ECLI:CZ:NS:2017:30.CDO.4266.2017.1
sp. zn. 30 Cdo 4266/2017-70
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl pověřeným členem senátu Mgr. Hynkem Zoubkem v právní věci žalobce B. V. , proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, o zaplacení 2 390 000 Kč, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28. 3. 2017, č. j. 91 Co 81/2017-65, takto:
Dovolací řízení se zastavuje .
Odůvodnění:
Městský soud v Praze jako soud odvolací v záhlaví uvedeným usnesením potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 jako soudu prvního stupně ze dne 8. 12. 2016, č. j. 42 C 427/2014-58, kterým byla zamítnuta žádost žalobce o ustanovení zástupce pro řízení z řad advokátů.
Odvolací soud dovodil, že ze strany žalobce jde o zjevně bezúspěšné uplatňování práva, když „z podané žaloby není zřejmé, čeho se žalobce přesně domáhá, jeho podání jsou i přes výzvy soudu zmatená a nejasná“. Nadto je odvolacímu soudu z jeho činnosti známo, že „žalobce je vlastníkem několika nemovitostí a disponuje finančními prostředky tak, aby si mohl právního zástupce hradit sám“.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce včasné dovolání, při jehož podání nebyl zastoupen advokátem.
Žalobce byl usnesením soudu prvního stupně ze dne 20. 6. 2017, č. j. 42 C 427/2014-68, vyzván k odstranění nedostatku povinného zastoupení. Zároveň byl žalobce poučen, že neučiní-li tak do deseti dnů od doručení usnesení, Nejvyšší soud dovolací řízení zastaví. Žalobce na uvedenou výzvu nijak nereagoval, když již v dovolání požádal o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce pro dovolací řízení. O této žádosti soud prvního stupně nerozhodoval a věc předložil Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o dovolání.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 do 29. 9. 2017 (viz čl. II a zákona č. 293/2013 Sb. a čl. II zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Podle §241 odst. 1 věty první o. s. ř. platí, že není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem. Podle §241 odst. 2 písm. a) o. s. ř. odstavec 1 neplatí, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání.
Podle usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 8. 4. 2015, sen. zn. 31 NSCR 9/2015, uveřejněného pod číslem 78/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, směřuje-li dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, pak je namístě, aby to, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o dovolání proti onomu usnesení odvolacího soudu, zhodnotil přímo Nejvyšší soud jako soud dovolací. Uvedený závěr se přiměřeně uplatní i v případě, že dovolání nezastoupeného účastníka (který sám nemá právnické vzdělání) směřuje proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro celé řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 10. 2016, sp. zn. 30 Cdo 4347/2016, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 8. 2017, sp. zn. 30 Cdo 3780/2017, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 7. 2017, sp. zn. 30 Cdo 3028/2017, proti němuž podaná ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 17. 10. 2017, sp. zn. III. ÚS 2762/17).
Dovolací soud proto splnění podmínek pro ustanovení zástupce pro dovolací řízení z řad advokátů zkoumal sám, přičemž dospěl k závěru, že předpoklady podle §30 o. s. ř. ve spojení s §138 o. s. ř. nejsou splněny.
Žalobce přes výzvu soudu prvního stupně k odstranění vad žaloby vylíčil rozhodující skutkové okolnosti způsobem, který neumožňuje jejich věcný přezkum. Není zřejmé, na základě jakých skutečnosti dospěl žalobce k výši žalovaných částek (podle původního žalobního žádání „materiální újmu 40 000 Kč + nepřiměřenou délku v řízení 150 000 Kč“; „nemateriální újmu ve výši 60 000 Kč + nemat 100 000 Kč“; „nem újmu ve výši 2 000 000 Kč“). Vzhledem k nepřiměřenosti žalované částky a absenci vylíčení takových rozhodných skutečností, na základě kterých by bylo možno alespoň předběžně učinit závěr o důvodnosti žaloby, nelze ničeho namítat proti závěru, že za daného stavu řízení se jedná o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva ze strany žalobce.
Pro závěr o zvlášť závažných důvodech pro přiznání osvobození od soudních poplatků nesvědčí ani okolnost, známá dovolacímu soudu z jeho činnosti, že žalobce dlouhodobě zneužívá svého práva na soudní ochranu podáváním mnohočetných návrhů na zahájení rozličných řízení (převážně totožného obsahu), v nichž pak využívá mnohdy i nepřípustných řádných a mimořádných opravných prostředků, aniž by ovšem svá podání zpravidla blíže odůvodňoval. Takové počínání lze pokládat za obstrukční a sudičské (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 480/06, či usnesení Ústavního soudu dne 27. 10. 2011, sp. zn. III. ÚS 2791/08).
Protože žalobce nesplňuje předpoklady pro osvobození od soudních poplatků podle §138 odst. 1 o. s. ř., nesplňuje ani podmínku pro ustanovení zástupce z řad advokátů podle §30 o. s. ř.
V situaci, kdy Nejvyšší soud dospěl k závěru, že není důvod ustanovit žalobci advokáta pro řízení o dovolání, a kdy žalobce přes výzvu neodstranil nedostatek povinného zastoupení, Nejvyšší soud podle ustanovení §241b odst. 2 a §104 odst. 2 o. s. ř. řízení o dovolání zastavil.
Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím dovolacího soudu se řízení o věci nekončí, bude rozhodnuto o náhradě nákladů vzniklých v tomto dovolacím řízení v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, popřípadě soudu odvolacího (§243b, §151 odst. 1 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky.
V Brně dne 26. října 2017
Mgr. Hynek Zoubek
pověřený člen senátu