ECLI:CZ:NS:2017:33.CDO.2325.2017.1
sp. zn. 33 Cdo 2325/2017
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Blanky Moudré a soudců JUDr. Václava Dudy a JUDr. Pavla Krbka ve věci žalobkyně J. M. , zastoupené Mgr. Tomášem Pavlem, advokátem se sídlem Pardubice, Smilova 547, proti žalované J&M Top Reality s. r. o. se sídlem Pardubice, Polabiny, Družby 337, zastoupené Mgr. Jakubem Hrubým, advokátem se sídlem Pardubice, třída Míru 92, o 65.000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 105 C 98/2014, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové-pobočky v Pardubicích ze dne 9. 11. 2016, č. j. 27 Co 239/2016-101, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení 4.840 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám Mgr. Jakuba Hrubého, advokáta se sídlem Pardubice, třída Míru 92.
Odůvodnění:
Krajský soud v Hradci Králové-pobočka v Pardubicích rozsudkem ze dne 9. 11. 2016, č. j. 27 Co 239/2016-101, potvrdil rozsudek ze dne 23. 12. 2015, č. j. 105 C 98/2014-69, kterým Okresní soud v Pardubicích zamítl žalobu o zaplacení 65.000 Kč s příslušenstvím a rozhodl o náhradě nákladů řízení; současně rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Žalobkyně podala proti rozsudku odvolacího soudu dovolání, jež žalovaná navrhla pro nepřípustnost odmítnout, resp. pro nedůvodnost zamítnout.
Podle §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Podle §241a odst. 1 o. s. ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci.
Dovolací námitky žalobkyně primárně nezpochybňují správnost právního posouzení věci odvolacím soudem, nýbrž směřují proti správnosti a úplnosti skutkových zjištění, na nichž je založen zpochybňovaný právní závěr, že účastníci uzavřeli platně nepojmenovanou smlouvu podle §1746 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), nazvanou „Dohoda o rezervaci a poskytnutí součinnosti“ (dále jen „smlouva“). Uplatněním způsobilého dovolacího důvodu ve smyslu §241a odst. 1 o. s. ř. není zpochybnění právního posouzení věci, vychází-li z jiného skutkového stavu, než ze kterého vyšel odvolací soud. Dovolací soud ustáleně judikuje, že zjišťuje-li soud z obsahu smlouvy, a to i pomocí výkladu projevu vůle ve smyslu §35 odst. 2 obč. zák. (resp. §555 a násl. o. z.), co bylo jejími účastníky ujednáno (tj. co bylo obsahem smluvních ujednání účastníků vyjádřených ve smlouvě - k čemu směřovala jejich vůle), dospívá ke skutkovým zjištěním (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 1999, sp. zn. 2 Cdon 1548/97, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 73/2000, a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2001, sp. zn. 20 Cdo 2900/99, uveřejněný v časopise Soudní judikatura č. 3, ročník 2002, pod č. 46). O aplikaci práva na zjištěný skutkový stav (tedy o právní posouzení) jde teprve tehdy, dovozuje-li z právního úkonu konkrétní práva a povinnosti účastníků právního vztahu. Odvolací soud založil svůj právní závěr na zjištění, které je v dovolacím řízení nezpochybnitelné, že předmětem závazku účastníků bylo ujednání o rezervaci specifikované nemovitosti s tím, že žalovaná se zavázala po sjednanou dobu rezervovat předmět zamýšleného převodu pro žalobkyni (a neuzavřít rezervační smlouvu s třetí osobou) a vykonávat na své náklady činnosti směřující k uzavření smlouvy s vlastníkem nemovitosti. Žalovaná se zavázala - kromě poskytnutí součinnosti vedoucí k uzavření smlouvy o smlouvě budoucí nebo smlouvy kupní s vlastníkem nemovitosti - k prokázání schopnosti financovat předmět převodu a za zablokování předmětu převodu složit rezervační zálohu . Účastnice dále sjednaly, že žalované vznikne právo na smluvní pokutu ve výši rezervační zálohy pro případ, že žalobkyně neprokáže schopnost financovat nabytí předmětu převodu . Žalobkyně svou povinnost týkající se prokázání solventnosti nedostála, neboť bance poskytla nepravdivé informace o svých příjmech a svém zaměstnání, v důsledku čehož jí nebyl poskytnut úvěr na koupi nemovitosti. Žalobkyně oponuje tomuto skutkovému zjištění a prosazuje vlastní skutkovou verzi, k níž dochází vlastním výkladem smluvních ujednání, a to, že předmětem závazku účastníků byla její povinnost uzavřít smlouvu s vlastníkem nemovitosti. Teprve na této odlišné skutkové konstrukci staví odlišný právní závěr, že smlouva je neplatná, neboť obsahuje nevymahatelné plnění, nebyl-li vlastník rezervované nemovitosti smluvní stranou; v důsledku neplatně uzavřené smlouvy nemohlo vzniknout žalované právo na smluvní pokutu ve výši rezervační zálohy. Z uvedeného je zřejmé, že dovolací argumentace žalované nevystihuje jediný způsobilý dovolací důvod podle §241a odst. 1 o. s. ř.
Prosazuje-li žalobkyně závěr, že smlouvu uzavřela v omylu, jelikož jí bylo při uzavírání smlouvy sděleno, že úvěr jí bude poskytnut, přehlíží, že napadený rozsudek na této otázce nespočívá. Stejně tak odkaz žalobkyně na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 3. 2011, sp. zn. 33 Cdo 4789/2009, není případný, neboť v něm prezentované závěry na zjištěný skutkový stav nedopadají.
Nejvyšší soud dovolání odmítl (§243c odst. 1 věta první o. s. ř.).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na výkon rozhodnutí (exekuci).
V Brně dne 24. srpna 2017
JUDr. Blanka Moudrá
předsedkyně senátu