Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 10.10.2017, sp. zn. 4 Tdo 1223/2017 [ usnesení / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2017:4.TDO.1223.2017.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2017:4.TDO.1223.2017.1
sp. zn. 4 Tdo 1223/2017 -29 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 10. 10. 2017 o dovolání obviněného P. J. , proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 2. 12. 2015 č. j. 3 To 451/2015-377, v trestní věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 91 T 89/2015, takto: Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného P. J. odmítá . Odůvodnění: V rámci rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 27. 8. 2015 č. j. 91 T 89/2015-324 v trestní věci obviněných P. J. a J. B. byly ohledně obviněného P. J. podle §45 odst. 1 tr. zákoníku zrušeny výroky o vině a trestu, jakož i další výroky, které měly ve výroku o vině svůj podklad, z rozsudku Okresního soudu v Prostějově ze dne 17. 2. 2015 sp. zn. 2 T 261/2014, jenž nabyl právní moci dne 7. 4. 2015. Obviněný J. byl nově uznán vinným zločinem vydírání podle §175 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku za jednání popsané v bodě ad 1) výroku o vině, přečinem porušování domovní svobody podle §178 odst. 1, odst. 2 tr. zákoníku za jednání popsané v bodech ad 2) - 5) výroku o vině, přečinem krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), b), odst. 2 tr. zákoníku, ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku, za jednání popsané pod body ad 1)-5) výroku o vině a přečinem krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), odst. 2 tr. zákoníku za jednání popsané v bodech ad 6)-10) výroku o vině. Podle skutkových zjištění soudu spočívala jeho trestná činnost v tom, že: ačkoli byl rozsudkem Okresního soudu v Chomutově ze dne 24. 2. 2014, sp. zn. 20 T 132/2009, který nabyl právní moci téhož dne, odsouzen mimo jiné za přečin krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), b) tr. zákoníku k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 14 měsíců do věznice s dozorem, který vykonal dne 3. 7. 2014, 1) se spoluobviněnou J. B. dne 14. 9. 2014 v době kolem 18.40 hod. společně a po vzájemné domluvě v samoobslužné prodejně Tesco Express na adrese B., D., odcizili různé zboží v celkové hodnotě 431 Kč, a to tak, že na prodejní ploše bral J. zboží z regálů a ukládal jej do tašky, kterou měla B. přes rameno, a totéž činila i sama B. s tím, že poté oba prošli bez zaplacení pokladní zónou, kdy došlo k aktivaci signalizačního zařízení a oba byli následně pronásledováni pracovníkem ostrahy poškozeným C. M., který je dostihl až u stanoviště autobusů Student Agency na ul. B., odkud chtěli odjet vozidlem taxi služby, kterému si však M. stoupnul do cesty, načež oba z vozidla vystoupili a dali se opět na útěk, přičemž se poškozenému podařilo B. zadržet i s odcizeným zbožím a J. utekl směrem do podchodu, aby se cca po dvou minutách vrátil na stejné místo, kde se stále nacházel poškozený se zadrženou B., v ruce držel přesně nezjištěný nůž o délce čepele cca 6 - 10 cm, kterým mířil poškozenému M. na břicho, přistoupil k němu na vzdálenost maximálně 50 cm a vyzval jej, aby jeho spolupachatelku pustil, slovy: „Pusť ji!“, pročež M. dostal z této výhrůžky strach, B. pustil, oba obžalovaní vydali poškozenému část odcizeného zboží a vzápětí z místa utekli směrem k podchodu; čímž společnosti Tesco Stores ČR, a. s., způsobili škodu odcizením ve výši 431 Kč, přičemž zboží v hodnotě 274 Kč bylo následně vráceno nepoškozené zpět do prodeje, 2) v úmyslu odcizit zde nějaké věci, v době mezi 09.30 a 11.40 hod. se dne 12. 9. 