ECLI:CZ:NS:2017:8.TDO.717.2017.2
sp. zn. 8 Tdo 717/2017-25
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 9. 8. 2017 dovolání obviněného P. Z. , proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 2. 3. 2017, sp. zn. 4 To 316/2016, jako odvolacího soudu v trestní věci vedené u Okresního soudu v Bruntále, soudu pro mládež, pod sp. zn. 4 Tm 6/2015, a rozhodl takto:
Z podnětu dovolání obviněného P. Z. se podle §265k odst. 1, 2 tr. ř. zrušují v celém rozsahu ohledně tohoto obviněného rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 2. 3. 2017, sp. zn. 4 To 316/2016, a rozsudek Okresního soudu v Bruntále, soudu pro mládež, ze dne 16. 9. 2016, sp. zn. 4 Tm 6/2015, a podle §265k odst. 1, 2 tr. ř. s přiměřeným použitím §261 tr. ř. se ohledně spoluobviněného mladistvého X. Y. * ) zrušuje rozsudek Okresního soudu v Bruntále, soudu pro mládež, ze dne 16. 9. 2016, sp. zn. 4 Tm 6/2015, ve výroku o vině pod bodem II., výroku o trestním opatření a výroku o náhradě škody.
Podle §265k odst. 2 tr. ř. se současně zrušují také další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí (jejich části) obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Podle §265 l odst. 1 tr. ř. se Okresnímu soudu v Bruntále, soudu pro mládež, přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
I. Dosavadní průběh řízení
1. Rozsudkem Okresního soudu v Bruntále, soudu pro mládež, ze dne 16. 9. 2016, sp. zn. 4 Tm 6/2015, byl obviněný P. Z. uznán vinným v bodech II. 1) až 5) a III. zločinem obecného ohrožení podle §272 odst. 1 tr. zákoníku, částečně jako spolupachatel podle §23 tr. zákoníku v bodech II. 1) až 5). Za to byl podle §272 odst. 1 tr. zákoníku odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání čtyř let, pro jehož výkon byl podle §56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Podle §228 odst. 1 tr. ř. byla jemu a spoluobviněnému mladistvému X. Y. * ), o jehož vině a trestním opatření bylo taktéž rozhodnuto, uložena povinnost k náhradě škody.
2. Proti označenému rozsudku podal obviněný P. Z. odvolání směřující proti všem výrokům, jež se ho týkaly. Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 2. 3. 2017, sp. zn. 4 To 316/2016, byl rozsudek nalézacího soudu podle §258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. ř. zrušen ve výroku o trestu. Za podmínek ustanovení §259 odst. 3 tr. ř. byl obviněný nově odsouzen podle §272 odst. 1 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání tří let nepodmíněně, pro jehož výkon byl podle §56 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku zařazen do věznice s dozorem. V ostatních výrocích zůstal napadený rozsudek ve věci tohoto obviněného nezměněn.
3. Podle skutkových zjištění soudu prvního stupně, jež nebyla rozhodnutím odvolacího soudu dotčena, se obviněný zločinu obecného ohrožení podle §272 odst. 1 tr. zákoníku dopustil tím, že:
II.
společně s obviněným mladistvým X. Y. * ) po předchozí vzájemné domluvě způsobili Městu Bruntál, IČ 00295892, sídlem Bruntál, Nádražní 994/20, zastoupenému TS Bruntál, s. r. o., IČ: 25823337, sídlem Bruntál, Zeyerova 1489/12, celkovou škodu nejméně 200 700 Kč tím, že zapalovali suchou trávu či suché větve v lesních porostech katastrálního území B., ačkoli si byli vědomi, že v důsledku počasí beze srážek a při mírném až dosti čerstvém větru může dojít k nekontrolovatelnému šíření ohně a zahoření celých lesních komplexů, jejichž hodnota je v případě lesního porostu p. U. v. 27 miliónů Kč a v případě lesního porostu tzv. B. l. 130 miliónů Kč, k čemuž však nedošlo jen díky včasným profesionálním zásahům hasičského záchranného sboru, přičemž takto jednali:
1) dne 11. 4. 2015 od 09:00 do 10:50 hodin na parcelách č. … a … v lesním porostu p. U. v., v důsledku čehož zahořela plocha nejméně jednoho hektaru, na které byly vysazeny sazenice smrkové monokultury ve stadiu prořezávky,
2) dne 12. 4.2015 od 10:00 do 11:45 hodin na parcele č. … v lesním porostu p. U. v., v důsledku čehož zahořela plocha nejméně jednoho hektaru, na které byly vysazeny sazenice smrkové monokultury ve věku kolem 10 let,
3) dne 19. 4. 2015 od 17:30 do 19:30 hodin na parcele č. … v B. l., v důsledku čehož zahořela plocha 0,3 hektaru lesního porostu, na které byly vysazeny sazenice smrkové monokultury,
4) dne 20. 4. 2015 od 19:30 do 20:06 hodin na parcele č. … v B. l., v důsledku čehož zahořela plocha nejméně 0,1 hektaru, na které byly vysazeny sazenice smrkové monokultury,
5) dne 3. 5. 2015 od 20:00 do 21:03 hodin na parcele č. … v lesním porostu p. U. v., na které se nacházel vzrostlý porost stáří 120 let,
III.
