvyšší soud dovolací řízení zastaví.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 do 29. 9. 2017 (viz čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb. a čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Podle §241 odst. 1 věty první o. s. ř. platí, že není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem. Podle §241 odst. 2 písm. a) o. s. ř. odstavec 1 neplatí, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání.
Podle §30 o. s. ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§138 o. s. ř.), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit (odst. 1). Vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem), ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů (odst. 2).
Podle §138 odst. 1 věty první o. s. ř. může předseda senátu na návrh přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno.
Podle usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 8. 4. 2015, sen. zn. 31 NSCR 9/2015, uveřejněného pod číslem 78/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, směřuje-li dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, pak je namístě, aby to, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o dovolání proti onomu usnesení odvolacího soudu, zhodnotil přímo Nejvyšší soud jako soud dovolací.
Uvedený závěr se uplatní i v případě, že dovolání směřuje proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu pouze procesní povahy (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 4. 2015, sp. zn. 26 Cdo 4830/2014, 26 Cdo 4831/2014, 26 Cdo 4832/2014; nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 4. 2016, sp. zn. 30 Cdo 4218/2015).
Dovolací soud proto splnění podmínek pro ustanovení zástupce z řad advokátů zkoumal sám. Shodně jako soud odvolací přitom dospěl k závěru, že žalobce nesplňuje předpoklady podle §30 o. s. ř. pro ustanovení zástupce z řad advokátů v tomto dovolacím řízení, neboť žalobce kompletně nevylíčil a nedoložil své osobní, majetkové a výdělkové poměry. V podaném dovolání žalobce pouze polemizoval se závěry a odůvodněním soudů nižších stupňů, aniž by uvedl relevantní skutečnosti rozhodné pro osvobození od soudních poplatků a jejich existenci řádně dotvrdil.
Pro závěr o zvlášť závažných důvodech pro přiznání osvobození od soudních poplatků nesvědčí ani okolnost, známá dovolacímu soudu z jeho činnosti, že žalobce dlouhodobě zneužívá svého práva na soudní ochranu podáváním mnohočetných návrhů na zahájení rozličných řízení, v nichž pak využívá všech možných (mnohdy i nepřípustných) řádných a mimořádných opravných prostředků, aniž by ovšem svá podání zpravidla blíže odůvodňoval. Takové počínání lze pokládat za obstrukční a sudičské (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 480/06, či ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. III. ÚS 2791/08). K obdobným závěrům dospěl Nejvyšší soud i v usnesení ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. 30 Cdo 1417/2016.
V situaci, kdy Nejvyšší soud dospěl k závěru, že není důvod ustanovit žalobci advokáta pro řízení o dovolání, a kdy žalobce přes výzvu neodstranil nedostatek povinného zastoupení, Nejvyšší soud podle ustanovení §241b odst. 2 a §104 odst. 2 o. s. ř. řízení o dovolání zastavil (srov. výše uvedené usnesení Nejvyššího soudu sen. zn. 31 NSCR 9/2015).
O náhradě nákladů řízení včetně nákladů řízení dovolacího rozhodne soud v rozhodnutí, jímž se řízení končí (§151 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky.
V Brně 12. prosince 2017
JUDr. Pavel Simon
předseda senátu