2014 vloupal do společných sklepních prostor v suterénu nájemního domu na ulici Š. v P., kdy nezjištěným nástrojem poškodil dveře i zárubeň v okolí zámku, aniž by zde něco odcizil, čímž způsobil Bytovému družstvu Prostějov, Šárka č. 32-34, IČ: 25316893, škodu poškozením ve výši 690 Kč, a poté ve sklepních prostorách, kde měl volný pohyb, vytrhl u jedné ze sklepních kójí petlici s visacím zámkem, kdy zde opět nic neodcizil, čímž poškozené J. K., způsobil škodu poškozením ve výši 150 Kč, 3) v úmyslu odcizit zde nějaké věci, v době mezi 18.00 hod. dne 15. 10. 2014 a 09.15 hod. dne 18. 10. 2014 vnikl nezjištěným způsobem do nájemního panelového domu na ulici T. v P., kde poté v suterénu domu nezjištěným nástrojem překonal uzamčené dveře z chodby do prostoru sklepních kójí, kdy při tomto došlo k poškození dveří v okolí zámku vrypy, a následně se vloupal do sklepní kóje, a to tak, že vypáčil kovovou petlici s visacím zámkem, a ze sklepní kóje odcizil červený plastový kufřík, ve kterém se nacházela elektrická vrtačka s pneumatickým příklepem zn. Hilti TE10, nezj. výr. čísla a sada 10 ks vrtáků do betonu o průměru od 5 mm do 16 mm, čímž majiteli uvedené sklepní kóje V. R., způsobil škodu poškozením ve výši 200 Kč a škodu odcizením v celkové výši 3.000 Kč, a dále na stejném místě a ve stejné době pákovými kleštěmi přestřihl oko řetězu zajišťující dveře sklepní kóje, ze které následně odcizil pánské trekové jízdní kolo zn. Kellys AXIS, černošedé barvy, čímž poškozené I. S., způsobil škodu poškozením ve výši 100 Kč a odcizením kola škodu ve výši 6.000 Kč, a dále ve stejné době a na stejném místě pomocí pákových kleští v suterénu domu přestřihl závoru visacího zámku spojující chodby domů, čímž Bytovému družstvu Tylova 51-57, IČ:25510061, způsobil škodu poškozením v celkové výši 950 Kč, 4) se spoluobviněnou J. B. po vzájemné dohodě, v úmyslu odcizit zde nějaké věci, se v době mezi 20.10 a 20.20 hod. dne 21. 10. 2014 společně vloupali do sklepních prostor nájemního domu na ulici Š. v P., a to tak, že postupně šroubovákem vypáčili vstupní dveře do domu, dále stejným způsobem vypáčili dveře do sklepních prostor v suterénu domu a další dvoje dveře v těchto společných prostorách, které poškodili v okolí zámku, čímž způsobili majiteli domu Bytovému družstvu Prostějov, Šárka 32-34, družstvo, IČ: 25316893, škodu ve výši 1.603 Kč, a následně ve sklepních prostorách u jedné ze sklepních kójí vypáčili kovovou petlici, aniž by zde poté něco odcizili, čímž poškozené R. Z., způsobili škodu poškozením ve výši 62 Kč, 5) se spoluobviněnou J. B. po vzájemné dohodě, v úmyslu odcizit zde nějaké věci, se společně v době kolem 00.55 hod. dne 23. 10. 2014 vloupali do nájemního domu na ulici B. N. v P., kdy nejprve J. šroubovákem vypáčil vstupní dveře do domu a následně společně vnikli do suterénu domu, kde B. štípacími pákovými kleštěmi přestřihla kovový řetěz zajišťující uzamčení dveří sklepní kóje, kdy uzamčení dveří sklepní kóje zámkem FAB již nepřekonala a následně byli přistiženi jedním z nájemníků, přičemž při pokusu o útěk z místa činu byli oba uzamčeni v domě, kdy se J. snažil šroubovákem vypáčit vstupní dveře do panelového domu, a to tak, že do zárubně dveří učinil šroubovákem vryp, čímž poškozením vstupních dveří způsobili Společenství vlastníků, B. Němcové 17, Prostějov, IČ: 26277379, škodu ve výši 699 Kč a poškozením zajišťovacího řetězu způsobili poškozenému V. N., škodu ve výši 60 Kč, a ačkoli byl rozsudkem Okresního soudu v Chomutově ze dne 24. 2. 2014, sp. zn. 20 T 132/2009, který nabyl právní moci téhož dne, odsouzen mimo jiné za přečin krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), b) tr. zákoníku k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 14 měsíců do věznice s dozorem, který vykonal dne 3. 7. 2014, 6) se spoluobviněnou J. B. v odpoledních hodinách dne 26. 10. 