sám dne 20. 4. 2015 kolem 16:30 hodin v lesním porostu v katastru města B. na parcele č. ... zapálil na třech místech travní porost, který se rozhořel do prostoru náletových dřevin, pařezů a výsadby jehličnatých stromů o výšce 15 m o velikosti 30 x 10 m, 5 x 5 m a 30 x 30 m, přitom pouze včasným profesionálním zásahem hasičského záchranného sboru nedošlo k zahoření celého lesního komplexu v hodnotě nejméně 130 miliónů korun.
II. Dovolání a vyjádření k němu
4. Proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 2. 3. 2017, sp. zn. 4 To 316/2016, podal obviněný prostřednictvím svého obhájce v zákonné lhůtě dovolání, v němž odkázal na dovolací důvod uvedený v ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. a namítl, že napadený rozsudek spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení.
5. Byť odmítl, že by byl tím, kdo zakládal požáry, s ohledem na limity přezkumu v dovolacím řízení toliko vytkl, že se soudy nižších stupňů nezabývaly tím, zda svým jednáním mohl způsobit škodu převyšující 5 milionů korun a zda byl s takovým následkem alespoň srozuměn. Soudy se nezabývaly otázkou bezprostředního rizika vzniku škody velkého rozsahu. Pojem „bezprostředně“ je vykládán jako „výrazné přiblížení se k poruše“. Založením ohně na ploše jednotek metrů přitom automaticky nevzniká bezprostřední ohrožení celého lesního porostu. Jak vyplývá i ze spisu, k zakládání lesních požárů dochází poměrně často, přičemž naprostá většina z nich nezasáhne větší území. Rozšíření ohně je spíše výjimečné a je ovlivněno počasím či terénem. V posuzované věci nemá závěr o ohrožení celého lesního porostu podklad v provedeném dokazování; dokazování nebylo v tomto směru vůbec vedeno. Okresní soud stanovil výši potencionální škody na základě sdělení Města Bruntál jakožto vlastníka lesních porostů, resp. na základě odhadu D. S., zaměstnankyně města. Lesní správa Bruntál, která přesné částky nebyla schopna určit, přitom doporučila vypracování znaleckého posudku, což soud nereflektoval. Podle obviněného nelze presumovat, že pachatel zakládající lesní požár je bez dalšího srozuměn se skutečnou hodnotou lesa a s tím, že požár celý les zničí. K naplnění znaků stíhaného zločinu by obviněný musel jednat alespoň v nepřímém úmyslu vydat cizí majetek v nebezpečí škody velkého rozsahu. Závěr, že jednal zaviněně, z rozhodnutí soudů nižších stupňů nevyplývá. Uzavřel, že v úvahu přicházelo posouzení jednání jako přečinu obecného ohrožení z nedbalosti. K zakládání požáru sice docházelo úmyslně, úmysl však nelze vztáhnout na způsobení následku.
6. Navrhl, aby Nejvyšší soud napadený rozsudek Krajského soudu v Ostravě zrušil a věc tomuto soudu přikázal k novému projednání a rozhodnutí.
7. Státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství ve vyjádření k dovolání uvedla, že má za to, že dokazování skutečně zůstalo ve fázi, kdy škoda, kterou mohl obviněný svým jednáním způsobit (která hrozila), nebyla dostatečně objasněna. Z dostupných spisových materiálů vyplynulo, že svědkyně D. S., zaměstnankyně Města Bruntál, tj. vlastníka porostu, uvedla rozporuplné výše hrozících škod. Za této situace je třeba, aby se k možné hrozící škodě vyjádřil odborník, znalec z příslušného oboru, který by znaleckým posudkem nebo pouze odborným vyjádřením vyčíslil s ohledem na velikost a kvalitu lesního porostu skutečně hrozící škodu. Navrhla proto, aby Nejvyšší soud podle §265k odst. 1 tr. ř. napadené rozhodnutí zrušil a podle §265 l odst. 1 tr. ř. věc přikázal Okresnímu soudu v Bruntále k novému projednání a rozhodnutí.
III. Přípustnost dovolání
8. Nejvyšší soud jako soud dovolací zjistil, že dovolání je podle §265a tr. ř. přípustné, že je podala včas oprávněná osoba a že splňuje náležitosti obsahu dovolání ve smyslu §265f odst. 1 tr. ř. Protože nebylo možné dovolání odmítnout podle §265i odst. 1 tr. ř., Nejvyšší soud podle §265i odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost výroku rozhodnutí, proti němuž bylo dovolání podáno, v rozsahu a z důvodů uvedených v dovolání, jakož i řízení napadenému rozhodnutí předcházející, a shledal, že dovolání je důvodné.
IV. Důvodnost dovolání
9. Podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. Výklad tohoto ustanovení v kontextu dalších důvodů dovolání obsažených v ustanovení §265b tr. ř. standardně vychází z úvahy, že dovolání je opravným prostředkem mimořádným a odpovídají tomu i zákonem stanovené podmínky rozhodování o něm. Dovolání je zákonem určeno k nápravě procesních a právních vad rozhodnutí vymezených v §265a tr. ř., není (a ani nemůže být) další instancí přezkoumávající skutkový stav v celé šíři. Procesněprávní úprava řízení před soudem prvního stupně a posléze před soudem odvolacím poskytuje dostatečný prostor k tomu, aby se skutkovou stránkou věci nemusel (a vzhledem k právní úpravě rozhodování o dovolání ani neměl) zabývat Nejvyšší soud v řízení o dovolání.
10. V mezích uplatněného dovolacího důvodu lze namítat, že skutek, jak byl soudem zjištěn, byl nesprávně právně kvalifikován jako trestný čin, ačkoliv o trestný čin nejde, nebo jde o jiný trestný čin, než kterým byl obviněný uznán vinným. Na podkladě tohoto dovolacího důvodu nelze přezkoumávat a hodnotit správnost a úplnost skutkových zjištění, na nichž je napadené rozhodnutí založeno, ani prověřovat úplnost provedeného dokazování a správnost hodnocení důkazů ve smyslu ustanovení §2 odst. 5, 6 tr. ř., poněvadž tato činnost soudu spočívá v aplikaci ustanovení procesních, nikoliv hmotněprávních. Proto je též dovolací soud vázán skutkovými zjištěními soudu prvního stupně, eventuálně soudu odvolacího, a těmito soudy zjištěný skutkový stav je pro něj východiskem pro posouzení skutku z hlediska hmotného práva.
11. Nejvyšší soud však připouští, že se zásada, s níž jako dovolací soud přistupuje k hodnocení skutkových námitek, nemusí uplatnit bezvýhradně, a to v případě zjištění, že nesprávná realizace důkazního řízení má za následek porušení základních práv a svobod ve smyslu dotčení zásadních požadavků spravedlivého procesu. Podle ustálené judikatury Ústavního soudu se rozhodování o mimořádném opravném prostředku nemůže ocitnout mimo rámec ochrany základních práv jednotlivce a tato ústavně garantovaná práva musí být respektována (a chráněna) též v řízení o všech opravných prostředcích (k tomu viz např. nálezy Ústavního soudu ze dne 25. 4. 2004, sp. zn. I. ÚS 125/04, ze dne 18. 8. 2004, sp. zn. I. ÚS 55/04, ze dne 31. 3. 2005, sp. zn. I. ÚS 554/04, stanovisko pléna ze dne 4. 3. 2014, sp. zn. Pl. ÚS-st. 38/14). Ústavní soud vymezil taktéž zobecňující podmínky, za jejichž splnění má nesprávná realizace důkazního řízení za následek porušení základních práv a svobod ve smyslu dotčení postulátů spravedlivého procesu. Podle Ústavního soudu tak lze vyčlenit případy důkazů opomenutých, případy důkazů získaných, a tudíž posléze i použitých v rozporu s procesními předpisy a konečně případy svévolného hodnocení důkazů provedeného bez jakéhokoliv akceptovatelného racionálního logického základu (k tomu např. nálezy Ústavního soudu ze dne 18. 11. 2004, sp. zn. III. ÚS 177/04, ze dne 30. 6. 2004, sp. zn. IV. ÚS 570/03, aj.).
