ECLI:CZ:NS:2017:30.CDO.4375.2017.1
sp. zn. 30 Cdo 4375/2017-29
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl pověřeným členem senátu Mgr. Hynkem Zoubkem v právní věci žalobce B. V. , proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, o náhradu škody, újmy a omluvu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 31 C 125/2016, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. 5. 2017, č. j. 11 Co 191/2017-22, takto:
Dovolací řízení se zastavuje .
Odůvodnění:
Napadeným usnesením potvrdil Městský soud v Praze jako soud odvolací usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 jako soudu prvního stupně ze dne 27. 2. 2017, č. j. 31 C 125/2016-15, kterým byl zamítnut návrh žalobce na ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení (dovolání podáno proti usnesení odvolacího soudu ze dne 27. 1. 2017, č. j. 11 Co 31/2017-11).
Odvolací soud v odůvodnění napadeného usnesení zdůraznil, že pravomocným usnesením soudu prvního stupně ze dne 20. 12. 2016, č. j. 31 C 125/2016-4, ve spojení s usnesením odvolacího soudu ze dne 27. 1. 2017, č. j. 11 Co 31/2017-11, nebylo žalobci přiznáno osvobození od soudních poplatků, byla zamítnuta jeho žádost o ustanovení zástupce z řad advokátů pro řízení a byl odmítnut návrh žalobce na vydání předběžného opatření. Soudy obou stupňů v odkazovaných rozhodnutích shodně dovodily, že majetkové poměry žalobce neumožňují jeho osvobození od soudních poplatků a tudíž ani ustanovení zástupce žalobci. Na poměrech žalobce se přitom od doby vydání odkazovaných rozhodnutí nic nezměnilo.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dne 14. 7. 2017 včasné dovolání, při jehož podání nebyl zastoupen advokátem. Usnesením soudu prvního stupně ze dne 17. 7. 2017, č. j. 31 C 125/2016-26, které bylo žalobci doručeno dne 1. 8. 2017, byl žalobce vyzván, aby si ve lhůtě 10 dnů od doručení usnesení zvolil pro dovolací řízení zástupce a jeho prostřednictvím podal dovolání. Žalobce na tuto výzvu nereagoval, neboť již do dovolání vtělil novou žádost o ustanovení zástupce pro dovolací řízení a osvobození od soudních poplatků.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 do 29. 9. 2017 (viz čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb. a čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“
Podle §241 odst. 1 věty první o. s. ř. není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem. Podle §241 odst. 2 písm. a) o. s. ř. odstavec 1 neplatí,
je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání.
Podle §30 o. s. ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§138 o. s. ř.), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit (odst. 1). Vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem), ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů (odst. 2).
Podle §138 odst. 1 věty první o. s. ř. může předseda senátu na návrh přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka
a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno.
Podle usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 8. 4. 2015, sen. zn. 31 NSCR 9/2015, uveřejněného pod číslem 78/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, směřuje-li dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, pak je namístě, aby to, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o dovolání proti onomu usnesení odvolacího soudu, zhodnotil přímo Nejvyšší soud jako soud dovolací. Dospěje-li Nejvyšší soud jako soud dovolací k závěru, že v řízení o dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, jsou ve smyslu §30 o. s. ř. splněny předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů, pak tohoto zástupce dovolateli sám ustanoví. Dospěje-li Nejvyšší soud jako soud dovolací k závěru, že v řízení o dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, nejsou splněny předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů a byl-li dovolatel předtím řádně vyzván (v řízení o dovolání proti onomu usnesení) k odstranění tohoto nedostatku, je to důvodem pro zastavení dovolacího řízení (§104 odst. 2, §241 a §241b odst. 2 o. s. ř.).
Dovolací soud proto splnění podmínek pro ustanovení zástupce z řad advokátů zkoumal sám. Dospěl přitom k závěru, že žalobce nesplňuje předpoklady podle §30 o. s. ř. pro ustanovení zástupce z řad advokátů v dovolacím řízení, neboť žalobce nesplňuje podmínky pro osvobození od soudních poplatků podle §138 odst. 1 o. s. ř. Majetkové poměry žalobce neumožňují osvobození od soudních poplatků, neboť žalobce je vlastníkem více nemovitostí a je věřitelem pohledávky vůči státu ve výši 242 000 Kč s příslušenstvím.
Pro závěr o zvlášť závažných důvodech, které by měly vést k osvobození žalobce od soudních poplatků, nesvědčí ani okolnost známá dovolacímu soudu z jeho činnosti, že žalobce dlouhodobě zneužívá svého práva na soudní ochranu opakovaným podáváním neurčitých, popřípadě nedůvodných žalob, přičemž po zahájení řízení podává mimořádné množství vesměs neodůvodněných procesních podání (včetně opakovaně zamítaných návrhů na osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce), jakož i opravných prostředků včetně opravných prostředků nepřípustných. Takové dlouhodobé a cílené počínání žalobce lze jednoznačně označit za obstrukční a sudičské (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 480/06, či ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. III. ÚS 2791/08). K obdobným závěrům dospěl již i Nejvyšší soud, a to v obecné poloze např. v usnesení ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. 30 Cdo 1417/2016, a konkrétně ve vztahu k osobě žalobce např. v usnesení ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. 30 Cdo 1882/2016.
Dovolací soud tak má za nepochybné, že záměrem počínání žalobce je nikoliv sledování ochrany jím tvrzeného subjektivního práva (§1 o. s. ř.), nýbrž vyvolání procesních obtíží ať již na straně soudu nebo účastníků řízení odlišných od žalobce. Takový zneužívající procesní postup žalobce však ve shodě s §2 a §6 o. s. ř. nemůže požívat právní ochrany.
V situaci, kdy Nejvyšší soud dospěl k závěru, že nejsou splněny podmínky, aby byl žalobci ustanoven zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení, řízení o dovolání žalobce zastavil (srov. závěry výše uvedeného usnesení Nejvyššího soudu sen. zn. 31 NSCR 9/2015).
O nákladech řízení včetně tohoto řízení dovolacího rozhodne soud prvního stupně v rozhodnutí, jímž se bude řízení u něho končit (§151 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky.
V Brně dne 1. listopadu 2017
Mgr. Hynek Zoubek
pověřený člen senátu