2014 v prodejně PENNY MARKET na ul. K. J. v K., společně odcizili krabici čokoládových tyčinek zn. Kofila v počtu 64 ks, kdy oba obvinění přišli k pokladnímu pásu, na který dali zboží a předstírali, že si je chtějí zakoupit, když následně J. vzal z regálu u prodejního pásu a pokladny krabici s uvedenými cukrovinkami, kterou si dal pod bundu, přičemž byl částečně cíleně kryt B. a dalšími lidmi, a takto poté vyběhl z prodejny ven bezprostředně následován B., když původní zboží zanechali na prodejním pásu, čímž společnosti Penny Market, s. r. o., způsobili škodu ve výši nejméně 505 Kč, 7) se spoluobviněnou J. B. v dopoledních hodinách dne 27. 10. 2014 společně odcizili v prodejně PENNY MARKET na ul. K. J. v K. opět krabici čokoládových tyčinek zn. Kofila v počtu 64 ks zcela identickým způsobem jako dne 26. 10. 2014, opět se způsobenou škodou ve výši nejméně 505 Kč, 8) se spoluobviněnou J. B. dne 4. 11. 2014 společně odcizili v prodejně PENNY MARKET na ul. K. J. v K., krabici bonbónů zn. Mentos v počtu 40 ks, zcela identickým způsobem jako dne 26. 10. 2014 a dne 27. 10. 2014, čímž způsobili škodu uvedené společnosti ve výši nejméně 720 Kč, 9) dne 6. 11. 2014 v době od 16:06 hodin do 16:07 hodin a dne 7. 11. 2014 v době od 16:30 hodin do 16:31 hodin v prodejně dm drogerie markt, s. r. o., v obchodním centru Z. B. na ulici D. B. v P. si v nákupních prostorách vložil do kapsy bundy 2 ks pánského parfému Mercedes - Benz 75 ml v hodnotě 1.499 Kč za kus, 1 ks dámského parfému Ch. Aguilera 30 ml v hodnotě 489 Kč, 1 ks pánského parfému C. Klein Eternity v hodnotě 949 Kč, a poté prošel přes pokladní zónu, aniž by za toto zboží zaplatil, čímž poškozené společnosti dm drogerie markt, s. r. o., IČ: 472 39 581, způsobil škodu odcizením 4.436 Kč, 10) dne 11. 11. 2014 v době od 14:38 hodin do 14:41 hodin v obchodním domě M. na ulici O. v P. si vložil do své tašky žvýkačky Airwaves black 60 balíčků v ceně 16 Kč za kus, Orbit Profesional 30 balíčků v ceně 14 Kč za kus, Orbit Spearmint 30 balíčků v ceně 14 Kč za kus, Orbit Pepermint 30 balíčků v ceně 14 Kč za kus, jablečnou mřížku 2 ks v ceně 11,50 Kč za kus, meruňkovou kapsu 2 ks v ceně 14,50 Kč za kus, oplatky Lina 2 ks v ceně 12,50 Kč za kus, Ryby Nepton 2 ks v ceně 39,90 za kus, a poté prošel přes pokladní zónu, aniž by toto zboží zaplatil, čímž poškozenému P. B., způsobil škodu odcizením 2.377 Kč. Za to byl obviněný podle §175 odst. 2 tr. zákoníku, za použití §43 odst. 1 tr. zákoníku a §45 odst. 1 tr. zákoníku, odsouzen ke společnému úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání čtyř roků, pro jehož výkon byl podle §56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Podle §70 odst. 1 písm. a), b) tr. zákoníku mu byl uložen rovněž trest propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty, a to pákových kleští a šroubováku specifikovaných ve výroku rozsudku. Výroky podle §228 odst. 1 tr. ř. mu soud uložil povinnost, aby jednak společně a nerozdílně se spoluobviněnou J. B. zaplatil na náhradě škody poškozeným: Tesco Stores ČR, a. s., se sídlem Praha 10, Vršovická 68b, IČ: 453 08 314, částku ve výši 157 Kč, R. Z., bytem Š., P., částku ve výši 62 Kč, Bytovému družstvu Prostějov, Šárka 32-34, IČ: 253 16 893, částku ve výši 1.500 Kč, Společenství vlastníků B. Němcové 17, Prostějov, IČ: 262 773 79, částku ve výši 699 Kč, a Penny Market s. r. o., se sídlem Radonice, Počernická 257, PSČ 250 73, IČ: 649 45 880, částku ve výši 1.730 Kč, a dále aby sám zaplatil na náhradě škody poškozeným: J. K., bytem Š., P., částku ve výši 150 Kč, V. R., bytem T., P., částku ve výši 3.200 Kč, I. S., bytem O., P., částku ve výši 6.100 Kč, P. B., místem podnikání O., P., částku ve výši 2.377 Kč, a dm drogerii markt, s. r. o., se sídlem České Budějovice, Jeronýmova 1485/19, IČ: 472 39 581, částku ve výši 4.436 Kč. O dalších nárocích poškozených na náhradu škody bylo rozhodnuto výrokem podle §229 odst. 2 tr. ř. O odvolání obviněného proti shora citovanému rozsudku rozhodl ve druhém stupni Krajský soud v Brně v rámci rozsudku ze dne 2. 12. 