12. Dovolací důvod uvedený v ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. byl uplatněn relevantně v těch částech, v nichž námitky dovolatele směřovaly proti správnosti použité právní kvalifikaci skutku. Z hlediska napadeného usnesení odvolacího soudu a obsahu dovolání je významnou otázka, zda jednání obviněného popsané ve výroku o vině rozsudku soudu prvního stupně ve spojení s odpovídající částí odůvodnění rozhodnutí soudů naplnilo všechny zákonné znaky objektivní stránky zločinu obecného ohrožení podle §272 odst. 1 tr. zákoníku a též jeho subjektivní stránku.
13. Zločinu obecného ohrožení podle §272 odst. 1 alinea první tr. zákoníku se dopustí, kdo úmyslně způsobí obecné nebezpečí tím, že vydá lidi v nebezpečí smrti nebo těžké újmy na zdraví nebo cizí majetek v nebezpečí škody velkého rozsahu tím, že zapříčiní požár nebo povodeň nebo škodlivý účinek výbušnin, plynu, elektřiny nebo jiných podobně nebezpečných látek nebo sil nebo se dopustí jiného podobného nebezpečného jednání. Zločin obecného ohrožení podle §272 odst. 1 tr. zákoníku je trestným činem ohrožovacím, u něhož k dokonání postačuje pouhé ohrožení chráněného zájmu a následek spočívá ve vyvolání situace, při níž hrozí reálné nebezpečí a chybí jen jeden nebo několik málo aktů k tomu, aby nastala porucha, k níž vyvolaný stav směřuje. Pro stav obecného nebezpečí ve smyslu §272 tr. zákoníku je typické nejen přiblížení se k poruše, tj. bezprostřední, konkrétní hrozba jejího vzniku, ale také určitá živelnost a neovladatelnost průběhu vyvolané události, kdy vznik poruchy na zákonem chráněném zájmu není závislý jen na jednání pachatele, ale především na nahodilých okolnostech (srov. rozhodnutí č. 12/1988 Sb. rozh. tr.).
14. Zločin podle §272 odst. 1 tr. zákoníku je úmyslným trestným činem a k naplnění subjektivní stránky u něj postačuje, je-li spáchán alespoň v úmyslu nepřímém. Podle §15 odst. 1 tr. zákoníku je trestný čin spáchán úmyslně, jestliže pachatel a) chtěl způsobem v trestním zákoně uvedeným porušit nebo ohrozit zájem chráněný tímto zákonem (úmysl přímý), nebo b) věděl, že svým jednáním může takové porušení způsobit, a pro případ, že je způsobí, byl s tím srozuměn (úmysl nepřímý). Srozuměním se podle §15 odst. 2 tr. zákoníku rozumí i smíření pachatele s tím, že způsobem uvedeným v trestním zákoně může porušit nebo ohrozit zájem chráněný takovým zákonem. U nepřímého úmyslu srozumění vyjadřuje aktivní volní vztah pachatele ke způsobení následku. Způsobení takového následku však není přímým cílem pachatele, ani nevyhnutelným prostředkem (přímo ho nechce), neboť pachatel sleduje svým záměrem cíl jiný, který může být z hlediska trestního práva jak cílem relevantním, tak i cílem nezávadným. Přitom je však pachatel vždy srozuměn s tím, že realizace tohoto cíle předpokládá způsobení následku významného pro trestní právo, avšak tento následek je nechtěným, pouze vedlejším následkem jednání pachatele, s kterým je však srozuměn. (srov. ŠÁMAL, Pavel a kol. Trestní zákoník. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012, s. 221, 222).