2015 č. j. 3 To 451/2015-377, tak, že je podle §256 tr. ř. jako nedůvodné zamítl. Předmětný výrok rozsudku odvolacího soudu napadl obviněný P. J. následně dovoláním , v němž uplatnil důvod uvedený v ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. V odůvodnění tohoto mimořádného opravného prostředku dovolatel úvodem připomněl, že se ke spáchání všech stíhaných skutků doznal a litoval jich. Odmítá pouze to, že by se dopustil zločinu vydírání podle §175 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku, jak je mu kladeno za vinu v bodě ad 1) výroku rozsudku soudu prvního stupně. Trvá na tom, že svědkovi C. M. nevyhrožoval s nožem v ruce, neboť při sobě žádný neměl. Tato skutková okolnost, významná pro právní kvalifikaci jeho jednání, nebyla provedeným dokazováním zjištěna s praktickou jistotou. Nadále přetrvávají důvodné pochybnosti o tom, že se skutek stal tak, jak vypověděl poškozený. Soudy v tomto směru po výtce dovolatele mylně interpretovaly zejména jeho dopis, který hodlal zaslat spoluobviněné B. a který byl zadržen v přípravném řízení. V něm spoluobviněnou pouze nabádal, aby se nebála vypovídat a vše vylíčila pravdivě. Rozhodně neměl v úmyslu ji instruovat k zamlčování jakýchkoli podstatných skutečností. Podle dovolatele není logické, aby poškozenému vydal veškeré odcizené zboží z obchodu zpět, jestliže měl nad ním výhodu v podobě držené zbraně. Tento rozpor však soudy v úvahu nevzaly a o jeho vině posuzovaným skutkem rozhodly v rozporu se zásadou in dubio pro reo a principem presumpce neviny. Proto dovolatel alternativně navrhl, aby Nejvyšší soud buď „v části o spáchání zločinu vydírání dle §175 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku rozsudkem rozhodnutí předchozích soudů zrušil a současně zrušil výrok o trestu a upustil od uložení úhrnného trestu odnětí svobody, neboť původní trest považuje dovolatel za dostatečný“, nebo aby zrušil rozhodnutí odvolacího soudu i jemu předcházející rozhodnutí soudu prvního stupně. Opis dovolání obviněného byl předsedou senátu soudu prvního stupně za podmínek §265h odst. 2 tr. ř. zaslán k vyjádření nejvyššímu státnímu zástupci, jemuž byl doručen dne 1. 8. 2017. Přípisem doručeným Městskému soudu v Brně dne 17. 8. 2017 pověřená státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství sdělila, že se k podanému dovolání věcně vyjadřovat nebude. Omezila se pouze na výslovný souhlas s tím, aby Nejvyšší soud ve věci rozhodl za podmínek uvedených v ustanovení §265r odst. 1 tr. ř. v neveřejném zasedání, a to i ve smyslu §265r odst. 1 písm. c) tr. ř. Na tomto místě je třeba připomenout, že vyjádření nejvyššího státního zástupce k dovolání obviněného či naopak vyjádření obviněného k dovolání nejvyššího státního zástupce není podmínkou pro projednání tohoto opravného prostředku. Obviněný P. J. je podle §265d odst. 1 písm. b) tr. ř. osobou oprávněnou k podání dovolání pro nesprávnost výroků rozhodnutí soudu, které se ho bezprostředně dotýkají. Dovolání bylo podáno v zákonné dvouměsíční dovolací lhůtě (§265e odst. 1 tr. ř.), prostřednictvím obhájce (§265d odst. 2 věta první tr. ř.) a současně splňuje formální a obsahové náležitosti předpokládané v ustanovení §265f odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud dále shledal, že dovolání je přípustné podle §265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř., neboť směřuje proti pravomocnému rozhodnutí soudu druhého stupně ve věci samé, jímž bylo zamítnuto odvolání obviněného proti rozsudku soudu prvního stupně, kterým byl uznán vinným a byl mu uložen trest. Poněvadž dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. ř., bylo dále zapotřebí posoudit, zda konkrétní námitky, o které je obviněný opírá, lze podřadit pod dovolací důvod podle ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., na který odkázal. Toto zjištění má zásadní význam z hlediska splnění podmínek pro provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem (srov. §265i odst. 1, odst. 3 tr. ř.). Důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. Uvedenou formulací zákon vyjadřuje, že dovolání je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva. S poukazem na uvedený dovolací důvod se tedy není možné domáhat přezkoumání skutkových zjištění, na nichž je napadené rozhodnutí založeno. Zjištěný skutkový stav věci, kterým je dovolací soud vázán, je při rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny, tj. zda jsou právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva. To znamená, že dovolací soud musí vycházet ze skutkového stavu tak, jak byl zjištěn v průběhu trestního řízení a jak je vyjádřen především ve výroku odsuzujícího rozsudku a rozveden v jeho odůvodnění, a je povinen zjistit, zda je právní posouzení skutku v souladu s vyjádřením způsobu jednání v příslušné skutkové podstatě trestného činu s ohledem na zjištěný skutkový stav. Těžiště dokazování je v řízení před soudem prvního stupně a jeho skutkové závěry může doplňovat, popřípadě korigovat jen soud druhého stupně v řízení o řádném opravném prostředku (§259 odst. 3 tr. ř., §263 odst. 6, odst. 7 tr. ř.). Tím je naplněno základní právo obviněného dosáhnout přezkoumání věci ve dvoustupňovém řízení ve smyslu čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jenÚmluva“) a čl. 2 odst. 1 Protokolu č. 7 k Úmluvě. Dovolací soud není obecnou třetí instancí zaměřenou na přezkoumání všech rozhodnutí soudů druhého stupně a samotnou správnost a úplnost skutkových zjištění nemůže posuzovat už jen z toho důvodu, že není oprávněn bez dalšího přehodnocovat provedené důkazy, aniž by je mohl podle zásad ústnosti a bezprostřednosti v řízení o dovolání sám provádět (srov. omezený rozsah dokazování v dovolacím řízení podle §265r odst. 7 tr. ř.). Pokud by zákonodárce zamýšlel povolat Nejvyšší soud jako třetí stupeň plného přezkumu, nepředepisoval by (taxativně) velmi úzké vymezení dovolacích důvodů (k tomu viz např. usnesení Ústavního soudu ze dne 27. 5. 2004, sp. zn. IV. ÚS 73/03). V projednávaném případě sice dovolatel namítl nesprávnost hmotněprávního posouzení skutku popsaného v bodě ad 1) výroku o vině z rozsudku soudu prvního stupně jako zločinu vydírání podle §175 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku, ovšem tuto obecně hmotněprávní výtku založil pouze na výhradách vůči způsobu, jakým soudy hodnotily ve věci provedené důkazy. Svůj mimořádný opravný prostředek tak založil na zpochybnění jejich skutkových závěrů a teprve v návaznosti na tom namítal vadu rozhodnutí předpokládanou v ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Podaným mimořádným opravným prostředkem se tedy primárně domáhal zásadního přehodnocení (revize) soudy zjištěného skutkového stavu věci ve svůj prospěch, tzn. že dovolání uplatnil na procesním (§2 odst. 5, odst. 6 tr. ř.) a nikoli hmotněprávním základě. Takové námitky ovšem obsahovému vymezení žádného z dovolacích důvodů podle §265b tr. ř. neodpovídají. Nejvyšší soud tento závěr učinil při vědomí názoru opakovaně vysloveného v judikatuře Ústavního soudu, podle nějž dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. nelze vykládat formalisticky a restriktivně a v rámci jeho interpretace je třeba mít vždy na zřeteli především ústavně zaručená základní práva a svobody, tedy i právo na spravedlivý proces; tj. přihlížet i k závažným vadám řízení, které zakládají neústavnost pravomocného rozhodnutí. Mezi taková flagrantní pochybení Ústavní soud řádí zejména opomenutí důkazů obecnými soudy a existenci tzv. extrémního rozporu mezi skutkovým stavem věci v soudy dovozované podobě a provedenými důkazy (k tomu srov. např. nálezy Ústavního soudu ve věcech sp. zn. I. ÚS 4/04 nebo sp. zn. III. ÚS 84/94 a přiměřeně též usnesení ve věci sp. zn. III. ÚS 3136/09). Ten je dán tehdy, jestliže zásadní skutková zjištění v rozhodnutí zcela chybí vzhledem k absenci příslušných procesně účinných důkazů, popřípadě zjevně nemají žádnou vazbu na soudem deklarovaný obsah provedeného dokazování, nebo jsou dokonce