15. Pokud jde o úmysl obviněného způsobit obecné nebezpečí tím, že vydá lidi v nebezpečí smrti nebo těžké újmy na zdraví nebo cizí majetek v nebezpečí škody velkého rozsahu tím, že zapříčinil požár, je nutné zdůraznit, že soudní praxe vymezila podmínky, podle kterých lze na tento úmysl usuzovat (srov. např. rozhodnutí č. 19/1971 Sb. rozh. tr.). Není proto možné jen ze skutečnosti, že obviněný skutek popřel, vyvodit, že zjištění úmyslu nepřichází v úvahu. Tento úmysl, tak jako jiné formy zavinění, je možno zjistit i na podkladě jiných důkazů, a tedy nejen z doznání obviněného (srov. rozhodnutí č. 60/1972-IV. Sb. rozh. tr.). Okolnosti subjektivního charakteru lze zpravidla dokazovat jen nepřímo, a to z okolností objektivní povahy, ze kterých se dá podle zásad správného myšlení usuzovat na vnitřní vztah pachatele k porušení nebo ohrožení zájmů chráněných trestním zákonem (srov. rozhodnutí č. 62/1973 a č. 41/1976 Sb. rozh. tr.).
16. Podle tzv. právní věty rozsudku soudu prvního stupně se dovolatel uvedeného zločinu dopustil tím, že úmyslně způsobil obecné nebezpečí tím, že vydal cizí majetek v nebezpečí škody velkého rozsahu tím, že zapříčinil požár. V této souvislosti není od věci zmínit, že škodou velkého rozsahu se rozumí škoda dosahující nejméně částky 5 000 000 Kč (§138 odst. 1 tr. zákoníku). Z odůvodnění rozsudku nalézacího soudu se podává, že obviněný naplnil právě tyto znaky objektivní stránky tohoto zločinu, neboť je zřejmé, že bez zásahu hasičského záchranného sboru by s ohledem na klimatické podmínky i s ohledem na stav lesa po zimě, když zde byla spousta suché trávy či klestí, jimiž by se požár rychle šířil, mohlo dojít ke zničení celých lesních ploch v hodnotě 27 000 000 Kč či 130 000 Kč tak, jak vyplývá zejména z výpovědi svědkyně D. S. a zpráv Městského úřadu v Bruntále (str. 11 rozsudku).
17. Obviněný především zpochybňoval, že skutečná hodnota ohrožených lesních porostů nebyla objektivizována, byla stanovena jen orientačně, a to na základě sdělení Města Bruntál a výpovědi svědkyně D. S., zaměstnankyně města, která však potencionální škodu stanovila jen odhadem a navíc uvedla odlišné částky policejnímu orgánu, který o tom pořídil úřední záznam (č. listu 237), a poté ve své svědecké výpovědi. Námitky obviněného nejsou neopodstatněné.
18. Tím, že soudy – nemajíce spolehlivého důkazu o hodnotě lesního porostu P. U. v. a o hodnotě B. l. – seznaly, že škoda, kterou mohl obviněný P. Z. ve spolupachatelství s obviněným mladistvým X. Y. * ) (výrok o vině pod bodem II.) či sám (výrok o vině pod bodem III.) způsobit, dosahovala částky 27 milionů korun a 130 milionů korun, učinily skutková zjištění, jež nemají v provedených důkazech patřičnou oporu. Soudy, aniž by se otázkou výše hrozící škody blíže zabývaly, převzaly do svých skutkových závěrů údaje poskytnuté v přípravném řízení svědkyní D. S., správkyní lesů. Z úředního záznamu ze dne 5. 5. 2015 (č. listu 237) vyplývá, že uvedená svědkyně v rámci šetření policejního orgánu k dotazu sdělila, že pokud by se nepodařilo včas uhasit požáry založené v lesním porostu P. U. v., vznikla by odhadem škoda ve výši 27 000 000 Kč, a pokud by se nepodařilo včas uhasit požáry založené v lesním porostu označeném jako M. l. (pozn. tím myšlen zmiňovaný B. l.), vznikla by odhadem škoda ve výši 130 000 000 Kč. Svědkyně uvedla, že přesnou hodnotu lesů bude schopna vyčíslit až po uzdravení (v době šetření byla nemocná). Z protokolu o výpovědi jmenované svědkyně ze dne 10. 6. 2015 se podává, že svědkyně v souvislosti s hodnotou lesního porostu P. U. v. zmínila částku 35 000 000 Kč jakožto výsledek součinu ceny za metr čtverečný a rozlohy lesa (č. listu 214) a v souvislosti s hodnotou B. l. uvedla částku 57 000 000 Kč jakožto výsledek učiněný na základě obdobného výpočtu (č. listu 215). Podle úředního záznamu ze dne 4. 8. 2015 vedoucí Lesní správy Bruntál sdělil, že účetní ocenění podle plošné výměry není k dispozici, s ohledem na skladbu lesních porostů bude ale hodnota v případě lesního porostu P. U. l. vyšší než pět milionů, přičemž pokud jde o B. l., bude vyšší než pět milionů určitě. Vedoucí Lesní správy doplnil, že k hodnotě lesa se může blíže vyjádřit soudní znalec (č. listu 266).