zřetelným opakem toho, co bylo skutečným obsahem dokazování. Jsou-li vytýkána tato zásadní procesní pochybení, je třeba v konkrétní věci zároveň vyhodnotit, zda skutečně měla nebo alespoň mohla mít podstatný význam pro konečné hmotněprávní posouzení stíhaného jednání (skutku). Jedině za tohoto předpokladu lze připustit, že i skutkové námitky mohou být způsobilé založit dovolací přezkum. Napadený rozsudek odvolacího soudu ani jemu předcházející řízení však žádnou z výše uvedených podstatných vad netrpí . Z odůvodnění odsuzujícího rozsudku soudu prvního stupně, splňujícího kritéria požadovaná ustanovením §125 odst. 1 tr. ř., nelze dovodit, že by soud dospěl k dovolatelem zpochybňovaným skutkovým závěrům po neobjektivním a nekritickém hodnocení provedených důkazů, nebo je dokonce založil na ničím nepodložených domněnkách. Způsobu, jakým se vypořádal s obhajobou obviněného spočívající na tezi, že svědka M. nemohl ohrožovat nožem, nelze z hlediska principů formální logiky ničeho vytknout (viz pasáž odůvodnění rozsudku na str. 10 a 11). S totožnou procesní (skutkovou) argumentací, jakou obviněný uplatnil i v dovolání, se pak v rámci svého přezkumu (§254 odst. 1 tr. ř.) vypořádal také odvolací soud. Pokud vůči zjištěnému skutkovému stavu věci neměl žádných výhrad, i on své stanovisko k věci odůvodnil na str. 5/6 písemného vyhotovení napadeného rozsudku v souladu s požadavky zákona a ústavně konformním způsobem. Nejvyšší soud tedy nezjistil, že by byl v dovolatelem namítaném směru skutkový stav věci zjištěn nezákonným způsobem, nedostatečně či povrchně a rozhodnutí soudů byla potud projevem nepřípustné libovůle. Ústava České republiky, Listina základních práv a svobod, popř. mezinárodněprávní smlouvy, kterými je Česká republika vázána, nijak neupravují právo na přezkum rozhodnutí o odvolání v rámci dalšího řádného či dokonce mimořádného opravného prostředku. Zákonodárce tak mohl z hlediska požadavků ústavnosti věcné projednání dovolání omezit v rovině jednoduchého práva stanovením jednotlivých zákonných dovolacích důvodů, jejichž existence je pro přezkum pravomocného rozhodnutí v dovolacím řízení nezbytná. Není-li existence dovolacího důvodu Nejvyšším soudem zjištěna, není dána ani jeho zákonná povinnost dovolání věcně projednat. Kromě toho je třeba připomenout, že dovolatel je v souladu s §265f odst. 1 tr. ř. na jedné straně povinen odkázat v dovolání jednak na zákonné ustanovení §265b odst. 1 písm. a) - l ) tr. ř., přičemž na straně druhé musí obsah konkrétně uplatněných dovolacích důvodů odpovídat důvodům předpokládaným v příslušném ustanovení zákona. V opačném případě nelze dovodit, že se dovolání opírá o důvody podle §265b odst. 1 tr. ř., byť je v něm na příslušné zákonné ustanovení formálně odkazováno. Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. Nejvyšší soud dovolání odmítne, bylo-li podáno z jiného důvodu, než jsou uvedeny v §265b tr. ř. Protože v případě obviněného P. J. dospěl k závěru, že jeho dovolací argumentace ve skutečnosti nerespektuje věcné zaměření použitého dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. ani žádného jiného z důvodů dovolání podle §265b tr. ř., rozhodl podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. o jeho odmítnutí, aniž by napadené rozhodnutí věcně přezkoumával podle kritérií uvedených v ustanovení §265i odst. 3 tr. ř. Za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání. Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.). V Brně dne 10. 10. 2017 JUDr. František Hrabec předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Důvod dovolání:§265b odst.1 písm. g) tr.ř.
Datum rozhodnutí:10/10/2017
Spisová značka:4 Tdo 1223/2017
ECLI:ECLI:CZ:NS:2017:4.TDO.1223.2017.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Krádež
Porušování domovní svobody
Vydírání
Dotčené předpisy:§265i odst. 1 písm. b) tr. ř.
Kategorie rozhodnutí:D
Staženo pro jurilogie.cz:2017-12-30