19. Okresní soud v Bruntále, pokud jde o hodnotu lesů, resp. výši hrozící škody, si v hlavním líčení opatřil a provedl jediný důkazní prostředek, a to že podle §211 odst. 1 tr. ř. přečetl protokol o výpovědi svědkyně D. S. (viz č. listu 210 až 216). Ačkoliv, jak výše naznačeno, z uvedené výpovědi plyne, že lesní porost P. U. v. má hodnotu 35 000 000 Kč a B. l. 57 000 000 Kč, soud do skutkové věty výroku o vině převzal částky, k nimž svědkyně D. S. dospěla pouhým odhadem a které se (zejména v případě B. l.) výrazně lišily od těch svědkyní později poskytnutých, nadto částky podávající se z úředního záznamu, který jako důkaz nebyl v hlavním líčení proveden. Z těchto důvodů Nejvyšší soud shledal, že v daném případě je možno usuzovat nejen na zjevný nesoulad mezi provedenými důkazy a skutkovými zjištěními soudů, ale i na užití procesně nepoužitelného důkazu.
20. K odstranění vytknutých nedostatků je třeba dokazování doplnit v intencích uvedených v tomto rozhodnutí, a to znaleckým posudkem z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady lesních porostů, eventuálně odborným vyjádřením z tohoto oboru a odvětví, se zaměřením na otázku hodnoty lesního porostu P. U. v. a B. l. ke dni spáchání skutků. Teprve po vyhodnocení provedeného důkazu nechť jsou učiněny odpovídající skutkové a právní závěry. Nelze vyloučit, že k řádnému zjištění skutkového stavu věci bude nezbytné provést i další důkazy, přičemž na soudu prvního stupně bude, aby tak učinil. Bude též na něm, aby se vypořádal s výhradami obviněného proti úmyslnému zavinění, jakož i bezprostřednosti hrozby reálného nebezpečí vzniku poruchy.
21. Z výše uvedených důvodů zrušení rozsudku odvolacího soudu a rozsudku soudu prvního stupně ohledně obviněného P. Z. také plyne, že jsou splněny podmínky pro přiměřené použití §261 tr. ř. pro zrušení odpovídající části rozsudku soudu prvního stupně i ohledně spoluobviněného mladistvého X. Y. * ), jelikož důvod, z něhož rozhodl dovolací soud ve prospěch obviněného P. Z., prospívá, byť parciálně, rovněž jmenovanému spoluobviněnému, který byl uznán vinným jako spolupachatel zločinu obecného ohrožení.
22. Nejvyšší soud z podnětu dovolání obviněného P. Z. z důvodu uvedeného v ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. zrušil z podnětu dovolání obviněného P. Z. rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 2. 3. 2017, sp. zn. 4 To 316/2016, a rozsudek Okresního soudu v Bruntále, soudu pro mládež, ze dne 16. 9. 2016, sp. zn. 4 Tm 6/2015, ohledně tohoto obviněného a s přiměřeným použitím §261 tr. ř. ohledně spoluobviněného mladistvého X. Y. * ) zrušil rozsudek Okresního soudu v Bruntále, soudu pro mládež, ze dne 16. 9. 2016, sp. zn. 4 Tm 6/2015, ohledně tohoto obviněného mladistvého ve výroku o vině pod body II. a v navazujících výrocích o trestním opatření a náhradě škody. Současně zrušil také všechna další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí (jejich části) obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a Okresnímu soudu v Bruntále, soudu pro mládež, přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Při novém rozhodování je soud vázán právním názorem, který v tomto usnesení vyslovil Nejvyšší soud. Rozhodnutí soudů obou stupňů byla zrušena jen v důsledku dovolání podaného ve prospěch obviněného, takže v novém řízení nemůže dojít ke změně rozhodnutí v jeho neprospěch. Toto rozhodnutí učinil dovolací soud v neveřejném zasedání, neboť je zřejmé, že vady nelze odstranit ve veřejném zasedání [§265r odst. 1 písm. b) tr. ř.].
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 9. 8. 2017
JUDr. Věra Kůrková
předsedkyně senátu
*) Byl použit pseudonym ve smyslu zákona č. 218/2003 Sb.